č. j. 52 A 20/2022-29 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci v Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Petry Venclové, Ph.D., a JUDr. Aleše Korejtka v právní věci žalobce:  Z. H. zastoupený zmocněncem Mgr. J. B., MBA, LL. M. bytem X proti žalovanému:  Krajský úřad Pardubického kraje,  IČ 70892822 sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice v řízení o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 4. 4. 2022, č. j. KrÚ 28322/2022/ODSH/16,   takto: I.                    Žaloba se zamítá. II.            Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se včasnou žalobou domáhal soudního přezkumu v záhlaví tohoto rozsudku označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno usnesení Městského úřadu Vysoké Mýto ze dne 22. 10. 2021, č. j. MÚVM/080855/2021, jímž žalobci nebylo podle § 41 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“), prominuto zmeškání úkonu, tj. doručení rozhodnutí správního orgánu I. stupně ve formě příkazu ze dne 19. 7. 2021, přičemž žádost o prominutí zmeškání úkonu podal žalobce zastoupený v záhlaví tohoto rozsudku označeným zástupcem. Žalobu odůvodnil žalobce následujícím způsobem: 2. Žalobce zplnomocnil Mgr. J. B. jako svého zmocněnce podle ust. § 33 odst. 2 písmeno c) správního řádu pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou proti žalobci v budoucnu zahájena ve všech správních (přestupkových) řízeních, ve věci přestupků v dopravě, a plná moc byla založena u „vědně příslušného správního orgánu, tedy Magistrátu města Hradec Králové.“ Uvedená plná moc byla uložena dne 2. 11. 2020 u Magistrátu města Hradec Králové jako u „věcně příslušného správního orgánu“ a dne 30. 7. 2021 poté, co žalobce „splnil doslovně uvedenou zákonnou povinnost“, bylo doručením příkazu zahájeno přestupkové řízení. Žalobce má za to, že vadným procesním postupem správního orgánu při doručování písemnosti takové řízení v konkrétní okamžik zahájeno být nemohlo. Žalobce nejprve podal v zákonné lhůtě proti doručenému příkazu sám odpor, vyrozuměl svého zmocněnce a podal ve smyslu ustanovení § 41 správního řádu žádost o navrácení v předešlý stav – prominutí zmeškání úkonu doručení příkazu. Zmeškání úkonu však správní orgán I. stupně nevyhověl z důvodů „svého čistě subjektivního a ničím nepodloženého názoru, že žalobce nepožádal o zmeškání úkonu ve lhůtě 15 dnů.“ Žalovaný pak odvolání žalobce zamítl žalovaným rozhodnutím. Žalobce namítl, že žalobce splnil veškeré zákonné podmínky dle ust. § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu, když tato plná moc byla uložena u věcně příslušného správního orgánu a podpis na této plné moci byl úředně ověřen. Tato plná moc byla uložena u Magistrátu města Hradec Králové jako u „vědně příslušného správního orgánu“. Přes tyto skutečnosti však žalovaný vycházel z názoru, že takovou plnou moc musí budoucí účastník uložit i u místně příslušného správního orgánu, když se odkazuje na příslušnou „komentovanou literaturu“. Závěry však žalovaný podle žalobce „vytrhává účelově z kontextu.“ Žalobce navrhl, aby soud žalované rozhodnutí zrušil a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení. 3. Ve vyjádření k žalobě žalovaný odkázal na obsah žalovaného rozhodnutí a navrhl, aby soud žalobu zamítl. 4. Krajský soud přezkoumal v řízení vedeném podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění („s.ř.s.“), žalované rozhodnutí, přičemž dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům: 5. Ze správního spisu vyplývají a mezi účastníky nejsou sporné následující rozhodné skutečnosti: 6. Městský úřad Vysoké Mýto, odbor dopravních a správních agend, jako správní orgán I. stupně, vydal v přestupkovém řízení rozhodnutí v podobě příkazu, kterým žalobce uznal vinným ze spáchání přestupku dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 7 a ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, přičemž tento příkaz byl žalobci doručen do vlastních rukou dne 30. 7. 2021. Žalobce podal dne 6. 8. 2021 včasný odpor, správní orgán I. stupně pokračoval ve správním řízení, předvolal žalobce k ústnímu jednání na den 2. 11. 2021, přičemž dne 13. 10. 2021 bylo tomuto správnímu orgánu doručeno prostřednictvím datové zprávy podání zaslané Mgr. J. B., údajným zmocněncem žalobcem, v němž žalobce žádal o prominutí zmeškání úkonu ve smyslu ustanovení § 41 správního řádu „ve věci doručení rozhodnutí správního orgánu I. stupně ve formě příkazu“ výše zmíněného. Protože zmocněnec nedoložil k této žádosti o prominutí plnou moc k zastupování žalobce, vyzval jej správní orgán I. stupně k předložení plné moci, přičemž až na základě této výzvy správního orgánu dne 18. 10. 2021 doručil žalobce plnou moc ze dne 29. 10. 2020, přičemž se jednalo o tzv. prezidiální plnou moc, kterou žalobce zmocnil uvedeného zmocněnce k zastupování ve všech blíže nespecifikovaných správních (přestupkových) řízeních ve věci přestupků v dopravě dle zákona o silničním provozu, přičemž tato plná moc byla uložena dne 2. 1. 2020 u Magistrátu města Hradec Králové (tedy nikoliv u správního orgánu I. stupně, tedy Městského úřadu Vysoké Mýto). Uvedené žádosti o prominutí zmeškání úkonu ve věci doručení příkazu oprávněné osobě, tj. zmocněnci žalobce, správní orgán I. stupně nevyhověl, když zmeškání tohoto úkonu neprominul z důvodu, že žalobce nepožádal o prominutí zmeškání úkonu ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která bránila úkon žalobci, respektive zmocněnci žalobce učinit. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí správního orgánu I. stupně odvolání, které bylo žalovaným rozhodnutím zamítnuto a zmíněné usnesení správního orgánu I. stupně bylo potvrzeno. Oba správní orgány vycházely ze skutečnosti, že žalobce se dovolával účinnosti výše zmíněné prezidiální plné moci, která sice podle § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu obsahovala zmocnění pro zastupování žalobce v přestupkových řízeních, avšak aby tato plná moc byla účinná, musí být uložena nejen u věcně příslušného orgánu, ale i u místně příslušného správního orgánu, kterým v daném případě nebyl Magistrát města Hradec Králové, u něhož tato plná moc byla uložena, ale správní orgán I. stupně, u něhož tato plná moc uložena nebyla. Podle názoru obou správních orgánů nebyla v dané věci splněna zákonná 15 denní lhůta uvedená v § 41 odst. 2 správního řádu pro vyhovění žádosti o prominutí zmeškání úkonu, když podle ust. § 41 odst. 2 správního řádu požádat o prominutí zmeškání úkonu účastník může do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která podateli bránila úkon učinit. S požádáním je třeba spojit zmeškaný úkon, jinak se jím správní orgán nezabývá. 7. Správní orgány vycházely z názoru, že pro posouzení této lhůty podání žádosti o prominutí (okamžik, kdy pominula překážka), byl rozhodný den 30. 7. 2021, kdy byl žalobci doručen zmíněný příkaz (datum doručení příkazu žalobce ani v žalobě nepopírá). Lhůta pro podání žádosti tak podle názoru správních orgánů uplynula 16. 8. 2021. V této lhůtě však zmíněná plná moc správnímu orgánu I. stupně doručena nebyla, když tato byla doručena správnímu orgánu I. stupně až dne 18. 10. 2021, a to až na základě výzvy správního orgánu I. stupně, když zmocněnec žalobce nedoložil k žádosti o prominutí zmeškání úkonu zastupování žalobce plnou moc, jak bylo již výše uvedeno. Žalobce v žalobě uvádí jedinou základní a stěžejní námitku, když se dovolává právní účinnosti zmíněné prezidiální plné moci a tvrdí, že když tato plná moc byla uložena u Magistrátu města Hradec Králové, jako u „vědně příslušného správního orgánu“ (žalobce měl zřejmě na mysli věcně příslušný správní orgán), tak tato prezidiální plná moc měla mít účinky i ve vztahu ke správnímu řízení u správního orgánu I. stupně. Naopak správní orgány vycházely z názoru, že tato plná moc právní účinky ve vztahu k uvedenému správnímu řízení vedenému u Městského úřadu Vysoké Mýto jako správního orgánu I. stupně mít účinky nemohla, neboť aby takové účinky prezidiální plná moc mohla mít, musí být uložena nejen u věcně příslušného správního orgánu, ale i u místně příslušného správního orgánu, kterým rozhodně v dané věci nebyl Magistrát města Hradec Králové. 8. Krajský soud se ztotožnil se závěry obou správních orgánů, tedy s názorem, že aby tato prezidiální plná moc měla právní účinky, a jednalo by se o takovou plnou moc ve vztahu ke správnímu řízení zahájeného u určitého správního orgánu, musí být uložena nejen u věcně příslušného správního orgánu, ale i u místně příslušného správního orgánu. Žalobce tvrdil, že takový závěr, ze kterého vycházely oba správní orgány, se vztahuje pouze ke stavebnímu řízení. Tento závěr však z právní úpravy a z konstantní judikatury nevyplývá. 9. Ustanovení § 33 odst. 2 správního řádu upravuje čtyři základní typy zmocnění, když zmocnění může být uděleno a) k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení, b) pro celé řízení, c) pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu; podpis na plné moci musí být v tomto případě vždy úředně ověřen a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popřípadě udělena do protokolu nebo d) v jiném rozsahu (na základě zvláštního zákona). Prezidiální plná moc je tak upravena v ustanovení § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu a má pro správní proces explicitní úpravu a její použití je tímto ustanovením výrazně omezeno. Toto zmocnění může být uděleno pro neurčitý počet řízení, která se však musí vždy vztahovat k určitému předmětu řízení, to znamená k určité věci nebo činnosti konkrétní osoby, popis na prezidiální plné moci musí být úředně ověřen a „plná moc musí být uložena u věcně a místně příslušného správního orgánu do zahájení správního řízení“. (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2016, č. j. 30 A 63/2015-44, uveřejněný pod číslem 3464/2016 ve Sbírce rozhodnutí NSS č. 11/2016). 10. Zákon sice „výslovně mluví pouze o věcně příslušném správním orgánu, například vůči určitému obecnému úřadu však nemůže být určena taková plná moc, která byla uložena u jiného obecního úřadu, musí být splněna i podmínka místní příslušnosti, jinak by se správní orgán o udělení plné moci vůbec nedozvěděl a nebylo by možné se jí vůči ní účinně dovolávat“ (Vedral, P. Správní řád, komentář, 2 aktualizované a rozšířené vydání, Nakladatelství Praha, BOVA POLYGON, 2012, s. 385). Kdyby tomu tak nebylo, tak ad absurdum by musel každý správní orgán I. stupně u něhož bylo správní řízení zahájeno, zjišťovat u všech správních orgánů I. stupně v celé České republice, zda „náhodou“ u nich není založena prezidiální plná moc při zahájení určitého správního řízení, to však určitě nebylo úmyslem zákonodárce a krajský soud se proto ztotožnil se závěry obou správních orgánů s tím, že v dané věci ve vztahu k tomuto správnímu řízení zahájeného u správního orgánu I. stupně se nejednalo o prezidiální plnou moc, přičemž žalobce se nemohl účinků této plné moci v uvedeném přestupkovém řízení dovolávat.  Lhůta k prominutí úkonů ve věci doručení příkazu uplynula dne 16. 8. 2021, když rozhodným dnem pro běh této 15 denní zákonné lhůty dle § 41 odst. 2 správního řádu byl den 30. 7. 2021, kdy byl žalobci doručen zmíněný příkaz. Navíc nic nebránilo žalobci, aby plnou moc k podání odporu proti tomuto příkazu připojil. Námitka žalobce tak nebyla důvodná, jako nebyla důvodná i celá žaloba a krajský soud ji musel zamítnout. (§ 78 odst. 7 s.ř.s.). 11. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když neúspěšný žalobce neměl právo na náhradu nákladů řízení a úspěšnému žalovanému soud toto právo nepřiznal, když mu žádné náklady podle obsahu spisu nevznikly, navíc žádné náklady řízení nad rámec běžné úřední činnosti žalovaný neuplatnil. Poučení: Rozsudek, který byl doručen účastníkům, je v právní moci. Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost (mimořádný opravný prostředek) ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Pardubice 22. června 2022 JUDr. Jan Dvořák v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje