Jestliže státu připadne do vlastnictví směnka jako předmět úschovy dle § 302 z. ř. s., nepřejdou na něj práva ze směnečného platebního rozkazu vydaného na základě této směnky, a tudíž je v exekuci vedené podle uvedeného směnečného platebního rozkazu nadále aktivně legitimován jako oprávněný původní majitel směnky.

4 21 Co 309/2022 Číslo jednací: 21 Co 309/2022 -80 USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Šárky Petrové a soudců JUDr. Jiřího Petržálka a JUDr. Karla Kondra ve věci oprávněné: [osobní údaje oprávněné] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti povinné: [osobní údaje povinné] o nařízení exekuce pro částku 330 000 Kč s příslušenstvím, o zastavení exekuce o odvolání oprávněné proti usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 26.9.2022 čj. 29 EXE 1478/2011-38 takto: Usnesení okresního soudu se mění tak, že exekuce vedená Okresním soudem v Jičíně pod sp. zn. 29 Exe 1478/2011, jejímž provedením je pověřena soudní exekutorka [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], která řízení vede pod sp. zn. [spisová značka], se nezastavuje. Odůvodnění: Okresní soud shora citovaným usnesením zastavil exekuci vedenou u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 29 EXE 1478/2011, jejímž provedením byla pověřena [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [exekutorský úřad], která řízení vede pod sp. zn. [spisová značka] (výrok I/). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II/) a soudní exekutorce nepřiznal náhradu nákladů exekuce (výrok III/). K návrhu oprávněné je vymáhána vůči povinné pohledávka ve výši 330 000 Kč s příslušenstvím a náklady předcházejícího řízení na základě směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 3. 2009 č. j. 39 Cm 62/2009-14 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 1. 2011 č. j. 39 Cm 62/2009-183 a ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 6. 2011 č. j. 9 Cmo 167/2011-220. Provedením exekuce byla pověřena dne [datum] soudní exekutorka [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dne [datum] byl okresnímu soudu doručen podnět Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen„ ÚZSVM“) k zastavení exekuce. Úřad uvedl, že na základě usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 8. 2. 2019 č. j. 0 Sd 2/2016-20, v právní moci dnem [datum], ve smyslu ustanovení § 302 zákona o zvláštních řízeních soudních zanikla práva dosavadní oprávněné k předmětu úschovy, tedy ke směnce vystavené na částku 333 000 Kč, výstavce [jméno] [příjmení]. Novým vlastníkem směnky je na základě pravomocného rozhodnutí soudu ÚZSVM a svědčí mu tak z této směnky hmotněprávní nárok vůči povinné. Naopak dosavadní oprávněné tento hmotněprávní nárok ze směnky již nesvědčí. V podání odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2021 sp. zn. 20 Cdo 3584/2020, ze dne 24. 4. 2018 sp. zn. 21 Cdo 5368/2017 a ze dne 4. 12. 2019 sp. zn. 20 Cdo 2013/2019 Okresní soud uzavřel, že v tomto případě došlo k přechodu práva na základě soudního rozhodnutí, tj. usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 8. 2. 2019 č. j. 0 Sd 2/2016-20, v právní moci [datum], a kdy ve smyslu ustanovení § 302 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“) zanikla práva dosavadní oprávněné k předmětu úschovy, tedy ke směnce vystavené na částku 333 000 Kč, výstavcem [jméno] [příjmení], novým vlastníkem na základě pravomocného rozhodnutí soudu je ÚZSVM. Svědčí mu tak z této směnky hmotněprávní nárok vůči povinné, stal se řádným majitelem směnky, na jejímž základě byl exekuční titul (směnečný platební rozkaz) vydán. Protože dosavadní oprávněná dosud nepodala návrh podle ustanovení § 107a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) na vstup ÚZSVM na místo oprávněné, je tak dán důvod pro zastavení exekuce podle § 268 odst. l písm. h) o. s. ř., protože dosavadní oprávněná není aktivně legitimována k vedení exekuce. Proti tomuto usnesení podala včas odvolání oprávněná. Vytýkala okresnímu soudu, že rozhodl na základě nesprávně zjištěného skutkového stavu věci a dovodil nesprávné právní závěry, pokud nařízenou exekuci zastavil. Namítala, že není dán žádný zákonný důvod k zastavení exekuce, a to ani důvod uvedený ust. § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř., neboť práva dosavadní oprávněné k předmětu úschovy nezanikla. Potvrdila, že skutkový stav s ohledem na vydání úschovy ČR – Úřadu pro zastupování státem, je takový, že ÚZSVM má ve svém vlastnictví směnku vlastní znějící na částku 330.000 Kč, na které je uvedena jako směnečná věřitelka paní [jméno] [příjmení] a směnečná dlužnice paní [jméno] [příjmení], která se zavázala směnečnou sumu uhradit. Zdůraznila, že ÚZSVM má v držení směnku, podle níž nebyla směnečná práva ze směnky, která vyplývají pro směnečnou věřitelku [jméno] [příjmení], postoupena žádnému třetímu subjektu, a to ani ČR – ÚZSVM. Směnka není opatřena rubopisem a z této směnky je oprávněná stále, a to i ke dni rozhodnutí Okresního soudu v Jičíně, jako směnečná věřitelka [jméno] [příjmení]. Dodala, že skutečnost, že stát drží předmětnou směnku vlastní, není právně významná pro řízení, které je vedeno u soudní exekutorky [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Uvedla, že zcela jednoznačně je pro posouzení celé věci určující skutečnost, že ÚZSVM není účastníkem exekučního řízení a nebyl účastníkem ani směnečného řízení, ve kterém byl vydán směnečný platební rozkaz. Dovozovala, že zastavení exekuce se nemůže domáhat nikdo jiný než oprávněná nebo povinná. Namítala, že napadené usnesení okresního soudu je v rozporu s platnou právní úpravou. Konstatovala, že ČR je sice vlastníkem předmětné směnky vlastní, avšak práva ze směnky na ní zcela nepochybně nepřešla, protože směnečná práva jí směnečnou věřitelkou nebyla postoupena a směnka není opatřena rubopisem. Dodala, že jí není zřejmé, proč stát tímto způsobem postupuje, když jakékoliv nároky z předmětné směnky již byly pravomocně rozsouzeny a zejména když zcela nepochybně eventuální nároky na úhradu směnečné sumy jsou v současné době promlčeny. Poukazovala na to, že rozhodnutí Okresního soudu v Hradci Králové o vydání směnky ČR – ÚZSVM považuje za právně neúčinné, neboť podle jejího přesvědčení, předmětná směnka neměla být nikdy složena do úschovy, protože vlastník směnky – [jméno] [příjmení], [datum narození], byl soudu znám, jmenovaná bydlela stále na adrese [adresa], na této adrese bydlí dosud. O složení směnky do úschovy nebyla informována a nebyla jí oznámena ani skutečnost, že směnka byla z úschovy předána ČR – ÚZSVM. Připomněla, že směnka byla původně přijata do úschovy na návrh, ve kterém se uvádělo, že na základě této směnky bylo vedeno směnečné řízení, které bylo pravomocně Krajským soudem v Hradci Králové zastaveno. Uvedla, že tato informace nebyla správná, neboť v mezidobí byl již vydán směnečný platební rozkaz na základě této směnky ve směnečném řízení vedeném pod č. j. 39 Cm 62/2009-14 ze dne 20. 3. 2009 a řízení o námitkách a odvolání bylo v rozhodné době, kdy směnka byla přijata do úschovy, již pravomocně ukončeno. Vyslovila přesvědčení, že směnka jí mohla být doručena poštou, neboť soudu byla známa adresa jejího bydliště. Pokud by se tak stalo, nevznikl by spor, který se nyní s ohledem na postup ÚZSVM, řeší. Navrhla, aby napadené usnesení bylo změněno tak, že podnět ČR – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, bude zamítnut, případně aby bylo napadené usnesení zrušeno a aby oprávněné byla přiznána náhrada nákladů tohoto řízení. Povinná se k odvolání oprávněné nevyjádřila. Pouze uvedla, jako již v minulosti v průběhu řízení před okresním soudem, že požadovanou částku si od oprávněné nepůjčila. Odvolací soud z podnětu odvolání přezkoumal napadené usnesení okresního soudu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a po provedení důkazu kopií směnky vystavené dne [datum] povinnou jako výstavcem dospěl k závěru, že odvolání oprávněné je důvodné. Odvolatelce lze přisvědčit v tom, že ČR – ÚZSVM není účastníkem tohoto exekučního řízení a tudíž na základě jejího návrhu podaného v této věci by nebylo možné činit žádná rozhodnutí. Ostatně toho si byl okresní soud vědom a s podáním ÚZSVM ze dne [datum] označeným„ Podnět exekučnímu soudu k zastavení exekuce…“ nepracoval jako s návrhem na zastavení exekuce, ale skutečně jako s podnětem. Nelze okresnímu soudu vytýkat, že na základě skutečností uvedených ÚZSVM v označeném podání se začal zabývat tím, zda v daném exekučním řízení jsou dány důvody pro zastavení exekuce ve smyslu § 268 odst. 1 zák.č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) za použití § 52 odst. 1 zák.č. 120/2001 Sb., exekučního řádu (dále jen „ex.ř.“). Podle § 269 odst. 1 o.s.ř. za použití § 52 odst. 1 ex.ř. totiž soud může exekuci zastavit i bez návrhu. Okresní soud však nesprávně vyhodnotil, že v daném případě je dán důvod pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h/ o.s.ř., tj. že je tu důvod, pro který nelze uplatněný exekuční titul vykonat. Důvod pro, který nelze exekuci vykonat, okresní soud spatřoval v tom, že oprávněná již není v exekuci aktivně legitimována, protože, dle mínění okresního soudu, pozbyla práva ze směnky, na základě níž byl vydán exekuční titul uplatněný v této exekuci, když postupem podle § 302 z.ř.s. se řádným majitelem směnky stala ČR a jí tedy nadále svědčí hmotněprávní nárok vůči povinné. Uvedený právní závěr okresního soudu není správný. Směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 3. 2009 č. j. 39 Cm 62/2009-14 (ve spojení s rozsudkem krajského soudu ze dne 10. 1. 2011 č. j. 39 Cm 62/2009-183 a ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 6. 2011 č. j. 9 Cmo 167/2011-220), uplatněný v této věci jako exekuční titul, byl vydán na základě oprávněnou předložené směnky vystavené dne [datum] na částku 333 000 Kč výstavcem [jméno] [příjmení] (povinnou). Výstavce prohlásila, že za směnku zaplatí do [datum] na řad [jméno] [příjmení] (oprávněná) částku 333 000 Kč. Z kopie předložené směnky nevyplývá, že by byla pro kohokoli rubopisována. Podle Čl. I. § 11 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, každou směnku, i když nebyla vystavena na řad, lze převést indosamentem (rubopisem). Podle Čl. I. § 14 odst. 1 zák. č. 191/1950 Sb. se indosamentem převádějí všechna práva ze směnky. Dle Čl. I. § 16 odst. 1 věty první zák. č. 191/1950 Sb., o tom, kdo má směnku v rukou, platí, že je řádným majitelem, prokáže-li své právo nepřetržitou řadou indosamentů, a to i tehdy, je-li poslední z nich blankoindosamentem. Indosament představuje směnečnoprávní převod směnky, na základě něhož, jak vyplývá z ustanovení Čl. I. § 14 odst. 1 zák. č. 191/1950 Sb., se převádějí všechna práva ze směnky (tedy i vlastnické právo k ní). Ustanovení Čl. I. § 16 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb. pak upravuje, kdo se stává řádným majitelem směnky, který nabývá práva ze směnky originárním způsobem, a nikoliv jako právní nástupce předchozího majitele, a kdo je tak legitimován k výkonu práv z ní. Z citované úpravy však nevyplývá, že by na majitele směnky, jenž právo k ní prokázal způsobem stanoveným v Čl. I. § 16 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb. a jenž je osobou odlišnou od osoby oprávněné ze směnečného platebního rozkazu, vydaného na základě směnky, která byla indosována, přešlo i právo z takového rozhodnutí. Je tomu tak proto, že zákonná úprava žádnou skutečnost, která by měla za následek přechod práva, nepředpokládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 31.5.2005 sp.zn. 20 Cdo 461/2004, publikované v časopisu Soudní judikatura svazek 10 ročník 2005 pod poř. [číslo] 2005). K tomu, aby na třetí osobu přešla práva ze směnečného platebního rozkazu (exekučního titulu) vydaného na základě směnky, musí být na tuto třetí osobu směnka převedena rubopisem (indosamentem), neboť směnka je nedílnou součástí směnečného platebního rozkazu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5.1.2021 sp.zn. 20 Cdo 3584/2020, dostupné na www.nsoud.cz). V daném případě je situace specifická tím, že směnka, na základě níž byl vydán v této exekuci uplatněný exekuční titul, v souladu s ust. § 301 odst. 1 a 3 zák.č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“) připadla státu. Podle § 302 z.ř.s. připadne-li předmět úschovy státu, zaniknou práva účastníků i jiných osob k předmětu úschovy. To znamená, že stát se stane vlastníkem předmětu úschovy. Pro danou věc připadnutí předmětu úschovy, tedy směnky, do vlastnictví státu znamená, že stát (ČR) se stal majitelem směnky. Avšak práva ze směnečného platebního rozkazu s ohledem na shora uvedené závěry na něj nepřešla. Směnka totiž na stát nebyla převedena rubopisem, rubopisem nebyla převedena ani na Krajský soud v Hradci Králové, který byl složitelem směnky do úschovy soudu. Krajský soud v Hradci Králové uvedenou směnku měl v držení pouze proto, že musela být oprávněnou (tehdy v postavení žalobkyně) předložena v souvislosti s podáním návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu a jelikož si oprávněná po skončení nalézacího řízení směnku nepřevzala, nezbylo krajskému soudu než postupovat cestou úschovy. Oprávněná tak ani po postupu dle § 301 odst. 1 a 3 z.ř.s., tedy po připadnutí samotné směnky státu, práva ze směnečného platebního rozkazu nepozbyla a je nadále v exekuci aktivně legitimována. Jen oprávněné svědčí práva z exekučního titulu. S ohledem na shora uvedené závěry odvolací soud usnesení okresního soudu podle § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že exekuce vedená Okresním soudem v Jičíně pod sp.zn. 29 EXE 1478/2011, jejímž provedením je pověřena soudní exekutorka [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], která řízení vede pod sp.zn. 019 Ex 869/11, se nezastavuje. Jen na okraj k odvolacím námitkám oprávněné ve vztahu k postupu v řízení o úschově, které nejsou významné pro rozhodnutí této věci, sděluje následující: Oprávněné bylo řádně doručeno usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 12.1.2016 čj. 0Sd 2/2016-19, jímž bylo rozhodnuto o přijetí směnky v hodnotě 333 000 Kč od složitele Krajského soudu v Hradci Králové do úschovy pro příjemce [jméno] [příjmení]. Řádně jí také bylo doručeno usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 8.2.2019 čj. 0Sd 2/2016-20, kterým bylo rozhodnuto o tom, že předmět úschovy, to je směnka vystavená na částku 333 000 Kč, připadne státu, jestliže se o předmět úschovy do jednoho roku ode dne vyhlášení usnesení nikdo nepřihlásí, nebo jestliže pravomocným usnesením soudu nebude vyhověno žádosti o vydání předmětu úschovy podané v této lhůtě. Obě usnesení byla oprávněné doručována na adresu [adresa]. První rozhodnutí bylo oprávněné doručeno dne [datum] (osobně je převzala) a druhé rozhodnutí bylo oprávněné doručeno [anonymizováno] [číslo] (rovněž je osobně převzala). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání (§ 237 až 238a) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení usnesení u Okresního soudu v Jičíně a rozhoduje o něm Nejvyšší soud ČR se sídlem v [obec]. Hradec Králové 16. ledna 2023 Mgr. Šárka Petrová senátu předseda senátu