č. j. 52 A 42/2021-26  USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Aleše Korejtka a JUD. Petry Venclové, Ph.D., ve věci žalobce: F. Š. proti žalovanému:  Magistrát města Pardubic sídlem  Pernštýnské nám. 1/1, 530 02 Pardubice v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu a o návrhu na vydání předběžného opatření, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Návrh na vydání předběžného opatření se odmítá. III.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou ze dne 27. 5. 2021 domáhal poskytnutí soudní ochrany na ochranu proti údajné nečinnosti žalovaného správního orgánu v řízení vedeném podle ust. § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s.ř.s.“). V této žalobě žalobce tvrdí, že se „dlouhodobě zabývá systémem veřejné správy a samosprávy“ a že požádal žalovaného dne 7. 12. 2020 dle zákona č. 106/1999 Sb., o informace, přičemž žalovaný „však adekvátně na žádost nereagoval“. Proto žalobce podal žalobu na poskytnutí soudní ochrany proti údajné nečinnosti žalovaného a v žalobě zároveň navrhl, aby soud vydal podle ust. § 38 a násl. s.ř.s. předběžné opatření, kterým by přikázal žalovanému předat do úschovy soudu veškerou dokumentaci vedenou na žalobce při výkonu informační povinnosti do 15 dnů od vyhlášení předběžného opatření. Zároveň požádal o osvobození od „placení jistoty a soudního poplatku“ a o ustanovení zástupce z řad advokátů. 2. Krajský soud z vyžádaného vyjádření žalovaného ze dne 11. 6. 2021, č. j. MmP 62896/2021 a z předložených listin žalovaným, zjistil, že žalobce nevyčerpal ve smyslu ustanovení § 79 s.ř.s. prostředky, které procesní předpis platný pro řízení správního orgánu ustanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, kterým je stížnost podle ust. § 16a zákona č. 106/1999 Sb., zákon o svobodném přístupu k informacím, přičemž ani v žalobě žalobce netvrdil, že by takovou stížnost podal a tím vyčerpal tento prostředek k jeho ochraně proti údajné nečinnosti žalovaného. 3. Podle ust. § 2 s.ř.s. ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, když tak stanoví tento zákon.  4. Podle ust. § 79 s.ř.s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. 5. Z ustanovení § 79 odst. 1 s.ř.s. tak vyplývá, že „… nezbytnou podmínkou řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je podle ustanovení § 79 odst. 1 s.ř.s. bezvýsledné vyčerpání procesních prostředků, které má žalobce k ochraně proti nečinnosti k dispozici ve správním řízení …Uvedená podmínka vychází z celkové koncepce správního soudnictví v České republice, která je založena na subsidiaritě ochraně veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob ve správním soudnictví proti ochraně, která je těmto právům poskytována v rámci veřejné správy. Před použitím některé z žalob ve správním soudnictví je tedy nutné vždy vyčerpat řádné opravné prostředky či jiné prostředky nápravy, které jsou k dispozici v řízení před správním orgánem. Tato zásada je v obecné rovně vyjádřena v ustanovení § 5 s.ř.s. a je pak pro jednotlivé typy žalob konkretizována ustanovení § 68 písm. a), § 79 odst. 1 a § 85 s.ř.s. …“ (srov. rozsudek NSS ze dne 18. 10. 2007, č. j. 7 Ans 1/2007-100, a dále i například rozsudek NSS ze dne 7. 8. 2015, č. j. 5 As 9/2015-42). Podmínka předchozího vyčerpání prostředků ochrany proti nečinnosti správního orgánu před podáním žaloby proti nečinnosti ve smyslu § 79 odst. 1 s.ř.s. „představuje podmínku řízení o žalobě proti nečinnosti, není-li tato podmínka ke dni podání žaloby splněna, je nutné žalobu podle § 46 odst. 1a s.ř.s. odmítnout“ (srov. rozsudek NSS ze dne 7. 8. 2015, č. j. 5 As 9/2015-42). 6. V případě žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu spočívající v jeho nečinnosti při vyřizování žádosti o podání informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím je zmíněným prostředkem proti nečinnosti správního orgánu nepochybně stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace dle § 16a odst. 1 písm. b) a c) zákona o svobodném přístupu k informacím, neboť „je patrné, že zákonodárce koncipoval instituci stížnosti na postup vyřizování žádosti o informace dle § 16a odst. 1 písm. b) a c) informačního zákona jako prostředek ochrany proti nečinnosti“ (srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 20. 11. 2018, č. j. 5 As 18/2017-40), tedy podmínkou tohoto soudního řízení je v daném případě vyčerpání tohoto prostředku proti nečinnosti správního orgánu. Tato podmínka však splněna nebyla, neboť žalobce tuto stížnost nepodal, tedy nebyl vyčerpán prostředek k ochraně proti nečinnosti správního orgánu a nebyla tak splněna podmínka tohoto soudního řízení, stanovená v § 79 odst. 1 s.ř.s.  Proto krajský soud musel žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu ve výroku I. odmítnout pro nesplnění podmínky řízení [§ 79 odst. 1, § 46 odst. 1 a) s.ř.s.]. 7. Krajský soud dále odmítl i návrh žalobce na vydání předběžného opatření, protože návrh na vydání předběžného opatření je návrhem akcesorickým a sleduje procesní osud žaloby (srov. rozsudek NSS ze dne 1. 12. 2004, č. j. 3 As 52/2003-278), a proto jej soud taktéž odmítl (výrok II.). 8. Výrok o náhradě nákladů řízení (III.) se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. 9. O návrhu žalobce na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce soud nerozhodoval, poněvadž v daném případě bylo zcela zjevné, že nejsou splněny podmínky řízení v podaném návrhu a tento nedostatek podmínky řízení je neodstranitelný, proto nebylo povinností soudu toto řízení dále vést a rozhodovat o žádosti žalobce o ustanovení advokáta a o osvobození od soudních poplatků (srov. např. rozsudek NSS ze dne 30. 9. 2008, č. j. 5 Ans 6/2008-48, dále i např. rozsudek NSS ze dne 27. 11. 2013, č. j. 1 Aps 10/2013-16). Návrh žalobce na osvobození od placení jistoty je bezpředmětný a soud o něm nerozhodoval, neboť jistota se v řízení vedeném dle s.ř.s. za podání návrhu na vydání předběžného opatření neplatí. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost (mimořádný opravný prostředek) ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Pardubice 24. června 2021 JUDr. Jan Dvořák v. r. předsedu senátu