č. j. 52 Af 17/2021-241   USNESENÍ   Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Jana Dvořáka a soudců Jaroslav Vávry a Aleše Korejtka ve věci   žalobce:  Státní statek Jeneč, státní podnik v likvidaci,  IČO 00016918 sídlem Třanovského 622/11, 163 04 Praha 17 - Řepy proti žalovanému:  Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 1. 2021, č. j. 2631/21/5100-31462-704211 takto: I. V řízení se pokračuje. II. Žaloba se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek za žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve výši 3 000 Kč, jenž bude žalobci vyplacen z účtu Krajského soudu v Hradci Králové po právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 1. 2021, č.j. 2631/21/5100-31462-704211 ve věci daně z nemovitých věcí. 2. Usnesením ze dne 28. 6. 2021, č. j. 52 Af 17/2021-123 soud řízení přerušil do pravomocného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) vedeného pod sp. zn. 8 Afs 121/2021, neboť v řízení byla řešena právně obdobná věc, která mohla mít vliv na rozhodnutí soudu.      3. Dne 5. 11. 2021 žalovaný soud informoval o tom, že Generální finanční ředitelství rozhodnutím ze dne 19. 10. 2021,  č. j. 58222/21/7100-30121-507884, nařídilo přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí. Tato skutečnost by též představovala důvod pro případné přerušení řízení. 4. Podle § 48 odst. 3 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“), předseda senátu řízení usnesením může přerušit, jestliže zjistí, že ve věci byl podán zákonem připouštěný podnět nebo návrh na změnu nebo zrušení rozhodnutí nebo takové řízení bylo zahájeno. Podle odst. 3 písm. d) téhož ustanovení s. ř. s. soud může řízení přerušit z důvodu jiného probíhajícího řízení, jehož výsledek může mít vliv na rozhodování soud ve věci samé. Protože v dané věci byl splněn zákonný předpoklad pro přerušení řízení již před nařízením přezkumu rozhodnutí, řízení bylo i nadále přerušeno, neboť Nejvyšší správní soud ve věci sp. zn. 8 Afs 121/2021 nerozhodl. Vzhledem k nesouhlasu žalobce s trváním přerušení řízení soud pro úplnost na tomto místě připomíná, že jedním ze základních principů českého správního soudnictví je princip subsidiarity soudní ochrany ve vztahu k ochraně poskytované uvnitř veřejné správy (§ 5 s. ř. s.), a proto existuje-li reálná možnost, že eventuálně nezákonné rozhodnutí bude odstraněno v řízení o mimořádném opravném prostředku, měl by soud vždy dát šanci správnímu orgánu takovouto nápravu učinit. 5. Dne 26. 4. 2022 žalovaný soudu oznámil, že v přezkumném řízení podle § 123 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „daňový řád“), změnil rozhodnutím ze dne 21. 4. 2022, č. j. 14918/22/5100-00460-704211, žalobou napadené rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 22. 1. 2021, č. j. 2631/21/5100-31462-704211. Rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 4. 2022, č. j. 14918/22/5100-00460-704211, nabylo právní moci dne 24. 5. 2022. Soud proto rozhodl, že se v řízení pokračuje (§ 48 odst. 6 s. ř. s.; výrok I.). Z důvodu faktické změny žalobou napadeného rozhodnutí též pozbylo smyslu vyčkávat na rozhodnutí ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 8 Afs 121/2021, rozhodnutí NSS v této věci totiž již nemohlo vnést cokoli podstatného pro posouzení podmínek řízení krajským soudem.  6. V důsledku změny rozhodnutí v přezkumném řízení de facto zaniklo rozhodnutí v původním znění, které bylo zároveň nahrazeno rozhodnutím ve znění změněném. Právní mocí rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 4. 2022, č. j. 14918/22/5100-00460-704211, tedy zaniklo žalobou napadené rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 1. 2021, č. j. 2631/21/5100-31462-704211, a současně odpadl předmět řízení. 7. Podle § 103 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „o. s. ř.“), ve spojení s § 64 s. ř. s. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jednou z podmínek řízení je mimo jiné existence předmětu řízení; jeho absence je neodstranitelným nedostatkem podmínek řízení, pro který soud návrh usnesením (bez ohledu na procesní aktivitu účastníků) odmítne podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. 8. I dle ustálené judikatury správních soudů (srov. např. rozsudek NSS ze dne 28. 7. 2021, č.j. 2 Afs 277/2019–26, či rozsudek téhož soudu ze dne 21. 11. 2019, č. j. 8 Afs 361/2018–49) dojde-li v průběhu řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ke změně žalobou napadeného rozhodnutí v přezkumném řízení postupem podle § 123 odst. 5 daňového řádu, odpadne předmět řízení, a nejsou tak již dány podmínky řízení o žalobě, a proto žaloba musí být odmítnuta [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. Je-li žaloba odmítnuta, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 3 s. ř. s. a rozsudek NSS ze dne 28. 7. 2021, č.j. 2 Afs 277/2019–26, bod 21, či usnesení téhož soudu ze dne 12. 9. 2018, č. j. 9 As 218/2018–72, bod 12). 9. Soud proto žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl (výrok II.). Rozhodl přitom bez jednání, neboť nerozhodoval in meritum (srov. § 51 s. ř. s.). O náhradě nákladů řízení soud rozhodl (výrok III.) podle § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. 10. Dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. V daném případě byl návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, a proto soud rozhodl (výrok IV.), že se žalobci vrací již zaplacený soudní poplatek za žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve výši 3 000 Kč. 11. Závěrem soud dodává, že nepřehlédl, že poté, co odpadla jedna ze základních podmínek řízení (odpadl předmět řízení, přičemž podmínky řízení nebyly splněny již od prvého okamžiku dne 24. 5. 2022), sdělil žalobce soudu, že žalobu bere zpět. Zpětvzetí žaloby bylo doručeno do datové schránky soudu dne 24. 5. 2022 v 16 hod. a 16 min. Vezme-li účastník svůj návrh na zahájení řízení zpět, jde o procesní úkon vůči soudu, jímž účastník projevuje svou vůli, aby se o věci meritorně nerozhodovalo. Jestliže však nejsou splněny podmínky, za nichž soud může jednat a rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení), nemůže již účastník řízením disponovat, jelikož zákon stanoví, že řízení musí být v případě neodstranitelného nedostatku procesních podmínek bez dalšího stanoveným způsobem ukončeno (zákon soudu ukládá přihlížet z úřední povinnosti, zda není dán nedostatek podmínek řízení, kdykoliv v již zahájeném řízení, tedy nejen na jeho začátku, ale rovněž po dobu celého dalšího průběhu řízení). Z těchto důvodů má ukončení řízení z důvodu neodstranitelného nedostatku procesních podmínek přednost před zastavením řízení pro zpětvzetí návrhu (srov. např. rozhodnutí NSS jako soudu kárného ze dne 2. 12. 2020, č.j. 13 Kss 4/2019–70, bod 7, či usnesení NSS ze dne 8. 12. 2021, č. j. 3 Azs 349/2021–23, bod 8). Poukázat lze i na usnesení NSS ze dne 13. 8. 2003, č. j. 5 Azs 2/2003–50, v jehož odůvodnění Nejvyšší správní soud konstatoval, že je-li kasační stížnost podána opožděně a poté vzata zpět, soud k tomuto zpětvzetí nepřihlíží a opožděně podanou kasační stížnost odmítne podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. za použití ustanovení § 120 s. ř. s. Právní názory vyjádřené v odůvodnění usnesení NSS ze dne 8. 12. 2021, č. j. 3 Azs 349/2021–23, či v odůvodnění usnesení NSS ze dne 13. 8. 2003, č. j. 5 Azs 2/2003–50, nebyly dosud zákonem předvídaným postupem (§ 17 odst. 1 s. ř. s.) překonány. 12. Obdobně v občanském soudním řízení (např.) v situaci, kdy byla žaloba vzata zpět, aniž by byl (navzdory výzvě soudu) zaplacen soudní poplatek z podané žaloby, zastaví soud řízení pro nenaplnění této ve vztahu ke zpětvzetí žaloby prioritní podmínky řízení. Zastavení řízení z důvodu zpětvzetí návrhu na zahájení řízení přichází v úvahu jen tehdy, byl-li soudní poplatek zaplacen nebo nelze-li řízení zastavit pro nesplnění poplatkové povinnosti proto, že soud již začal jednat ve věci samé (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2183/2019, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2185/2017). 13. Ostatně jiný výklad (tedy výklad, dle kterého zpětvzetí návrhu má přednost před jinými okolnostmi ovlivňujícími způsob skončení řízení) by vedl k problematickým důsledkům, a proto je třeba jej odmítnout. Např. vzal-li by jeden ze dvou žalobců zpět společný návrh na zrušení rozhodnutí, které bylo po podání žaloby změněno v přezkumném řízení postupem podle § 123 odst. 5 daňového řádu, musel by nejprve předseda senátu zpětvzetí návrhu jedním z navrhovatelů vzít usnesením podle § 47 písm. a) s. ř. s. na vědomí, aby následně soud žalobu stejně podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl. 14. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl a řízení podle § 47 písm. a) s. ř. s. nezastavil. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Pardubicích dne 20. června 2022 Jan Dvořák v. r. předseda senátu            Shodu s prvopisem potvrzuje L. M.