č. j. 66 Ad 2/2022-75 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Bartošem ve věci žalobkyně:  M. V. O., narozená X bytem X zastoupená ustanovenou zástupkyní PhDr. Mgr. Terezou Sejkorovou Benešovou, advokátkou se sídlem U Divadla 784, 530 02 Pardubice proti žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 6963 se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 3. 2022, č. j. X, ve věci invalidního důchodu, takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 24. 3. 2022, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Ustanovené zástupkyni žalobkyně PhDr. Mgr. Tereze Sejkorové Benešové, advokátce, se přiznává odměna za zastupování, náhrada hotových výdajů a náhrada daně z přidané hodnoty v částce 3 146 Kč. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Napadeným rozhodnutím rozhodla žalovaná o námitkách proti rozhodnutí ze dne 7. 1. 2022, č. j. X, kterým žalovaná jako správní orgán prvního stupně zamítla žádost žalobkyně o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně. Rozhodla tak na podkladě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Pardubice ze dne 10. 12. 2021, podle jehož závěru žalobkyně neměla být invalidní, když její pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 30 %. Žalobkyně tedy dle závěru správního orgánu prvního stupně nebyla invalidní ve smyslu § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky žalobkyně a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdila. Na základě nového posouzení zdravotního stavu žalobkyně (posudek ze dne 15. 3. 2022) setrvala na závěru, že žalobkyně není invalidní podle § 39 odst. 1 ZDP. Míra poklesu její pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla posudkem o invaliditě v námitkovém řízení shodně určena ve výši 30 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo shledáno zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII (postižení svalové a kosterní soustavy), oddílu E (dorzopatie a spondylopatie), položce 1c (bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének – s lehkým funkčním postižením) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, ve znění pozdějších předpisů, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 10 – 20 %. Lékař České správy sociálního zabezpečení stanovil míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně na horní hranici procentního rozmezí, tj. ve výši 20 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla ve smyslu § 3 odst. 2 citované vyhlášky zvýšena o 10 procentních bodů. II. Žalobní argumentace 2. Žalobkyně se domáhala zrušení napadeného rozhodnutí. Namítala, že bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu a nesprávného právního posouzení, když její zdravotní stav byl posouzen nedostatečně. Žalobkyně tvrdila, že míra poklesu její pracovní schopnosti činí více než 30 %. Žalobkyně popsala své zdravotní obtíže i způsob, jakým ji omezují ve výkonu povolání. III. Vyjádření žalované 3. Žalovaná ve svém vyjádření konstatovala, že posudky vypracovanými lékařem OSSZ Pardubice i lékařem pracoviště ČSSZ Hradec Králové byl plně posouzen a zjištěn zdravotní stav žalobkyně. Oba posudky označila žalovaná za objektivní. S ohledem na žalobkynin nesouhlas s medicínským posouzením jejího zdravotního stavu žalovaná navrhla provedení důkazu posudkem příslušné posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. IV. Jednání soudu 4. Krajský soud provedl při jednání dne 24. 8. 2022 důkaz posudkem věcně a místně příslušné (§ 4 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb.) Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Hradci Králové (dále jen „PK MPSV“) ze dne 20. 7. 2022, ev. č.: SZ/2022/774-HK-10. Žalobkyně se z jednání omluvila, prostřednictvím přítomného právního zástupce setrvala na podané žalobě a ztotožnila se se závěry posudku; další návrhy na doplnění dokazování nevznesla. Jednání přítomná pověřená pracovnice žalované taktéž nevznesla návrhy na doplnění dokazování; k provedenému důkazu posudkem PK MPSV se vyjádřila tak, že jeho závěry respektuje; rozhodnutí ponechala na úvaze soudu. V. Posouzení věci krajským soudem 5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních námitek v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). 6. Žaloba je důvodná. 7. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce pokleslaa. nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu prvního stupně, b. nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c. nejméně o 70%, jedná se o invaliditu třetího stupně. 8. Podle § 39 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění platí, že při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. 9. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, medicínskou, a rozhodnutí soudu tak závisí především na odborném lékařském posouzení. Správní soud si proto nemůže učinit úsudek o této otázce sám. Podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zák. č. 582/1991 Sb.“), posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tímto účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Posudkové komise jsou oprávněny posoudit pokles pracovní schopnosti a zaujmout posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je specifickou formou správní činnosti (srov. § 16a zák. č. 582/1991 Sb.) spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. 10. Na základě provedeného důkazu posudkem PK MPSV vzal krajský soud za prokázané, že rozhodující příčinou nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je z posudkově medicínského hlediska bolestivý páteřní syndrom v oblasti dvou úseků páteře velmi pravděpodobně s podílem funkčních obtíží, bez prokázaného jasného organického korelátu daných obtíží, po operaci v oblasti krční páteře v anamnéze, s významně omezenou dynamikou páteře. Takto popsaný stav je srovnatelný s postižením uvedeným v kap. XIII odd. E položky 1c Přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, přičemž procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla určena – vzhledem k charakteru a průběhu základního onemocnění se zohledněním podílu četné další polymorbidity a psychické nadstavby posuzované pracující v dělnických profesích – na 35 %. Takto určená míra poklesu pracovní schopnosti odpovídá invaliditě prvního stupně podle § 39 odst. 1 písm. a) ZDP. Datum vzniku invalidity bylo určeno na 12. 11. 2021. Od předchozích posudků se PK MPSV odchýlila, přihlédla přitom k popsanému klinickému nálezu při vědomí komplexnosti obtíží žalobkyně s narůstajícím podílem psychické nadstavby a funkčními obtížemi bez jasného organického korelátu v oblasti páteře, dalším komorbiditám a zejména k přetrvávajícímu nepříznivému nálezu po operaci v oblasti ramene dominantní levé horní končetiny. 11. Na základě právě uvedených skutečností, vycházeje podle § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí, krajský soud dospěl k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí se zakládá na nesprávně zjištěném skutkovém stavu a je tedy tak vydáno v rozporu se zákonem. Krajskému soudu tak nezbylo, než napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalované k dalšímu řízení. VI. Závěr a náklady řízení 12. Krajský soud z výše uvedených důvodů shledal, že námitky uplatněné žalobkyní jsou důvodné a napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 a odst. 4 s. ř. s. zrušil a vrátil žalované k dalšímu řízení. Právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku, je v dalším řízení správní orgán vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). Zrušil-li soud rozhodnutí správního orgánu ve věci, v níž sám prováděl dokazování, zahrne správní orgán v dalším řízení tyto důkazy mezi podklady pro nové rozhodnutí (§ 78 odst. 6 s. ř. s.). 13. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, žádné náklady však neúčtovala. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměla úspěch. Krajský soud tak rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 14. Výrokem III. přiznal krajský soud odměnu zástupkyni žalobkyně, která byla ustanovena usnesením krajského soudu ze dne 13. 5. 2022, č. j. 66 Ad 2/2022-30. Soud přiznal odměnu za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, účast u jednání soudu) po 1 000 Kč a k nim náležející dva režijní paušály po 300 Kč, celkem 2 600 Kč (§ 6 odst. 1, § 7 bod 3., § 9 odst. 2, § 11 odst. 1 písm. b) a g), § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif). Protože je advokátka plátkyní daně z přidané hodnoty, což soud zjistil z veřejně dostupné evidence, přiznal jí soud také náhradu za tuto daň ve výši 546 Kč. Celkem tak ustanovené zástupkyni náleží částka 3 146 Kč, která jí bude vyplacena z rozpočtových prostředků krajského soudu do 30 dnů od právní moci rozsudku. Poučení: Rozsudek, který byl doručen účastníkům, je v právní moci. Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Pardubice 24. srpna 2022 Mgr. Ondřej Bartoš v. r. soudce Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. L. M.