Je-li mezi účastníky uzavřena rámcová smlouva, kdy konkrétní předmět koupě je ujednán až na základě konkrétní objednávky, pak zaplacení jednotlivé faktury je plněním z jedné kupní smlouvy a takovým plněním nemůže dojít k uznání dluhu z jiných kupních smluv, které byly uzavřeny na základě téže rámcové smlouvy.

10 47 CO 225/2020 Číslo jednací: 47 CO 225/2020-198 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis) Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Martiny Borovcové a soudců JUDr. Romany Novákové a Mgr. Ing. Borise Nypla ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupené advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [část obce] [č.p.], [PSČ] [obec] - [část obce] o zaplacení částky 313 324 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně i žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově č. j. 115 C 43/2019-141 ze dne 17. 9. 2020 takto: I. Odvolací řízení se zastavuje ve výroku II v části, kterou bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 785 Kč od 8. 9. 2018 do 12. 2. 2020, ve výši 8,5 % ročně z částky 3 288 Kč od 11. 2. 2018 do 12. 2. 2020, ve výši 9 % ročně z částky 18 390 Kč od 26. 10. 2018 do 12. 2. 2020, ve výši 9 % ročně z částky 5 604 Kč od 6. 12. 2018 do 12. 2. 2020, ve výši 9,75 % ročně z částky 3 325 Kč od 8. 2. 2019 do 12. 2. 2020 a ve výši 9,75 % ročně z částky 18 146 Kč od 15. 2. 2019 do 12. 2. 2020. Rozsudek okresního soudu se ve zbylé části výroku II potvrzuje. II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku III v části, kterou byla žaloba zamítnuta do částky 11 852 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 24. 11. 2018 do zaplacení a částky 3 508 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 21. 12. 2018 do zaplacení mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 852 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 24. 11. 2018 do zaplacení a částku 3 508 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 21. 12. 2018 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve zbylé části se rozsudek okresního soudu ve výroku III potvrzuje. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním soudem. IV. Žalobkyně je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově náklady státu 677,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. V. Žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově náklady státu 677,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. VI. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému k rukám jeho zástupkyně náklady řízení před krajským soudem ve výši 5.762 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění: 1. Okresní soud ve výroku I rozsudku zastavil řízení se v části, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 64 538 Kč s vyjmenovanými úroky z prodlení, neboť žalovaný po podání žaloby tuto částku žalobkyni zaplatil. Ve výroku II uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 103 268 Kč se zákonnými úroky z prodlení, do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve výroku III zamítl žalobu o zaplacení částky 145 518 Kč s vyjmenovanými úroky z prodlení a částky 30.000 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Výrokem IV rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ve výroku V a VI uložil žalobkyni i žalovanému nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově státem zálohované náklady řízení ve výši 677,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Okresní soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne 21. 4. 2017 rámcovou kupní smlouvu a smlouvu o reklamě podle § 2079 o. z. Některé zboží podle rámcové smlouvy objednával za žalovaného (převážně telefonicky) [jméno] [příjmení]. Okresní soud rozdělil obchodní případy na ty, kdy mělo být zboží dodáváno žalovanému na prodejně a na případy, kdy mělo být doručováno prostřednictvím dopravce PPL. Objednávky žalobkyně vyřizované na prodejně měl na starosti [jméno] [příjmení], objednávky zasílané PPL vyřizoval za žalobkyni nejdřív [jméno] [příjmení], poté [jméno] [příjmení]. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] zjistil, že pokud přebíral zboží za žalovaného při jeho dodání PPL, napsal vždy na doklad své jméno hůlkovým písmem a poté připojil svůj podpis. Uvedl, že na žádném z předložených dokladů nebyl jeho podpis. K jednotlivým fakturám týkajícím se zboží dodaného žalovanému na prodejnu soud prvního stupně dovodil, že zboží na faktuře 1892772 za cenu 14.671 Kč žalovaný objednal a za žalovaného převzal [jméno] [příjmení], což bylo zjištěno z jeho výpovědi. Žalovaný neprokázal, že [jméno] [příjmení] zboží uhradil. Faktury č. 1893775 (na cenu 17 903 Kč), č. 1894216 splatné dne 23. 11. 2018 (11 852 Kč), č. 1894822 podpis [příjmení] (3 508 Kč), č. 1895900 (12 098 Kč) obsahovaly nečitelný podpis, žalobkyně neprokázala objednání ani předání zboží. Okresní soud zjistil, že zboží uvedené na faktuře č. 1990038 za kupní cenu 19 350 Kč objednal emailem [jméno] [příjmení]. Na faktuře byl nečitelný podpis. Soudu dovodil, že zboží bylo dodáno žalovanému. Zboží na faktuře 1990258 za 2.706 Kč převzal svědek [příjmení]. Žalovanému bylo uloženo fakturu zaplatit. K dodávkám, které měly být doručeny PPL službou okresní soud zjistil, že jako kupující byla označena [právnická osoba], a žalobkyně neprokázala, že zboží uvedené na faktuře č. 1707896 za kupní cenu 14 693 Kč, č. 1708191 za kupní cenu 7 892 Kč, faktuře č. 1800043 za kupní cenu 7 892 Kč, č. 1800368 za kupní cenu 20 710 Kč, č. 1800492 za kupní cenu 9 613 Kč, č. 1800669 za kupní cenu 6 801 Kč, č. 1801244 za kupní cenu 11 559 Kč, faktuře č. 1891209 za kupní cenu 5 322 Kč bylo objednáno a dodáno žalovanému. K faktuře č. 1802151 na částku 9 829 Kč byla žalobkyní vystavena storno faktura z důvodu uznané reklamace, proto nemohlo být v této části žalobě vyhověno bez ohledu na otázku doručení této zásilky. Žalobkyně prokázala objednávku zboží uvedeného na faktuře č. 1803886 za kupní cenu 50 378 Kč, na faktuře č. 1803887 za kupní cenu 16 163 Kč Žalovaný neprokázal, že by objednávku stornoval. Proto okresní soud uložil žalovanému tuto částku žalobkyni zaplatit. Okresní soud zamítl žalobu i co do zaplacení částky 30 000 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky, neboť žalovaný není podnikatelem (§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a § 421 o. z.) O nákladech řízení okresní soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O nákladech státu (vyplaceném svědečném) rozhodl podle § 148 o. s. ř. tak, že uložil oběma účastníkům nahradit polovinu těchto nákladů ve výši 677,50 Kč. 3. Proti výroku III., IV. a V. rozsudku podala žalobkyně odvolání z důvodů uvedených v § 205 odst. 2 písm. c), d), e) a g) o. s. ř. Okresní soud porušil koncentraci řízení provedenou k datu 11. 3. 2020, když při jednání konaném dne 30. 6. 2020 povolil žalovanému lhůtu k doplnění tvrzení a důkazů na vysvětlení a přebírání zásilek dodávaných prostřednictvím PPL. Žalovaným doplněná tvrzení a důkazní návrhy v podání ze dne 17. 7. 2020 okresní soud vzal při rozhodování v úvahu. Při jednání dne 10. 2. 2020 okresní soud prováděl výslech [jméno] [příjmení], člena orgánu žalovaného v zákonném režimu svědka, a nikoliv v režimu účastnického výslechu. Soud prvního stupně neprovedl důkazy, které navrhla žalobkyně, a to výslech svědků [příjmení], [příjmení] a [příjmení], k tvrzení o přebírání zboží za žalovaného. Žalobkyně nezná nacionále svědků, ale tyto osoby jsou v zaměstnaneckém nebo obdobném vztahu k žalovanému. Soud prvního stupně přikládá výpovědím svědků a účastnickým výpovědím osob, které jsou orgány žalovaného, stejnou váhu a v některých případech dokonce staví na roveň důkazů i tvrzení prezidenta žalovaného. Žalobkyně dostatečně prokázala obchodní praxi mezi účastníky a tvrzení ohledně konkrétních dílčích kupních smluv uzavíraných ohledně zboží dodávaného na prodejně. Žalovaný telefonicky i emailem objednával zboží od žalobkyně. V případě telefonické objednávky pak zavolal na prodejnu žalobkyně v [obec], kde toto zboží objednával od žalobkyně a zároveň jej žalovaný na prodejně v [obec] proti podpisu na faktuře/dodacím listu odebral. Toto potvrdila svědecká výpověď [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a účastnická výpověď [jméno] [příjmení]. Dále to potvrdilo jednání žalovaného, který zboží z faktury č. 1990038 a faktury č. 1990258 po zahájení sporu zaplatil. Dostatečně bylo prokázáno uzavření dílčích kupních smluv, kdy žalovaný telefonicky objednal a následně na prodejně žalobce v [obec] odebral zboží uvedené na fakturách č. 1890645, 1892772, 1893707, 1893775, 1894216, 1894478, 1894822, 1895900, 1990038, 1990124, 1990257, 1990258. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že všechno zboží z faktur na prodejně u něj objednal [jméno] [příjmení]. Soud dále zkoumal, čí jsou podpisy na fakturách na prodejně. Pokud je postaveno důkazně najisto, že zboží objednal [jméno] [příjmení] u [jméno] [příjmení], je naprosto irelevantní, kdo zboží z faktur na prodejně reálně fyzicky přebíral za žalovaného. Nemůže být pochyb o tom, že si toto zboží vyzvedly za žalovaného jen osoby pověřené žalovaným s vědomím toho, kam a co jdou za žalovaného přebírat. Osoba, která by šla„ náhodou kolem prodejny“ by takové povědomí nemohla mít. I svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že si pro objednané zboží žalovaného do prodejny chodili vždy zaměstnanci či jiné osoby pověřené žalovaným, a ačkoliv si nepamatuje, kdo konkrétně pro zboží z faktur na prodejně přišel, [jméno] [příjmení] uvedl, že zboží předával jen osobám, které se představily, že jdou z pověření [jméno] [příjmení] za žalovaného pro konkrétní zboží či souhrn zboží, což [jméno] [příjmení] stačilo k tomu, aby za žalobce vydal zboží. [jméno] [příjmení] ve své svědecké výpovědi označil i některé osoby, o kterých si pamatuje, že zboží za žalovaného pravidelně vyzvedávaly. Okresní soud nevysvětlil, proč neuvěřil výpovědi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a proč uvěřil účastnické výpovědi žalovaného, že si zboží v části„ na prodejně“ neobjednal a nebylo mu dodáno. Současně se také musí soud prvního stupně vypořádat s fakturami„ na prodejně“, které obsahuji v části o převzetí podpisy osob přebírajících zboží. Žalobkyně prokázala i uzavření dílčích smluv a obchodní praxi mezi účastníky ohledně zboží dodávaného prostřednictvím dopravce PPL. Žalovaný si skrze [jméno] [příjmení] objednával zboží od žalobkyně přes [jméno] [příjmení] a následně prostřednictvím [jméno] [příjmení] do pracoviště [právnická osoba] To vyplynulo ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] i z účastnické výpovědi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení] shodně uvedli, že u faktur č. 1707896, 1708191, 1800043, 1800492, 1800669, 1801244, 1802151, 1803886, 1803887, 1804198, 1891209, 1991894 činil telefonickou objednávku za žalovaného [jméno] [příjmení] a kdy se dohodli, že zboží z faktur PPL má být doručeno do [společnost] [anonymizováno]. Žalobkyně prokázala pomocí doručovacích archů PPL doručení zboží žalovanému. Žalovaný nerozporoval pravost a správnost těchto doručovacích archů. Soud prvního stupně hodnotil důkaz doručovacích archů PPL nad rámec svých povinností. Žalobkyně prokázala obchodní praxi a ujednání o alternativním doručení zboží pro žalovaného do [společnost] [anonymizováno]. Není ani technicky možné, aby žalobkyně označila jako doručovací adresu provozovnu [společnost] [anonymizováno] a zároveň žalovaného. Dodací adresa žalovaného byla sjednaná provozovna [společnost] [anonymizováno]. Soud prvního stupně neuvedl, proč neuvěřil výpovědi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a doručovacím archům PPL, a uvěřil tvrzení žalovaného, případně účastnickým výpovědím [jméno] [příjmení] či [jméno] [příjmení]. Soud prvního stupně ani nijak nezhodnotil tvrzení a důkazy žalobce o tom, že dodací listy doručovací služby PPL nejenže obsahují místo dodávky zboží, ale i čísla jednotlivých zásilek, které jsou spárovány s tzv.„ zákaznickou referencí“, což je číslo faktury, které při podání k doručování skrze doručovací službu PPL uvádí k zásilce zákazník (žalobkyně). Čísla faktur jdou chronologicky od menšího čísla k většímu, a i souhlasí i časově dle data vystavení, a navíc doručovací služba PPL, jakožto nezúčastněná třetí osoba, která nemá jakýkoliv zájem na výsledku tohoto řízení, by velmi těžko zpětně falšovala jakékoliv údaje na svých dodacích listech, případně falšovala dodání. Pokud by toto bylo soudem zjištěno, jednalo by se o trestný čin. Strany sjednaly doručení zboží do provozovny [společnost] [anonymizováno]. Proto není na žalobkyni, aby prokázala doručení zboží konkrétním osobám. Okresní soud se nezabýval otázkou bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, když nedovodil uzavření konkrétních kupních smluv. Nesprávně posoudil i částečné úhrady žalovaného po zahájení řízení na dílčí kupní smlouvy, které jsou částečným uznáním dluhu podle § 2054 odst. 2 o. z. Jde o úhradu žalovaného dne 13. 2. 2020 v souhrnné výši 64.538,00 Kč na faktury č. 1804198, 1890645, 1893707, 1894478, 1990124, 1990257, a u částečného uznání dluhu u částky ve výši 14.671,00 Kč z faktury č. 1892772, u částky ve výši 19.350,00 Kč z faktury č. 1990038. Vzhledem k částečné úhradě měl žalovaný uvést, že úhradami neuznává zbytek žalované pohledávky. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek prvoinstančního soudu ve výroku III tak, že žalovanému uloží zaplatit žalobkyni i částku 145.518 Kč s příslušenstvím a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 30.000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku. Dále žádala, aby byl žalovaný zavázán nahradit žalobkyni náklady obou řízení a České republice na účet Okresního soudu v Trutnově náklady státu. Eventuálně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. 4. Žalovaný nesouhlasil s odvoláním žalobkyně. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno a neprokázala před soudem prvního stupně svá tvrzení. Koncentrace řízení byla tzv. prolomena, když na výzvu soudu se žalovaný vyjádřil k důkazům, které mu dosud nebyly známy. [jméno] [příjmení] byl náležitě poučen, a to jako svědek. Poučení na základě svědecké výpovědi je přísnější. Soud prvního stupně vedl pečlivě dokazování. Výslech dalších osob by do sporu nevnesl nové informace. Žalobkyně nedodala soudu nacionále těchto osob. Při jednání dne 7. 9. 2020 žalobkyně netrvala na dalším dokazování. Žalovaný má pochybnosti o výpovědích zaměstnanců žalobkyně, když tito byli na výslech připraveni, což vyplývalo z jejich ústního projevu. Zaměstnanci žalobkyně jednají ve prospěch svého zaměstnavatele a jsou mu loajální. Žalobkyně, co do předávání zboží na prodejně, neprokázala žádné objednávky od žalovaného ani předání zboží žalovanému, ani nebylo prokázáno, čí jsou podpisy na předložených fakturách. Je však evidentní, že zástupcům žalovaného podpisy nepatří. Byla prokázána obchodní praxe mezi účastníky řízení, že v případě, že se zboží vydávalo třetí osobě, tak toto zboží bylo hrazeno v hotovosti na prodejně. Žalobkyní tedy nebylo prokázáno uzavření dílčích kupních smluv specifikovaných v jejím odvolání. Žalobkyně se snaží důkazní břemeno překlopit na žalovaného. Žalovaný od počátku rozporuje podpisy na fakturách, kdy je na žalobci, aby prokázal, čí jsou podpisy na fakturách a zda zboží bylo skutečně objednáno a žalobkyní převzato, což však z provedeného dokazování nevyplývá. Žalobkyní nebylo prokázáno, že by pomocí PPL služby doručila zásilky do dispozice žalovaného. Nebyla prokázána ani obchodní praxe, kterou uvádí žalobkyně, když bylo objednáváno na jinou adresu, tak vždy na jméno [jméno] [příjmení] nikoliv [právnická osoba]. Dle obchodního rejstříku [právnická osoba] působí v oblasti reklamy, tudíž je možné, že tato společnost objednávala zboží od žalobkyně, za účelem vytvoření reklamy na předmětném zboží. Žalovaný rozporoval podpisy na podkladech od PPL. Žalobkyně neprokázala, o čí podpisy se jedná a zda jsou to podpisy osob, o kterých to tvrdí. Jak sama žalobkyně uvádí, jakýkoliv odesílatel musí u přepravní společnosti uvést svou dodací adresu, nikoliv společnost, tudíž je zřejmé, že zboží objednávala [právnická osoba], nikoliv žalobkyně. Nebyl důvod předmětnou věc posuzovat ani na základě bezdůvodného obohacení, jelikož žalobkyně neprokázala, že by předmětné žalované zboží předala žalovanému. Ze strany žalovaného se o částečné uznání dluhu nejednalo, když měli být uzavírány dílčí kupní smlouvy. Uhrazením faktury se nejedná o uznání dluhu, co do dalších dílčích smluv. Žalovaný navrhl, aby bylo odvolání žalobkyně zamítnuto. 5. Proti výroku II, IV a VI rozsudku podal odvolání žalovaný z důvodů podle § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e) a g) o. s. ř. U dodávky zboží uvedeného na faktuře č. 1892772 soud prvního stupně neposoudil řádně aktivní legitimaci. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že zboží objednal pro syna a zaplatil ho v hotovosti. Zboží uvedené na faktuře nebylo objednáno žalovaným, ani mu nebylo dodáno. Žalobkyně neprokázala, že zboží na faktuře č. 1990038 bylo dodáno žalovanému. Soud prvního stupně vychází pouze ze skutkové domněnky, že je velmi nepravděpodobné, že zboží by nebylo dodáno, avšak měl vycházet z důkazů žalobkyně, že zboží žalovanému dodala. Není možné určit, zda zboží nepřebrala cizí osoba za cizí subjekt a žalovanému to bylo omylem vyfakturováno. Žalobkyně neprokázala objednávku ani dodávku zboží uvedeného na faktuře č. 1990258 Ani svědek [příjmení] nepotvrdil s větší mírou pravděpodobnosti, že na předmětné faktuře je jeho podpis. V případě pochybností měl být proveden znalecký posudek z oboru písmoznalectví, avšak tento žalobkyně nenavrhla. Žalobkyně neprokázala Objednávku ani dodávku zboží uvedeného na faktuře č. 1803886 a 1803887. Žalobkyně neoznačila zásilku jako zásilku pro kupujícího a neprokázala tak doručení zásilky přepravní službou žalovanému. Při doručování přepravní službou PPL leží podle § 2091 o. z. důkazní břemeno na žalobkyni, že předmětné zásilky byly odevzdány žalovanému, když zásilky neoznačila jako zásilky pro žalovaného, ani žalobkyně žalovanému neoznámila, že zásilky byly odeslány. Žalobkyně neprokázala, jaké zboží bylo žalovaným objednáno ani, zda bylo dodáno. Je proti dobrým mravům požadovat po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15.785 Kč od 8. 9. 2018 do 12. 2. 2020, ve výši 8,5 % ročně z částky 3.288 Kč od 11. 2. 2018 do 12. 2. 2020, ve výši 9% ročně z částky 18.390 Kč od 26. 10. 2018 do 12. 2. 2020, ve výši 9 % ročně z částky 5.604 Kč od 6. 12. 2018 do 12. 2. 2020, ve výši 9,75 % ročně z částky 3.325 Kč od 8. 2. 2019 do 12. 2. 2020, ve výši 9,75 % ročně z částky 18.146 Kč od 15. 2. 2019 do 12. 2. 2020. Předmětné faktury byly žalovanému předloženy poprvé až u soudu prvního stupně. Podpisy na těchto fakturách žalovaný nepoznává a tedy mu nebyly ani známy údaje k platbě či částka, kterou má uhradit. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud změnil výrok II tak, že se v této části žaloba zamítá a výrok IV tak, že žalobkyni uloží nahradit žalovanému náklady řízení a ve výroku VI uloží žalobkyni nahradit náklady státu. Žalovaný navrhl, aby mu byl přiznán nárok na náhradu nákladů odvolacího řízení. 6. Žalobkyně nesouhlasila s odvoláním žalovaného. K nedostatku pasivní legitimace žalovaného žalobkyně uvedla, že svým tvrzením a důkazy prokázala dostatečně pasivní legitimaci žalovaného k této dílčí pohledávce. Výpovědí pana [příjmení] naopak vyšlo najevo, že zboží bylo objednáno žalovaným, faktura/dodací list navíc obsahovala údaje o ob jednateli – žalovaném, a pokud za žalovaného převzal zboží pan [příjmení] (neboť potvrdil svým podpisem údaje na faktuře/dodacím listu), je pouze věcí žalovaného, jakou osobu k převzetí zboží zmocnil. Toto potvrdila i výpověď pana [příjmení], který uvedl, že zboží převzal a podepsal převzetí v zastoupení za žalovaného, neboť, jak sám řekl, podepsal fakturu/dodací list, převzal zboží a fakturu následně předal žalovanému. Co do skutkových závěrů ohledně pohledávky dle čl. XXII. žaloby, pak žalobkyně souhlasí se skutkovými závěry soudu prvního stupně, že si žalovaný od žalobkyně emailem objednal zboží, které bylo následně žalovanému zasláno, dle dohody žalobkyně a žalovaného na adresu [společnost] [anonymizováno] – pracoviště [jméno] [příjmení], osoby zastupující žalovaného, které si zde převzal. I v ostatních částech žaloby, které byly v tzv.„ větvi dodání PPL“, je vyjma objednávky formou emailu totožný důkazní stav a soud prvního stupně měl zcela přiznat žalobkyni nárok mj. i ve„ větvi dodání PPL“. Žalobkyně navrhla, aby odvolání žalovaného bylo zamítnuto. 7. Odvolací soud po zjištění, že odvolání byla podána oprávněnými osobami, v zákonné lhůtě a že jsou přípustná (§ 201, contr. § 202, § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně řízení jeho vydání předcházejícího (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.) při nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je částečně důvodné, odvolání žalovaného nikoli. 8. Okresní soud se zabýval nárokem žalobkyně jako prodávající na zaplacení kupní ceny za dodané zboží – hokejové vybavení. Postupoval podle § 2079 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Jednotlivé tvrzené kupní smlouvy měly být uzavírány v rámci kupní smlouvy a smlouvy o reklamě uzavřené mezi účastníky dne 21. 4. 2017 Okresní soud v jednotlivých případech zkoumal, zdali žalobkyně prokázala uzavření kupní smlouvy, tedy došlo-li k objednávce zboží žalovaným (§ 1731 o. z.) a zdali prokázala dodání zboží žalovanému (§ 2087 o. z.). 9. Žalobkyně předložila k prokázání svých tvrzení o uzavření jednotlivých kupních smluv a o dodání zboží žalovanému faktury s uvedením zboží. Některé z nich obsahovaly méně či více čitelné podpisy. Navrhovala výslech účastníků. Objednávku zboží předložila ke zboží vyúčtovanému fakturou č. 1803886 ze dne 15. 8. 2018 za kupní cenu 50 378 Kč a k faktuře č. 1803887 ze dne 15. 8. 2018 za kupní cenu 16 163 Kč. Dodání zboží prokazovala sdělením přepravní služby PPL o způsobu dodávání zboží. Ve vyjádření k odporu navrhla výpovědi svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení]. V koncentrační lhůtě navrhla ještě výpovědi svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení]. 10. Nejprve se krajský soud zabýval odvolacími námitkami žalobkyně. K námitce žalobkyně o porušení zásady koncentrace řízení okresním soudem krajský soud připomíná § 120 odst. 1 o. s. ř., podle kterého jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Z tohoto ustanovení je dovozena povinnost toho účastníka, který tvrdí pro něj příznivé okolnosti, tato tvrzení také prokázat. Žalobkyně tak měla povinnost prokázat tvrzení o objednání a dodání zboží. Pokud by svoji povinnost splnila, nastoupila by povinnost žalovaného tvrdit a prokázat, že mu nevznikla povinnost zaplatit kupní cenu, tedy že objednané a dodané zboží bylo zaplaceno či vráceno. 11. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 4616/2010 poté, co nastaly účinky tzv. koncentrace řízení podle ustanovení § 118b o. s. ř., účastníci (nejde-li o výjimky stanovené zákonem) nemohou uvádět jen takové rozhodné skutečnosti o věci samé, ohledně nichž mají podle hmotného práva povinnost tvrzení, a označovat jen takové důkazy, jimiž plní svou důkazní povinnost; účinky tzv. koncentrace řízení nebrání účastníkům popírat správnost tvrzení protistrany o skutečnostech významných pro rozhodnutí o věci samé nebo se vyjadřovat k důkazům označeným druhou stranou sporu. 12. Pokud žalobkyně tvrzení o objednání a dodání zboží neprokázala, nelze přenášet důkazní břemeno ohledně těchto tvrzení na žalovaného. Zároveň obrana žalovaného koncentrována nebyla. 13. [jméno] [příjmení] byl slyšen u jednání dne 10. 2. 2020 správně jako svědek. Jak vyplývá z výpisu ze spolkového rejstříku vedeného Krajským soudem v Hradci Králové v oddílu L, vložce 7138, [jméno] [příjmení] není a nebyl členem statutárního orgánu žalovaného. Prezidentem správní rady žalovaného je [jméno] [příjmení]. 14. Okresní soud prováděl důkazy navržené žalobkyní i žalovaným. Krajský soud se shoduje s okresním soudem, že žalobkyně neprokázala objednávky zboží kromě zboží vyúčtovaného fakturou č. 1803886, fakturou č. 1803887 a fakturou č. 1990038. Konkrétní objednávky fakturovaného zboží nevyplynuly ani z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. K tomu nutno vyjít z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který uvedl, že mezi účastníky probíhalo více obchodů ohledně hokejového zboží. Ze seznamu faktur vypracovaného žalovaným vyplynulo, že v období od února 2018 do prosince 2018 žalovaný objednal a zaplatil žalobkyni zboží vyúčtované 26 fakturami v celkové ceně 350.000 Kč. Ze sdělení svědka [příjmení], že zboží bylo objednáváno [jméno] [příjmení] telefonicky nebo emailem nelze dovodit, že svědek vypovídal o konkrétním zboží vyúčtovaném fakturami uplatněnými v žalobě. 15. Neprokázala-li žalobkyně objednání zboží, mohla být se svým peněžitým nárokem částečně úspěšná, pokud by prokázala dodání zboží žalovanému i bez existující smlouvy. Za splnění dalších zákonných předpokladů by přicházelo v úvahu posouzení nároku žalobkyně jako nároku z bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z. 16. Odvolací soud se shoduje s prvoinstančním soudem v závěru, že u neobjednaného zboží nelze dovodit dodání zboží žalovanému, pokud je zboží dodáváno prostřednictvím služby PPL příjemci [právnická osoba], a nikoli přímo žalovanému. Okresní soud provedl důkaz listinou obsahující seznam jednotlivých dodávek žalobkyně doručovaných [právnická osoba], která obsahovala u jednotlivých dodávek podpisy přebírajících osob, podle tvrzení žalobkyně [jméno] [příjmení] nebo [jméno] [příjmení] Tyto osoby však popřely, že by uvedené záznamy o převzetí zboží podepsaly. Doručovací arch je třeba pokládat za soukromou listinu ve smyslu § 565 o. z. Např. podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1823/98 pokud účastník prokazuje tvrzenou skutečnost soukromou listinou, je na něm, aby také prokázal její správnost a pravost, tedy i tu okolnost, že tato listina byla podepsána druhým účastníkem. Žalobkyně však k prokázání pravosti podpisů [jméno] [příjmení] ani [jméno] [příjmení] přes poučení okresního soudu podle § 118a odst. 3 o. s. ř. dne 30. 7. 2020 žádné důkazy nenavrhla. Převzetí zboží jinou osobou za [právnická osoba], nemohlo prokázat dodání neobjednaného zboží žalovanému. 17. Pokud šlo o dodání neobjednaného zboží na prodejnu, okresní soud nedovodil dodání zboží z faktury č. 1893775 ze dne 1. 10. 2018 na částku 17.903 Kč, č. 1894216 ze dne 24. 10. 2018 na částku 11.852 Kč, č. 1894822 ze dne 20. 11. 2018 na částku 3.508 Kč a č. 1895900 ze dne 15. 12. 2018 na částku 12.098 Kč. Pokud šlo o faktury č. 1893775 a č. 1895900 svědek [jméno] [příjmení], o jehož podpis se na fakturách mělo jednat, pravost podpisů popřel. Žalobkyně nenavrhla důkaz k prokázání pravosti podpisu svědka. Faktura je soukromá listina. Závěr okresního soudu o tom, že žalobkyně neprokázala dodání zboží uvedeného na těchto dvou fakturách žalovanému, je správný. 18. Na fakturách č. 1894216 a č. 1894822 však byl čitelný podpis„ [příjmení]“. Přestože žalobkyně v koncentrační lhůtě navrhla výpověď svědka [jméno] [příjmení], hokejového hráče žalovaného, k prokázání převzetí zboží, okresní soud tento důkaz neprovedl. Krajský soud proto doplnil dokazování výpovědí tohoto svědka. Svědek potvrdil pravost svého podpisu na fakturách, uvedl, že zboží bylo objednáno žalovaným a převzato svědkem na pokyn [jméno] [příjmení]. Svědek přebíral zboží za žalovaného. Odvolací soud proto z doplněného dokazování dovodil, že zboží uvedené na fakturách č. 1894216 a č. 1894822 v celkové ceně 15.360 Kč bylo žalovaným objednáno i dodáno. V tomto směru byl rozsudek okresního soudu ve výroku III změněn tak, že žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobkyni i částku 11.852 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 24. 11. 2018 do zaplacení a částku 3 508 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 21. 12. 2018 do zaplacení. 19. Nebylo zřejmé, ke kterému tvrzení o dodávce zboží žalobkyně navrhla svědky [příjmení] a [příjmení] Okresní soud nepochybil, když tyto důkazy neprovedl. 20. Podle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Žalobkyně však jednotlivými fakturami prokazovala uzavírání jednotlivých kupních smluv. Z kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 21. 4. 2017 totiž nevyplynulo konkrétní zboží, kterého by se smlouva měla týkat. Proto byla tato smlouva posouzena pouze jako rámcová, kdy konkrétní předmět koupě byl ujednán až na základě konkrétní objednávky. Zaplatil-li žalovaný jednotlivé faktury, plnil dluh z jednotlivých kupních smluv. Nešlo o částečné plnění jediné sjednané kupní ceny. Takovým plněním tedy nemohlo dojít k uznání dluhu z jiných kupních smluv. 21. Pokud šlo o zamítnutí nároku na zaplacení částky 30.000 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., okresní soud správně dovodil, že žalovaný není podnikatelem a proto se na tento vztah § 3 nařízení vlády nevztahuje. Je jen třeba opravit odůvodnění okresního soudu, neboť podnikatelem je podle § 420 odst. 1 o. z. ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Podnikatelem tedy může být i osoba, která v obchodním rejstříku zapsána není. To však nic nemění na správném závěru okresního soudu, že žalovaný v daném vztahu jako podnikatel nevystupoval (nenakupoval hokejové vybavení za účelem dosažení zisku z tohoto nákupu). 22. K odvolání žalovaného krajský soud přezkoumal závěr okresního soudu o dodání zboží označeného na faktuře č. 1892772 ze dne 20. 7. 2018 na částku 14.671 Kč žalovanému. K této faktuře svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že zboží převzal. Dále uvedl, že objednal zboží pro syna a zaplatil ho v hotovosti. Okresní soud však z faktury zjistil, že byla vystavena na žalovaného jako ob jednatele a že měla být hrazena bankovním převodem. [jméno] [příjmení] tuto fakturu podepsal. Žalovaný neprokázal, že by zboží bylo zaplaceno. Okresnímu soudu nelze za těchto okolností vytknout závěr, že po zhodnocení důkazů dovodil, že zboží bylo objednáno žalovaným a dodáno žalovanému prostřednictvím [jméno] [příjmení]. Svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že zboží na faktuře č. 1990038 objednal. Z faktury č. 1990038 ze dne 3. 1. 2019 na částku 19.350 Kč okresní soud zjistil, že tato je parafována, tedy zboží bylo dodáno na prodejnu. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zároveň zjištěno, že pokud bylo objednáno zboží na prodejně, svědek si jej na prodejně vyzvedl nebo si jej vyzvedl nějaký hráč. Podobně byla i faktura č. 1990124 ze dne 8. 1. 2019 znějící na částku 3.325 Kč opatřena obdobnou parafou a u této faktury svědek uvedl, že zboží je třeba zaplatit. Soudu prvního stupně nelze vytknout závěr, že žalobkyně prokázala objednání a dodání zboží z faktury č. 1990038, bylo-li smluveno dodání zboží na prodejnu žalovaného a k tomuto zjevně došlo, byť nikoliv do rukou [jméno] [příjmení]. Námitka žalovaného, že [jméno] [příjmení] objednané zboží mohlo být vydáno třetí osobě (která nebyla pověřena [jméno] [příjmení] k vyzvednutí zboží), je vyvrácena i výpovědí svědka [jméno] [příjmení], který takovou možnost v podstatě vyloučil. Převzetí zboží na faktuře č. 1990258 pro žalovaného potvrdil svědek [jméno] [příjmení]. Pokud šlo o zboží označené na faktuře č. 1803886 a č. 1803887, žalobkyně prokázala objednávku tohoto zboží. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že bylo ujednáno, že pokud bylo objednané zboží doručované na [právnická osoba], přebíral jej on. Z listiny o převzetí zásilek PPL vyplynulo, že u obou zásilek je podpis„ [příjmení]“. Pokud tedy bylo podle dohody žalobkyně s žalovaným přepravci PPL sděleno, že zásilku předá v místě dodání [právnická osoba], osobě se jménem [příjmení], nelze potom vytýkat žalobkyni, že nerozlišila, že v [právnická osoba], pracuje více osob tohoto jména (jak vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku). 23. Krajský soud se dále nezabýval odvolacími námitkami žalovaného týkajícími se prokázání doručení faktur, které byly následně žalovaným zaplaceny, neboť žalovaný vzal v průběhu odvolacího řízení zpět odvolání týkající se uložené povinnosti zaplatit úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 785 Kč od 8. 9. 2018 do 12. 2. 2020, ve výši 8,5 % ročně z částky 3 288 Kč od 11. 2. 2018 do 12. 2. 2020, ve výši 9 % ročně z částky 18 390 Kč od 26. 10. 2018 do 12. 2. 2020, ve výši 9 % ročně z částky 5 604 Kč od 6. 12. 2018 do 12. 2. 2020, ve výši 9,75 % ročně z částky 3 325 Kč od 8. 2. 2019 do 12. 2. 2020 a ve výši 9,75 % ročně z částky 18 146 Kč od 15. 2. 2019 do 12. 2. 2020. Podle § 207 odst. 2 o. s. ř. krajský soud řízení v této části zastavil. 24. Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II ve zbylé části potvrdil podle § 219 o. s. ř. Ve výroku III v části, kterou byla žaloba zamítnuta do částky 11 852 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 24. 11. 2018 do zaplacení a částky 3 508 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 21. 12. 2018 do zaplacení byl rozsudek okresního soudu změněn tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 852 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 24. 11. 2018 do zaplacení a částku 3 508 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 21. 12. 2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř.). Ve zbylé části výroku III byl rozsudek okresního soudu potvrzen (§ 219 o. s. ř.). 25. Vzhledem k částečné změně rozsudku krajský soud znovu rozhodoval o nákladech řízení (§ 224 odst. 2 o. s. ř.). Znovu posoudil míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného (§ 224 odst. 1 a § 142 odst. 2 o. s. ř.). Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 313.324 Kč s příslušenstvím, kdy za toto příslušenství je třeba považovat úroky i částku 30.000 Kč (§ 513 o. z.). Jak ukládá Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení sp. zn. 33 Cdo 1357/2017, úspěch účastníka v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně příslušenství. Je však třeba vzít v úvahu, že do částky 64.538 Kč bylo řízení zastaveno. Zde se povinnost hradit náklady řízení posuzuje podle § 146 odst. 2 o. s. ř. a je třeba zkoumat, kdo zavinil zastavení řízení. Pohledávku zaplatil žalovaný po zahájení řízení, žaloba byla v této části důvodná. Proto by v této části byl povinen hradit náklady žalobkyně žalovaný. Poměr úspěchu a neúspěchu ve sporu, s připočtením zavinění zastavení řízení, tak vychází na 53 % úspěch žalobkyně 183.166 Kč: 343.324 Kč = 53 % (kdy odvolací soud pro zjednodušení nepočítá s úroky, které byly obdobné na straně úspěchu i neúspěchu) oproti 47 % neúspěchu. Odvolací soud přihlédl k faktu, že po doručení předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 14. 10. 2019 žalovaný ve své odpovědi ze dne 4. 11. 2019 žádal žalobkyni o doručení dlužných faktur, neboť uváděl, že je ve svém účetnictví nemá. Žalobkyně této výzvě nevyhověla. Z pohledu účelnosti uplatňování práva tak soud uzavírá, že poměr úspěchu a neúspěchu je totožný. Proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním soudem. Náhrada nákladů státu ve výši 1.355 Kč byla v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. rozdělena mezi účastníky stejnou měrou. 26. Předmětem odvolacího řízení byla částka 278.786 Kč (103.268 Kč + 145.518 Kč + 30.000 Kč). Žalovaný byl úspěšný z 57 %, žalobkyně ze 43 %. Podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 2 o. s. ř. vzniklo žalovanému právo na 14 % náhradu nákladů odvolacího řízení. Žalovaný má právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku z odvolání ve výši 5.164 Kč (§ 137 odst. 1 o. s. ř.). Podle § 7 bod 6, § 11 odst. 1 písm. d) a g) a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. náleží žalovanému náhrada odměny advokáta ve výši 9.420 Kč a náhrada hotových výdajů 300 Kč za podané odvolání, vyjádření ze dne 15. 1. 2021 a za účast u jednání dne 16. 2. 2021 v celkové výši 29.160 Kč. Žalovaný žádal nahradit jízdné k jednání odvolacího soudu z [část obce] do [obec] a zpět (celkem 60 km) vozem Škoda Octavia, [registrační značka], s průměrnou spotřebou 7,4 l benzinu Natural 95 na 100 km. Podle ust. § 157 zák. č. 262/2006 Sb. a podle § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhl. č. 589/2020 Sb. má žalovaný právo na náhradu jízdného k jednání soudu ve výši 387 Kč. Podle § 14 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. náleží žalovanému náhrada za promeškaný čas 2 půlhodiny advokáta ve výši 200 Kč. Náhrada 21 % DPH z nákladů právního zastoupení činí 6.247 Kč Náklady činily celkem 41.158 Kč. Z těchto nákladů náleží žalovanému 14 % ve výši 5.762 Kč Krajský soud uložil žalobkyni nahradit žalovanému k rukám jeho zástupkyně náklady odvolacího řízení v celkové výši 5.762 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí. Hradec Králové 23. února 2021 Mgr. Martina Borovcová předseda senátu