Číslo jednací: 47 Co 56/2022-68 USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Martiny Borovcové a soudců JUDr. Romany Novákové a Mgr. Ing. Borise Nypla ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] pro řízení o zaplacení 30 400 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 13. ledna 2022 č. j. 38 C 61/2021-53 takto: Usnesení okresního soudu se mění tak, že se mezinárodní nepříslušnost Okresního soudu v Hradci Králové nevyslovuje a řízení se nezastavuje. Odůvodnění: Napadeným usnesením se Okresní soud v Hradci Králové prohlásil za nepříslušný k projednání a rozhodnutí věci a řízení zastavil. Dospěl k závěru, že mu nesvědčí mezinárodní příslušnost. Ve věci jde o spotřebitelský vztah. Žalovaný bydlí na Slovensku, v České republice nemá žádné bydliště. Žalovat jej lze proto jen ve státě, kde má jako spotřebitel bydliště. Soudy České republiky nejsou dle článku 18 odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 příslušné. Proti usnesení okresního soudu podala odvolání žalobkyně. Namítala, že na daný případ nelze aplikovat článek 17 odstavec 1 písm. c) Nařízení, neboť podnikatelský subjekt poskytující služby (právní předchůdce žalobkyně) měl sídlo v ČR. Nešlo tedy o případ, kdy by provozoval svoji podnikatelskou činnost v jiném státě ve smyslu výše citovaného ustanovení. Aplikovat nebylo možné ani články 17 odstavec 1 písm. a) nebo b). Mezinárodní příslušnost je třeba stanovit dle článku 5 a článku 7 odstavec 1 písm. a) a b), podle něhož je rozhodující, kde měl být závazek splněn (kde služby byly či měly být poskytnuty). Poskytnutí úvěru je dle judikatury Soudního dvora Evropské unie službou, a tato služba byla poskytnuta v ČR. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení z podnětu podaného odvolání a shledal odvolání důvodným. Podle názoru odvolacího soudu je třeba přisvědčit žalobkyni, že článek 18 výše uvedeného Nařízení se vztahuje jen na případy uvedené v článku 17, nikoliv na všechny spory ze spotřebitelských smluv. Je též třeba přisvědčit žalobkyni, že předmět sporu nespadá pod žádný z případů, které jsou v článku 17 vyjmenovány. Nespadá ani pod případ uvedený pod písm. c) v prvním odstavci tohoto článku, neboť ten se zjevně podle logiky věci týká případů, kdy smluvní partner spotřebitele má sídlo v jiném členském státě, než v kterém má spotřebitel bydliště, přičemž smluvní partner spotřebitele provozuje svou činnost, z níž spor vzešel, ve státu, v němž má spotřebitel bydliště. Tento předpoklad nebyl naplněn, neboť plnění smluvního partnera spotřebitele bylo poskytováno na jeho vlastním území (na území smluvního partnera spotřebitele), nikoliv na území státu, v němž měl spotřebitel bydliště. Jinými slovy žalobkyně se sídlem v České republice poskytla žalovanému plnění, jež se uskutečnilo též v České republice. Nešlo naopak o plnění na Slovensku, kde měl v té době žalovaný bydliště. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], navíc k dotazu odvolacímu soudu sdělila, že na Slovensku v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů nikdy v minulosti nepodnikala. Článek 17 Nařízení se na vztah účastníků proto nevztahuje. Nevztahuje se na něj z těchto důvodů ani článek 18, neboť jeho použití je omezeno jen na případy uvedené v článku 17. Mezinárodní příslušnost tak bylo třeba posoudit, jak správně ve svém odvolání uvádí žalobkyně, podle článku 7 Nařízení. Podle citovaného ustanovení může být osoba, která má bydliště v některém členském státě, žalovaná v jiném členském státě, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. V daném případě tvoří předmět sporu nároky ze smlouvy, přičemž závazek ze smlouvy byl splněn v České republice. Příslušným soudem jsou proto soudy České republiky, a to i přesto, že žalovaný má bydliště na Slovensku. Soudy České republiky představují soud jiného členského státu, v němž může být žalovaný ve smyslu článku 7 Nařízení žalován. Odvolací soud z výše uvedených důvodů změnil usnesení okresního soudu a rozhodl, že se mezinárodní nepříslušnost Okresního soudu v Hradci Králové nevyslovuje a řízení se nezastavuje. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat dovolání za podmínek uvedených v § 237 občanského soudního řádu. Dovolání je třeba podat do dvou měsíců od doručení usnesení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Okresního soudu v Hradci Králové. Hradec Králové 7. dubna 2022 Mgr. Martina Borovcová předsedkyně senátu