č. j. 51 A 5/2021-51     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kűchlerovou, Ph.D. ve věci žalobce: R. P. zastoupen advokátem Mgr. Ladislavem Kudrnou, MBA sídlem v Litoměřicích, Mírové náměstí 157/30 proti žalovanému:  Krajský úřad Královéhradeckého kraje sídlem v Hradci Králové, Pivovarské náměstí 1245 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 9. 2021, č. j. KUKHK-24983/2021-4 RČ, takto: I.      Žaloba se zamítá. II.      Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III.      Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové dne 24. 11. 2021 domáhal v řízení podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zrušení výše specifikovaného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Trutnov ze dne 4. 6. 2021, č. j. MUTN 44651/2021, sp. zn. 2020/4447/SPR/SEV (dále jen „Rozhodnutí správního orgánu prvého stupně“). 2. Rozhodnutím správního orgánu prvého stupně byl odvolatel uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“) a přestupku dle § 125c odst. 1 písm. a) bod 2 zákona o silničním provozu. 3. Přestupku se žalobce dopustil v nedbalosti nevědomé tím, že: I. Dne 31. 5. 2020 v 10:56 hod. v obci Dolní Olešnice, na sil. č. I/16, u domu čp., okr, Trutnov, ve směru jízdy na obec Trutnov, jako řidič motorového vozidla VW Passat, rzv., překročil nejvyšší dovolenou rychlost jízdy v obci stanovenou obecnou právní úpravou na 50km/h, o 20 km/h a více. Hlídkou Policie ČR, dopravního inspektorátu Trutnov, byla jmenovanému rychloměrem zn. Ramer10 C, v. č. rychloměru 16/0260, naměřena rychlost 83 km/h. Po zvážení možné odchylky měřícího zařízení ve výši +/- 3 km, tedy byla jako nejnižší skutečná rychlost jízdy naměřena rychlost 80 km/h, což je nejméně o 30 km/h více, nežli je stanovená nejvyšší dovolená rychlost jízdy v obci. Řidič byl po změření rychlosti zastaven předepsaným způsobem hlídkou policie ČR. II. Dne 31. 3. 2020 v 10:56 hod., v obci Dolní Olešnice, na sil. č. I/16, u domu čp., okr. Trutnov, ve směru jízdy na obec Trutnov, řídil motorové vozidlo VW Passat, rzv., kdy na zadní části vozidla byla znemožněna čitelnost registrační značky, neboť za vozidlem byl připojen nosič na jízdní kola, na kterém byla umístěna dvě jízdní kola, která zakrývala čitelnost registrační značky. Na nosiči kol nebyla umístěna registrační značka.4. Svým jednáním žalobce porušil § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu a § 5 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, ve spojení s § 38 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, s odkazem na § 32 odst. 2 vyhlášky č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel. 5. Za přestupky byl v souladu s § 42 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), podle § 35 písm. b) a § 46 zákona o odpovědnosti za přestupky a dle § 125c odst. 5 písm. d) zákona o silničním provozu, uložen správní trest, pokuta ve výši 5 000 Kč, splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí a podle § 35 písm. c) a § 47 zákona o odpovědnosti za přestupky a dle § 125c odst. 6 písm. b) zákona o silničním provozu, zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 6 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí. Současně mu byla podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky a dle § 6 odst. 1 vyhlášky MV ČR č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, v platném znění, uložena povinnost nahradit náklady spojené s projednáváním přestupku ve výši 1 000 Kč, splatné do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. II. Shrnutí argumentace obsažené v žalobě a ve vyjádření žalovaného 6. Žalobce podanou žalobou navrhoval zrušení nejen žalobou napadeného rozhodnutí žalovaného, ale i Rozhodnutí správního orgánu prvého stupně. Uvedl, že v řízení před správním orgánem prvého stupně nastalo zcela zásadní procesní pochybení a žalobce tak byl zkrácen na svých právech. Žalobce uvedl, že v době, kdy bylo nařízeno ústní jednání ve věci, byl zdravotně indisponován z důvodu již třetího chirurgického zákroku, který mu bránil trávit delší čas vsedě. Bránil mu tedy zejména strávit dlouhý čas cestou do Trutnova, cestou zpátky a i účastí na jednání. Správní orgán vyhodnotil omluvu žalobce jako včasnou, nevyhodnotil ji však již jako důvodnou. Jednání tak bylo konáno v nepřítomnosti žalobce. 7. Hlavní procesní pochybení v této souvislosti žalobce spatřuje v tom, že rozhodnutí o nepřijetí omluvy žalobce správní orgán prvého stupně doručil žalobci až po tom, co mu bylo doručeno Rozhodnutí správního orgánu prvého stupně. Zamítnutí omluvy žalobce z nařízeného ústního jednání mu bylo doručeno dne 9. 6. 2021, ačkoli Rozhodnutí správního orgánu prvého stupně mu bylo doručeno dne 8. 6. 2021. Žalobce dle svých slov právě v tomto postupu spatřuje zcela zásadní procesní pochybení, neboť v tento okamžik byl na svých právech zkrácen. 8. Následně i žalovaný zatížil své rozhodnutí vadou, neboť nereflektoval odvolací námitky žalobce do výše uvedeného postupu správního orgánu prvého stupně a jeho rozhodnutí potvrdil. Žalovaný tak rezignoval na svou funkci odvolacího správního orgánu a touto zásadní odvolací námitkou žalobce se nezabýval. 9. S ohledem na výše uvedené žalobce navrhoval, jak již bylo uvedeno, aby byla zrušena rozhodnutí správních orgánů obou stupňů. 10. Žalovaný se k žalobě vyjádřil ve svém vyjádření doručeném soudu dne 24. 1. 2022, ve kterém uvedl, že žaloba je v celém rozsahu nedůvodná a navrhl její zamítnutí. 11. Žalovaný odkázal na obsah žalobou napadeného rozhodnutí. Uvedl, že písemností ze dne 13. 10. 2020 správní orgán předvolal žalobce k ústnímu jednání na den 9. 11. 2020. Předvolání bylo žalobci doručeno dne 22. 10. 2020. Dne 12. 11. 2020 obdržel správní orgán prvého stupně omluvu žalobce z ústního jednání ze zdravotních důvodů. 12. Písemností ze dne 6. 4. 2021 správní orgán opětovně předvolal žalobce k ústnímu jednání na den 29. 4. 2021 prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Předvolání mu bylo doručeno dne 8. 4. 2021. Dne 21. 4. 2021 žalobce podal na poštovním úřadě omluvu z ústního jednání ze dne 29. 4. 2021. Písemnost byla správnímu orgánu doručena dne 23. 4. 2021 včetně rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. 13. Dne 6. 5. 2021 vypravil správní orgán předvolání k ústnímu jednání na den 27. 5. 2021. Písemnost byla doručena žalobci dne 12. 5. 2021. Dne 18. 5. 2021 správní orgán obdržel omluvu žalobce, že dne 11. 5. 2021 absolvoval již třetí chirurgický zákrok a předpokládá, že k datu ústního jednání nedojde ke změně jeho zdravotního stavu natolik, aby mohl jednání absolvovat. Omluva nebyla nijak doložena. Písemností ze dne 24. 5. 2021 správní orgán prvého stupně poučil žalobce o skutečnosti, že v případě omluvy z jednání, pokud nebude doložen důvod omluvy nebo prokazatelné překážky bránící se účastnit jednání, nebude správní orgán prvého stupně omluvu akceptovat. Písemnost byla připravena k vyzvednutí dne 26. 5. 2021, adresát byl vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo zanecháno poučení. Žalobce si zásilku nevyzvedl a byla doručena tzv. fikcí doručení desátým dnem. 14. Do data konání ústního jednání žalobce nedoložil žádnou skutečnost, kterou by správní orgán mohl akceptovat jako omluvu z ústního jednání, proto dne 27. 5. 2021 proběhlo ústní jednání bez přítomnosti žalobce. Dne 4. 6. 2021 bylo vypraveno rozhodnutí, které bylo žalobci doručeno prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb dne 7. 6. 2021. 15. Již v předvolání k ústnímu jednání byl žalobce poučen o náležitostech omluvy z jednání. Žalobce toto poučení nerespektoval a zaslal správnímu orgánu omluvu, která však nebyla nikterak doložena. 16. Společně s odvoláním bylo dne 21. 6. 2021 doručeno potvrzení vystavené MUDr. P. B. ze dne 11. 6. 2021, k tomuto potvrzení již správní orgán nemohl přihlédnout, neboť rozhodnutí bylo vydáno již 4. 6. 2021 a z potvrzení nevyplývá skutečnost, že by jej žalobce nemohl předložit již s omluvou z ústního jednání, když se týká chirurgického zákroku, který žalobce zmiňoval v písemnosti ze dne 14. 5. 2021. III. Posouzení věci krajským soudem 17. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů v řízení podle části třetí hlavy první a druhé dílu prvního s. ř. s., vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu věci ke dni vydání napadeného rozhodnutí dle § 75 odst. 1 s. ř. s. 18. Krajský soud uvádí, že věc projednal a rozhodl o ní bez nařízení jednání při splnění podmínek dle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť žalovaný i žalobce s tímto postupem souhlasili postupem dle § 51 s. ř. s. Skutkový stav 19. Správní orgán prvého stupně dne 11. 8. 2020 zaslal žalobci oznámení o zahájení řízení o přestupku včetně poučení v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu, žalobci bylo uvedené doručeno dne 14. 8. 2021. Dne 20. 8. 2020 obdržel správní orgán žádost o opětovné zaslání oznámení o zahájení řízení, neboť v oznámení vypraveném dne 11. 8. 2020 chyběla část textu. Dne 11. 9. 2020 bylo opětovně vypraveno oznámení o zahájení řízení včetně řádného poučení. Dne 30. 9. 2020 obdržel správní orgán prvního stupně sdělení žalobce včetně žádosti o nařízení ústního jednání. Písemností ze dne 13. 10. 2020 správní orgán předvolal žalobce k ústnímu jednání na den 9. 11. 2020. Předvolání bylo doručeno žalobci dne 22. 10. 2020. Dne 12. 11. 2020 obdržel správní orgán prvního stupně omluvu žalobce z ústního jednání ze zdravotních důvodů (tato žádost nebyla nikterak doložena, správnímu orgánu byla doručena až po termínu nařízeného jednání, nicméně nejspíše s ohledem na covidovou situaci byl žalobce předvolán znovu, pozn. krajského soudu). Písemností ze dne 6. 4. 2021 správní orgán opětovně předvolal žalobce k ústnímu jednání na den 29. 4. 2021 prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Předvolání mu bylo doručeno dne 8. 4. 2021. Dne 21. 4. 2021 žalobce podal na poštu omluvu z ústního jednání ze dne 29. 4. 2021. Písemnost byla správnímu orgánu doručena dne 23. 4. 2021 včetně rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti žalobce. Dne 6. 5. 2021 vypravil správní orgán předvolání k ústnímu jednání na den 27. 5. 2021. Písemnost byla doručena žalobci dne 12. 5. 2021. Dne 18. 5. 2021 správní orgán obdržel omluvu žalobce. V této bylo uvedeno: „Dne 11. 5. 2021 jsem absolvoval již třetí chirurgický zákrok. Dle dosavadního vývoje předpokládám, že k uvedenému datu jednání nedojde ke změně zdravotního stavu natolik, abych mohl jednání absolvovat. V případě změn Vás budu informovat.“ Omluva nebyla nijak doložena. 20. Písemností ze dne 24. 5. 2021 správní orgán prvního stupně poučil žalobce o skutečnosti, že v případě omluvy z jednání, pokud nebude doložen důvod omluvy nebo prokazatelné překážky bránící jednání se účastnit, nebude správní orgán prvého stupně omluvu akceptovat. Písemnost byla připravena k vyzvednutí dne 26. 5. 2021, adresát byl vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo zanecháno poučení. Žalobce si zásilku nevyzvedl a byla doručena tzv. fikcí doručení desátým dnem, tedy dnem 9. 6. 2021. Do data konání ústního jednání žalobce svou omluvu nikterak nedoložil. 21. Dne 27. 5. 2021 proběhlo ústní jednání bez přítomnosti žalobce, o tomto byl sepsán protokol. Dne 4. 6. 2021 bylo vypraveno Rozhodnutí správního orgánu prvého stupně, které bylo žalobci doručeno prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb dne 7. 6. 2021 (žalobce byl zastižen). Dne 21. 6. 2021 bylo správnímu orgánu prvního stupně doručeno odvolání žalobce. Právní hodnocení 22. Klíčovým pro právní posouzení věci je zabývat se tím, zda v případě třetí a poslední omluvy žalobce, této nebylo vyhověno důvodně – v souladu se zákonem – a zda tedy nastaly předpoklady v dikci § 80 odst. 4 zákona o odpovědnosti za přestupky a mohlo být rozhodnuto, respektive věc projednána v nepřítomnosti žalobce. 23. Pokud se účastník řízení, který byl předvolán, nemůže k ústnímu jednání dostavit, musí se náležitě omluvit. Omluva přichází v úvahu jen ze závažných důvodů a současně platí, že musí být včasná. Zvláštní pravidla přitom platí v případě nepřítomnosti obviněného, který by svojí nepřítomností u ústního jednání mohl mařit průběh řízení. Pro tyto eventuální případy zákonná úprava stanoví, kdy je možno ústní jednání konat i bez přítomnosti obviněného. Především je tomu tak tehdy, pokud se obviněný na předvolání k ústnímu jednání nedostaví bez náležité omluvy nebo bez dostatečného důvodu, což přísluší bezprostředně posoudit správnímu orgánu, který řízení o přestupku vede. Dalším případem, kdy by bylo možné konat ústní jednání bez přítomnosti obviněného, je, že byl řádně předvolán a souhlasí s konáním ústního jednání bez vlastní přítomnosti. V obou případech však platí, že toto je možné jen tehdy, pokud nepřítomnost obviněného u ústního jednání nebude na překážku zjištění stavu věci. 24. Pojmy „náležitá omluva“ či „dostatečné důvody“ je nutno vnímat jako neurčité právní pojmy, prostřednictvím kterých zákonodárce umožňuje aplikujícím správním orgánům dostatečně zohlednit konkrétní okolnosti každého případu a posoudit, zda daná situace pod ten který neurčitý právní pojem spadá. Výklad neurčitého právního pojmu správním orgánem je podroben soudnímu přezkumu. V případě neurčitých právních pojmů soud zkoumá, zda určitý jev reálného života byl správním orgánem správně podřazen pod neurčitý právní pojem. Soud musí mít možnost přezkoumat, zda interpretace a aplikace neurčitého právního pojmu správním orgánem je v souladu se zákonem, jaké podklady pro své rozhodnutí k tomu správní orgán soustředil, zda tak učinil v rozsahu, který mu umožnil ve věci správně rozhodnout a zda jeho zjištění s těmito podklady nejsou v logickém rozporu. Jestliže takový přezkum možný není, je rozhodnutí pro nedostatek důvodů nepřezkoumatelné (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2007, č. j. 7 As 78/2005- 62). 25. K náležitostem omluvy obviněného z přestupku z ústního jednání se v řadě svých rozsudků vyjadřoval Nejvyšší správní soud. Dospěl přitom k závěru, že sice nemusí jít nutně vždy o omluvu předem, že však omluva musí být učiněna bezodkladně (rozsudek ze dne 12. 3. 2009, č. j. 7 As 9/2009-66) a obviněný ji musí odůvodnit (rozsudek ze dne 22. 2. 2006, č. j. 1 As 19/2005-71). Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 21. 6. 2013, č. j. 6 As 25/2013-23, uvádí, že „aby mohla být omluva obviněného z přestupku z nařízeného ústního jednání považována za náležitou, musí být splněny tři podmínky: 1) Obviněný se musí omluvit neodkladně, tedy ihned, jakmile mu to okolnosti dovolí. Z toho pohledu nebude náležitá např. omluva učiněná těsně před jednáním z důvodu, o němž obviněný věděl a mohl jej sdělit již dříve. 2) V omluvě musí být uveden důvod, který obviněnému účast na jednání znemožňuje. Tomuto požadavku nevyhoví např. omluva s vágním odvoláním se na vyřizování důležitých záležitostí. 3) Důvod omluvy musí být doložen, obviněný tedy musí své tvrzení v rámci objektivních možností prokázat.“ Soud dodává, že byť se tyto rozsudky týkají předchozí právní úpravy o přestupcích, závěry tam učiněné nepochybně dopadají i na nyní posuzovanou věc, neboť zkoumaný institut a jeho smysl a účel se novou právní úpravou nezměnil. 26. Žalobce v nyní posuzovaném případě nedostál požadavku výše uváděnému bod bodem 3), neboť důvod omluvy řádně nedoložil a svá tvrzení v omluvě neprokázal. 27. V předvolání k ústnímu jednání ze dne 6. 4. 2021 i ze dne 6. 5. 2021 byl žalobce nad rámec obecného poučení náležitě poučen o náležitostech omluvy. V předvoláních bylo uvedeno: „Nemůžete-li se dostavit ve stanovenou dobu, oznamte tuto skutečnost správnímu orgánu náležitou omluvou, za kterou se považuje písemná omluva, popř. podání splňující náležitosti ust. § 37 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a to neprodleně, nejpozději však do zahájení ústního jednání. Omluvy z jednání nesplňující náležitosti výše uvedené a omluvy s nedoložením důvodu nebo prokazatelné překážky bránící jednání se zúčastnit, nebude správní orgán akceptovat. V případě doložení Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (dále jen „RDPP“), správní orgán uvádí, že napříště nebude akceptovat ani toto samotné RDPP, pokud z něho nebude jednoznačně patrné, že osoba uznaná práce neschopnou, není schopna současně se dostavit k jednání. RDPP se vystavuje především pro účely sociálního zabezpečení a pro pracovně právní účely a samotné RDPP není dostatečným podkladem pro závěr, že zdravotní důvody skutečně znemožňují předkladateli účast na nařízeném úkonu, protože z něho není patrný charakter onemocnění, způsob jeho léčby, ani druh a rozsah omezení, která z onemocnění nebo z jeho léčby pro nemocného vyplývají (viz. Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 T do 442/2003 dostupné na www.nsoud.cz). 28. I přes výše uvedené poučení se žalobce z posledně nařízeného jednání omluvil pouze výše citovaným způsobem, konkrétně listinou ze dne 14. 5. 2021, doručenou správnímu orgánu prvého stupně dne 18. 5. 2021. Žalobce byl navíc přípisem (nikoli rozhodnutím, jak uvádí v žalobě), informován o tom, že takto formulovaná omluva je nedostačující, neboť není doložená. Uvedený přípis byl žalobci doručen fikcí až dne 9. 6. 2021, nicméně k vyzvednutí byl připraven již dne 26. 5. 2021. I pokud by byl uvedený přípis žalobci doručen dříve, než Rozhodnutí správního orgánu prvého stupně, nemůže uvedené nic změnit na tom, že žalobce svou omluvu ze dne 14. 5. 2021 řádně nedoložil a v ní uvedené důvody neprokázal, byť o této své povinnosti byl poučen v předvoláních ze dne 6. 4. 2021 a ze dne 6. 5. 2021. Žalobce svou omluvu doložil až k odvolání s datem 11. 6. 2021. Lékař v doložené listině píše o zdravotním stavu žalobce zpětně ke dni 27. 5. 2021, to však nic nemění na tom, že omluva nebyla žalobcem dodána řádně, jak požaduje zákon a jak byl žalobce opakovaně poučen. IV. Závěr a náklady řízení 29. Soud tak neshledal žalobou důvodnou a nad její rámec nezjistil žádnou vadu, jež by měla za následek nezákonnost žalobou napadeného rozhodnutí a k níž by musel přihlížet z úřední povinnosti. Soud proto žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 30. Výroky II. a III. o náhradě nákladů řízení jsou odůvodněny ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť úspěšnému žalovanému nevznikly náklady řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti a žalobce nebyl v řízení úspěšný, pročež nemá právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Hradec Králové 15. března 2022 JUDr. Martina Kűchlerová, Ph.D. v. r. samosoudkyně