č. j. 31 A 17/2022 - 73 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Jany Kábrtové a Mgr. Tomáše Blažka ve věci žalobce:  Ing. J. L., DiS. MBA proti žalovanému:  Krajský úřad Královéhradeckého kraje sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 7. 2022, č. j. KUKHK – 1934/DS/2022-6, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne ze dne 7. 7. 2022, č. j. KUKHK – 1934/DS/2022-6 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3000 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Magistrát města Hradec Králové, odbor dopravně správních agend (dále též jako „prvostupňový orgán“) rozhodnutím ze dne 6. 5. 2022, sp. zn. SZ MMHK/073700/2022 OD3/JC MMHK/080405/2022 (dále jen „rozhodnutí orgánu I. stupně“) rozhodl dle ustanovení § 102 zákona č. 361/20000 Sb., o provozu na pozemních komunikací a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „silniční zákon“), že řidičské oprávnění udělené žalobci pro skupiny vozidel „A, B a BE“ (včetně rovnocenných skupin), zapsané v řidičském průkazu č., vydaném dne 23. 4. 2012 Magistrátem města Hradec Králové (dále jen „řidičský průkaz žalobce“), se nevrací, neboť dle prvostupňového orgánu pozbyl žalobce řidičské oprávnění tehdy, když na základě správního rozhodnutí ze dne 12. 11. 2012, sp. zn. P/2242/2012/OS1/Muz (dále jen „rozhodnutí ze dne 12. 11. 2012“), kterým byl žalobci udělen zákaz činnosti řízení motorových vozidel po dobu 1 měsíce ode dne nabytí právní moci předmětného rozhodnutí, pokuta ve výši 2 500 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč, řidičský průkaz dle § 94a odst. 2 silničního zákona neodevzdal. 2. Žalobce podal proti rozhodnutí orgánu I. stupně odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 7. 7. 2022 č. j. KUHK-1934/DS/2022-6 (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl. II. Obsah žaloby 3. Žalobce v žalobě uvedl, že dne 8. 4. 2022 požádal prvostupňový orgán o vrácení jeho řidičského průkazu, který dne 4. 4. 2022 prvostupňovému orgánu odevzdal z důvodu končící platnosti dne 23. 4. 2022. 4. Rozhodnutím orgánu I. stupně bylo rozhodnuto, že se řidičské oprávnění žalobci nevrací, neboť z důvodu nesplnění povinnosti odevzdat řidičský průkaz do 5 pracovních dnů od nabytí právní moci rozhodnutí ze dne 12. 11. 2012 má žalobce blokaci řidičského oprávnění. Žalobce tvrdí, že mu rozhodnutí ze dne 12. 11. 2012 nebylo nikdy doručeno a o správním trestu spočívajícím v zákazu řízení motorových vozidel se dozvěděl až dne 4. 4. 2022, kdy se dostavil k prvostupňovému orgánu za účelem výměny řidičského průkazu. Žalobce uvádí, že rozhodnutí ze dne 12. 11. 2012 mu nemohlo být doručeno fikcí, neboť v té době byl na jeho majetek prohlášen konkurz a veškerá korespondence byla doručována správci konkurzní podstaty Mgr. M. P. Dle žalobce správní orgán tyto skutečnosti neověřil a ve věci žádosti o vrácení řidičského průkazu postupoval byrokraticky. 5. Žalobce uvedl, že přestupek, za který mu byl udělen správní trest zákazu činnosti řízení motorových vozidel, spáchal dne 24. 4. 2012. Oficiální adresu pro doručování měl žalobce v době vydání rozhodnutí ze dne 12. 11. 2022 dle občanského průkazu na Magistrátu města Hradec Králové, tj. sídle ohlašovny. Žalobce namítá, že pokud při spáchání přestupku dne 24. 4. 2012 uvedl jinou doručovací adresu, platila v době, kdy ji uvedl a ne po 8 měsících, tj. v době doručování rozhodnutí ze dne 12. 11. 2012. Magistrát města Hradce Králové vede evidenci občanských průkazů a informace o trvalém bydlišti, tzn. i aktuální adresu trvalého bydliště, a měl by doručovat na adresu, která je platná při odesílání obsílky s ohledem na aktuální stav věci (konkursní řízení). Na podporu svého tvrzení, že se o rozhodnutí ze dne 12. 11. 2012 dozvěděl až dne 4. 4. 2022 žalobce uvedl, že od roku 2012 až dosud byl několikrát kontrolován hlídkami Policie ČR a nikdy mu nebylo sděleno, že nemá platné řidičské oprávnění. Dále žalobce uvedl, že ani v aplikaci Gov.cz Portál občana v sekci Zákaz řízení motorových vozidel není žádný záznam. 6. Dále žalobce namítá, že tvrzení prvostupňového orgánu o povinnosti doložení lékařského posudku a zdravotní způsobilosti a též dokladu o odborné způsobilosti pro vrácení řidičského oprávnění je zcela mylné a zavádějící. Dle žalobce je třeba zdůraznit, že se o uloženém trestu zákazu řízení dozvěděl až dne 4. 4. 2022 při výměně řidičského průkazu a z tohoto důvodu nemůže být posuzován podle dikce § 102 odst. 5 silničního zákona, ale mělo mu být řidičské oprávnění vráceno bez dalších posudků a dokladů. Bylo tak porušeno právo žalobce na spravedlivý proces, a to zejména tím, že správní orgán zcela rezignoval na ověření, jakým způsobem se žalobce dozvěděl/mohl dozvědět o předchozím uloženém zákazu řízení a že vzal v potaz pouze důkazy svědčící v jeho neprospěch a důkazy svědčící v jeho prospěch zcela vypustil nebo jim nepřikládal žádnou váhu. 7. Žalobce dále v žalobě uvedl, že mu není jasné, kdo zaplatil částku 3500 Kč zahrnující pokutu a náklady řízení, která měla být dle žalobce poukázána dne 30. 10. 2015 prostřednictvím České pošty na účet Statutárního města Hradec Králové, neboť v té době vykonával trest odnětí svobody na základě rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové sp. zn. (trest nastoupil dne 11. 12. 2012 a propuštěn byl dne 6. 4. 2017). Ve věznici nemohl jako osoba ZTP/P pracovat a neměl ani žádné jiné finanční prostředky. 8. Dle žalobce je rozhodnutí prvostupňového orgánu nepřezkoumatelné a nezákonné. Žalobce proto navrhuje, aby soud rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil[1] a aby bylo nově rozhodnuto, že se řidičské oprávnění bez dalšího vrací, případně aby byl využit institut uspokojení navrhovatele dle § 62 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě stručně zrekapituloval dosavadní řízení. K námitkám žalobce žalovaný uvedl, že žalobce při spáchání přestupku dne 24. 4. 2012 sdělil jako doručovací adresu tu, která je uvedena v Oznámení o přestupku ze dne 24. 4. 2012. Oznámení o přestupku ze dne 24. 4. 2012 žalobce stvrdil svým podpisem, a proto v rámci řízení o přestupku bylo doručováno na danou adresu. O tomto postupu byl žalobce informován již e-mailem ze dne 11. 4. 2022 metodikem přestupků Magistrátu města Hradce Králové Mgr. P. U. 10. Dále žalovaný uvedl, že žalobci bylo na základě rozhodnutí prvostupňového orgánu ze dne 26. 7. 2022, sp. zn. SZ MMHK/RP195/2022 OD3/BOH vráceno řidičské oprávnění pro skupinu vozidel „B“, neboť splnil podmínky dle ust. § 123d a § 101 silničního zákona. Řidičské oprávnění udělené pro skupinu vozidel „A, BE“ (včetně rovnocenných skupin) zůstává nadále pozbyto dle ust. § 123c odst. 3 silničního zákona, neboť žalobce nepředložil odbornou způsobilost pro řidičské oprávnění udělené pro tuto skupinu vozidel. 11. Žalovaný má za to, že k řízení přistoupil odpovědně a nezaujatě, posoudil všechny relevantní skutečnosti. Napadené rozhodnutí považuje za věcně správné, odpovídající zjištěným (a ničím nevyvráceným) skutečnostem. 12. Žalovaný navrhuje, aby krajský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. IV. Replika žalobce 13. Žalobce uvedl, že dle jeho názoru rozhodnutí správního orgánu nelze doručit fikcí. Pokud by soud i přes judikaturu Nejvyššího správního soudu dovodil možnost doručení fikcí, upozorňuje žalobce znovu na námitku, že se o zákazu řízení dozvěděl a mohl dozvědět až dne 4. 4. 2022 při žádosti o periodickou výměnu řidičského průkazu. Následně žalobce uvedl svou úvahu o nezákonnosti institutu fikce doručení. 14. K Oznámení o podezření ze spáchání přestupku ze dne 24. 4. 2012 žalobce uvedl, že doručovací adresu hlídce Městské policie sdělil, rozhodně ale výslovně nepožadoval o doručení na tuto adresu. I kdyby uvedení doručovací adresy však hlídka Městské policie považovala za výslovnou žádost, bylo tak učiněno 24. 4. 2012, nikoliv v listopadu 2012, tj. v době doručování rozhodnutí ze dne 12. 11. 2012. V. Posouzení věci krajským soudem 15. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních námitek podle části třetí hlavy druhé dílu prvního s. ř. s. bez nařízení jednání ve smyslu § 51 s. ř. s. Žalobu shledal důvodnou. A. Skutkový stav věci 16. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce byl dne 24. 4. 2012 zastaven hlídkou Městské policie Hradec Králové pro podezření ze spáchání přestupku v dopravě dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 silničního zákona. Následně bylo sepsáno Oznámení o spáchání přestupku, ve kterém dle Úředního záznamu Městské policie Hradec Králové ze dne 1. 6. 2012 žalobce na řádku označeném pouze slovem „Bytem“ uvedl jako kontaktní adresu. Dne 12. 11. 2012 bylo vydáno rozhodnutí Magistrátu města Hradec Králové, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 silničního zákona a byl mu udělen zákaz činnosti řízení motorových vozidel po dobu 1 měsíce ode dne nabytí právní moci předmětného rozhodnutí, pokuta ve výši 2 500 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Rozhodnutí ze dne 12. 11. 2012 odeslal Magistrát města Hradec Králové na adresu. Ze samotné zásilky soud zjistil, že ta byla vrácena zpět odesílateli, neboť „adresát je na uvedené adrese neznámý“. Na zásilce je dále též napsáno „fikce doruč.: 23/11“. 17. Ze správního spisu dále vyplývá, že dne 25. 4. 2022 podal žalobce prostřednictvím advokáta žádost o vrácení řidičského průkazu, neboť ten mu byl zadržen prvostupňovým orgánem dne 4. 4. 2022, když žalobce z důvodu končící platnosti dne 23. 4. 2022 žádal o jeho výměnu. 18. Dne 6. 5. 2022 vydal prvostupňový orgán rozhodnutí, kterým rozhodl dle ustanovení § 102 silničního zákon, že řidičské oprávnění udělené žalobci pro skupiny vozidel „A, B a BE“ (včetně rovnocenných skupin), zapsané v řidičském průkazu žalobce, se nevrací, neboť dle prvostupňového orgánu pozbyl žalobce řidičské oprávnění tehdy, když na základě rozhodnutí ze dne 12. 11. 2012 neodevzdal v souladu s § 94a odst. 2 silničního zákona řidičský průkaz. Prvostupňový orgán v předmětném rozhodnutí uvedl, že k vrácení řidičského oprávnění je třeba doložit písemnosti dle § 102 silničního zákona. 19. Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně podal žalobce prostřednictvím advokáta odvolání, ve kterém uvedl, že je předmětné rozhodnutí nepřezkoumatelné a nezákonné a uvedl námitky, které později zopakoval i v žalobě (viz bod 3 až 8 odůvodnění tohoto rozhodnutí). 20. Dne 7. 7. 2022 vydal žalovaný napadené rozhodnutí, kterým odvolání žalobce proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně zamítl. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí citoval část rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále též jen „NSS“) ze dne 23. 6. 2011, č. j. 5 As 72/2010 – 60, ve kterém se Nejvyšší správní soud zabýval fikcí doručení v přestupkovém řízení v případě doručování na adresu trvalého pobytu adresáta. Dle žalovaného výše uvedené lze obdobným způsobem postupovat i v situacích, kdy jsou písemnosti doručovány na adresu ohlašovny a odkazuje na usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 6. 2. 2007, č. j. 2 As 64/2005-108. Žalovaný v odůvodnění předmětného rozhodnutí dále uvedl, že při splnění zákonem stanovených podmínek nastává tzv. fikce doručení podle ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), i při doručování na adresu sídla ohlašovny. Žalovaný považuje tvrzení žalobce, že se dozvěděl o správním trestu spočívajícím v zákazu řízení motorových vozidel až dne 4. 4. 2022, za přinejmenším zavádějící, neboť dle kopie dokladů o zaplacení pokuty uložené rozhodnutí ze dne 12. 11. 2012 byla úhrada ve výši 3 500 Kč poukázaná prostřednictvím České pošty dne 30. 10. 2015 na účet Statutárního města Hradec Králové. Žalovaný z této skutečnosti dovozuje, že žalobce o správním trestu věděl. 21. Dne 26. 7. 2022 podal žalobce žádost o vrácení řidičského oprávnění a řidičského průkazu pro skupiny vozidel „B“ se všemi písemnostmi požadovanými dle § 102 silničního zákona. Magistrát města Hradec Králové tak rozhodnutím ze dne 26. 7. 2022, č. j. SZ MMHK/RP195/2022 OD3 BOH žalobci vrátil řidičské oprávnění pro skupinu vozidel „B“ (včetně rovnocenných skupin) a uvedl, že řidičské oprávnění pro skupinu vozidel „A, BE“ (včetně rovnocenných skupin) zůstává nadále pozbyto dle ustanovení § 123c odst. 3 silničního zákona, jelikož žadatel nepředložil odbornou způsobilost pro řidičské oprávnění udělené pro tuto skupinu vozidel. 22. Dne 2. 8. 2022 podal žalobce ke krajskému soudu žalobu proti napadenému rozhodnutí. B. Právní závěry 23. Stěžejní námitkou v dané věci je námitka nepřezkoumatelnosti spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí, jenž měl dle žalobce za následek, že žalovaný nesprávně a nedostatečně posoudil platnost fikce doručení rozhodnutí ze dne 12. 11. 2012. 24. Otázku platného doručení rozhodnutí ze dne 12. 11. 2012 je nutné prokázat a v rozhodnutí náležitě odůvodnit, neboť podle § 102 odst. 5. silničního zákona pokud ode dne právní moci rozsudku nebo rozhodnutí, jímž došlo k uložení trestu nebo správního trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, (…), uplynul více než jeden rok, musí žadatel prokázat zdravotní a odbornou způsobilost. Nebylo-li rozhodnutí z roku 2012 správně doručeno, nenabylo právní moci a žalovaný nemohl postupovat dle § 102 odst. 5 silničního zákona. 25. Podle § 68 odst. 3 věty první správního řádu se v odůvodnění uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. 26. Podle § 76 odst. 1 s. ř. s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem a) pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, b) proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění, c) pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. 27. Z ustálené judikatury správních soudů vyplývá, že z odůvodnění rozhodnutí musí být seznatelné, proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné, nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů a – v případě rozhodování o relativně neurčité sankci – jaké úvahy jej vedly k uložení sankce v konkrétní výši (viz např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 2. 1993, č. j. 6 A 48/1992-23, publikovaný ve Správním právu pod č. 27/1994, nebo rozsudek NSS ze dne 19. 12. 2008, č. j. 8 Afs 66/2008-71). Z odůvodnění správního rozhodnutí tedy musí jednoznačně vyplývat, že se správní orgán posuzovanou věcí zabýval, neopomenul žádné účastníkovy námitky a přihlédnul i k námitkám druhé strany. Užité argumenty a závěry správního orgánu nesmí vzbudit pochybnosti o jeho nezávislosti a odbornosti. Z odůvodnění musí plynout vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé. Pokud by tomu tak nebylo, rozhodnutí by bylo nepřezkoumatelným, neboť by nedávalo dostatečné záruky pro to, že nebylo vydáno v důsledku libovůle (viz Komentář: ŠEBEK, Petr. § 76 Rozhodování bez nařízení jednání. In: BLAŽEK, Tomáš, JIRÁSEK, Jan, MOLEK, Pavel, POSPÍŠIL, Petr, SOCHOROVÁ, Vendula, ŠEBEK, Petr. Soudní řád správní. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016.). 28. O nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů lze hovořit v situaci, kdy se správní orgán v rozhodnutí řádně nevypořádá se všemi námitkami účastníků řízení, případně své rozhodnutí neodůvodní vůbec nebo nedostatečně vzhledem k požadavkům zákona (viz např. rozsudek NSS ze dne 21. 12. 2006, sp. zn. 2 As 37/2006), či pokud v odůvodnění rozhodnutí správního orgánu nejsou uvedeny důkazy, na jejichž podkladě správní orgán dovodil své závěry (viz rozsudek NSS ze dne 22. 1. 2004, sp. zn. 4 Azs 55/2003). Tyto vady přitom nelze zhojit ve vyjádření k žalobě, případně v kasační stížnosti (viz např. rozsudky NSS ze dne 19. 12. 2008, sp. zn. 8 Afs 66/2008, a ze dne 13. 10. 2004, sp. zn. 3 As 51/2003). 29. Žalobce tvrdí, že mu předmětné rozhodnutí nebylo nikdy doručeno. Žalovaný naopak ve vyjádření k žalobě tvrdí, že předmětné rozhodnutí bylo doručeno fikcí po předchozím neúspěšném doručování na adresu, kterou žalobce údajně uvedl jako kontaktní v Oznámení o podezření ze spáchání přestupku ze dne 24. 4. 2012. Žalovaný však v odůvodnění napadeného rozhodnutí v souvislosti s platností fikce doručení pouze citoval judikaturu Nejvyššího správního soudu (rozsudek NSS ze dne 23. 6. 2011, č. j. 5 As 72/2010 – 60 a usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 6. 2. 2007, č. j. 2 As 64/2005 – 108), která se zabývá fikcí doručení v případě doručování na adresu trvalého pobytu a na adresu sídla ohlašovny. Žalovaný též v napadeném rozhodnutí uvedl, že „při splnění zákonem stanovených podmínek nastává tzv. fikce doručení podle ustanovení § 24 odst. 1 správního řádu i při doručování na adresu ohlašovny.“ Současně jako jediný důkaz o tom, že se žalobce o rozhodnutí ze dne 12. 11. 2012 dozvěděl dříve než 4. 4. 2022, žalovaný uvedl bez podrobnějšího odůvodnění skutečnost, že částka 3 500 Kč (zahrnující pokutu a náklady řízení) uložená předmětným rozhodnutím byla připsána na účet Statutárního města Hradec Králové dne 3. 11. 2015. Tato skutečnost sama o sobě však nevypovídá nic o tom, zda (a případně kdy a jak) bylo žalobci rozhodnutí ze dne 12. 11. 2012 doručeno. 30. Krajský soud konstatuje, že napadené rozhodnutí musí obstát samo o sobě. V daném případě nejsou v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedeny dostačující důkazy, na jejichž podkladě žalovaný dovozuje své závěry a absentuje i samotná přiléhává úvaha ohledně doručování (a následné právní moci) rozhodnutí ze dne 12. 11. 2012. Je tedy nutno dospět k tomu, že nejsou splněny podmínky ustanovení § 68 odst. 3 správního řádu a rozhodnutí je třeba považovat za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Krajský soud tak došel k závěru, že napadené rozhodnutí je nutné zrušit pro vady řízení, neboť předmětné rozhodnutí je za prvé nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a za druhé skutkový stav, který vzal žalovaný za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy, poněvadž v napadeném rozhodnutí odůvodnil žalovaný pouze obecně zákonnost fikce doručení v případě doručování na adresu sídla ohlašovny, která v Hradci Králové sídlí na adrese Československé armády 408, 502 00 Hradec Králové, přestože bylo ve skutečnosti doručováno na adresu, přičemž tyto vady řízení nelze zhojit ve vyjádření k žalobě. 31. Další námitky, které žalobce v žalobě uvedl, jsou závislé na zodpovězení a řádném odůvodnění otázky, zda rozhodnutí ze dne 12. 11. 2012 bylo doručeno v souladu se zákonem a nabylo tedy právní moci. VI. Závěr a náklady řízení 32. S ohledem na shora uvedené důvody přistoupil krajský soud ke zrušení žalobou napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. a) a písm. b) s. ř. s a současně dle § 78 odst. 4 s. ř. věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný je v dalším řízení vázán právním názorem, který soud vyslovil v tomto zrušujícím rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). 33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. a žalobci, jakožto úspěšnému účastníkovi řízení, přiznal právo na náhradu nákladů řízení, která činí částku 3 000 Kč představující zaplacený soudní poplatek. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalovaný právo na náhradu nákladů nemá, neboť ve věci úspěch neměl. Poučení: Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Hradec Králové 19. prosince 2022 JUDr. Magdalena Ježková v. r. předsedkyně senátu   [1] pozn. krajského soudu: Žalobce v žalobě uvedl, že žádá o zrušení rozhodnutí orgánu I. stupně. Z obsahu žaloby však vyplývá, že žaloba směřuje proti napadenému rozhodnutí.