č. j. 52 Af 9/2021-25   Usnesení Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Petry Venclové, Ph.D., a JUDr. Aleše Korejtka v právní věci žalobkyně:  Hanácká zemědělská společnost Jevíčko a.s.,  IČ 48173053 sídlem Třebovská 713, 56943 Jevíčko zastoupená advokátkou JUDr. Evou Hrbáčkovou sídlem Bráfova 50, 674 01 Třebíč proti žalovanému:  Finanční úřad pro Pardubický kraj,  IČ 72080043 sídlem Boženy Němcové 2625, 530 02 Pardubice v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se svojí žalobou podanou dne 8. 2. 2021 domáhá poskytnutí soudní ochrany před nezákonným zásahem žalovaného správního orgánu v řízení vedeném podle ust. § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní v platném znění (dále jen „s.ř.s.“). V petitu žaloby navrhl, aby soud vydal rozsudek, kterým by bylo určeno, že zásah žalovaného spočívající v zahájení daňového řízení na základě výzev k odstranění pochybností ze dne 24. 6. 2020, č. j. 1234281/20/2808-50522-603917, č. j. 1234228/20/2808-50522-603917, č.j. 1234149/20/2808-50522-603917 (dále jen „výzvy k odstranění pochybností ze dne 24. 6. 2020“), byl nezákonný. V žalobě uvedl žalobce věcnou argumentaci, kterou se však soud nemohl zabývat, a to z následujících důvodů. 2. Jednou ze základních podmínek pro meritorní projednání žaloby je její včasnost. Podle ust. § 84 odst. 1 s.ř.s. musí být žaloba na ochranu před nezákonným zásahem podána do 2 měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu a nejpozději lze žalobu podat do 2 let od okamžiku, kdy k němu došlo. Podle ust. § 84 odst. 2 s.ř.s. zmeškání této lhůty nelze prominout. 3. Jak vyplývá z žaloby, žalobce spatřuje důvody nezákonného zásahu v obsahu zmíněných výzev k odstranění pochybností ze dne 24. 6. 2020, přičemž tyto důvody rozsáhle uvádí ve své věcné argumentaci obsažené v žalobě. Uvedenými výzvami k odstranění pochybností byl žalobce podle ust. § 89 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění (dále jen „daňový řád“) vyzván k odstranění pochybností o správnosti a úplnosti dodatečného daňového tvrzení, k dani z příjmu právnických osob za tři zdaňovací období, a to od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016, za zdaňovací období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 a za zdaňovací období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018. Žalobce zejména zpochybňuje tvrzení žalovaného, které je obsaženo v uvedených výzvách o odstranění pochybností ze dne 24. 6. 2020, tj. že by vůbec nějaké dodatečné daňové tvrzení, byť v materiální podobě, žalobce podal a uvádí dále věcnou argumentaci. Je tedy nesporné, že žalobce se domáhá vyslovení deklarace nezákonnosti zásahu, tedy jedná se o zásahovou žalobu čistě deklaratorní, přičemž důvody nezákonnosti tohoto zásahu žalobce spatřuje právě ve zmíněných výzvách k odstranění pochybností ze dne 24. 6. 2020. Pro počátek subjektivní zákonné lhůty k podání žaloby v délce 2 měsíců bylo tak rozhodné, kdy se žalobce dozvěděl o již proběhlém nezákonném zásahu, tedy kdy byl seznámen s uvedenými výzvami k odstranění pochybností ze dne 24. 6. 2020, z jejichž obsahu dovozuje žalobce názor, že zahájení daňového řízení (řízení o odstranění pochybností) bylo nezákonné. Jak vyplývá ze správního spisu, zmíněné výzvy k odstranění pochybností ze dne 24. 6. 2020 byly doručeny žalobci dne 25. 6. 2020, tedy zákonná subjektivní dvouměsíční lhůta pro podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu v projednávané věci začala běžet dne 26. 6. 2020 a posledním dnem této lhůty byl den 26. 8. 2020. Žalobce však žalobu na ochranu před nezákonným zásahem v této zákonné lhůtě nepodal, neboť ji podal až dne 8. 2. 2021. Krajský soud proto musel žalobu odmítnout jako opožděnou (§ 46 odst. 1 písm. b/ s.ř.s.). 4. Krajský soud nepřehlédl, že žalobce před podáním žaloby proti zmíněným výzvám k odstranění pochybností podal stížnosti dle § 261 daňového řádu (výsledek šetření ve věci stížnosti na postup správce daně byl žalobci doručen dne 8. 12. 2020), avšak podání takových stížností nemělo vliv na běh subjektivní lhůty pro podání žaloby. Zákonodárce totiž váže „subjektivní lhůtu pro podání zásahové žaloby na vědomost žalobce o nezákonném zásahu. Počátek běhu této lhůty je dán okamžikem, kdy se žalobce dozvěděl o skutečnostech, v nichž spatřuje nezákonný zásah. Rozhodující je jeho znalost o skutkových okolnostech, z nichž vyplývá konání či nekonání správního orgánu, v němž je spatřován nezákonný zásah. V případě trvání na vyčerpání stížnosti dle § 261 daňového řádu by však byl počátek běhu subjektivní lhůty plně v rukou žalobce, neboť by se odvíjel nikoliv od skutečnosti, kdy se žalobce o nezákonném zásahu dozvěděl, ale prvotně od jeho rozhodnutí, kdy (v jakém časovém okamžiku) stížnost na postup správce daně podá.“ (srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 5. 12. 2017, č. j. 1 Afs 58/2017-42). Uvedený právní institut stížnosti tak není jiným právním prostředkem ochrany nebo nápravy ve smyslu § 85 s.ř.s., který je nutno před podáním žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správce daně vyčerpat a případné podání takové stížnosti nemá vliv na podání žaloby, přičemž „podání žaloby, kterou se žalobce domáhá pouze určení, že zásah byl nezákonný, není podmíněno vyčerpáním jiných právních prostředků ochrany nebo nápravy před správním orgánem ve smyslu § 85 s.ř.s.“ (srov. zmíněný rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 5. 12. 2017, č. j. 1 Afs 58/2017-42). Podání uvedených stížností tak nemělo vliv na běh zmíněné lhůty pro podání předmětné žaloby. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Poučení: Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům řízení. Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Pardubice 19. května 2021   JUDr. Jan Dvořák v. r. předseda senátu