Důvodem pro změnu exekutora podle § 44b odst. 2 e. ř. je také skutečnost, že původní exekutor dlouhodobě a výrazně porušuje svou povinnost podle § 46 odst. 4 e. ř. tím, že nevyplatil oprávněnému řádně a včas vysokou částku vymoženou v rámci řady exekucí.

2 21 Co 429/2023 Číslo jednací: 21 Co 429/2023-63 USNESENÍ (anonymizovaný opis) [název soudu] rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu [anonymizováno] [jméno řešitele] [příjmení řešitele] a [soudci] ve věci oprávněné: [osobní údaje oprávněné] proti povinnému: [osobní údaje povinného] o exekuci k vymožení [částka] s příslušenstvím o návrhu oprávněného na změnu soudního exekutora k odvolání soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [jméno], [exekutorský úřad] [anonymizováno], sídlem [adresa], proti usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] takto: Usnesení okresního soudu se potvrzuje. Odůvodnění: Napadeným usnesením okresní soud k návrhu oprávněného podle § 44b odst. 2 e. ř. rozhodl, že se původní soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [jméno], [exekutorský úřad] [anonymizováno], zprošťuje provedením exekuce dle pověření okresního soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] (výrok I) a provedením této exekuce se pověřuje nový soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [exekutorský úřad], sídlem [adresa] (výrok II). Proti usnesení podal odvolání soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [jméno] (původní exekutor). Předně namítal, že nebyl okresním soudem vůbec vyzván, aby se vyjádřil k návrhu oprávněného na změnu soudního exekutora. Dále namítal, že zde není žádný, natož pak vážný, objektivní důvod předvídaný § 44b odst. 2 e. ř. pro to, aby došlo ke změně soudního exekutora v dané exekuci. Takovým důvodem nemůže být při zásadě presumpce neviny jen trestní oznámení oprávněného o tom, že mu zpronevěřil a nevyplatil cca [částka] vymožených v řadě jiných různých exekucí. Tím se ale okresní soud vůbec nezabýval a napadené usnesení je zde nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Navrhl proto, aby krajský soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 201 o. s. ř.), obsahuje všechny podstatné náležitosti (§ 205 o. s. ř.) a je podáno osobou oprávněnou a včas (§ 201 a § 204 o. s. ř.), projednal odvolání bez jednání (§ 254 odst. 8 a § 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.). Přezkoumal napadené usnesení v mezích, ve kterých se odvolatel domáhal jeho přezkoumání (§ 212 o. s. ř.) a přihlížel přitom i k důvodům, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o. s. ř.). Odvolání neshledal opodstatněné. Předně není důvodná odvolací námitka původního exekutora v tom, že je napadené usnesení nepřezkoumatelné. Měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné ve smyslu § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř., nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu odvolání – na újmu uplatnění práv odvolatele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013 sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný v jeho Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 100/2013). Z tohoto pohledu je napadené usnesení přezkoumatelné pro krajský soud i účastníky, resp. odvolatele, neboť jednak z něj bez jakýchkoliv pochybností vyplývá, z jakých konkrétních důvodů došlo ke změně exekutora dle § 44b odst. 2 e. ř. (viz zejména poslední odstavec jeho odůvodnění) a jednak původní exekutor jakožto odvolatel proti němu brojí způsobilými odvolacími důvody. V projednávané věci pak krajský soud zcela sdílí správné skutkové i právní závěry okresního soudu, na základě nichž vyhověl návrhu oprávněného na změnu soudního exekutora dle § 44b odst. 2 e. ř. Pro stručnost může plně odkázat na přiléhavé odůvodnění napadeného usnesení, k jehož doplnění a k odvolacím námitkám původního exekutora dodává následující. Podle § 44b odst. 1 e. ř. na návrh oprávněného a souhlasí-li s tím exekutor, který vede exekuci, a exekutor, kterého oprávněný označí v návrhu, převezme exekuci exekutor, kterého oprávněný označil v návrhu. Převzetí exekuce není rozhodnutím. Podle odst. 2 nedojde-li ke změně exekutora podle odstavce 1 a požádá-li oprávněný exekuční soud o změnu exekutora, exekuční soud po vyjádření exekutora, je-li to důvodné, rozhodne, že exekuci bude vést jiný exekutor, kterého navrhne oprávněný, a exekutor, který exekuci dosud vedl, mu věc postoupí. Podle § 46 odst. 4 e. ř. peněžitá plnění na vymáhanou povinnost se hradí exekutorovi nebo oprávněnému. Nedohodnou-li se exekutor a oprávněný jinak, exekutor po uplynutí lhůty podle odstavce 6 zajistí po odpočtu nákladů exekuce výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému do 30 dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržel. Vymožené částečné plnění exekutor vyplatí po odpočtu nákladů exekuce oprávněnému, nedohodl-li se s ním na jiné lhůtě či jiné částce, ve stejné lhůtě v případě, kdy toto nevyplacené částečné plnění převyšuje částku 1 000 Kč. Podle dlouhodobě ustálené a neměnné judikatury důvody zvláštního zřetele hodné, způsobilé k tomu, aby soud zprostil exekutora dřívějšího pověření dle § 44b odst. 2 e. ř. nemohou spočívat jen v subjektivním hodnocení oprávněného, nýbrž je zapotřebí, aby šlo o okolnosti závažné z objektivního hlediska, které překáží, aby exekuce mohla být efektivně (podle práva) provedena. Při výkladu tohoto ustanovení – ohledně důvodů pro zproštění exekutora – se v soudní praxi prosazují dvě protichůdná hlediska, subjektivní a objektivní. Subjektivní zřetele (viděno z pohledu oprávněného) se projevují relevantně především tím, že je to oprávněný, kdo navrhuje, aby provedením exekuce byl pověřen určitý exekutor, a jen navrženého exekutora může soud pověřit provedením exekuce. Je-li však exekuce nařízena, pověření konkrétního exekutora je zásadně trvalé, resp. trvá až do úplného uspokojení vymáhané pohledávky a jejího příslušenství, resp. do zastavení exekuce. Výjimky zakotvuje zákon prostřednictvím institutu vyloučení exekutora podle § 29 e. ř. nebo možností exekutora jeho pověření zprostit podle § 44b odst. 2 e. ř. Za takové zvláštního zřetele hodné důvody se považují mimořádné situace, které mohou v průběhu řízení nastat, a které brání tomu, aby exekuce mohla být úspěšně vedena a ukončena, např. – právě – situace, kdy exekuce není exekutorským úřadem prováděna, aniž zde jsou důvody, které by provádění bránily (viz Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2006, sp. zn. Cpjn 200/2005, uveřejněného pod číslem R 31/2006 jeho Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo jeho usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. 20 Cdo 1930/2009 či ze dne 1. 7. 2021, sp. zn. 20 Cdo 1586/2021). V projednávané věci okresní soud důsledně postupoval ve smyslu všech výše uvedených zákonných a judikaturních hledisek a jeho skutkovým, ani právním úvahám v tomto směru učiněným nelze ničeho vytknout. Krajský soud s ním zcela souhlasí v tom, že v dané exekuci je ve smyslu § 44b odst. 2 e. ř. důvodné, aby exekuci na místo původního exekutora vedl nový exekutor. Důvodem zvláštního zřetele hodným pro změnu exekutora je ve smyslu výše uvedené judikatury skutečnost, že původní exekutor dlouhodobě a výrazně porušuje svoji povinnost danou § 46 odst. 4 e. ř, tj. v rozporu s ním nevyplatil oprávněnému řádně a včas vymožené plnění ve výši cca [částka] až dokonce [částka], které pro něj vymohl v rámci několika stovek exekucí. Tuto zásadní skutečnost původní exekutor v odvolání sebemenším způsobem nezpochybňuje a nijak, natož pak konkrétním způsobem, s ní nepolemizuje a vůbec nic proti ní nenamítá (a ta jinak věrohodně vyplývá z tvrzení oprávněného a jím předložených důkazů tak, jak jsou popsány okresním soudem v napadeném usnesení). Jinak řečeno, na oprávněném za stávající situace nelze spravedlivě požadovat, aby pro něj exekuce prováděl původní exekutor, který je při provádění sice úspěšný, ale vymožené plnění oprávněnému řádně a včas nevyplatí, nadto když se jedná o mnohamilionové částky. Není přitom důvodná odvolací námitka původního exekutora o nectění jeho presumpce neviny. Okresní i krajský soud vychází při svém rozhodování jen z toho, že původní soudní exekutor dlouhodobě a velmi razantně porušuje svoji povinnost danou § 46 odst. 4 e. ř., nikoliv však z toho, že by se tím i dopouštěl trestné činnosti (o čemž přísluší učinit závěry toliko orgánům činným v trestním řízení). Pak není ani významné, zda se v projednávané věci jedná o exekuci, v níž dlouhodobě nebylo nic vymoženo a byl by případně naplněn důvod pro její zastavení dle § 55 odst. 7 e. ř. Z výše vysvětlených důvodů totiž na oprávněném nelze spravedlivě požadovat (objektivně postrádá smyslu), aby k výzvě původního exekutora dle § 55 odst. 5 e. ř. mu složil případnou zálohu na další vedení dosud neúspěšné exekuce, když mu řádně a včas nejsou vyplácena vymožená plnění ani z dosud úspěšně probíhajících exekucí. Naopak v případě nového exekutora bude mít oprávněný objektivně možnost uvážit, zda pro něj má či nemá složení takové zálohy smysl (což je u původního exekutora nyní v zásadě vyloučeno). Tím spíše v situaci, kdy původní exekutor v jiném, obdobném řízení uvedl, že pro oprávněného vede celkem cca 8 000 exekucí. Konečně není důvodná odvolací námitka původního exekutora v tom, že okresní soud před vydáním napadeného usnesení nepostupoval důsledně v souladu s § 44b odst. 2 e. ř. a nevyžádal si jeho vyjádření k návrhu oprávněného na jeho změnu. Takový postup okresního soudu byl sice v zásadě vadný, nicméně byl napraven (zhojen) v odvolacím řízení, v němž původní exekutor jasně uvedl, že se svojí změnou, resp. návrhem oprávněného nesouhlasí (z čehož krajský soud při svém rozhodování vycházel). Z týchž důvodů není významné, že se oprávněný ještě před podáním návrhu na změnu exekutora nepokusil o jeho změnu dohodou postupem dle § 44b odst. 1 e. ř., neboť by to na výsledku projednávané věci opět nic nezměnilo (vyšlo najevo, že původní exekutor by s takovou dohodou rovněž nesouhlasil z důvodů namítaných v odvolání). Se zřetelem k výše uvedenému tudíž krajský soud podle § 219 o. s. ř. napadené usnesení jako ve výroku věcně správné potvrdil. O nákladech exekuce vzniklých v souvislosti se změnou exekutora, včetně nákladů tohoto odvolacího řízení, rozhodne nový soudní exekutor (§ 44b odst. 4 e. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustné dovolání (§ 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.). Hradec Králové 14. listopadu 2023 JUDr. Karel Kondr předseda senátu