Vymáhá-li původní věřitel (postupitel) pohledávku po dlužníkovi, aniž by dlužníkovi dal jakkoli najevo, že pohledávka byla před zahájením řízení či v jeho průběhu postoupena, a aniž by postupník prokázal dlužníkovi postoupení před vyhlášením rozsudku v takovém řízení, a žaloba je pravomocně zamítnuta z jiného důvodu, než ztráty aktivní legitimace původního věřitele (postupitele) z důvodu postoupení, vztahuje se překážka věci pravomocně rozhodnuté ve smyslu § 159a odst. 4 o. s. ř. i na následné řízení o žalobě o zaplacení téže pohledávky podané postupníkem pohledávky proti původnímu dlužníkovi. Uvedené pak platí tím spíše, pokud v novém řízení postupník tvrdí, že postupitel vymáhal v prvním řízení pohledávku na žádost postupníka ve smyslu § 1886 odst. 1 o. z.

3 22 Co 172/2022 Číslo jednací: 22 Co 172/2022-35 USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Miloše Zdražila a soudců Mgr. Radka Kopsy a JUDr. Šárky Hůrkové, Ph.D., ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa] zastoupený advokátkou [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 1 363 500 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 8. dubna 2022 č. j. 5 C 480/2021-24, takto: I. Usnesení okresního soudu se potvrzuje. II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 8 651,50 Kč k rukám zástupkyně žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Shora uvedeným usnesením okresní soud zastavil řízení (výrok I.), uložil žalobci nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 34 074 Kč (výrok II.) a rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku ve výši 54 540 Kč žalobci (výrok III.). 2. K odůvodnění okresní soud uvedl, že žalobce se domáhal zaplacení částky 1 363 500 Kč (1 350 000 Kč, jistina, 13 500 úrok) jako dluhu ze smlouvy o zápůjčce, kterou žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] dne 21. 9. 2017, s tím, že mu tato pohledávka byla společností [právnická osoba] postoupena. 3. Rozsudkem okresního soudu ze dne 7. 10. 2020, č. j. 10 C 44/2020 – 28, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 2. 12. 2021, č. j. 23 Co 3/2021 – 216, byla zamítnuta žaloba společnosti [právnická osoba] proti žalovanému [jméno] [jméno] o zaplacení částky 3 073 005 Kč s příslušenstvím, jejíž součástí bylo mj. zaplacení dluhu ve výši 1 365 000 Kč ze smlouvy o zápůjčce ze dne 21. 9. 2017. 4. Okresní soud uvedené skutečnosti posoudil podle ustanovení § 159a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též o. s. ř.) a dospěl k závěru, že v nynějším případě jde evidentně o tentýž předmět řízení, jako v rozsudcích uvedených v předchozím odstavci. Okresní soud pak měl za to, že je dána i totožnost účastníků řízení. Poukázal na to, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, přičemž dlužníku zůstávají i po postoupení zachovány námitky proti pohledávce, které měl v době postoupení (viz ust. § 1879 – 1887 zákona č. 89/2021 Sb., občanského zákoníku (dále též o. z.)). Mezi takové námitky patří i námitky z procesních vztahů. Proto překážka věci rozsouzené vyvstává i v případě, domáhá-li se nároků z identického předmětu řízení právní nástupce některého z předchozích účastníků pravomocně meritorně rozhodnutého řízení (obdobně též rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1724/2003 a 29 Cdo 2753/2019). Proto okresní soud podle § 104 odst. 1 věta první o. s. ř. řízení zastavil. 5. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl okresní soud podle § 146 odst. 2 o. s. ř. s tím, že žalobce zavinil, že řízení muselo být zastaveno, a proto je povinen nahradit žalovanému náklady řízení, tvořené zejména odměnou advokáta za dva úkony právní služby, náhrady hotových výdajů advokáta a DPH. O vrácení poměrné části soudního poplatku rozhodl soud dle ust. § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích. 6. Proti tomuto usnesení podal žalobce včasné odvolání. Namítal, že v dané věci není dána totožnost účastníků řízení. K postoupení pohledávky na žalobce totiž došlo již v době před„ rozsouzením“ mezi účastníky [právnická osoba] a žalovaným. [právnická osoba] tak žalovala pohledávku, která již nebyla v jejím vlastnictví, a to na základě ustanovení § 1886 odst. 1 o. z. Žalobce má za to, že má právo na spravedlivý soudní proces, kterého jej nelze zbavit jen tím, že se pohledávku po postoupení pokusil vymáhat bývalý věřitel (postupitel). Žalobce proto navrhl zrušení usnesení okresního soudu a vrácení věci k dalšímu řízení. 7. Žalovaný se k odvolání vyjádřil tak, že poukázala předně na majetkové a personální propojení žalobce se společností [právnická osoba]. Dále uvedla, že postoupení pohledávky nebylo dosud ničím prokázáno a v podstatě ani žalovanému oznámeno. Proto má žalovaná za to, že postoupení pohledávky je účelové a má umožnit žalobci tvrdit jinou skutkovou verzi okolností vzniku pohledávky, než je ta, s níž společnost [právnická osoba] neuspěla. Žalovaný má za to, že takový postup je zneužitím práva a snahou obejít překážku věci rozsouzené. Dále, pokud žalobce tvrdí, že společnost [právnická osoba] pohledávku vymáhala podle § 1886 odst. 1 o. z. na žádost žalobce, tak tím spíš musí žalobce nést následky své volby, kdy nevyužila své právo a nevstoupila do řízení. Zamítavý výrok rozsudku je tak závazný i pro žalobce. Žalovaný navrhl potvrzení usnesení okresního soudu. 8. Krajský soud projednal odvolání žalobce ze všech přípustných odvolacích důvodů, byť v odvolání neuvedených (§ 212a odst. 1 o. s. ř.), vždy však jen takových, které se týkaly toho, co okresní soud řešil ve výroku usnesení (§ 212a odst. 6 o. s. ř.), a to bez jednání podle § 214 odst. 1 písm. c) o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 9. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 10. Podle § 1886 odst. 1 o. z. na žádost postupníka může postupitel vymáhat postoupenou pohledávku svým jménem na účet postupníka; bylo-li postoupení pohledávky dlužníkovi již oznámeno nebo prokázáno, může postupitel pohledávku vymáhat, pokud prokáže souhlas postupníka a pokud postupník pohledávku sám nevymáhá. 11. Podle § 159a odst. 4 o. s. ř. jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu. 12. Účelem ustanovení § 1882 odst. 1 o. z. je ochrana dobré víry postoupeného dlužníka. Vzhledem k tomu, že k účinnosti postoupení není třeba dlužníkova spolupůsobení, mohou nastat případy (jako je i tento), kdy se dlužník o změně v osobě věřitele pohledávky vůbec nedozví. Vzniká tím nebezpečí, že splní svůj dluh v dobré víře původnímu věřiteli nebo se s ním jinak vyrovná. Ustanovení § 1882 odst. 1 zajišťuje, aby se dlužník v takovém případě své povinnosti zprostil, i když se tak nestane jednáním vůči skutečnému věřiteli (postupníkovi). Není totiž povinností dlužníka zkoumat, zda a případně na koho byla pohledávka postoupena. Naproti tomu postupník má obyčejně zájem na tom, aby se dlužník o cesi dozvěděl a plnil jemu. Neoznámí-li postupitel postoupení dlužníkovi, nezbývá postupníkovi, než aby dlužníka notifikoval sám, a tím si svá práva ochránil. Pokud tak neučiní, musí nést následky s tím spojené, a to jak v případě, že by dlužník i po postoupení plnil postupiteli (a tím se zbavil dluhu), tak v případě, jako je tento, kdy dlužník po postoupení dosáhne v řízení zahájeném postupitelem pravomocného zamítnutí žaloby, které nebylo odůvodněno tím, že by postupitel ztratil postoupením aktivní legitimaci. 13. Závěry uvedené v předchozím odstavci platí tím spíše, pokud postupitel vymáhal pohledávku na základě dohody s postupníkem ve smyslu § 1886 odst. 1 o. z., aniž by postoupení bylo dlužníkovi jakkoli oznámeno. 14. Z uvedeného tedy vyplývá, že účinky pravomocného rozsudku mezi společností [právnická osoba] a žalovaným se musí vztahovat i na žalobce. Navíc, pokud společnost [právnická osoba], vymáhala pohledávky po žalovaném se souhlasem žalobce, aniž by žalobce či společnost [právnická osoba] jakkoli notifikovali postoupení pohledávky žalovanému, a je-li dokonce personálně propojena s žalobcem, pak je podání této nové žaloby po předchozím pravomocném zamítavém rozsudku též zjevným zneužitím práva ve smyslu § 8 o. z. 15. Z výše uvedených důvodů proto krajský soud podle § 219 o. s. ř. potvrdil usnesení okresního soudu jako věcně správné, včetně správných výroků o náhradě nákladů řízení a o vrácení části zaplaceného soudního poplatku. 16. Výrok o nákladech odvolacího řízení se opírá o ustanovení § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce se svým odvolání neuspěl, proto je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení, jež jsou podle obsahu spisu tvořeny odměnou advokáta za jeden úkon právní služby v poloviční výši (§ 11 odst. 2 písm. c), § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.), tj. ve výši 6 850 Kč, jednou paušální náhradou hotových výdajů podle § 13 odst. 3 cit. vyhl. ve výši 300 Kč, a DPH z těchto částek v sazbě 21 %, celkem tedy 8 651,50 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. jsou náklady řízení splatné k rukám advokáta. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení. Dovolání se podává dvojmo k Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí O přípustnosti dovolání a o dovolání samém rozhoduje Nejvyšší soud. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí či exekuci. Pardubice 30. června 2022 za předsedu senátu nepřítomného z důvodu dovolené: Mgr. Radek Kopsa v. r. pověřený člen senátu