č. j. 30 A 80/2020- 43   USNESENÍ  Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Ivony Šubrtové ve věci  žalobce:  P. A. V.  proti  žalovanému:  Ministerstvo práce a sociálních věcí se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2  v řízení o žalobě proti sdělení žalovaného ze dne 27. 7. 2020, čj. MPSV-2020/120518-414/1, takto: I. Žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků se zamítá. II. Žaloba se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobce se žalobou ze dne 4. 9. 2020 domáhal soudního přezkoumání sdělení žalovaného ze dne 27. 7. 2020, čj. MPSV-2020/120518-414/1, které nazval rozhodnutím správního orgánu (metodikou) o vyřízení stížnosti proti postupu Úřadu práce ČR. Krajský soud se musel nejprve zabývat otázkou, zda jsou splněny procesní podmínky, za nichž může ve věci jednat, a v této souvislosti se musel zabývat i povahou napadeného úkonu správního orgánu, které žalobce označil za rozhodnutí, z pohledu § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Dospěl přitom k závěru, že žaloba nemohla být projednána a musela být odmítnuta z následujících důvodů. Ze sdělení žalovaného ze dne 27. 7. 2020, čj. MPSV-2020/120518-414/1, vyplývá, že jím bylo vyřízeno podání žalobce, které se týkalo ukončení evidence uchazeče o zaměstnání na žádost uchazeče (žalobce) a které reagovalo na odpověď MPSV, jíž byl žalobce vyrozuměn o přešetření způsobu vyřízení jeho stížnosti. V tomto sdělení byl žalobci vysvětlen postup při ukončení evidence uchazeče o zaměstnání dle zákona o zaměstnanosti s tím, že stejným způsobem bylo postupováno i v jeho případě. Podle ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s. se může ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), domáhat zrušení takového rozhodnutí, popř. vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. Podmínky vyplývající z uvedeného ustanovení nejsou v tomto případě splněny. Předmětné sdělení vypracované žalovaným pouze poskytlo žalobci právní názor na aplikaci konkrétního ustanovení zákona o zaměstnanosti týkajícího se způsobu ukončení vedení uchazeče v evidenci uchazečů o zaměstnání v případech, kdy ze subjektivních nebo objektivních příčin přestane splňovat podmínky pro vedení v této evidenci. Nejedná se tak o žádné rozhodnutí, kterým by došlo k založení, změně, zrušení či závaznému určení práv nebo povinností žalobce, a to ani z materiálního hlediska. Základní předpoklad pro zahájení řízení o přezkoumání správního rozhodnutí vyplývající z ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s. proto není v případě sdělení ze dne 27. 7. 2020 naplněn. Vzhledem ke shora uvedenému musel soud žalobu odmítnout podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) v návaznosti na ustanovení § 68 písm. e) a § 70 písm. a) s. ř. s., neboť žalobou napadené sdělení není rozhodnutím definovaným pod legislativní zkratkou „rozhodnutí“ v ustanovení § 65 odst. 1 cit. zákona. Žaloba tedy směřovala proti úkonu správního orgánu, jež je ze soudního přezkoumání vyloučen (výrok II.) Krajský soud nepřehlédl, že žalobce žádal o osvobození od placení soudního poplatku. Dle ustanovení § 36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Jak je již shora podrobně rozvedeno, žaloba nemohla být zjevně úspěšná, a krajskému soudu tak nezbylo, než žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků zamítnout (výrok I.). Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta (výrok III.) Poučení: Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Hradec Králové 13. ledna 2022 JUDr. Jan Rutsch v. r. předseda senátu