č. j. 52 A 56/2022-39   USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Dvořáka a soudců Mgr. Ondřeje Bartoše a Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry ve věci žalobce:  Ing. B. O., narozen X bytem X zastoupen Mgr. Filipem Němcem, advokátem se sídlem Opletalova 4, 110 00 Praha  proti  žalovanému:  Krajský úřad Pardubického kraje sídlem Komenského nám. 125, 532 11 Pardubice v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 7. 2022, č. j. KrÚ – 58425/2022/66/OMSŘI/Fr, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou domáhal přezkumu v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Hlinsko, stavebního úřadu (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 27. 4. 2022, č. j. Hl 20209/2022/SÚ ze dne 22. 7. 2022. Tímto rozhodnutím správní orgán prvního stupně povolil výjimku z ustanovení § 25 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „vyhlášky“). Výjimka se týkala umístění stavby rodinného domu žadatele M. V. na pozemku parc. č. X a dalších v katastrálním území Y, od stavby žalobce v délce 6,136 m, nikoliv vyhláškou požadovaných 7 m. 2. Podle § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění nebo ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), může se domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti. 3. Podle § 70 písm. a) jsou ze soudního přezkumu vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími. 4. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 30. 7. 2013, č. j. 8 As 8/2011-66, dospěl k závěru, že rozhodnutí o výjimce z obecných požadavků na výstavbu zpravidla nezakládá práva a povinnosti fyzických a právnických osob samo o sobě, ale až ve spojení s navazujícím aktem správního orgánu, kterým je rozhodováno o celém předmětu řízení. Až v řízení o správní žalobě proti tomuto rozhodnutí o celém předmětu řízení je možno přezkoumat rozhodnutí o výjimce v režimu § 75 odst. 2 s. ř. s. 5. Samostatně soudně přezkoumatelným rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s. by rozhodnutí o výjimce bylo pouze tehdy, pokud by záměr, pro který byla výjimka požadována, mohl být uskutečněn bez dalšího navazujícího úkonu správního orgánu. 6. V projednávané věci byla výjimka udělena pro umístění stavby rodinného domu. Záměr stavby rodinného domu však nelze realizovat jen na základě rozhodnutí o udělení výjimky, ale je vyžadován další navazující úkon stavebního úřadu, a to rozhodnutí v územním řízení a navazující stavební povolení či souhlas, které jsou rozhodnutími ve věci samé. Až tato rozhodnutí o celém předmětu řízení jsou přezkoumatelná ve správním soudnictví ve smyslu § 65 s. ř. s. 7. Ze shora uvedeného vyplývá, že povolení výjimky z § 25 odst. 2 vyhlášky v daném případě nemá povahu rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 65 s. ř. s., jelikož samo o sobě není zásahem do práv či povinností žalobce. A protože soudní přezkum je v souladu s čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod umožněn až ve vztahu ke konečnému rozhodnutí, rozhodnutí o výjimce z obecných požadavků na využívání území vydané v dané věci samostatně přezkoumat nelze. 8. V této souvislosti krajský soud odkazuje i na novější judikaturu, například usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2019, č. j. 43 A 71/2019-30, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2019, č. j. 9 As 278/2019-37; ze závěrů této judikatury vyplývá, že rozhodnutí stavebního úřadu o povolení výjimky má povahu podkladového rozhodnutí, které není samostatně přezkoumatelné podle § 65 s. ř. s., ale až v souvislosti se správním rozhodnutím konečným podle § 75 odst. 2 s. ř. s. 9. Ve světle shora předestřených judikaturních závěrů pak krajský soud dospěl k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí není rozhodnutím správního orgánu ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. a jako takové je ze soudního přezkumu vyloučeno. Na podanou žalobu tak nutno pohlížet jako na nepřípustnou. Krajskému soudu tak ze shora uvedených důvodů nezbylo, než žalobu odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 70 písm. a) s. ř. s. 10. Na závěr k tomu krajský soud podotýká, že z obsahu vyjádření žalovaného vyplývá, že příslušným stavebním úřadem bylo dne 15. 9. 2022 pod č. j. Hl 46939/2022/SÚ ve věci vydáno společné povolení pro stavbu rodinného domu na pozemku parc. č. X a dalších v katastrálním území Y. Do vydaného společného stavebního povolení bylo žalobcem podáno odvolání. Z uvedeného se tak podává, že se žalobce domáhá ochrany svých veřejných subjektivních práv v předmětném řízení a podle jeho výsledku následně též může přistoupit k podání příslušné žaloby ve správním soudnictví, jejímž předmětem bude přezkum konečného rozhodnutí ve věci, v němž bude možno přezkoumat povolení výjimky v souladu s § 75 odst. 2 s. ř. s. 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. 12. O vrácení soudního poplatku rozhodl soud podle § 10 odst. 3 in fine zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle něhož platí, že byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu zaplacený poplatek. Poučení: Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 55 odst. 5 za použití § 54 odst. 5 s. ř. s). Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Pardubice 21. 11. 2022 JUDr. Jan Dvořák, v. r. předseda senátu               Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. L. M.