Právní jednání spočívající v odstoupení od smlouvy o dílo podle § 2106 a násl. z. č. 89/2012 Sb. nemusí být odůvodněno, ledaže to právní předpis nebo dohoda účastníků stanoví.

6 47 Co 21/2022 Číslo jednací: 47 Co 21/2022-366 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis) Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Martiny Borovcové a soudců JUDr. Romany Novákové a Mgr. Borise Nypla ve věci žalobců: a) [jméno] [příjmení], [datum narození] b) [jméno] [příjmení], [datum narození] oba bytem [adresa] oba zastoupeni advokátem [titul] [jméno] [jméno] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o zaplacení 776.047 Kč s příslušenstvím k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 20. května 2021 č. j. 114 C 65/2018-229 takto: I. Odvolání žalovaného se v části, jíž směřovalo proti výroku II rozsudku okresního soudu, odmítá. II. Ve výroku I a IV se rozsudek okresního soudu potvrzuje. III. Ve výroku III se rozsudek okresního soudu mění tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobcům náklady řízení před okresním soudem ve výši 269.471 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobců. IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům náklady odvolacího řízení ve výši 15.694 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobců. Odůvodnění: 1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům 776.047 Kč s blíže uvedeným příslušenstvím (výrok I), zamítl žalobu co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 776.047 Kč od 2. 12. 2018 do 16. 12. 2018 (výrok II) a uložil žalovanému povinnost nahradit náklady řízení, a to žalobcům ve výši 283.651,90 Kč a České republice ve výši 5.790 Kč (výroky III a IV). 2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že mezi účastníky byla uzavřena dne 14. 7. 2016 smlouva o dílo, na jejímž základě se žalovaný zavázal pro žalobce provést opravu střechy a komínů na jejich domě [adresa] v obci [obec]. Žalobci zaplatili na ceně díla 776.047 Kč. K předání díla došlo 16. 12. 2016 za účasti účastníků a žalobci přizvaného znalce [titul] [jméno] [jméno]. Ten zjistil řadu vad a nedodělků díla. Žalovaný zápis o předání díla obsahující vytčené vady nepodepsal a z jednání odešel. Vady díla neodstranil ani později, ač k tomu byl žalobci písemně vyzván. Žalobci dopisem ze dne 19. 11. 2018, doručeným žalovanému 1. 12. 2018, od smlouvy odstoupili. Důvodem bylo neodstranění vytčených vad. V průběhu řízení byl proveden důkaz třemi znaleckými posudky ([titul] [jméno] [jméno], [právnická osoba], [titul] [jméno] [příjmení]). Všichni znalci se shodli na tom, že dílo provedené žalovaným mělo podstatné vady. Takto zjištěný skutkový stav posoudil okresní soud po právní stránce a dospěl k závěru, že žalobci vady žalovanému včas vytkli a vyzvali jej k jejich odstranění. Vady představovaly podstatné porušení smlouvy ve smyslu § 2106 obč. zák. Jelikož žalovaný na výzvu žalobců vady neodstranil, žalobci od smlouvy v souladu s § 2106 odst. 2 obč. zák. platně odstoupili. Žalobci mají za těchto okolností ve smyslu § 2993 obč. zák. právo na vrácení toho, co žalovanému na základě zrušené smlouvy zaplatili. Jejich nárok na zaplacení 776.047 Kč tedy shledal okresní soud po právu, a žalobě s tohoto důvodu vyhověl. 3. Proti rozsudku okresního soudu podal odvolání žalovaný. Namítal, že žalobci neodstoupili od smlouvy důvodně. Odstoupení není účinné. Vady nebyly vytčeny včas, tj. bez zbytečného odkladu poté, kdy mohly a měly být zjištěny (§ 2618 obč. zák.). Vady uvedené v odstoupení od smlouvy doručeném žalovanému 1. 12. 2018 žalobci žalovanému nikdy nevytkli. V dopisu z 16. 12. 2016 mu vytkli jiné vady, které byly navíc nepodstatné. Vady přitom žalobci mohli zjistit již v prosinci 2016, kdy žalovaný stavbu opustil. V mezidobí došlo ke změně díla neodbornými zásahy ze strany žalobců a dále vlivem silného větru, který střechu poškodil. Žalobci způsobili, že stav díla provedeného žalovaným je prakticky neposouditelný. K poškození střechy větrem došlo i proto, že žalobci nepožadovali vyzdění štítu a odstranili nosné stojky podpírající střechu. Konstrukce střechy zůstala otevřená, což napomohlo posunutí střechy při silném větru. S těmito skutečnosti se okresní soud nevypořádal. Dílo ani nebylo dokončeno a předáno. Soud měl navíc zohlednit, že žalobcům se dostalo plnění určité hodnoty a tuto hodnotu od požadovaného nároku odečíst. Povinnost komplexního vyrovnání plyne z ustálené judikatury. Soud je povinen provést zúčtování vzájemných nároků ze zrušené smlouvy. Okresní soud nerozhodl správně ani o nákladech řízení. Za zastoupení žalobců advokátem při jednání dne 29. 3. 2021 náleží žalobcům odměna jen za jeden úkon právní služby, neboť advokát žalobců nebyl přítomen při jednání déle než dvě hodiny. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu a žalobu zamítl. 4. Žalobci se k odvolání žalovaného nevyjádřili. 5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu z podnětu podaného odvolání a dospěl k následujícím závěrům. 6. Odvolací soud hodnotí rozsudek okresního soudu jako věcně správný, odpovídající zjištěnému skutkovému stavu i platné právní úpravě. 7. Žalovaný byl podle smlouvy povinen provést dílo spočívající v opravě střechy na rodinném domě žalobců. Dne 16. 12. 2016 došlo k předání díla za přítomnosti obou stran. Dílo vykazovalo vady a nedodělky, které byly v zápise popsány. Žalobci uplatnili v rámci zápisu právo na odstranění vyjmenovaných vad a nedodělků. Žalovaný v rozporu se svými povinnostmi vyplývajícími ze smlouvy odmítl zápis podepsat a z místa odešel, aniž by se k vytýkaným vadám písemně vyjádřil. Vady a nedodělky nikdy neodstranil. Žalobci si nechali ohledně kvality provedeného díla vypracovat 2 znalecké posudky (autoři [titul] [jméno] [jméno], znalecký ústav [právnická osoba]), z nichž vyplynulo, že dílo trpí mnoha vadami týkajícími se jak krovu, tak střešní krytiny. Dopisem ze dne 19. 11. 2018 žalobci od smlouvy odstoupili. 8. Odvolací soud souhlasí se závěrem okresního soudu, že podmínky pro odstoupení od smlouvy byly splněny a že žalobci odstoupili od smlouvy platně. 9. Je tomu tak proto, že žalobci vytkli některé vady díla okamžitě při jeho předání dne 16. 12. 2016, tedy nepochybně včas. Zároveň vyzvali žalovaného k odstranění těchto vad a poskytli mu k tomu přiměřenou dodatečnou lhůtu (v délce trvání téměř 3 měsíců). Jelikož žalovaný vady díla v uvedené lhůtě neodstranil, byli žalobci oprávněni ve smyslu § 2106 odst. 2, resp. § 2107 odst. 3 obč. zák. (pro případ, že by se jednalo o vady, kterými nebyla smlouva porušena podstatným způsobem) od smlouvy odstoupit. 10. Možnost odstoupit od smlouvy je třeba hodnotit objektivně, bez ohledu na to, jak konkrétně žalobci své odstoupení od smlouvy odůvodnili, tj. jaké vady v odstoupení sami uvedli. Rozhodující je, zda takový důvod existoval, nikoliv zda byl v odstoupení uveden. Odstoupení od smlouvy nemusí být zdůvodněno. Není nezbytné, aby v něm byl uveden důvod, pro který k odstoupení došlo. Takový požadavek ze zákona výslovně nevyplývá. Postačí, bude-li prokázáno, že důvod k odstoupení v době odstoupení skutečně existoval. Taktomu v posuzovaném případě, jak plyne z předchozího, bylo. Situaci, kdy není uveden žádný důvod, je přitom třeba dle názoru odvolacího soudu postavit naroveň té, kdy důvod sice uveden byl, avšak takový, který není způsobilý být základem odstoupení od smlouvy. I v takovém případě bude odstoupení od smlouvy platné, jestliže vedle uvedeného důvodu, který nezakládá právo na odstoupení, existuje i neuvedený (ale zjištěný) důvod, pro který lze od smlouvy odstoupit. 11. Závěr o tom, že k platnosti odstoupení od smlouvy není třeba uvedení důvodu, opírá odvolací soud kromě znění samotného zákona i o odbornou literaturu, konkrétně např. o komentář k § 2001 v díle Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1191 či o článek doc. Štenglové„ Odstoupení od smlouvy o dílo“ publikovaný v časopise Právní rozhledy 1/2017 s. 1. Odvolacímu soudu neuniká, že judikatura Nejvyššího soudu dříve zastávala opačný názor (např. 28Cdo 2464/2014, 24Cdo 1438/2020), avšak v těchto případech se jednalo o interpretaci jiného, v současné době již neplatného právního předpisu (zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník). Závěry v ní uvedené nelze tudíž na posuzovaný případ bez dalšího vztáhnout. 12. I kdyby tedy byla oprávněná námitka žalovaného, že vady zmíněné v odstoupení nebyly vytčeny včas, nic to nemění na tom, že jiné vady, které též zakládaly právo žalobců na odstoupení od smlouvy, naopak včas vytčeny byly. Neuvedení těchto vad v oznámení odstoupení od smlouvy nečiní odstoupení neplatným, neboť, jak již bylo uvedeno, důvod odstoupení od smlouvy není jeho podstatnou náležitostí. Pokud tedy nebylo možné odstoupit pro vady uvedené v odstoupení, a to z důvodu absence jejich včasného vytčení, neznamená to, že nebylo možno odstoupit pro vady jiné, které sice v odstoupení konkrétně uvedeny nebyly, ale které objektivně existovaly a které byly vytčeny včas. 13. Nelze ostatně přehlédnout, že žalobci v rámci dopisu obsahujícího odstoupení od smlouvy zmiňují mj. i vady a nedodělky, které nebyly do doby odstoupení od smlouvy odstraněny. Lze mít nepochybně za to, že žalobci měli na mysli vady a nedodělky, které žalovanému vytkli již při předání díla dne 16. 12. 2016. U vad, které nevytkli, se žalobci logicky ani nemohli domáhat jejich odstranění. Požadavek na odstranění vad je naopak bez jejich označení, tj. vytčení, nemyslitelný. Není proto možné dospět k závěru, že odstoupení od smlouvy se týká jen těch vad, které nebyly dříve ze strany žalobců vytčeny. 14. Odvolací soud je navíc toho názoru, že vady uvedené ve znaleckých posudcích, které byly v odstoupení od smlouvy výslovně uvedeny, byly takového charakteru, že o nich žalovaný – jakožto o výsledku svého díla a způsobu jeho provádění – musel vědět. To jej však zbavilo možnosti namítat opožděnost oznámení vad (§ 2615 odst. 2, § 2112 odst. 2 obč. zák.). 15. Opodstatněná není ani odvolací námitka žalovaného, že nebylo možné posoudit kvalitu jím provedeného díla, a to pro dodatečné stavební zásahy ze strany žalobců. Jak plyne ze všech provedených znaleckých posudků, předmětem hodnocení znalců byly stavební prvky a postupy, které na domě žalobců provedl žalovaný. Ať již šlo o krov nebo střešní krytinu, jednalo se o výsledek práce provedené žalovaným, nejednalo se o případné dodatečné opravy či úpravy. Znalec [titul] [jméno] navíc viděl stav díla v době jeho předání, a mohl ho tedy posoudit zcela bezprostředně poté, co žalovaný staveniště opustil. Námitka žalovaného, že jím zhotovené dílo bylo v důsledku pozdějších úprav provedených žalobci prakticky neschopné posouzení, tedy není namístě. 16. Rozhodující není ani to, z jakého důvodu došlo k poškození a posunutí střechy. Znalci nehodnotili příčiny poškození střechy větrem, ale vlastní kvalitu žalovaným provedené práce. Ta byla rozhodující pro jejich závěr, že dílo bylo provedeno vadně. Tento závěr je nezávislý na případné okolnosti, že k poškození střechy větrem došlo proto, že žalobci odstranili některé části podpěrného systému (nosné stojky) a nepožadovali vyzdění štítu, jak tvrdí žalovaný. I kdyby bylo toto tvrzení správné, nic to nemění na závěru, že dílo trpělo vadami způsobenými žalovaným při jeho provádění. Tyto vady by existovaly a musely by být konstatovány, i kdyby střecha nebyla následně poškozena silným poryvem větru. 17. Přisvědčit nebylo možné ani námitce, že dílo dosud nebylo žalobcům předáno. Toto tvrzení je v přímém rozporu s provedenými důkazy, zejména s písemnou žádostí žalovaného o předání stavby ze dne 13. 12. 2016 a časově navazujícím zápisem o předání provedených prací dle smlouvy o dílo ze dne 16. 12. 2016. Z těchto důkazů je i podle názoru odvolacího soudu nutné dospět k závěru, že dílo předáno a převzato bylo, a žalobci tudíž byli oprávněni uplatňovat práva z jeho vad. 18. Odvolací soud dospěl z výše uvedených důvodů k závěru, že žalobci odstoupili od smlouvy oprávněně. Důsledkem odstoupení pak je povinnost účastníků smlouvy vrátit si to, co podle ní plnili (§ 2993 obč. zák.). 19. Nelze na druhé straně přisvědčit žalovanému, že pokud okresní soud rozhodl o jeho povinnosti vrátit žalobcům zaplacenou cenu díla, musel zároveň rozhodnout o povinnosti žalobců vrátit žalovanému hodnotu plnění, kterého se jim dostalo. Tento právní názor vychází z předchozí právní úpravy (zák. č. 40/1964 Sb.), kterou však již nelze na posuzovaný případ použít. Důsledky zrušení smlouvy (k němuž došlo odstoupením od ní) upravuje § 2993 nyní platného právního předpisu (zák. č. 89/2012 Sb.). Ten se liší právě v tom, že na rozdíl od předchozí úpravy (§ 457 zák. č. 40/1964 Sb.) umožňuje v případě zrušené smlouvy každému jejímu účastníkovi domáhat se svého plnění zvlášť, nezávisle na případném nároku protistrany. To nic nemění na tom, že se žalovaný může domáhat práva na plnění ze zrušené smlouvy, má-li za to, že mu náleží. Jestliže však takové plnění v konkrétní podobě dosud neuplatnil, nebránilo to okresnímu soudu v tom, aby rozhodl samostatně o nároku uplatněném žalobci. 20. Odvolací soud z těchto důvodů rozsudek okresního soudu ve výroku I jako správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.). 21. Vzhledem k tomu, že žalovaný výslovně uvedl, že rozsudek okresního soudu napadá v celém rozsahu, tj. včetně výroku II, jímž byla žaloba částečně zamítnuta, nezbylo odvolacímu soudu než odvolání v této části odmítnout jako nepřípustné (§ 218 písm. b) o. s. ř.), neboť žalovaný nebyl k odvolání tzv. subjektivně legitimován. Právo podat odvolání svědčí účastníku, který může prostřednictvím odvolání dosáhnout pro sebe příznivějšího výsledku. Tento předpoklad nebyl ve vztahu k výroku II rozsudku okresního soudu naplněn, neboť žalovaný byl úspěšný již u soudu prvního stupně a lepšího výsledku se nemohl u odvolacího soudu domoci. 22. Odvolací soud naopak přisvědčil žalovanému, že okresním soudem nebyla zcela správně stanovena výše náhrady nákladů řízení, na niž mají žalobci jako převážně úspěšní účastníci právo. Konkrétně jde o odměnu za zastoupení advokátem při jednání dne 29. 3. 2021, při němž byl advokát žalovaných přítomen na jednání skutečně jen po dobu dvou hodin. Náleží mu tak ve smyslu § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb. pouze jedna odměna za poskytnutí právní služby, byť jednání samo trvalo déle. Náklady žalobců tak po této korekci spočívaly v zaplaceném soudním poplatku 38 803 Kč, nákladech na znalecké posudky znalců [jméno] a znaleckého ústavu [anonymizováno] ve výši 10 000 Kč a 29 040 Kč, odměně za zastupování za 13 úkonů právní služby v celkové výši 148 460 Kč, 1 poloviční odměně ve výši 5 710 Kč, 14 paušálních náhradách v celkové výši 4 200 Kč a DPH ve výši 33 258 Kč. Pokud jde o bližší odůvodnění jednotlivých položek nákladů řízení, jejich strukturu i výši, odkazuje odvolací soud pro stručnost na odůvodnění rozsudku okresního soudu. Celkem tak činily náklady žalobců v řízení před okresním soudem 269 471 Kč Odvolací soud z těchto důvodů změnil rozsudek okresního soudu ve výroku III a uložil žalovanému nahradit žalobcům náklady řízení v této správné výši. 23. Odvolací soud konečně jako správný potvrdil rozsudek okresního soudu i ve výroku IV, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení státu. I v tomto případě odkazuje odvolací soud na důvody uvedené soudem prvního stupně. 24. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobci byli v odvolacím řízení úspěšní, měli proto právo na náhradu nákladů i této fáze řízení. Odvolací náklady žalobců spočívaly v odměně za zastupování za 1 úkon právní služby ve výši 11.420 Kč (§ 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb. – zastoupení při jednání), jedné paušální náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), jízdném advokáta žalobců k odvolacímu soudu za cestu vykonanou osobním automobilem na trase [obec] – [obec] a zpět v celkové délce 102 km ve výši 750Kč (§ 137 odst. 1 o. s. ř.), náhradě za promeškaný čas za pět půlhodin po 100 Kč (§ 14 odst. 1 a 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 21% DPH ve výši 2.724 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem činily odvolací náklady žalobců 15.694 Kč. 25. Závěrem odvolací soud poznamenává, že věc dne 19. 4. 2022 projednal, ačkoliv žalovaný žádal o odročení jednání z důvodu jeho pokračující pracovní neschopnosti, změny léků a potřeby zajistit si právní zastoupení. Odvolací soud neshledal žádost důvodnou. Žalovaný přiložil k žádosti doklad, z něhož plyne, že v pracovní neschopnosti se nachází již od 10. 8. 2021. Nejde tedy o žádnou akutní indispozici, která by mu neočekávaně zabránila v účasti na jednání. Z dokladu navíc vyplývá, že již v průběhu prvních 14 dnů pracovní neschopnosti byly žalovanému povoleny vycházky každý den od 13 do 19 hodin. I podle těchto údajů žalovanému nic nebránilo, aby se jednání u odvolacího soudu v rámci povolených vycházek zúčastnil. Z ničeho nevyplývá, že by toho žalovaný z hlediska svého zdravotního stavu nebyl schopen. Nic takového žalovaný ani netvrdil. Jak by měla s neúčastí žalovaného u jednání souviset změna medikamentace, není soudu vůbec zřejmé. Za přijatelný důvod jeho žádosti nelze považovat ani poukaz na to, že potřebuje čas na zajištění zastoupení v této právní věci. Žalovaný byl po celou dobu řízení před okresním soudem zastoupen advokátkou. Ta podala jménem žalovaného ještě odvolání proti rozsudku okresního soudu a teprve poté bylo soudu oznámeno, že žalovaného již nezastupuje. Důvod ukončení zastupování nebyl sdělen. Za těchto okolností musí nést důsledky ukončení zastoupení sám žalovaný. Bylo jeho věcí, aby se postaral o to, že v době projednání věci odvolacím soudem bude mít k dispozici svého zástupce. Odvolací soud vyhodnotil všechny tyto skutečnosti v jejich souhrnu tak, že nepředstavovaly skutečnou překážku účasti žalovaného na nařízeném jednání, ale byly předestřeny soudu jen ve snaze prodloužit řízení a oddálit konečné rozhodnutí ve věci samé. Z těchto důvodů odvolací soud nevyhověl žádosti o odročení jednání a dne 19. 4. 2022 věc projednal v nepřítomnosti řádně předvolaného žalovaného. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání za podmínek uvedených v § 237 občanského soudního řádu. Dovolání je třeba podat do dvou měsíců od doručení rozsudku k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Okresního soudu v Trutnově. Hradec Králové 19. dubna 2022 Mgr. Martina Borovcová předsedkyně senátu