č. j. 29 A 3/2021- 33   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kábrtovou v právní věci  žalobce:  M. P.  zastoupený JUDr. Emilem Flegelem, advokátem  se sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha  proti  žalovanému:  Krajský úřad kraje Vysočina  se sídlem Žižkova 57, 587 33 Jihlava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. února 2021, č. j. KUJI 10232/2021, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Havlíčkův Brod (dále také „správní orgán I. stupně“, „správní orgán“) ze dne 22. 12. 2020, č. j. MHB_DOP/9649/2020-11, kterým byl žalobce uznán vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“) a byla mu uložena pokuta za spáchaný přestupek ve výši 1 500 Kč. II. Obsah žaloby 2. V žalobě žalobce poukázal na to, že prvoinstanční správní orgán ve výroku rozhodnutí uvedl, že „žalobce jako řidič soupravy složené z nákladního automobilu tovární značky Scania, registrační značky s připojeným návěsem tovární značky Krone, registrační značky, jel v obci rychlostí 67 km/h.“ Žalovaný pak v napadeném rozhodnutí uvedl: „Odvolatel byl po spáchání přestupku řádně ztotožněn a rychlost naměřená měřicím zařízením byla podložena fotografiemi, na kterých je zachyceno vozidlo odvolatele s detailem registrační značky. ... Správní orgán I. stupně tak spolehlivě zjistil skutkový stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti. ... Správní orgán I. stupně tak neměl na základě získaných podkladů o spáchání přestupku žádné pochybnosti, neboť byl řádně zdokumentován a prokázán, a to zejména fotografiemi a záznamem z radaru, jakož i oznámením přestupku.“ Žalobce však vozidlo registrační značky 4AY 3743, které je vyfotografováno na výstupu z měřícího zařízení, neřídil a nic takového mu nebylo prokázáno. 3. Žalobce řídil vozidlo registrační značky, což je uvedeno ve formuláři „oznámení přestupku“ vypsaném na místě – na který se odvolává žalovaný – a který žalobce i policista Š. jako správný podepsali. 4. V daném případě je nesporné, že došlo ke změření rychlosti vozidla RZ. Stejně tak je nesporné, že žalobce řídil vozidlo RZ, které se však na výstupu z měřícího zařízení nenachází a nebylo tak prokázáno, že by žalobce při jeho řízení překročil nejvyšší povolenou rychlost. To, že by žalobce řídil vozidlo RZ, byla mu jako řidiči tohoto vozidla změřena rychlost, byl jako řidič tohoto vozidla ztotožněn a byl s ním policisty na místě řešen přestupek v souvislosti s řízením motorového vozidla RZ, správní orgány neprokázaly a žalobce to kategoricky odmítá. Takové tvrzení je ostatně v rozporu s obsahem formuláře „oznámení přestupku“, který žalobce i policista jako správný podepsali. 5. Žalobce byl uznán vinným ze spáchání přestupku, kterého se nedopustil, přičemž správní orgány ve věci rozhodly v rozporu s podklady obsaženými ve spisovém materiálu a skutkovým stavem, což je zjevné na první pohled. 6. Žalobce navrhl rozhodnutí správních orgánu zrušit a věc vrátit k novému projednání. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 7. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že žalobce v blanketním odvolání neuplatil žádné námitky. Žalovaný zdůvodnil, že údaj o registrační značce byl ve formuláři o oznámení přestupku chybně uveden zřejmě z důvodu, že žalobce v rámci kontroly předložil osvědčení o registraci jiného vozidla, než které řídil. V úředním záznamu policisté uvádějí, že z důvodu předložení jiného osvědčení a přehlédnutí odlišnosti registrační značky na snímku radaru a předloženého dokladu byla registrační značka ve formuláři oznámení přestupku chybně uvedena. 8. Žalovaný však nemá pochybnosti o tom, že žalobce řídil jízdní soupravu s přívěsem registrační značky, neboť veškeré podklady tomu odpovídají. Číslo snímku z měřicího zařízení (14303) odpovídá údaji uvedenému ve formuláři oznámení přestupku a rovněž se shodují naměřené rychlosti i ostatní údaje. Policisté měli po změření vozidla soupravu stále na dohled a následně žalobce stavěli. Je tedy nepravděpodobné, že by došlo k záměně vozidla. Tvrzený rozpor vyvolal sám žalobce předložením chybného dokladu. 9. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. IV.           Replika žalobce 10. Žalobce v replice odmítl, že by se žalovaný s jeho námitkou vypořádal. Odkázal na rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. 44 A 5/2020-27 ze dne 10. 3. 2021. Nad to by se žalobce dopustil přestupku, pokud by předložil jinou zelenou kartu k vozidlu, které řídil. Žádný takový přestupek však policisty oznámen nebyl, z čehož lze dovodit, že žalobce nepředložil osvědčení o registraci k jinému vozidlu. Také je dle žalobce nepravděpodobné, aby policista údaje o registrační značce vozidla přehlédl. Žalobce zopakoval, že vozidlo registrační značky 4AY 3743 neřídil, toto mu nebylo žádným způsobem prokázáno. V.              Posouzení věci krajským soudem 11. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“). Učinil tak bez nařízení jednání, neboť byly splněny podmínky ust. § 51 s.ř.s. 12. Správní spis obsahuje oznámení přestupku ze dne 18. 6. 2020 a úřední záznam z téhož dne. V obou dokumentech je jako přestupek označena překročená rychlost jízdní soupravy RZ a přívěsného vozu zn. KRONE SD, RZ, v 11:22 hod., dne 18. 6. 2020, s identifikovaným řidičem M. P., a to na silnici I/38 v obci Radostín u domu č. p. ve směru jízdy na Golčův Jeníkov. V úředním záznamu je uvedeno, že vozidlo bylo změřeno měřicím zařízením Ramer10C a po naměření rychlosti 67 km/hod. v obci se za vozidlem neprodleně rozjela policejní hlídka a vozidlo zastavila. Jízdní souprava nebyla ztracena z dohledu hlídky, a proto nemohlo dojít k záměně řidiče ani jízdní soupravy. Na místě bylo sepsáno Oznámení přestupku, které řidič překontroloval, doplnil telefonní kontakt na sebe a podepsal. V oznámení vypsaném na místě je chybně vyplněna registrační značka návěsu z důvodu předložení jiného osvědčení o registraci vozidla zn. KRONE, které předložil řidič, přičemž policista přehlédl odlišnost od registrační značky na snímku radaru. 13. Záznam o přestupku z radaru – číslo snímku 14303 – obsahuje čitelnou fotodokumentaci, vč. viditelné značky přívěsu, naměřenou rychlost, čas 11:22:41, označení místa. V oznámení přestupku je zapsán jako řidič žalobce, spolu s identifikačními údaji (číslo řidičského průkazu, telefonní číslo). Datum a místo spáchání přestupku včetně času a čísla snímku z radaru odpovídá záznamu o přestupku. Jako vozidlo je uvedena jízdní souprava RZ a návěs zn. KRONE RZ. 14. Správní spis dále obsahuje ověřovací list rychloměru, výpis z evidenční karty řidiče, příkaz o uložení pokuty ze dne 14. 9. 2020 a odpor žalobce proti příkazu. Žalobce byl vyrozuměn o konání ústního jednání dne 21. 12. 2020, na které se nedostavil. Následně vydal dne 22. 12. 2020 správní orgán I. stupně rozhodnutí o přestupku, proti kterému podal žalobce blanketní odvolání, které ani přes výzvu nedoplnil. Žalovaný následně vydal napadené rozhodnutí. 15. V podstatě jedinou žalobní námitkou žalobce byla nesrovnalost registrační značky přívěsu zachycené na radarovém snímku a značky zapsané v oznámení přestupku sepsaném na místě s řidičem vozidla. 16. Krajský soud po přezkoumání správního spisu dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ze spisového materiálu je patrné, že po změření rychlosti bylo měřené vozidlo (resp. jízdní souprava) zastaveno a kontrolováno, kde jako řidič vozidla registrační značky byl na místě kontroly ztotožněn právě obviněný. Na místě kontroly se obviněný k věci sice nikterak nevyjádřil, ale do oznámení přestupku doplnil telefonní číslo a oznámení podepsal. Byl si tak vědom údajů zaznamenaných v oznámení přestupku. Veškeré ostatní údaje zanesené v oznámení přestupku a seznatelné z fotodokumentace jsou shodné, ať už jde o registrační značku kamionu (tahače), změřenou rychlost a zejména čas spáchání přestupku. Změřené vozidlo bylo po zachycení radarem policisty na místě zastaveno, byl legitimován žalobce jako řidič a sepsán protokol. Krajský soud nepochybuje o tom, že nemohlo dojít k záměně vozidla či řidiče. Vzhledem k tomu, že žalobce nenamítá odlišnosti jiných údajů (číslo řidičského průkazu, telefonní číslo), jediná logická souslednost událostí je taková, kterou zachycují policisté v úředním záznamu. K záměně řidiče nemohlo dojít vzhledem ke specifikaci identifikačních údajů, které žalobce sám na místě zkontroloval a zápis podepsal. 17. Dále je nutné konstatovat, že chyba v zápisu registrační značky návěsu byla hned opravena policisty v úředním záznamu, totožnost skutku tedy byla zachována, neboť již při prvním úkonu ve věci (příkazu k úhradě pokuty, následně i ve vyrozumění o pokračování v řízení po podaném odporu) byl žalobce informován, ze kterého skutku je obviněn. Žalobce měl mnoho příležitostí namítat, že nesouhlasí se zápisem oznámení přestupku, a to jednak ihned na místě, kde však tento zápis bez vyjádření podepsal, dále v podaném odporu, při ústním jednání (kterého se nezúčastnil), v podaném odvolání (které ponechal blanketní). Žalobce si však tuto námitku ponechal až do soudního řízení, které má sloužit jako přezkum postupu odvolacího orgánu a jeho vypořádání se s námitkami žalobce uvedenými ve správním řízení. Žádné takové žalobce neuváděl a před správními orgány byl v podstatě pasivní, vyjma procesních úkonů. 18. Vzhledem k tomu, že žalobce po celou dobu správního řízení nenamítal nic proti shromážděným podkladům, ani proti záznamu přestupku, neměl správní orgán důvod pokračovat v dokazování, když zjištěný skutkový stav považoval za dostatečně zjištěný a žalobcem nezpochybněný. To je mimo jiné rozdíl mezi rozsudkem, jímž argumentoval žalobce v replice, a právě projednávanou věcí. V odkazovaném případě řidič aktivně namítal, že předmětné vozidlo neřídil, již v podaném odvolání, ale odvolací orgán se k této námitce v rozhodnutí nijak uspokojivě nevyjádřil. 19. Výše uvedený závěr je zcela v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu, podle kterého nelze správnímu orgánu vytýkat, že za obviněného, který byl pasivní v průběhu správního řízení (jako tomu bylo i v projednávané věci), nedomyslel, proč s rozhodnutím nesouhlasí (např. rozsudky NSS sp. zn. 2 As 217/2015, a rozšířeného senátu NSS ze dne 2. 5. 2017, č. j. 10 As 24/2015 – 71). V rozsudku č.j. 2 As 52/2020 - 46 ze dne 27. ledna 2021 pak kasační soud uvádí: „Byl-li účastník správního řízení zcela pasivní, nelze očekávat, že se správní orgány budou podrobně z vlastní iniciativy zabývat všemi myslitelnými aspekty projednávané věci. V projednávané věci se stěžovatel k nařízenému ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, nevyužil možnosti seznámit se s podklady rozhodnutí a předložit k nim své vyjádření, proti prvostupňovému správnímu rozhodnutí podal toliko blanketní odvolání, které ani přes výzvu nedoplnil. Za popsané situace nelze správním orgánům vytýkat, že se podrobně nezabývaly skutečnostmi, které nebyly v průběhu správního řízení nikterak zpochybněny, a tyto proto považovaly za nesporné.“ 20. Pro doplnění soud odkazuje též na analogický případ, kterým se zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 8. března 2018, č. j 9 As 144/2017-27, když k chybné značce vozidla na pokutovém bloku uvedl: „Uvedení registrační značky vozidla není zákonnou náležitostí pokutového bloku. Chybně zapsanou registrační značku vozidla na jednom pokutovém bloku (uvedení písmena „P“ místo „C“, číslice se shodují) a nesprávně uvedenou tovární značku vozidla na jiném bloku, lze s odkazem na vyjádření Policie ČR vyhodnotit jako administrativní chybu, která neměla vliv na jejich zákonnost. Na všech blocích (včetně těch s administrativními chybami) je uveden jako řidič vozidla stěžovatel (totožné jméno, příjmení, datum a místo narození i místo trvalého pobytu), který s uložením blokové pokuty souhlasil. Z namítané nepřesnosti nelze bez dalšího dovodit, že se stěžovatel daného přestupku nedopustil.“ 21. Krajský soud má ve světle shora uvedené judikatury za to, že pakliže se shodují veškeré údaje na fotodokumentaci z radaru a oznámení přestupku, vyjma jedině registrační značky návěsu, v úředním záznamu bylo dostatečně osvětlena situace na místě (zastavení vozidla neprodleně po změření, identifikace řidiče z měřeného vozidla, doplnění oznámení přestupku řidičem), žalobce v průběhu správního řízení skutkový stav nezpochybnil, nebylo třeba dalšího dokazování. 22. Krajský soud uzavírá, že ze spisové dokumentace je zřetelné, že žalovaný přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí v plném rozsahu. Záznamy pořízené rychloměrem dokumentují dobu, úsek měření, rychlostní limit překročené rychlosti a vlastní měřené vozidlo. Uvedené je bezesporu jedinečným, nezaměnitelným a neopakovatelným důkazem, který byl získán kalibrovaným a schváleným měřicím zařízením. V. Závěr a náklady řízení 23. S ohledem na shora uvedené proto krajský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl ve smyslu ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s. 24. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný náhradu nákladů nenárokoval a z obsahu správního spisu nevyplývá, že by mu v průběhu řízení před krajským soudem nějaké náklady nad rámec běžné úřední činnosti vznikly. Poučení: Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Hradec Králové 7. června 2022 JUDr. Jana Kábrtová v. r.  samosoudkyně