č. j. 29 A 2/2021 - 38     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kábrtovou v právní věci  žalobce:  Z. W.  zastoupený Mgr. Václavem Voříškem, advokátem  se sídlem advokátní kanceláře Pod kaštany 245/10, 160 00 Praha  proti  žalovanému:  Krajský úřad Libereckého kraje  se sídlem U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. ledna 2021, č. j. KULK 4325/2021, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Turnov (dále také „správní orgán I. stupně“, „správní orgán“) ze dne 14. října 2020, č. j. OD/20/32326/SCA, kterým byl žalobce uznán vinným z přestupku podle § 125f zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“) a byla mu uložena pokuta za spáchaný přestupek ve výši 1 500 Kč. 2. Přestupku se měl žalobce dopustit tím, že jako provozovatel vozidla registrační značky 4H3 2245 nezajistil, aby při užití tohoto vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená zákonem o silničním provozu, když prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy bylo dne 27. 6. 2020, v 10:21 hodin, na pozemní komunikaci I/10 v obci Malá Skála, v úseku 50°38'33,4272''N, 15°11'36,3420''E - 50°38'14,7752''N, 15°11'21,1007''E GPS, ve směru jízdy na Turnov, zjištěno, že blíže neurčený řidič vozidla registrační značky 4H3 2245, jel rychlostí 60 km/h po odečtení tolerance měřicího zařízení 3 km/h. V daném úseku pozemní komunikace je nejvyšší dovolená rychlost zákonem stanovena na 50 km/h, došlo tedy k jejímu překročení o 10 km/h. Řidič tak svým jednáním porušil ust. § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, čímž naplnil skutkovou podstatu přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 4. téhož zákona. II. Obsah žaloby 3. Žalobce napadl shora uvedené rozhodnutí žalovaného včas podanou žalobou. Žalobní námitky shrnul do pěti žalobních bodů. 4. Předně žalobce namítal, že nebyly splněny podmínky k vedení řízení proti provozovateli. Žalobce zaslal správnímu orgánu mail s tím, že byl on osobně řidičem; k tomu správní orgán nepřihlédl, a to ani po obdržení datové zprávy ze strany SuperDoručovatel, s.r.o., prostřednictvím kterého žalobce datovou zprávu poslal. 5. Druhá námitka zpochybňovala oprávnění obecní policie k pořizování záznamu. Zřízení stálého automatizovaného systému nebylo nijak uveřejněno. Správní orgán nezkoumal, zda byly podmínky měření splněny. Dále žalobce namítal rozpor s § 79a silničního zákona, neboť nebylo prokázáno, že by městská policie vykonávala činnost na místě určeném policií. 6. Žalobce zpochybnil též úvahy správního orgánu o výši určené částky. Správní orgán neučinil správní úvahu o závažnosti přestupku, nýbrž měl snahu utržit co největší objem finančních prostředků a automaticky uložil určenou částku na samém stropu, ačkoli tomu závažnost přestupku neodpovídala. 7. Závěrem žalobce namítal měření úsekovým rychloměrem, aniž by byla prokázána jeho kalibrace. Správní orgán sice do spisu založil ověřovací list, ale ten osvědčuje pouze samotnou funkčnost rychloměru, nikoliv fakticitu jeho umístění a vzdálenost mezi kamerou umístěnou na začátku a na konci měření. 8. Žalobce navrhl rozhodnutí správních orgánu zrušit a věc vrátit k novému projednání. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 9. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhl zamítnutí žaloby. IV. Posouzení věci krajským soudem 10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“). Učinil tak bez nařízení jednání, neboť byly splněny podmínky ust. § 51 s.ř.s. 11. Správní spis obsahuje záznam o měření rychloměru včetně čitelné fotodokumentace ze dne 27. 6. 2020 v 10:21 hodin, ověřovací list rychloměru č. 8012-OL-70332-19, oznámení o podezření ze spáchání přestupku ze dne 29. 6. 2020. Dne 9. 7. 2020 sdělil žalobce mailem správnímu orgánu I. stupně, že vozidlo řídil on; na to ho správní orgán vyzval, nechť zašle mail s elektronickým podpisem či podání zašle písemně podepsané. Dne 21. 7. 2020 obdržel správní orgán I. stupně datovou zprávu od odesílatele SuperDoručovatel.cz, s.r.o. s vyjádřením o totožnosti řidiče, které obsahuje podpis (nečitelný). Správní orgán I. stupně vyzval žalobce, nechť doloží plnou moc pro subjekt, který odeslal datovou zprávu. 12. Správní spis dále obsahuje stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích ze dne 28. 5. 2013 pro obec Malá Skála, žádost o určení úseku měření rychlosti dle § 79a zák. č. 361/2000 Sb. ze dne 1. 12. 2017. 13. Správní orgán I. stupně – vzhledem k nedoložené plné moci – vydal usnesení o odložení věci, neboť nezjistil řidiče vozidla, a zahájil řízení o přestupku proti provozovateli vozidla. Žalobce byl zpraven o konání ústního jednání, na které se nedostavil. Dne 14. 10. 2020 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí, proti kterému podal žalobce prostřednictvím zplnomocněného zástupce blanketní odvolání; toto nedoplnil, ačkoliv tak zástupce avizoval. Následně vydal dne 20. 1. 2021 žalovaný napadené rozhodnutí. 14. Krajský soud se ztotožnil s postupem správních orgánů, pokud jde o požadavek doložení plné moci odesílatele datové zprávy. Z veřejně přístupného obchodního rejstříku soud ověřil, že jediným společníkem (a zároveň jednatelem) společnosti SuperDoručovatel.cz, s.r.o. je Mike Pán (toto ověření je rovněž součástí správního spisu). Z internetových stránek této společnosti soud cituje „SuperDoručovatel zajišťuje přebírání a doručování pisemností a balíků na území České Republiky, ale i zjišťování faktických adres občanů například pro účely doručování advokátních kanceláří“. Na týchž stránkách je k dispozici též rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu č. 40 ze dne 24. 5. 2018, kterým bylo této společnosti uděleno osvědčení o poskytování poštovních služeb. 15. K povaze datových zpráv se vyjádřil v obsáhlém stanovisku Nejvyšší soud dne 1. 5. 2017, pod sp. zn. Plsn 1/2015. Mimo jiné uvedl, že: „Procesní úkon, učiněný prostřednictvím datové schránky za podmínek uvedených v § 18 odst. 2 zák. č. 300/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, osobou tam označenou, má stejné účinky jako procesní úkon učiněný písemně a podepsaný osobou, pro kterou byla zřízena datová schránka. Je-li osobou, pro kterou byla zřízena datová schránka, právnická osoba, má takový procesní úkon učiněný prostřednictvím datové schránky stejné účinky jako procesní úkon, který za právnickou osobu písemně učiní a podepíše osoba oprávněná jednat za právnickou osobu podle příslušného procesního předpisu.“ 16. Správní orgán I. stupně se správně nespokojil s mailovou zprávou bez zaručeného elektronického podpisu, neboť tato neprokazuje, kdo tuto zprávu odeslal. V případě, že by za žalobce takto vystupoval někdo bez jeho vědomí, musí to být právě orgán veřejné moci, kdo zneužití práva preventivně předchází. Pokud jde o další podání, tak to zaslané datovou schránkou vedenou na společnost SuperDoručovatel.cz, s.r.o. musí být připisováno této společnosti. 17. Soud dále připomíná, že samotný rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku č. j. 4 As 113/2018-39 připustil, že úmyslné opomenutí podpisu na podání jakožto součást obstrukční procesní strategie může být vyhodnoceno jako zneužití práva, a následně mu může být odepřena právní ochrana. V odst. 33 uvedl: „Podává-li stejná osoba jako účastník či jako zmocněnec opakovaně listinná podání bez podpisu, není procesní chybou, pokud správní orgán nepostupuje podle § 37 odst. 3 správního řádu a osobu nevyzve k odstranění nedostatku podání. Stejné závěry platí i pro osoby nějakým způsobem spojené s osobami tyto obstrukční taktiky využívajícími. Takovéto podání je v těchto výjimečných případech zneužitím práva, nepožívá právní ochrany a nevyvolá samo o sobě žádné procesní důsledky. Správní orgán na ně nemusí nijak procesně reagovat.“  Krajskému soudu je z vlastní činnosti známo, že využití služeb společnosti SuperDoručovatel.cz, může souviset právě s obstrukčními taktikami využívanými opakovaně totožnými subjekty. Zahrnutí těchto skutečností do rozhodnutí soudu aproboval Nejvyšší správní soud již jako předpokládané (srov. jeho rozhodnutí č.j. 10 As 384/2019 – 38). 18. K první námitce lze proto uzavřít, že postup správního orgánu I. stupně byl správný, neboť ke sdělení jména řidiče nedošlo řádným podáním, ačkoliv k němu byl žalobce vyzván i poučen, jak má formálně podání doplnit. Podmínky pro řízení proti provozovateli vozidla byly splněny. 19. Pokud jde o další námitku, již z obsahu správního spisu byla tato vyvrácena. Dle ustanovení § 79a zákona o silničním provozu je Policie ČR a obecní policie oprávněna měřit rychlost vozidel za účelem zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obecní policie tuto činnost vykonává výhradně na místech určených policií, přitom postupuje v součinnosti s policií. Jelikož se jedná o podmínky provádění měření obecní policií vyplývající přímo ze zákona, není správní orgán povinen provádět dokazování, že skutečně bylo realizováno měření obecní policií v místě určeném Policií České republiky. Žalobce byl ve správním řízení pasivní a nenamítal, že by měření neproběhlo v souladu s tímto ustanovením. 20. Z obsahu zmíněného vyjádření Policie ČR (vyjádření Policie ČR, územního odboru Jablonec nad Nisou, dopravního inspektorátu, ze dne 1. 12. 2017, pojmenované jako „žádost o určení úseku měření rychlosti“) je zřejmé, že k žádosti o určení úseku měření rychlosti dle § 79a zákona o silničním provozu udělila souhlas dle § 79a zákona o silničním provozu s instalováním stacionárních úsekových měřičů rychlosti v předmětném úseku, resp. Policie ČR určila měřený úsek, a to na silnici č. I/10 v celém průtahu obcí Malá Skála (v obou směrech), a to až do 1. 2. 2023. 21. K druhé námitce proto soud shrnuje, že správní orgán nebyl povinen zkoumat a vyvracet všechny potenciální pochybnosti žalobce, když tento je ve správním řízení nevznášel; ze správního spisu měl správní orgán /stejně jako soud/ za dostatečně prokázané, že podmínky měření byly dle § 79a zákona o silničním provozu splněny. 22. V další námitce žalobce zpochybňoval částku, kterou správní orgán určil ve výzvě učiněné dle ust. § 125h odst. 1 zákona o silničním provozu na samém počátku hodnocení přestupku. Krajský soud k tomuto poznamenává, že uvedená výzva, resp. částka v ní určená, není předmětem tohoto řízení, pročež krajskému soudu nepřísluší, aby se k této blíže vyjadřoval v rámci svého rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že výzva podle ustanovení § 125h odst. 1 silničního zákona se vztahuje k řízení o přestupku neustanoveného řidiče, nikoliv k řízení o přestupku provozovatele vozidla, nemůže se soud k této námitce vyjadřovat. Bylo by zcela nepřípadné, aby krajský soud podrobně přezkoumával výši částky stanovené ve výzvě, když žalobce tuto částku vůbec nezaplatil a naopak se rozhodl využít náhradní možnosti, tj. označení řidiče, jež měl v inkriminovanou dobu řídit vozidlo žalobce. Fakt, že toto sdělení žalobce bylo následně správním orgánem I. stupně vyhodnoceno jako procesně nedostatečné a řízení o přestupku neustanoveného řidiče bylo odloženo, na tom nic nemění. Krajský soud nicméně souhlasí se žalovaným, že určená částka byla stanovena v zákonném rozpětí, přičemž proti ní bylo možno podat stížnost, čehož však žalobce nevyužil. Ani tato námitka proto nemohla obstát. 23. Závěrem žalobce namítal měření úsekovým rychloměrem, aniž by byla prokázána jeho kalibrace. Zde krajský soud opět opakuje, že nebylo na správním orgánu, aby vyvracel veškeré myslitelné námitky žalobce, když tento je ve správním řízení, a to ani v odvolání, nevznášel. Právě přezkum odvolacím orgánem slouží mimo jiné k tomu, aby byly vzaty v potaz veškeré námitky žalobce stran toho, co správní orgán I. stupně podle jeho názoru nevzal v úvahu. Není přípustné, aby si žalobce ponechával celou šíři námitek až k řízení před soudem. 24. V daném případě bylo překročení rychlosti zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy – silničního rychloměru MUR-07, v.č. MUR007/2013. Soud připomíná, že povahou téhož rychloměru (výrobní číslo MUR007/2013) se velmi podrobně zabýval již v rozsudku č. j. 32 A 5/2017-70 ze dne 14. března 2019, a proto na odůvodnění v citovaném rozsudku odkazuje. Jednalo se o automatizovaný bezobslužný stacionární úsekový rychloměr. Přesnost měřidla je testována každoročně a vystavením „Ověřovacího listu“ se stvrzuje, že přesnost odpovídá „certifikátu o schválení typu měřidla“. Měřidlo bylo nainstalováno Policií ČR a výstupy z něj byly opakovaně použity jako důkazy v přestupkových řízeních, aniž by došlo ke zpochybnění umístění kamer. Správní orgán není povinen provádět dokazování a „domýšlet“ za účastníka veškeré myslitelné varianty jeho obhajoby. Nebylo proto třeba ověřovat fakticitu umístění a vzdálenost mezi kamerou umístěnou na začátku a na konci měření. Je právě na obviněném přestupci, aby východiska správního orgánu o věcech jinak zřejmých zpochybnil a domáhal se jejich přezkumu. Ten byl do správního spisu řádně založen, žalobcem v průběhu správního řízení nebylo měření zpochybněno. V pozdějším uplatnění argumentace zpochybňující měření apod. lze spatřovat i účelovost (podpůrně viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2013, č. j. 1 As 83/2013-60, či ze dne 22. 1. 2009, č. j. 1 As 96/2008-115). Krajský soud proto ani poslední námitce nepřisvědčil. 25. Krajský soud uzavírá, že ze spisové dokumentace je zřetelné, že žalovaný přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí v plném rozsahu. Záznamy pořízené rychloměrem dokumentují dobu, úsek měření, rychlostní limit překročené rychlosti a vlastní měřené vozidlo. Uvedené je bezesporu jedinečným, nezaměnitelným a neopakovatelným důkazem, který byl získán kalibrovaným a schváleným měřicím zařízením. Všechny listiny ve správním spisu jsou ve vzájemném souladu a je možno je považovat za dostačující pro objasnění skutkového stavu věci, neboť tvoří ucelený, logicky provázaný důkazní řetězec, v němž žádný důkaz nezpochybňuje pravost, věrohodnost a přesvědčivost důkazů ostatních. Krajský soud tak přisvědčil žalovanému v tom, že takto zjištěný skutkový stav byl dostatečný a nevzbuzoval žádné důvodné pochybnosti. Žádné z uvedených námitek žalobce tedy přisvědčit nemohl. V. Závěr a náklady řízení 26. S ohledem na shora uvedené proto krajský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl ve smyslu ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s. 27. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný náhradu nákladů nenárokoval a z obsahu správního spisu nevyplývá, že by mu v průběhu řízení před krajským soudem nějaké náklady nad rámec běžné úřední činnosti vznikly. Poučení: Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Hradec Králové 25. května 2022   JUDr. Jana Kábrtová v. r.  samosoudkyně