Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, včetně tzv. širšího vypořádání je řízením, v němž dochází ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, a proto je vyloučeno v něm vydávat rozsudek pro zmeškání ve smyslu ust. § 153b o. s. ř.

4 23 Co 248/2023 Číslo jednací: 23 Co 248/2023-96 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis) Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy [celé jméno řešitele] a [soudci] ve věci žalobkyně: ; [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: ; [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], takto: Rozsudek okresního soudu se mění tak, že rozsudek pro zmeškání se nevydává. Odůvodnění: 1. Okresní soud shora uvedeným rozsudkem zrušil spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bydlení [adresa], k pozemku parc. [číslo] – zahrada a k pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] u [stát. instituce], [stát. instituce] (výrok I.), uvedené nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně (výrok II.), žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému jako vypořádací podíl ze zrušeného spoluvlastnictví částku [částka], a to v jednoměsíční lhůtě splatnosti (výrok III.), žalovaného zavázal oproti tomu zaplatit žalobkyni částku [částka] v jednoměsíční lhůtě splatnosti od právní moci rozsudku (výrok IV.), řízení v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dalších [částka], zastavil (výrok V.) a žalovaného zavázal k povinnosti zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám její zástupkyně částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok VI.). 2. Takto okresní soud rozhodl postupem podle § 153b o.s.ř. rozsudkem pro zmeškání, když pokládal tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu za nesporná, neboť žalovaný, ač k jednání řádně obeslán, k tomuto jednání bez omluvy se nedostavil. 3. Proti tomuto rozsudku si podal včasné odvolání žalovaný a zpochybnil možnost, že by vůbec v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví bylo možné postupovat podle § 153b o.s.ř. a vydat rozsudek pro zmeškání. Připomněl totiž znění ust. § 153b odst. 3 o.s.ř., podle kterého nelze rozsudek pro zmeškání vydat ve věcech, v nichž mimo jiné by tímto rozsudkem došlo ke vzniku, změně, nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Podle názoru žalovaného je řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví typickým případem řízení, v němž je vydáváno takové konstitutivní rozhodnutí. A právě proto v této věci nemohl okresní soud postupovat podle § 153b o.s.ř. a vydávat rozsudek pro zmeškání. 4. Kromě procesních námitek bránících vydání rozsudku pro zmeškání žalovaný poukázal na okolnosti předcházející tomuto řízení, tedy že žalobkyně si byla vědoma toho, že žalovaný je pro účely jednání o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví právně zastoupen, a přesto tato okolnost nebyla v žalobě zmíněna, v důsledku čehož nebylo doručováno zástupci ale přímo žalovanému. Dále k tomu doplnil, že soud při stanovení náhrady za spoluvlastnický podíl žalovaného, jakož při založení platební povinnosti v souvislosti s takzvaným širším vypořádáním, nepostupoval správně a v důsledku toho je rozhodnutí vadné i z věcného důvodu. 5. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalovaného vyjádřila přesvědčení, že soud prvého stupně postupoval správně a k vydání rozsudku pro zmeškání měl splněny podmínky. Vycházela přitom z názoru, že pokud soudní judikatura připouští v některých určovacích žalobách vydání rozsudku pro zmeškání, není důvodu pro to, aby obdobný postup nebyl připuštěn i v případě řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. 6. Odvolací soud projednal odvolání žalovaného, přezkoumal rozsudek soudu prvého stupně se zřetelem na ust. § 212a odst. 4 o.s.ř. jen z důvodu uvedených v § 205b, tedy jen z pohledu případných vad uvedených v § 205 odst. 2 písm. a/ o.s.ř. a z pohledu případných skutečností nebo důkazů, jimiž by mělo být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání či pro zmeškání. Podle § 153a, resp. § 153b o.s.ř. 7. Se zřetelem na limity možného odvolacího přezkumu tak bylo zřejmé, že se odvolací soud nemohl zabývat námitkami žalovaného, které se týkaly věcné správnosti stanovení vypořádacího podílu a výrokem učiněným v souvislosti s takzvaným širším vypořádáním, že soud prvého stupně neprovedl dokazování, nebo že některá tvrzení žalobkyně byla nepravdivá nebo nijak nepodložená konkrétními důkazy. Tyto námitky totiž v této fázi řízení za omezeného odvolacího přezkumu nebyly relevantní. 8. Ust. § 153b o.s.ř. umožňuje vydání rozsudku pro zmeškání tehdy, pokud žalovaný zmešká první jednání ve věci, ačkoliv byl k tomuto jednání řádně předvolán, a jeho nepřítomnost není spojena s důvodnou a včasnou omluvou. 9. Jednou z podmínek možnosti vydání rozsudku pro zmeškání je tedy situace, kdy žalovaný zmeškal prvé jednání ve věci, k němuž byl řádně předvolán. Zkoumání splnění této podmínky je v této věci významné totiž proto, že prvé jednání ve věci soud prvého stupně nařídil podle pokynu z [datum] na [datum]. Toto jednání ale bylo k žádosti zástupkyně žalobkyně již dne [datum] odročeno na náhradní termín, a to [datum]. K tomuto jednání se pak dostavila pouze žalobkyně spolu se svojí zástupkyní, žalovaný, ač byl k tomuto jednání řádně předvolán, se nedostavil. Jednání ve věci započalo poučením o možnosti uplatňování námitek podjatosti včetně námitek nedostatku pravomoci a příslušnosti soudu a poté sdělením žalobkyně, že na podané žalobě trvá. Nicméně v rámci přednesu žaloby inzerovala úpravu žalobního žádání s tím, že v poskytnuté lhůtě vyjádřila připravenost doložit výši zaplacených úroků, které uplatňovala v takzvaném širším vypořádání. Bez dalšího projednání věci bylo jednání odročeno na [datum]. Dne [datum] k další žádosti zástupkyně žalobkyně došlo k posunutí odročeného jednání na [datum], k němuž se dostavila opět pouze žalobkyně a její zástupkyně a žalovaný, ač byl k jednání řádně předvolán, se k tomuto jednání nedostavil. A v rámci tohoto jednání [datum] po přednesu upravené žaloby, k návrhu žalobkyně soud prvého stupně rozhodl rozsudkem pro zmeškání, tak žalobě v celém rozsahu vyhověl. 10. Výkladem, které jednání je možno považovat za první jednání, se zabýval Nejvyšší soud například ve věci 30 Cdo 122/2014, přičemž v něm dospěl k závěru, že o prvé jednání nejde v případě, jestliže bylo účastníkům ještě přede dnem, kdy se mělo uskutečnit, doručeno vyrozumění, že se jednání nekoná, že bylo zrušeno nebo že bylo odvoláno. O prvé jednání se naopak jedná v případě, jestliže jednání nebylo zrušeno předem, ale podle ust. § 119 o.s.ř. bylo odročeno až poté, co se konalo. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že první jednání ve věci bylo odročeno bezprostředně po svém zahájení, a že se na něm nejednalo o předmětu sporu (zde odkázal na usnesení Nejvyššího soudu 29 Odo 166/2002). 11. Jestliže tedy jednání, které bylo nařízeno na [datum], obsahuje záznam o tom, že přítomní účastníci byli poučeni o možnosti uplatňovat námitky podjatosti, námitky nedostatku pravomoci a příslušnosti a byla předestřena žaloba, byť současně žalobkyně inzerovala její následnou úpravu, došlo u tohoto jednání k zahájení projednání věci a pouze toto jednání lze považovat za prvé jednání ve věci. Pokud pak toto jednání bylo odročeno a rozsudek pro zmeškání byl vydán až při jednání [datum], toto jednání již nelze považovat za prvé jednání ve věci a soud prvého stupně již nemohl v rámci tohoto druhého jednání vydávat rozsudek pro zmeškání podle § 153b o.s.ř. 12. Podle § 153b odst. 3 o.s.ř. přitom rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír, došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti. Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je typickým řízení, v němž soud konstituuje práva a povinnosti v souvislosti se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví, tedy rozhoduje o vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky a i komentářová literatura (např. v komentáři k ust. § 153b o.s.ř. autorů Drábal, Bureš a kol. z nakladatelství C. H. Beck, 1. vydání z roku 2009, str. 1053) toto potvrzuje. Z tohoto důvodu bylo vyloučeno, aby v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, zahrnující i tzv. širší vypořádání soud prvého stupně postupoval podle § 153b o.s.ř., vydal rozsudek pro zmeškání, tedy aby své rozhodnutí v důsledku neomluvené nepřítomnosti řádně předvolaného žalovaného postavil jen na nesporném tvrzení žalobkyně. 13. Výrazem závěru odvolacího soudu o tom, že nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, není rozhodnutí odvolacího soudu o tom, že rozsudek soudu prvého stupně byl měl být snad zrušen a věc vrácena soudu prvého stupně, ale rozhodnutí o tom, že rozsudek pro zmeškání se nevydává. V tomto směru lze odkázat na konstantní soudní praxi Nejvyššího soudu (např. 30 Cdo 122/2014, resp. 21 Cdo 976/2019), která byla vybudována poté, co došlo v minulosti k úpravě přípustnosti podání dovolání jako mimořádného opravného prostředku. Taková změna způsobu rozhodování totiž připouští podání dovolání. 14. Odvolací soud tak proto změnil rozsudek soudu prvého stupně a rozhodl o tom, že rozsudek pro zmeškání se nevydává. Tímto rozsudkem nepochybně není dotčen výrok, který byl vydán soudem prvého stupně mimo rámec rozsudku pro zmeškání, tedy výrok V., jímž došlo k částečnému zastavení řízení. Poučení: Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Dovolání lze podat za splnění předpokladu podle § 237 o.s.ř., a to ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku u soudu, který rozhodoval v prvém stupni. Pardubice 17. října 2023 Mgr. Jan Ducháček předseda senátu