č. j. 29 A 2/2022 - 30     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kábrtovou ve věci žalobce:  Vintage Garage s.r.o., IČ: 02959721  se sídlem Strančická 3387, 100 00 Praha  zastoupena Mgr. Václavem Voříškem, advokátem  se sídlem AK Pod kaštany 245/10, 160 00 Praha 6 proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje  se sídlem U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. ledna 2022, čj. OSH 1064/21-6/67.1/21277/St, KULK 4997/2022, takto:   I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 20. ledna 2022, čj. OSH 1064/21-6/67.1/21277/St, KULK 4997/2022, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 11.228 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozhodnutím orgánu I. stupně – Městský úřad Trutnov, odbor dopravní, ze dne 7. 10. 2021, čj. OD/21/31108/SCA byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle ustanovení § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), když svým jednáním porušil ustanovení § 4 písm. c) tohoto zákona a naplnil skutkovou podstatu přestupku dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 cit. zákona. Uvedené rozhodnutí popsalo porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích tak, že toto bylo zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy, kdy dne 18. 7. 2021 v 11 hodin na pozemní komunikaci 1/35 v obci Turnov v úseku 50°35´18, 1999“N, 15º8´38,9650“E - 50º35´13,6250“N, 15º8´41,5425“E GPS ve směru jízdy na centrum blíže neurčený řidič vozidla registrační značky X jel rychlostí 112 km/hod. po odečtení tolerance měřícího zařízení 4 km/h. V daném úseku pozemní komunikace je nevyšší dovolená rychlost stanovena dopravní značkou č. B 20a na 80 km/hod., došlo tedy k jejímu překročení o 32 km/hod. Žalobci byla uložena pokuta ve výši 3.800 Kč dle § 35 písm. b) a § 46 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákona č. 250/2016 Sb.“), ve spojení s § 125f odst. 4 a § 125c odst. 5 písm. f) zákona o silničním provozu a byla mu uložena povinnost uhradit náklady řízení v částce 1.000 Kč. 2. Správní orgán v rozhodnutí uvedl, že porušení pravidel bylo zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy – silničního rychloměru Měřič úsekové rychlosti MUR-07, v.č. MUR009/2013, výrobce AŽD Praha s.r.o., Česká republika, který byl ověřen Českým metrologickým institutem vystavením „Ověřovacího listu“ č. 8012-OL-70323-20. Platnost ověření je deklarována od 23. 7. 2020 do 22. 7. 2021. Za řidiče provozovatel vozidla dne 29. 7. 2021 označil J. N., tento dne 5. 8. 2021 sdělil správnímu orgánu, že v uvedený den toto motorové vozidlo v označeném místě řídil. Tato osoba byla opakovaně předvolána k ústnímu projednání věci, avšak na tato se nedostavila. Orgán I. stupně tak řízení o přestupku dle § 86 odst. 1 písm. c) zákona č. 250/2016 Sb., zastavil a uvedl, že tím došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku provozovatele vozidla ve smyslu § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu. 3. K žádosti žalobce poté došlo k zamítnutí nařízení ústního jednání, když toto nepovažoval správní orgán na nezbytné k uplatnění práv žalobce. Pro obdobné případy platí objektivní odpovědnost osoby provozovatele vozidla za následky jednání a chování řidiče bez ohledu na její zavinění. 4. Rozhodnutím ze dne 20. 1. 2022 pak žalovaný rozhodl o zamítnutí odvolání žalobce, toto odůvodnil tím, že v daném případě nebylo podáno řádné odvolání proti usnesení o zastavení řízení o přestupku, toto orgán I. stupně hodnotil jako nepřípustné a rozhodl o něm rozhodnutím čj. OSH 1064/21-3/67.1/21278/St ze dne 2. 12. 2021, toto nabylo právní moci dnem 6. 10. 2021. K zastavení řízení pak bylo využito i argumentace Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), čj. 1 As 406/2018 ze dne 10. 4. 2019. Pan N. neposkytl potřebnou součinnost, nebylo tak nade vší pochybnost postaveno najisto, že se přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu dopustil, nebylo lze mu tak spáchání přestupku prokázat a ve smyslu judikatury – zde např. odkaz na rozhodnutí NSS ze dne 15. 8. 2019, čj. 5 As 303/2018, pokračoval správní orgán v projednání přestupku provozovatelem. 5. K dalším odvolacím námitkám rozhodnutí žalovaného odkázalo na informace o umístění stacionárních měřičů rychlosti, které obsluhuje Městská policie Turnov na internetové stránky tohoto města, kde jsou uvedené informace umístěny již od r. 2012, a výtisk těchto internetových stránek byl odvolateli zaslán na vědomí s možností se k těmto informacím vyjádřit. 6. Žalovaný dále odůvodnil, proč považoval žalobce za odpovědného za popsaný přestupek na základě tzv. objektivní odpovědnosti, odkázal na výše cit. záznamy o měření rychlosti vozidla a odůvodnil výši uložené pokuty. II. Žalobní argumentace 7. Žalobce brojil proti rozhodnutí žalovaného žalobou, v níž namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nevypořádání argumentace uplatněné v odvolacím řízení, případně lze spatřovat vady řízení a tedy nezákonnost nevypořádání této argumentace. 8. Žalobce doručil žalovanému dne 17. 1. 2022 dokument, nadepsaný Vyjádření k nově založeným podkladům, toto obsahovalo jak vyjádření k nově založeným podkladům pro rozhodnutí, tak i další odvolací námitky. Nejednalo se o námitky okrajové, nýbrž zcela zásadní, byla namítána neprůkaznost snímků z rychloměru, když z počátku i konce měření bylo předloženo více snímků, zachycujících vozidlo v různých pozicích, dále, že vozidlo nebylo zaznamenáno na bílé čáře, jak požaduje Návod k obsluze. Bylo namítáno i to, že na výstupu z rychloměru se nenachází údaj o výrobním čísle rychloměru, není tak zřejmé, zda bylo měřeno právě rychloměrem, jehož Ověřovací list byl předložen, což i NSS považoval za námitku v jiné věci, která byla důvodem pro zrušení rozhodnutí. Další námitka směřovala k nedostatku ve vymezení místa ve výroku rozhodnutí a k absenci kalibračního listu k minimální pojezdové vzdálenosti, tedy k neprůkaznosti správnosti údaje o délce měřeného úseku. Žalobce rovněž navrhoval provedení důkazů. 9. K námitce shora pak žalobce provedl úvahu o včasnosti doručení svého podání žalovanému, kdy uvedl, že toto učinil v návaznosti na výzvu žalovaného k vyjádření se k nově založenému podkladu, kdy správní orgán určil lhůtu pěti dnů. Výzva byla žalobci doručena 10. 1. 2022, pátý dne lhůty by tak připadl na 15. 1. 2022, tímto dnem však byla sobota a v souladu s § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu bylo tak posledním dnem lhůty pondělí 17. 1. 2022. Žalobce doručil své vyjádření dne 17. 1. 2022, tedy dle svého přesvědčení včas, žalovaný nadto vydal své rozhodnutí až dne 20. 1. 2022 v odpoledních hodinách, měl tak dostatek času na to, aby doručené podání reflektoval. Podání bylo učiněno datovou schránkou, ač mohlo být ten den odesláno poštou. Situaci, kdy nebylo reflektováno podání doručené před vydáním rozhodnutí, obsahující obsáhlé námitky i nové argumenty ve věci, již judikatura dle žalobce zná, odkazuje na rozhodnutí NSS ze dne 20. 2. 2020, čj. 6 As 182/2019, nebo ze dne 6. 9. 2018, čj. 7 As 264/2017, případně ze dne 7. 11. 2017, čj. 8 As 162/2017. NSS následně rovněž konstatoval, že uvedený nedostatek nemůže být zhojen ani případným vyjádřením žalovaného v soudním řízení, ani vlastním posouzením krajského soudu, proto žalobce neuplatňuje další žalobní námitky. Je navrhováno, aby pro nezákonnost a nepřezkoumatelnost bylo rozhodnutí žalovaného zrušeno. 10. Žalobce žádal o anonymizaci svých iniciál na webu NSS v zájmu ochrany soukromí. 11. Žalobce navrhl přiznání náhrady nákladů řízení za tři úkony právní služby. III. Vyjádření žalovaného 12. Z písemného vyjádření správního orgánu ze dne 31. 3. 2022 vyplývá odkaz na rozhodnutí, vydané ve věci dne 20. 1. 2022. Žalovaný dále sporuje pravdivost informací žalobce o doručení výzvy k vyjádření se k doplněnému podkladu rozhodnutí, když žalovaný doručil výzvu k uplatnění práva žalobce do datové schránky žalobce dne 7. 1. 2022 a téhož dne, tedy 7. 1. 2022 se do datové schránky přihlásila oprávněná osoba. Dokladem o tom je doručenka datové zprávy, která je součástí spisové dokumentace. Je tak jednoznačně prokázáno, že tato výzva byla žalobci doručena dne 7. 1. 2022 a nikoliv dne 10. 1. 2022. Pátým dnem lhůty je proto 12. 1. 2022, což byla středa, nikoliv sobota 15. 1. 2022, jak uvádí žalobce. Žalobce doručil své podání dne 17. 1. 2022, a to v 19:24:17 hodin, tedy zcela jednoznačně po stanovené lhůtě (12. 1. 2022). Toto vyjádření se tak nedostalo do dispozice oprávněné úřední osoby do doby vypravení rozhodnutí ze dne 20. 1. 2022, když tato osoba vyčkala s vypravením napadeného rozhodnutí dostatečně dlouhou dobu i po uplynutí lhůty, která byla žalobci stanovena pro vyjádření se k doplněnému podkladu rozhodnutí, aby bylo vyloučeno míjení se podání žalobce s vypravením rozhodnutí žalovaného v případě, že by podání žalobce bylo učiněno až poslední den lhůty, která byla stanovena. Žalovaný není schopen vyloučit takovou skutečnost v případě, že žalobce učiní podání po stanovené lhůtě, protože vzhledem k velikosti úřadu a množství doručovaných podání se písemnosti doručené úřadu do dispozice oprávněné úřední osoby dostanou vždy s určitým zpožděním a oprávněná úřední osoba nemá informaci o tom, kdy přesně bude jí vypracovaná písemnost vypravena. Tak tomu bylo i v případě vyjádření žalobce. 13. Při vydání každého rozhodnutí je proto možné, že před vlastním vypravením rozhodnutí z podatelny již může být na podatelnu správního orgánu doručena určitá písemnost od účastníka řízení, proto z uvedených důvodů byla stanovena lhůta pro možnost vyjádření se k podkladům rozhodnutí, v níž však žádné podání vůči žalovanému učiněno nebylo. Doplněné podklady rozhodnutí byly žalobci zaslány z důvodu, že je dle svého vyjádření žalobce nemohl nalézt, nejednalo se však o žádné podklady, které by měl k dispozici výhradně správní orgán I. stupně či žalovaný, jednalo se o veřejně přístupné dokumenty z internetové sítě, které byly žalobci poskytnuty v rámci dobré správy a vstřícnosti správního orgánu k žalobci. Žalovaný je přesvědčen, že není povinností správních orgánů zajišťovat vzhled webových stránek úřadů ke každému jednotlivému dni, a že skutečnost, že žalobce nebyl schopen nalézt informaci o stacionárních měřičích rychlosti na internetových stránkách, nemůže být k tíži žalovaného, případně orgánu I. stupně. 14. Dále se žalovaný vyjádřil k rozporování žalobce ohledně výstupu z rychloměru, kdy uvedl, že žalobce nebyl uznán vinným ze spáchání přestupku spočívajícího v překročení nejvyšší dovolené rychlosti, ale z přestupku dle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, kdy spisová dokumentace obsahuje jednoznačný záznam o měření, ze kterého vyplývají jednoznačné informace o tom, že nebyla dodržena pravidla provozu na pozemních komunikacích, a toto jednání vykazovalo znaky přestupku. Spáchání přestupku spočívajícího v překročení nejvyšší dovolené rychlosti nebylo v daném řízení dokazováno a k uvedeným argumentům se žalovaný již dostatečně vyjádřil v napadeném rozhodnutí. V doplnění odvolání proto ani žalobce neuvedl takové nové argumenty, které by musely být vypořádány nad skutečnosti, uvedené v napadeném rozhodnutí. 15. Žalovaný s ohledem na uvedené skutečnosti shora navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné, náhradu nákladů řízení neúčtoval. IV. Posouzení věci krajským soudem 16. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“). Učinil tak bez nařízení jednání, neboť byly splněny podmínky ust. § 51 s.ř.s. 17. Ze správního spisu plyne, že dne 20. 7. 2021 zaslala Městská policie Turnov Městskému úřadu Turnov Oznámení o podezření ze spáchání přestupku, kdy bylo zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy, že  dne 18. 7. 2021 v 11 hodin na pozemní komunikaci 1/35 v obci Turnov v úseku 50°35´18, 1999“N, 15º8´38,9650“E - 50º35´13,6250“N, 15º8´41,5425“E GPS ve směru jízdy na centrum blíže neurčený řidič vozidla registrační značky xx jel rychlostí 112 km/hod. po odečtení tolerance měřícího zařízení 4 km/h. V daném úseku pozemní komunikace je nevyšší dovolená rychlost stanovena dopravní značkou č. B 20a na 80 km/hod., došlo tedy k jejímu překročení o 32 km/hod. Jednalo se o rychloměr Měřič úsekové rychlosti MUR-07, v.č. MUR009/2013, výrobce AŽD Praha, s.r.o., Česká republika. Přiložen je Záznam o měření a 4 snímky měřeného vozidla registrační značky 7S19715. Spis dále obsahuje Ověřovací list č. 8012-OL-70323-20 výše uvedeného měřiče úsekové rychlosti MUR-07, zjištění provozovatele cit. vozidla, Výzvu k zaplacení částky dva tisíce Kč ze dne 26. 7. 2021, sdělení žalobce o osobě řidiče ze dne 29. 7. 2021, dále pak výzvu adresovanou označenému řidiči J. N. k podání vysvětlení a sdělení totožnosti řidiče, kdy MÚ v Turnově J. N. oznámil dne 5. 8. 2021, že v den spáchání přestupku byl řidičem uvedeného vozidla. Poté se ve správním spise nacházejí dvě Oznámení o zahájení přestupkového řízení a předvolání obviněného k ústnímu jednání, Přípis Policie ČR, Krajské ředitelství Policie Libereckého kraje, Územní odbor Semily, dopravní inspektorát – Měření rychlosti vozidel Městskou policií Turnov v r. 2021 – 2023 – určení úseků pozemních komunikací k provozování stacionárních měřičů rychlosti – úsekové měření. Usnesením MÚ Turnov ze dne 20. 9. 2020 bylo zastaveno přestupkové řízení zahájené vůči J. N., dále pak Oznámením o zahájení přestupkového řízení a výzvou k vyjádření se k podkladům rozhodnutí bylo zahájeno řízení dne 20. 9. 2021 vůči provozovateli vozidla – žalobci. Dne 22. 9. 2021 bylo Městu Turnov doručeno podání zástupce žalobce – Žádost o nařízení ústního jednání, spolu s přiloženou plnou mocí Ing. M. J.. O žádosti rozhodl MÚ Turnov dne 22. 9. 2021 usnesením, kterým žádost zamítl a zástupce žalobce podal do tohoto usnesení odvolání. Posléze se ve správním spise nachází rozhodnutí orgánu I. stupně ze dne 7. 10. 2021, odvolání podané zástupcem žalobce, dvě výzvy správního orgánu k odstranění nedostatků podání žalobce, doplnění odvolání ze dne 23. 11. 2021 a zamítnutí odvolání proti usnesení orgánu I. stupně o zastavení řízení vůči p. N., a to jako nepřípustného ze dne 2. 12. 2021. Zástupci žalobce byla sdělena oprávněná osoba žalovaného, která bude rozhodovat o odvolání žalobce, zástupce žalobce podal vyjádření k nově založeným podkladům a následně spis obsahuje napadené rozhodnutí žalovaného. 18. Po přezkoumání věci krajský soud konstatoval, že žalobní námitky považuje za oprávněné. 19. Podstatou žalobních námitek bylo, že žalobce doručil žalovanému přípis, nazvaný Vyjádření k nově založeným podkladům, v němž jednak uplatnil svoji argumentaci vůči nově založeným podkladům, uplatnil však i nové námitky, které považoval dle svého vyjádření za podstatné a navrhoval důkazy k provedení. Jak vyplývá z dokumentů, uložených ve správním spise, Výzva k uplatnění práv účastníka řízení před vydáním rozhodnutí odvolacího orgánu byla doručena žalobci dne 7. 1. 2022, jeho zástupci 10. 1. 2022. Pokud tedy správní orgán komunikoval běžně se zástupcem žalobce, kterému byla zásilka doručena prokazatelně dne 10. 1. 2022, krajský soud se přiklonil k argumentaci žalobce, že pětidenní lhůta byla s ohledem na její ukončení sobotou 15. 1. 2022 zachována podáním zástupce žalobce, učiněným dne 17. 1. 2022 – viz § 40 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). 20. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 31. 3. 2022 se však touto skutečností prakticky nezabýval, pouze sdělil, že vzhledem k doručení výzvy žalobci dne 7. 1. 2022 nepovažuje žalobní námitku za oprávněnou. Posléze argumentuje míjením se listin, tedy cit. vyjádření a rozhodnutí žalovaného v úředním běhu správního orgánu, což však krajský soud s ohledem na veškeré skutečnosti, výše popsané, neshledal souladným se základními zásadami správního řízení, vyjádřenými zejména v ustanoveních § 2, 3 a 4 správního řádu. 21. V dalším pak krajský soud nepřehlédl znění ustanovení § 97 zákona č. 250/2016 Sb., kde je upravena možnost obviněného, aby v odvolání či v průběhu odvolacího řízení uváděl nové skutečnosti nebo důkazy. Tak se stalo i v současné věci, a pokud se týče výše uvedené skutečnosti, kdy rozhodnutí žalovaného bylo vydáno dne 20. 1. 2022, a skutečností, uvedených v bodě 19, dovoluje si krajský soud poukázat například na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v Brně (dále jen „NSS“) ze dne 25. 4. 2019, kdy pod čj. 10 As 328/2018 NSS jasně stanovil, a to v bodě ⌠11⌡, že je rozdíl, zda mezi doplněním odvolání a vydáním rozhodnutí uplyne jeden celý den, jako ve věci 7 As 264/2017, nebo naopak několik nočních hodin, jako tomu bylo v rozsudkem popsané věci. Ve věci současné však bylo rozhodnutí vydáno prakticky až po třech dnech ode dne doručení vyjádření žalobce a krajský soud je proto přesvědčen, že žalovaným správním orgánem popsaná argumentace pro omluvu situace, kdy rozhodnutí neobsahuje řádné vypořádání námitek a návrhů žalobce, nemůže být shledána adekvátní situaci. Konečně, NSS opakovaně judikoval i situace, kdy považoval za povinnost správního orgánu zabývat se i vyjádřeními, podanými po uplynutí zadané lhůty pro něj, samozřejmě za předpokladu, že dosud nebylo vydáno rozhodnutí ve věci (srovnej například rozhodnutí ze dne 7. 11. 2017, čj. 8 As 162/2017, či 8 As 40/2010. 22. Výše popsanými skutečnostmi měl tedy po přezkoumání věci krajský soud za prokázané, že žalovaný vydal rozhodnutí, nepřezkoumatelné pro nedostatečné vypořádání žalobcovy argumentace, uplatněné v odvolacím řízení, napadené rozhodnutí žalovaného tedy zrušil dle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. Věc vrací krajský soud k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s.ř.s.), v němž vezme žalovaný v úvahu skutečnosti, výše uvedené a popsané. 23. Žalobce žádal v žalobě, aby NSS anonymizoval jeho iniciály na svém webu v zájmu ochrany soukromí, krajský soud však není k takovému postupu kompetentní. V. Náklady řízení 24. Výrok o náhradě nákladů řízení soud odůvodňuje zněním ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., když ve věci úspěšný žalobce účtoval náklady právního zastoupení, spočívající ve třech úkonech právní služby – příprava a převzetí zmocnění, podání žaloby a předpokládané podání repliky. Repliku žalobce nepodal, krajský soud tak přiznal náhradu nákladů řízení za dva úkony právní služby po 3.100 Kč, za dvě paušální náhrady po 300 Kč, DPH ve výši 1.428 Kč a 3.000 za soudní poplatek, celkem tedy částku ve výši 11.228 Kč, kterou žádal zástupce žalobce zaplatit na účet číslo 000000-3576101369/0800, vedený u České spořitelny, a.s., a to v souladu s ustanovením § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky MS č. 177/1996 Sb, ve spojení s § 7 bod 5 a § 13 odst. 4. Poučení: Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Hradec Králové 19. prosince 2022 JUDr. Jana Kábrtová v. r. samosoudkyně