-     číslo jednací: 31 A 30/2020 - 42 USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Jany Kábrtové a Mgr. Tomáše Blažka ve věci  žalobce: P. F. Z. zastoupen advokátem Mgr. Václavem Píchou sídlem Sladkovského 51, 506 01 Jičín  proti žalované: Vězeňská služba ČR, Věznice Valdice   sídlem nám. Míru 55, 507 11 Valdice v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 7. 2020, č. j. VS-132307/ČJ-2020-802232-KŘ, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Krajskému soudu v Hradci Králové byla dne 11. 8. 2020 doručena žaloba proti výše specifikovanému rozhodnutí žalované, podaná dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla stížnost žalobce proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu odsouzenému ze dne 15. 7. 2020, kterým byl žalobci uložen kázeňský trest dle § 46 odst. 3 písm. c) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody (dále jen „zákon o výkonu trestu odnětí svobody“), a to zákaz přijetí jednoho balíčku v kalendářním roce. Žalobce porušil povinnost dodržovat zásady slušného jednání s osobami, s nimiž přichází do styku, dle § 28 odst. 1 zákona o výkonu trestu odnětí svobody tím, že z Věznice Horní Slavkov zaslal výhružný dopis vyšší soudní úřednici Bc. G. M., jenž v poškozené vzbudil důvodnou obavu o její život a zdraví, a dále zaslal urážlivá písemná sdělení předsedovi senátu Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci, Mgr. M. L., a krajské státní zástupkyni, JUDr. A.O.. Zákon o výkonu trestu odnětí svobody upravuje v § 52 odst. 4 výluku ze soudního přezkumu týkající se rozhodnutí vydaných v kárných řízeních, kterými byly odsouzeným uloženy vybrané kázeňské tresty. Podle uvedeného ustanovení „[r]ozhodnutí vydaná v kárném řízení, kterými byly uloženy kázeňské tresty podle § 46 odst. 3 písm. a) až d) a i), nepodléhají přezkoumání soudu“ [pozn. krajského soudu – Ústavní soud nálezem ze dne 27. 7. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 112/20, zrušil dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů citované ustanovení v rozsahu, v jakém se vztahuje na výluku soudního přezkumu ukládání kázeňského trestu pokuty podle § 46 odst. 3 písm. d) tohoto zákona; uvedený nález tedy nedopadá na nyní posuzovanou věc]. Žalobci byl uložen kázeňský trest v podobě zákazu přijetí jednoho balíčku v kalendářním roce, tedy trest dle § 46 odst. 3 písm. c) zákona o výkonu trestu odnětí svobody; žalobou napadené rozhodnutí tak je vyloučeno ze soudního přezkumu. Žaloba je dle § 68 písm. e) s. ř. s. nepřípustná tehdy, domáhá-li se žalobce přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. Žalobce podal žalobu proti rozhodnutí, které je ze soudního přezkumu vyloučeno dle § 52 odst. 4 zákona o výkonu trestu odnětí svobody, jde tedy o nepřípustnou žalobu. Krajský soud ji proto v souladu s § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl. Soud dodává, že s ohledem na výše uvedené se nemohl zabývat ani otázkou, zda je žalobou napadené rozhodnutí nicotné. Nelze přisvědčit argumentaci žalobce uplatněné v replice k vyjádření žalované k žalobě, podle níž je povinností soudu vyslovit případnou nicotnost napadeného rozhodnutí i v případě, kdy je žaloba nepřípustná. Dle judikatury Nejvyššího správního soudu lze nicotnost správního rozhodnutí vyslovit jen za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky řízení, tedy neexistují důvody pro odmítnutí žaloby nebo zastavení řízení (viz rozsudek ze dne 21. 4. 2005, č. j. 4 As 31/2004 – 53). Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Současně nenastala žádná z uvedených podmínek pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení, tedy žalobce nevzal podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce a řízení nebylo zastaveno pro uspokojení žalobce. Krajský soud usnesením ze dne 15. 9. 2020 ustanovil k zastupování žalobce v tomto řízení advokáta Mgr. Václava Píchu. Hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování žalobce platí v takovém případě stát (§ 35 odst. 10 s. ř. s.). Krajský soud rozhodne o odměně ustanoveného zástupce samostatným usnesením poté, co daný zástupce vyčíslí (a případně i doloží) své výdaje, k čemuž jej soud touto cestou vyzývá. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Hradec Králové 25. srpna 2021 JUDr. Magdalena Ježková v. r. předsedkyně senát