Pro posouzení pojmu pohledávky oprávněného nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství ve smyslu bodu 18 čl. IV z. č. 286/2021 Sb. je rozhodná celková výše vymáhané pohledávky, tak jak byla učiněna předmětem exekučního řízení každým jednotlivým návrhem oprávněného.

3 26 Co 237/2022 Číslo jednací: 26 Co 237/2022-46 USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dany Mazákové a soudců Mgr. Olgy Mičanové a Mgr. Ondřeje Rotta ve věci oprávněné: [osobní údaje oprávněné] proti povinné: [osobní údaje povinné] pro vymožení 13 936 Kč s příslušenstvím o odvolání oprávněného proti usnesení soudního exekutora JUDr. Alana Havlice, exekutorský úřad [obec], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], ze dne 4. 8. 2022 č. j. 197 EX 4016/13-32 takto: Usnesení soudního exekutora se mění tak, že se exekuce na majetek povinné pro vymožení 374 Kč na podkladě platebního výměru vydaného oprávněnou dne 24. 11. 2011 č. 2141100502, nezastavuje. Odůvodnění: Shora označeným usnesením soudní exekutor zastavil exekuci nařízenou usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 2. 8. 2013 č. j. 27 EXE 2071/2013-10, a to částečně v rozsahu„ exekučního titulu - platebního výměru [anonymizována dvě slova] č. j. 2141100502 ze dne 24. 11. 2011“ (výrok I). Oprávněnému přiznal s odkazem na bod 21 čl. IV části druhé zákona č. 286/2021 Sb., náhradu při zastavení exekuce 112,20 Kč (výrok II). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení o zastavení (výrok III). Soudnímu exekutorovi přiznal náhradu nákladů exekuce 1 270,50 Kč k proplacení prostřednictvím České republiky – Okresního soudu v Hradci Králové (výrok IV). V odůvodnění rozhodnutí soudní exekutor citoval příslušná ustanovení části druhé zákona č. 286/2021 Sb., kterým se mění občanský soudní řád a exekuční řád a uvedl, že jelikož byly splněny podmínky bodu 18 čl. IV části druhé tohoto zákona, vyzval oprávněného ke složení zálohy nákladů exekuce a protože oprávněný ničeho nezaplatil, exekuci zastavil. V odstavci odůvodňujícím rozhodování o náhradě nákladů exekuce soudní exekutor uvedl, že tato náhrada náleží za každé zastavení exekuce pro jednotlivý exekuční titul, když smyslem právní úpravy je zastavit co nejvíce exekucí vedených k vymožení bagatelní pohledávky (nikoli bagatelní exekuce), čemuž napovídá explicitní zakotvení, že se ke spojení exekucí nepřihlíží. Analogicky se tedy nepřihlíží ke spojení exekučních titulů do jednoho exekučního návrhu, neboť jde o čistě procesní důsledek postupu věřitele, který nijak nenabourává zásadu oddělenosti nalézacího a vykonávacího řízení. Proti usnesení podala oprávněná včas odvolání. Namítla, že v souzené věci nebyly splněny podmínky pro závěr o tzv. bagatelní exekuci, tj. nebyly splněny podmínky pro částečné zastavení exekuce. Připustila, že výklad provedený soudním exekutorem nelze vyloučit, ale nesouhlasila s ním. Zastavení exekuce pouze z části nepředstavuje pro povinného významnou úlevu, a měla za to, že při zkoumání, zda jsou splněny podmínky pro zastavení exekuce, je třeba provést součet všech jednotlivých nároků navržených oprávněným k vymáhání jedním exekučním návrhem. V souzené věci byla exekuce od samého počátku vedena též pro platební výměr na pojistné ve výši 7 560 Kč a právní posouzení provedené soudním exekutorem je proto nesprávné. Předně je třeba uvést, že v záhlaví rozhodnutí soudní exekutor uvádí, že exekuce je vedena pro vymožení 7 560 Kč s příslušenstvím. Z obsahu spisu však vyplývá, že oprávněná návrh na zahájení exekuce na majetek povinné odůvodnila odkazem na tři exekuční tituly: 1) platební výměr vydaný oprávněnou dne 24. 11. 2011 č. 4241100491, kterým bylo uloženo povinné zaplatit dlužné pojistné 7 560 Kč; 2) platebním výměrem vydaným oprávněnou dne 24. 11. 2011 č. 2141100502, kterým bylo povinné uloženo zaplatit penále 374 Kč a 3) výkazem nedoplatků vydaným oprávněnou dne 14. 2. 2012 č. 6141200194, kterým bylo povinné uloženo zaplatit penále 5 969 Kč Celkem oprávněná požadovala vymožení 13 903 Kč. Soudní exekutor zastavil exekuci pouze v části, jejímž podkladem byl platebním výměrem vydaný oprávněnou dne 24. 11. 2011 č. 2141100502, kterým bylo povinné uloženo zaplatit penále 374 Kč. V souzené věci tedy půjde o vyložení slovního spojení„ pohledávka oprávněného nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství“, tak jak je uvedeno v bodě 18 čl. IV zákona č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Podle bodu 18 čl. IV zákona č. 286/2021 Sb. v exekučních řízeních vedených podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve kterých usnesení o nařízení exekuce nabylo právní moci nebo ve kterých nastaly skutečnosti podle § 52 odst. 1 písm. a) a b) ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona před více než 3 lety přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž předmětem byla ke dni nabytí právní moci usnesení o nařízení exekuce nebo dni, ke kterému nastaly skutečnosti podle § 52 odst. 1 písm. a) a b) ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pohledávka oprávněného nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství, a ve kterých v posledních třech letech přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebylo nic vymoženo, exekutor do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vyzve oprávněného ke složení zálohy na náklady exekuce ve výši stanovené prováděcím právním předpisem, kterou oprávněný složí ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Nesloží-li oprávněný ve stanovené lhůtě zálohu na náklady exekuce, exekutor exekuci zastaví. Složí-li oprávněný zálohu na náklady exekuce podle věty první, soud po dobu 3 let od složení zálohy na náklady exekuce nerozhodne o zastavení exekuce pro nemajetnost bez návrhu a návrh na zastavení exekuce pro nemajetnost podaný před složením zálohy na náklady exekuce podle věty první, o kterém do složení zálohy na náklady exekuce podle věty první nebylo rozhodnuto, nebo podaný po dobu 3 let od složení zálohy na náklady exekuce podle věty první zamítne. Pro účely ustanovení bodů 18 až 24 se na řízení spojená ke společnému řízení hledí, jako by ke spojení řízení ke společnému řízení nedošlo. Hypotéza právní normy obsažená v shora uvedeném bodě 18 je vystavena na více předpokladech, které musí být kumulativně naplněny. Důvodem zastavení je kvalifikovaná fikce nemajetnosti povinného v rozhodném období (v době od 1. 1. 2019 do 1. 1. 2022 nebylo nic vymoženo a dle zákonodárce je tak dán odůvodněný předpoklad, že se tak již nestane), nezájem oprávněného na dalším pokračování v exekuci (nesložením zálohy k výzvě exekutora) a pohledávka oprávněného nepřevyšující 1 500 Kč bez příslušenství. Žádná aktivita povinného se nevyžaduje, soudní exekutor rozhoduje z moci úřední. Jádrem sporu se stal výklad slovního spojení„ pohledávka oprávněného nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství“. Obsah bodu 18 je nutno vyložit za použití základních výkladových metod, tj. zejména ve smyslu gramatického a logického výkladu (k tomu je třeba uvést, že důvodová zpráva k zákonu č. 286/2021 Sb., ohledně úpravy bodu 18 mlčí). Dle oprávněného je rozhodná celková výše vymáhané pohledávky každým jednotlivým návrhem oprávněného, tj. tzv. bagatelnost pohledávky je daná součtem všech vymáhaných nároků jedním návrhem bez ohledu na to, zda jsou přiznány jedním či více exekučními tituly. Dle soudního exekutora je třeba tzv. bagatelnost pohledávky zkoumat podle jednotlivých exekučních titulů, byť byly oprávněným navrženy v jednom exekučním návrhu, tj. závěr o bagatelnosti vymáhané pohledávky je odvislý, nikoli od výše celkové vymáhané pohledávky jedním návrhem oprávněného, ale od výše pohledávky stanovené v jednotlivých exekučních titulech. V takovém případě by norma mohla být aplikována i na tzv. bagatelní část exekuce, jak k tomu došlo v souzené věci. Slovní spojení„ pohledávka oprávněného nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství“ nelze vykládat bez návaznosti na další text bodu 18, dle kterého„ V exekučních řízeních … jejichž předmětem byla … pohledávka oprávněného nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství“. Při výkladu sporného slovního spojení je proto třeba odpovědět na otázku, co je předmětem exekučního řízení. Odvolací soud uzavírá, že předmětem exekučního řízení je to, co oprávněný svým návrhem požaduje k vymožení, a to bez ohledu na to, kolik exekučních titulů je podkladem jeho návrhu. Odvolací soud je navíc přesvědčen, že smyslem a účelem zvolené právní úpravy bylo snížení množství tzv. marných exekucí, tj. zbavit povinné osoby břímě exekučního řízení zcela nikoli pouze zčásti. Soudním exekutorům bylo danou úpravou uloženo do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona vyzvat oprávněné osoby ke složení zálohy nákladů exekuce, tj. zákonodárce požadoval v poměrně rychlé lhůtě vyhodnocení těch exekučních věcí, kterých se úprava týká, a i proto musí být rozhodná hlediska z pohledu soudních exekutorů snadno a rychle vyhodnotitelná. Pojem„ pohledávka“ nelze vykládat z hlediska definice dané normou hmotného práva, protože zákon č. 286/2021 Sb., je normou práva procesního. Navíc i jedním exekučním titulem je možno rozhodnout o více samostatných pohledávkách a výklad soudního exekutora by mohl vést k absurdnímu závěru, že je třeba odpověď na otázku, zda jde o bagatelní pohledávku, hledat v odůvodnění samotného exekučního titulu (který v některých případech odůvodněn být nemusí, viz např. platební rozkaz). Výklad zaujatý odvolacím soudem, je podpořen i zněním poslední věty bodu 18, dle které, se pro účely ustanovení bodů 18 až 24 ke spojení řízení (rozuměj spojení řízení učiněná procesním rozhodnutím soudního exekutora) nepřihlíží, tj. i z pohledu této výslovné úpravy je a contrario rozhodná, celková výše vymáhané pohledávky každým jednotlivým návrhem oprávněného, tak jak jím byl určen předmět exekučního řízení. Odvolací soud se zřetelem ke všem výše uvedeným důvodům dospěl k závěru, že pro posouzení pojmu„ pohledávka oprávněného nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství“ ve smyslu bodu 18 čl. IV zákona č. 286/2021 Sb., je rozhodná celková výše vymáhané pohledávky, tak jak byla učiněna předmětem exekučního řízení každým jednotlivým návrhem oprávněného. Odvolací soud proto usnesení soudního exekutora změnil tak, že se exekuce na majetek povinné ani částečně nezastavuje (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Hradec Králové 5. října 2022 JUDr. Dana Mazáková předsedkyně senátu