Podmínkou ochrany proti domácímu násilí v podobě nežádoucího sledování nebo obtěžování ve smyslu § 400 a násl. z. ř. s. není společné bydlení účastníků řízení.

4 23 Co 72/2022 Číslo jednací: 23 Co 72/2022-21 USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Ducháčka a soudců JUDr. Ivy Trávníčkové, Ph.D., a Mgr. Jiřího Kopeckého ve věci navrhovatelky: [osobní údaje navrhovatelky] bytem [adresa] proti odpůrci: [osobní údaje odpůrce] bytem [adresa] o nařízení předběžného opatření, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Okresního soudu v Chrudimi ze dne 14. 2. 2022, č. j. 0 Nc 7641/2022-6, takto: I. Usnesení okresního soudu se mění tak, že se nařizuje toto předběžné opatření: Odpůrci se ukládá, aby se zdržel setkávání, navazování a vyhledávání jakéhokoliv kontaktu s navrhovatelkou, ať již osobně, telefonicky, SMS, e-mailem, či pomocí sociálních sítí a obdobných systému, a to do vzdálenosti 50 m od ní, a aby se zdržel jejího nežádoucího sledování a obtěžování jakýmkoliv způsobem. Toto předběžné opatření trvá jeden měsíc od jeho vykonatelnosti, tj. do 15.4.2022. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů prvostupňového ani odvolacího řízení. III. Odpůrce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Chrudimi soudní poplatek 1.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Shora uvedeným usnesením okresní soud zamítl návrh navrhovatelky na nařízení ve výroku shora uvedeného předběžného opatření (výrok I.) a současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.), a že České republice se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). 2. Soud prvého stupně tak rozhodl k návrhu navrhovatelky, která se domáhala nařízení předmětného předběžného opatření s odkazem na § 405 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále také jen z.ř.s.). Tvrdila, že účastníci byli dříve v družském poměru, ale v současné době společnou domácnost nesdílí. Odpůrce ji opakovaně psychicky týrá, a proto se obává o své zdraví a život. Popsala průběh bývalého vztahu účastníků od navázání známosti v roce 2016. Tento vztah navrhovatelka ukončila, což odpůrce neakceptoval a nadále se domáhá jeho pokračování vyhrožováním, přemlouváním a jejím napadáním, ona sama není schopna tuto situaci řešit. Má za to, že je třeba zatímně upravit poměr účastníků, neboť jí hrozí závažná újma na zdraví a tělesné integritě, je vážně ohrožena její svoboda a lidská důstojnost. K návrhu připojila čestné prohlášení své dcery, která byla svědkem napadení odpůrcem dne 5. 2. 2022. 3. Soud prvého stupně vyložil, že navrhovatelka zvolila špatný prostředek pro zabránění odpůrci, aby se dopouštěl jednání, které dle tvrzení navrhovatelky má znak nebezpečného pronásledování. Odkázal přitom na ust. § 402 odst. 1 z.ř.s. a § 405 odst. 1 z.s.ř., z nichž dovozoval, že podstatou předběžného opatření, které soud vydává ve věci ochrany proti domácímu násilí, je, že účastníci sdílejí společnou domácnost. Protože každý z účastníků bydlí jinde, nelze se podle citovaných ustanovení zákona domáhat požadované ochrany. Pokud by se chování ze strany odpůrce vůči navrhovatelce prokázalo, byl by zde dán důvod pro jeho trestní stíhání pro přečin nebezpečného pronásledování, za které by mohl být také odsouzen. Protože nebyla splněna citovaná podmínka (společná domácnost účastníků) pro vydání předběžného opatření, soud prvého stupně návrh zamítl. 4. Usnesení okresního soudu napadla včasným odvoláním navrhovatelka. Brojila proti napadenému rozhodnutím tím, že nesouhlasí se zamítnutím návrhu na nařízení předběžného opatření a k odvolání připojila úřední záznam Policie ČR o podaném vysvětlení ze dne 5. 2. 2022. 5. Odpůrce se k odvolání nevyjádřil. 6. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí okresního soudu podle § 212, § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. 7. Okresní soud založil své rozhodnutí na závěru, že navrhovatelkou požadované speciální předběžné opatření na ochranu proti domácímu násilí lze nařídit jen tehdy, když navrhovatelka osvědčí, že její společné bydlení s odpůrcem je z důvodu tělesného nebo duševního násilí vůči ní nesnesitelné. Avšak pro případ tzv. stalkingu, neboli nebezpečného pronásledování, směřují jiné právní nástroje, jako je trestní stíhání pro trestný čin nebezpečného pronásledování dle § 354 odst. 1 trestního zákoníku. Tento závěr však odvolací soud nesdílí. 8. Podle § 402 odst. 1 z.ř.s. musí návrh na nařízení předběžného opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí obsahovat též vylíčení skutečností, které osvědčují, že je společné bydlení navrhovatele a odpůrce v domě nebo bytě, ve kterém se nachází společná domácnost, pro navrhovatele nesnesitelné z důvodu tělesného nebo duševního násilí vůči navrhovateli nebo jinému, kdo ve společné domácnosti žije, anebo vylíčení skutečností, které osvědčují nežádoucí sledování nebo obtěžování navrhovatele. 9. Z citovaného ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních vyplývá, že směřuje nejen na jednání naplňující znaky domácího násilí, ale i na jednání naplňující znaky stalkingu. Pro případ požadavku na ochranu proti nebezpečnému pronásledování musí navrhovatel poskytnout tvrzení, jakým konkrétním způsobem jej odpůrce sleduje nebo obtěžuje. 10. Odvolací soud si je vědom, že ust. § 402 a § 405 z.ř.s. je upraveno v části nazvané předběžné řízení ve věci ochrany proti domácímu násilí, které je prioritně zaměřeno na realizaci hmotněprávní úpravy v § 751 o.z. V této souvislosti mu jsou známy odborné názory týkající se reakce na stalking ohledně využitelnosti předběžného opatření podle § 88b a násl. tr. řádu v rámci zahájeného trestního řízení pro trestný čin nebezpečného pronásledování (§ 354 odst. 1 tr. zákoníku), a nebo v civilním řízení § 76 odst. 1 písm. e) o.s.ř. upravujícím předběžné opatřením, kterým lze uložit povinnost zdržet se pronásledování a kontaktování oběti stalkingu (viz. např. Právní rozhledy 20/2014, s. 698, Bednář Miroslav JUDr. – stalking – nebezpečné pronásledování). 11. Podle jazykového výkladu však ust. § 402 odst. 1 z.ř.s. ve spojení s § 405 odst. 1 z.ř.s. úpravu ochrany proti stalkingu obsahují. Ostatně toto stanovisko zastává i komentář JUDr. Jaromíra Jirsy v Soudcovském komentáři zákona o zvlášních řízeních soudních nakladatelství Wolters Kluwer (dostupný v ASPI ve stavu k 1.3.2019), JUDr. Kateřina Čuhelová v Praktickém komentáři zákona o zvlášních řízeních soudních nakladatelství Wolters Kluwer (dostupný v ASPI ve stavu k 30.6.2015). Odvolací soud zaznamenal v tomto směru i rozhodnutí Okresního soudu ve Zlíně ze dne 8.7.2021, sp. zn. 36 Nc 102/2021, dostupné v ASPI, které ve svém odůvodnění vysvětluje, proč na nebezpečené pronásledování úprava § 402 a § 405 z.ř.s. dopadá. 12. Z hlediska posuzování důvodnosti podaného návrhu pak musí navrhovatelka svá tvrzení osvědčit. Osvědčením se rozumí míra zjištění skutkového stavu spočívající v dosažení závěru o pravděpodobnosti tvrzeného stavu, tedy nikoliv plného poznání či jistoty ohledně skutkového stavu, jakého by bylo dosaženo řádným dokazováním. Okresní soud (i soud odvolací) tedy musí v podstatě vycházet pouze z návrhu a z důkazů, zejména listin, které předloží navrhovatel (pokud již sám okresní soud nemá jiné poznatky o věci z minulosti, např. ze souvisejících řízení). 13. Navrhovatelka poskytla nejen konkrétní tvrzení, jakým způsobem ji odpůrce sleduje a obtěžuje -stálé telefonování s četností i 40krát za hodinu, psaní SMS, bušení na domovní dveře a vyhrožování sebevraždou, přemlouvání k obnovení družského vztahu. To vše doprovázené výbuchy vzteku a i takovým jednáním odpůrce, při němž automobilem zablokoval celou ulici a troubil na navrhovatelku. Ta popsala i genezi předchozího vztahu a k odvolání připojila úřední záznam Policie ČR o podaném vysvětlení ze dne 5. 2. 2022, jehož obsah tvrzení poskytnutá soudu prvého stupně doplňuje a z něhož se podává, že navrhovatelka podle § 163 odst. 1 tr. řádu souhlasila s trestním stíháním odpůrce, tj. svého bývalého přítele. 14. Z poskytnutých tvrzení vyplývá opakovanost a dlouhodobost jednání odpůrce, který se po dobu již téměř dvou let nevyrovnal s ukončením družského vztahu s navrhovatelkou. Nejprve začal navrhovatelce opakovaně telefonovat a psát SMS, a pokud na telefonáty nereagovala, vyhrožoval jí, že spáchá sebevraždu sjetím ze skály nebo oběšením, protože je na něj navrhovatelka zlá a že se tak stane její vinou. Později na podzim roku 2020 došlo ze strany odpůrce 2krát k fyzickému napadení navrhovatelky, kdy v jednom případě odpůrce s navrhovatelkou nepříčetně lomcoval za paže a v druhém ji škrtil. V úředním záznamu Policie ČR ze dne 5. 2. 2022 je pak zevrubněji popsáno napadení navrhovatelky dne 5. 1. 2022 a dne 5. 2. 2022. V prvém případě odpůrce před hlídkou Policie ČR napadl navrhovatelku, bouchal jí hlavou o střechu auta a z místa této události odešel až na výzvu policistů. K tomuto konfliktu došlo po předchozím sledování navrhovatelky a i po zásahu policie sledoval odpůrce navrhovatelku nazpět cestou do místa bydliště. V druhém případě dne 5. 2. 2022 odpůrce navrhovatelku tlačil na zábradlí a osahával ji na intimních partiích. Podařilo se jí ho však odstrčit a za pomoci dcery zavolaly policii, na což odpůrce reagoval útěkem. Po skončení výslechu na policii v [obec] se odpůrce náhle objevil před budovou policie a bránil navrhovatelce v cestě do doby, než jej policisté zdrželi, aby navrhovatelka mohla odjet. 15. Shora uvedená tvrzení jsou osvědčována nejen čestným prohlášením dcery navrhovatelky, [jméno] [příjmení], [datum narození], ale i citovaným úředním záznamem Policie ČR ze dne 5. 2. 2022. Vyplývá z nich jednak eskalace jednání odpůrce, kdy od nepřiměřeného sledování a obtěžování telefonáty a SMS zprávami přešel k fyzickým útokům, ale vyplývá z nich i jasná role odpůrce jako iniciátora soustavného a vytrvalého jednání vybočujícího z běžných norem chování, a to od nechtěného navazování kontaktů, přes vydírání až po použití násilí. Na jednání odpůrce navrhovatelka nereaguje stejně, tzn. nejedná se o vzájemné napadání nebo spory, v nichž se závadové jednání osob střídá. V neposlední řadě, vedle opakovaného a dlouhodobého obtěžování navrhovatelky, odpůrce naplňuje další z projevů stalkingu, a to demonstraci jeho převahy nad navrhovatelkou, kdy ji neustále sleduje a,,dovolí“ si čekat na ni i před budovou policie, případně se dopouštět obtěžování před hlídkou policie. 16. Protože má odvolací soud tvrzení navrhovatelky za osvědčená, vyhověl jejímu návrhu a podle § 405 odst. 1 z.ř.s. nařídil ve výroku tohoto rozhodnutí specifikované předběžné opatření, které bude podle § 408 odst. 1 z.s.ř. trvat jeden měsíc od jeho vykonatelnosti, tj. ode dne jeho vydání (§ 407 z.ř.s.). 17. Z těchto důvodů podle § 220 odst. 1 o.s.ř. odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověl. 18. Podle § 23 z.s.ř. nebylo žádnému z účastníků přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před okresní ani odvolacím soudem, ostatně nebylo ani účastníky požadováno. 19. Ve výroku III. odvolací soud rozhodl o povinnosti odpůrce zaplatit státu soudní poplatek 1.000 Kč za padaný návrh na nařízení předběžného opatření, neboť navrhovatelka byla v řízení úspěšná a od placení soudních poplatků je zcela osvobozena podle § 11 odst. 2 písm. p) zákona č. 549/1991 Sb. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání ani dovolání přípustné. Pardubice 15. března 2022 Mgr. Jan Ducháček předseda senátu