Místně příslušným k výkonu rozhodnutí pro vymožení výživného nezletilého dítěte, které bylo svěřeno do pěstounské péče a jehož nárok na výživné přešel na stát, je obecný soud nezletilého.

3 1 Nc 3754/2023 Číslo jednací: 1 Nc 3754/2023-15 USNESENÍ (anonymizovaný opis) [název soudu] rozhodl v senátě složeném z předsedy [celé jméno řešitele] a [soudci] ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné: [osobní údaje oprávněné] sídlem [adresa] pro doručování [anonymizována tři slova] – [anonymizováno] [pobočka] [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] [rok], [PSČ] [okres] proti povinnému: [osobní údaje povinného] bytem [adresa] pro výživné o nesouhlasu [název soudu] s postoupením věci, takto: Nesouhlas [název soudu] s postoupením věci, vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], je nedůvodný. Odůvodnění: 1. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [název soudu] vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena místně příslušnému [název soudu]. 2. [název soudu] vycházel z toho, že oprávněná podala dne [datum] návrh na výkon rozhodnutí srážkami z důchodu povinného pro výživné na nezletilou [jméno] [příjmení], narozenou [datum], svěřenou do pěstounské péče [jméno] [příjmení], bytem [adresa], okres [okres] [název soudu] dovodil, že s ohledem na bydliště nezletilé v obvodu [název soudu] není příslušný, neboť k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí, jde-li o výkon rozhodnutí pro vymožení výživného nezletilého dítěte, je příslušný obecný soud nezletilého (§ 511 z. ř. s.), kterým je soud, v jehož obvodu má nezletilý své bydliště (§ 4 odst. 2 z. ř. s.). [název soudu] proto vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci [název soudu] (§ 105 odst. 1 o. s. ř.). 3. [název soudu] s postoupením věci nesouhlasil. Namítal, že místní příslušnost by měla být posuzována podle § 252 odst. 1 o. s. ř., neboť nezletilá není oprávněnou osobou a jde o vymožení nároku na výživné, který přešel na stát v souvislosti s pěstounskou péčí a dávkami s ní vyplácenými. Rozhodné je proto bydliště povinného, které je v obvodu [název soudu] a nikoliv bydliště nezletilé, která v této věci není oprávněnou osobou. 4. Podle § 511 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění (dále jen„ z. ř. s.“) k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí a k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí, jde-li o výkon rozhodnutí pro vymožení výživného nezletilého dítěte, je příslušný obecný soud nezletilého. 5. Podle § 4 odst. 2 z. ř. s. obecným soudem nezletilého účastníka, který není plně svéprávný, je soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností, své bydliště. 6. Podle § 252 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) není-li stanoveno jinak, je příslušný k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí, k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí a k prohlášení o majetku obecný soud povinného. 7. Podle § 252 odst. 3 o. s. ř. namísto obecného soudu povinného a soudu uvedeného v § 511 z. ř. s. je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, a) v jehož obvodu je závod (část závodu), jde-li o výkon rozhodnutí postižením závodu; b) v jehož obvodu je nemovitá věc, týká-li se výkon rozhodnutí nemovité věci, není-li dána příslušnost podle písmena a). 8. Podle § 961 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“) svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů k dítěti. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte. Dle odst. 2 náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb podle jiného zákona, přechází právo dítěte na stát. Je-li výživné vyšší než tento příspěvek, náleží rozdíl dítěti. Soud rozhodne o způsobu platby a o hospodaření s výživným. 9. V souzené věci byl státem, jako oprávněným, podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí srážkami z důchodu povinného. Vymáháno je výživné nezletilého dítěte ([jméno] [anonymizováno], narozené [datum], bytem [adresa], na základě rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Cesí na straně oprávněného dle ust. § 961 odst. 1, 2 o. z. došlo pouze ke změně osoby oprávněné k vymožení výživného, vymáhaná pohledávka nijak nezměnila svůj obsah, jde stále o výživné pro nezletilé dítě. Pro posouzení místní příslušnosti soudu, který nařídí a provede výkon rozhodnutí je proto dle ust. § 511 z. ř. s. rozhodný obecný soud nezletilého dítěte, kterým je [název soudu] (když se s ohledem na navrhovaný způsob výkon rozhodnutí nepoužijí ustanovení o výlučné místní příslušnosti vykonávacího soudu dle § 252 odst. 3 o. s. ř.). Ustanovení § 511 z. ř. s. stanoví za kritérium pouze povahu vymáhaného nároku – tím je výživné nezletilého dítěte, a není rozhodné, zda je nezletilé dítě samo oprávněnou osobou, či touto osobou je stát (na který právo dítěte na výživné přešlo). 10. Stejně hodnotil místní příslušnost při vymáhání výživného nezletilého dítěte, které přešlo na stát (dle obecného soudu nezletilého dítěte s odkazem na ust. § 511 z. ř. s.), také [název soudu] ve svém rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. 11. Je třeba uvést, že starší judikatura k výkladu ust. § 279 o. s. ř., týkající se povahy pohledávky výživného, které přešlo na stát, byla založena na jiné právní úpravě. Nejvyšší soud ve svém stanovisku ze dne 30. 9. 1975, Cpj 251/74, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 16/1976, zaujal právní názor, dle něhož nárok na výživné, jenž přešel na stát, je při výkonu rozhodnutí jinou přednostní pohledávkou a nikoliv pohledávkou výživného (dle tehdejší právní úpravy byl jinou přednostní pohledávkou dětský příspěvek, za který judikatura považovala i„ příspěvek na úhradu potřeb dítěte“ a na "příspěvek na výživu"). Také odborná komentářová literatura (srov. Tripes, A.: Exekuce v soudní praxi. 2. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2001, 181 s.) tehdejší právní úpravu vykládala tak, že nárok na výživné, který přešel na stát, nemá povahu výživného. 12. S účinností od 1. 1. 2022 došlo ke změně právní úpravy zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Do 31. 12. 2021 byl v ust. § 279 odst. 2 písm. g/ jako jiná přednostní pohledávka upraven„ příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče“. Novela občanského soudního řádu, provedená zákonem č. 286/2021 Sb., s účinností od 1. 1. 2022, toto ustanovení zrušila. V současné právní úpravě tak nelze nalézt ustanovení, dle něhož by bylo možné považovat nárok na výživné, které přešlo na stát dle § 961 odst. 2 o. z., za jinou přednostní pohledávku, než pohledávku výživného. Nejde přitom o pohledávku za náhradní výživné (dle § 279 odst. odst. 2 písm. k/o. s. ř., zákona č. 588/2020 Sb.). 13. Podle důvodové zprávy k zákonu č. 286/2021 Sb.„ příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči byl mezi přednostní pohledávky zařazen novelou občanského soudního řádu provedenou zákonem č. 133/1982 Sb. s účinností od 1. 4. 1983, kdy bylo do tehdejšího § 279 odst. 2 o. s. ř. doplněno, že přednostními pohledávkami jsou i„ pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na náhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče.". Podle tehdy platných předpisů se jednalo o příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle § 5 až § 7 zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči. V současné době je příspěvek na úhradu potřeb dítěte upraven jako dávka pěstounské péče v § 47f a § 47g zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, na kterou má nárok nezaopatřené dítě svěřené do péče osoby pečující nebo osoby v evidenci. Zároveň na základě § 961 odst. 2 o. z. platí, že náleží-li dítěti příspěvek na úhradu potřeb dítěte, přechází právo dítěte na výživné na stát, a příslušná [anonymizována čtyři slova] [země], která vyplácí pro nezaopatřené dítě příspěvek na úhradu potřeb dítěte, tak na rodiči povinném výživou vymáhá pohledávku výživného, nikoliv pohledávku náhrady za vyplacený příspěvek na úhradu potřeb dítěte.“ 14. S ohledem na výše uvedené tak [název soudu], jako nadřízený soud [název soudu], považuje nesouhlas tohoto soudu s postoupením věci za nedůvodný (§ 105 odst. 3 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání ani dovolání přípustné. Pardubice 30. října 2023 Mgr. Jan Ducháček předseda senátu