č. j. 66 Ad 1/2022-35     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Bartošem ve věci žalobkyně:   E. M., narozená X bytem X zastoupená JUDr. Tomášem Tintěrou, Ph.D., advokátem se sídlem Olomoucká 1097/26, 568 02 Svitavy proti žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 6963 se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 12. 2021, č. j. X, ve věci invalidního důchodu, takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 27. 12. 2021, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 600 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do 30 dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Napadeným rozhodnutím rozhodla žalovaná o námitkách proti rozhodnutí ze dne 6. 10. 2021, č. j. X, kterým žalovaná jako správní orgán prvního stupně přiznala žalobkyni invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Rozhodla tak na podkladě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Svitavy ze dne 6. 8. 2021, podle jehož závěru měla být žalobkyně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) invalidní pro invaliditu prvního stupně, když míra poklesu její pracovní schopnosti byla určena na 35 %. Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky žalobkyně a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdila. Na základě nového posouzení zdravotního stavu žalobkyně (posudek ze dne 14. 12. 2021) dospěla k závěru, že žalobkyně je nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) ZDP. Míra poklesu její pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla posudkem o invaliditě v námitkovém řízení shodně určena ve výši 35 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo shledáno zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII (postižení svalové a kosterní soustavy), oddílu D (systémová postižení pojiva), položce 1b (systémový lupus erythematodes (SLE), systémová skleróza, polyarteritis nodosa, polymyozitida, dermatomyozitida, vaskulitidy, Sjögrenův syndrom – vleklé, pomalu progredující formy) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, ve znění pozdějších předpisů, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 20 – 35 %. Lékař České správy sociálního zabezpečení stanovil míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně na horní hranici procentního rozmezí, tj. ve výši 35 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti nebyla ve smyslu § 3 citované vyhlášky zvýšena. II. Žalobní argumentace 2. Žalobkyně se domáhala zrušení napadeného rozhodnutí. Namítala, že bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu a nesprávného právního posouzení, když její zdravotní stav byl posouzen nedostatečně. Žalobkyně tvrdila, že míra poklesu její pracovní schopnosti činí nejméně 50 %. Žalovaná při posouzení vyšla pouze z jediného onemocnění, které bylo vyhodnoceno jako nejzávažnější; žalobkyně měla za to, že při posouzení jejího zdravotního stavu je třeba všechna její onemocnění hodnotit komplexně. III. Vyjádření žalované 3. Žalovaná ve svém vyjádření konstatovala, že posudky vypracovanými lékařem OSSZ Svitavy i lékařem pracoviště ČSSZ Hradec Králové byl plně posouzen a zjištěn zdravotní stav žalobkyně. Oba posudky označila žalovaná za objektivní. S ohledem na žalobkynin nesouhlas s medicínským posouzením jejího zdravotního stavu žalovaná navrhla provedení důkazu posudkem příslušné posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. IV. Jednání soudu 4. Krajský soud provedl při jednání dne 13. 7. 2022 důkaz posudkem věcně a místně příslušné (§ 4 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb.) Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Hradci Králové (dále jen „PK MPSV“) ze dne 9. 6. 2022, ev. č.: SZ/2022/341-HK-10. Žalobkyně se z jednání omluvila, stejně tak její zástupce, nežádajíce o odročení; v písemném podání soudu žalobkyně sdělila, že na podané žalobě trvá, neboť posudek PK MPSV prokazuje, že žaloba byla podána důvodně, posouzení PK MPSV je úplné a přesvědčivé, je tedy na místě napadené rozhodnutí zrušit a uložit žalované, aby o nároku znovu rozhodla; další návrhy na doplnění dokazování nevznesla. Jednání přítomná pověřená pracovnice žalované taktéž nevznesla návrhy na doplnění dokazování; k provedenému důkazu posudkem PK MPSV se vyjádřila tak, že jeho závěry respektuje; rozhodnutí ponechala na úvaze soudu. V. Posouzení věci krajským soudem 5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních námitek v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). 6. Žaloba je důvodná. 7. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce pokleslaa. nejméně o 35%, avšak o 49%, jedná se o invaliditu prvního stupně, b. nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c. nejméně o 70%, jedná se o invaliditu třetího stupně. 8. Podle § 39 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění platí, že při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. 9. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, medicínskou, a rozhodnutí soudu tak závisí především na odborném lékařském posouzení. Správní soud si proto nemůže učinit úsudek o této otázce sám. Podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zák. č. 582/1991 Sb.“), posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tímto účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Posudkové komise jsou oprávněny posoudit pokles pracovní schopnosti a zaujmout posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je specifickou formou správní činnosti (srov. § 16a zák. č. 582/1991 Sb.) spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. 10. Na základě provedeného důkazu posudkem PK MPSV vzal krajský soud za prokázané, že rozhodující příčinou nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je z posudkově medicínského hlediska systémová sklerodermie (onemocnění pojivové tkáně kůže), limitovaná forma, v čase se zhoršující, občasné polykací potíže, námahová dušnost, pozitivní kapilaroskopie, Raynaudův fenomén v anamnéze. Takto popsaný stav odpovídá středně těžké formě stavu podle kap. XIII odd. D položky 1c Přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení s rozpětím 40 – 60 %, když procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla určena ve středu stanoveného rozpětí 50 %, a to s přihlédnutím ke zhoršujícím se vertebrogenním potížím (což by samo o sobě odpovídalo kritériím kap. XIII odd. E položky 1c s rozpětím 30 – 40 %). Takto určená míra poklesu pracovní schopnosti odpovídá invaliditě druhého stupně podle § 39 odst. 1 písm. b) ZDP. Datum vzniku invalidity bylo určeno na 20. 8. 2021 s odkazem na nález MUDr. S. 11. Na základě právě uvedených skutečností, vycházeje podle § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí, krajský soud dospěl k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí se zakládá na nesprávně zjištěném skutkovém stavu a je tedy tak vydáno v rozporu se zákonem. Krajskému soudu tak nezbylo, než napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalované k dalšímu řízení. VI. Závěr a náklady řízení 12. Krajský soud z výše uvedených důvodů shledal, že námitky uplatněné žalobkyní jsou důvodné a napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 a odst. 4 s. ř. s. zrušil a vrátil žalované k dalšímu řízení. Právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku, je v dalším řízení správní orgán vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). 13. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, krajský soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení proti žalované. Náklady řízení představuje odměna advokáta za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) po 1 000 Kč a 2 režijní paušály po 300 Kč (§ 7 bod 3., § 9 odst. 2, § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif), celkem 2 600 Kč. Advokát není plátcem DPH. Řízení je osvobozeno od soudního poplatku. Platební místo bylo určeno v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s., přiměřená lhůta k splnění povinnosti pak v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s 64 s. ř. s. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměla úspěch. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Pardubice 13. července 2022 Mgr. Ondřej Bartoš v. r. soudce Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. L.M.