č. j. 31 A 19/2021 - 24     USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Jany Kábrtové a Mgr. Tomáše Blažka ve věci žalobce: TCM POINT s. r. o., IČ 28785517 sídlem Masarykovo náměstí 18, 549 54 Police nad Metují zastoupen JUDr. Davidem Karabcem, advokátem, sídlem Na Stráži 1306/5, 180 00 Praha proti žalovanému: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, inspektorát v Hradci Králové, IČ 75014149 sídlem Březhradská 182, 503 32 Hradec Králové  v řízení o žalobě proti Sdělení o vyřízení námitek proti protokolu č. P019-61261/19 ze dne 28. března 2019, č. j. SZPI/AJ625-14/2019, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 3 000 Kč z účtu zdejšího soudu. Odůvodnění:  Žalobce se žalobou ze dne 6. 5. 2019 podanou včas u Krajského soudu v Hradci Králové domáhal zrušení jednak rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorát v Hradci Králové (dále jen „žalovaný“) ze dne 11. 3. 2019, č. j. SZPI/AK664-1/2019, kterým bylo změněno Opatření č. P019-61261/19/D, jednak Sdělení o vyřízení námitek ze dne 28. 3. 2019, č. j. SZPI/AJ625-14/2019 (dále jen „Sdělení“), kterým bylo shledáno, že námitky proti protokolu o kontrole č. P019-61261/19 (dále jen „Protokol“) nejsou důvodné. Usnesením ze dne 12. 5. 2021 bylo řízení o žalobě proti Sdělení vyloučeno k samostatnému projednání. Dle § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“): „Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.“ Ustanovení § 70 písm. a) s. ř. s. stanoví, že: „Ze soudního přezkumu jsou vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími." Dle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže „návrh je podle tohoto zákona nepřípustný“. Z obsahu napadeného Sdělení je krajskému soudu zřejmé, že tímto nedošlo k uložení žádného opatření dle § 5 odst. 1 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Státní zemědělské a potravinářské inspekci“). Krajský soud se tak ztotožnil s názorem žalovaného, že žalobou napadené Sdělení žalobci autoritativně neukládá žádné konkrétní povinnosti, pouze se vypořádává s námitkami proti Protokolu. Protokol, případně Sdělení, mohou být pouze podkladem pro případné další řízení zahájené žalovaným vůči žalobci vyvolané kontrolními zjištěními. Žalobou napadené Sdělení do subjektivních hmotněprávních oprávnění či povinností žalobce nezasáhlo, a není proto rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. Na podporu uvedeného konstatování odkazuje krajský soud např. na judikatorní závěr obsažený v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2007, sp. zn. 4 Ads 32/2007, podle něhož rozhodnutí o námitkách proti přezkoumání protokolu o kontrole podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, nezakládá, nemění, neruší ani závazně neurčuje práva či povinnosti účastníka řízení, není tedy rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., a proto je ze soudního přezkumu vyloučeno. Obdobně v rozsudku ze dne 18. 6. 2015, č. j. 9 As 98/2015-32, dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kontrolní zjištění zachycená v protokolu pořízeném na základě zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, nejsou zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s. S ohledem na shora uvedené proto krajský soud žalobu odmítl v souladu s ustanovením § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Jelikož řízení skončilo odmítnutím žaloby před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) rozhodl rovněž o vrácení žalobcem zaplaceného soudního poplatku za podání žaloby v částce 3 000 Kč. Tato částka bude žalobci vrácena z účtu krajského soudu ve lhůtě stanovené v § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Poučení: Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Hradec Králové 12. května 2021 JUDr. Magdalena Ježková v. r. předsedkyně senátu