Pokud odborová organizace slouží výhradně k tomu, aby její reprezentant zastupoval různé účastníky ve věcech péče o nezletilé děti opakovaně, jedná se o obcházení ustanovení § 27 odst. 2 o. s. ř., a tudíž soud takové zastoupení odborovou organizací nepřipustí.

4 23 Co 90/2023 Číslo jednací: 23 Co 90/2023-584 USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy [celé jméno řešitele] a [soudci] ve věci péče o nezletilou: [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] zastoupená kolizním opatrovníkem městem Chrudim sídlem [adresa] dcery rodičů: [anonymizováno] [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa] zastoupený odborovou organizací [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] sídlem [adresa] ve věci péče, výživy a styku, o odvolání otce i matky proti rozsudku [název soudu] z [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], takto: Zastoupení [role v řízení] prostřednictvím odborové organizace [anonymizováno] - [anonymizována tři slova] [adresa], se nepřipouští. Odůvodnění: 1. Odvolacímu soudu byla předložena věc týkající se péče o nezletilou [jméno] [příjmení], narozenou [datum], a to k projednání odvolání otce i matky, směřující proti rozsudku [název soudu] z [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Při přípravě projednání těchto odvolání vzal odvolací soud na zřetel, že otec je zastupován odborovou organizací [anonymizováno] - [anonymizována tři slova] [adresa]. [jméno] [příjmení]. Ve vztahu k tomuto zastupování matka prostřednictvím své zástupkyně již v průběhu řízení před soudem prvého stupně podáním ze dne [datum] vznesla námitku a podnět k tomu, aby se soud zabýval přípustností takového zastoupení, neboť o tom má pochyby. Soud prvého stupně na tento podnět nijak nereagoval, a to nejen tím, že nijak nerozhodl o případné přípustnosti takového zastoupení, ale ani se nijak nevyjádřil v tom směru, že tuto námitku a podnět shledává nedůvodnými. I proto odvolací soud při zkoumání podmínek řízení podle § 211 ve spojení s § 103 a násl. o.s.ř. před projednáním odvolání se otázkou přípustnosti zastoupení otce zabýval. 2. Podle § 24 odst. 1 o.s.ř. se účastník může dát v řízení zastupovat zástupcem, jehož si zvolí. Nejedná-li se o zastupování podle § 26 nebo podle § 26a, může být zvoleným zástupcem účastníka jen fyzická osoba. Jednou z výjimek, v nichž může účastníka řízení zastupovat nikoliv fyzická osoba je situace, kdy podle § 26 odst. 1 o.s.ř. účastníka zastupuje odborová organizace, a to v případě, kdy účastník je členem této odborové organizace, a současně se nejedná o spor týkající se vztahů mezi podnikateli vyplývající z podnikatelské činnosti. 3. Přihlédnout je ovšem třeba i k ust. § 27 odst. 1 a 2 o.s.ř., podle nichž se účastník může dát zastoupit také kteroukoliv fyzickou osobou, která je plně svéprávná. Tento zástupce ovšem musí jednat jedině osobně. Současně ovšem je soud oprávněn rozhodnout, že zastoupení nepřipustí v případě, jestliže zástupce zřejmě není způsobilý k řádnému zastupování, anebo jestliže jako zástupce vystupuje v různých věcech opětovně. 4. Otázkou přípustnosti zastoupení účastníka odborovou organizací se v minulosti zabýval Nejvyšší soud ČR a dne [datum] přijal stanovisko Cpjn 202/2013, které bylo následně publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 36 ročníku 2014, v němž vyjádřil názor, že každé sdružení osob, které bylo zapsané do spolkového rejstříku jako odborová organizace, je v občanském soudním řízení oprávněné na základě plné moci zastupovat účastníka řízení, který je jejím členem; obdobně to platí, jde-li o pobočnou organizaci odborové organizace, která má právní osobnost. Soud neumožní zastoupení účastníka řízení odborovou organizací jen tehdy, týká-li se spor nebo jiná právní věc„ vztahu mezi podnikateli vyplývající z jejich podnikatelské činnosti“, anebo je-li v řízení předepsáno povinné zastoupení advokátem nebo notářem; rozhodnutí o tom nevydává. 5. Uvedené stanovisko Nejvyššího soudu posléze Nejvyšší soud sám promítl i do své následné praxe (srov. usnesení z 24.11.2016 pod sp. zn. 21 Cdo 3520/2016), v níž mimo jiné uzavřel, že soud při zkoumání podmínek pro výkon zástupčí činnosti odborové organizace nesmí (není oprávněn) posuzovat ani to, jaké jsou skutečné zájmy sdružení, ani okolnost, jaká naplňuje kritéria činností odborových organizací. Směrodatná je tu pouze skutečnost, že jde o právnickou osobu, která byla zapsána do spolkového rejstříku jako odborová organizace; jakékoliv další zkoumání jejího právního postavení nebo vyšetřování jí vykonávaných činností by představovalo nepřípustné zásahy do právního postavení odborových organizací, upraveného, zaručeného a garantovaného zejména mezinárodními smlouvami a právním řádem České republiky. Soud je podle uvedeného rozhodnutí oprávněn posuzovat pouze to, zda 1) byla odborová organizace zapsaná do spolkového rejstříku jako odborové organizace, 2) účastník je členem této odborové organizace, 3) odborová organizace přezvala zastoupení tohoto svého člena a 4) nejde o řízení ve věcech týkajících se vztahu mezi podnikateli vyplývající z podnikatelské činnosti. 6. Nicméně přístup Nejvyššího soudu ČR k zastoupení účastníka odborovou organizací byl následně zjevně ovlivněn i judikaturou Nejvyššího správního soudu, který v rozsudku z 29.3.2018 pod č.j. 9 As 79/2018-16, vyložil, že odborová organizace je dobrovolné sdružení minimálně tří zaměstnanců, kteří se rozhodli spojit své síly za účelem ochrany svých ekonomických a sociálních zájmů ve vztahu se zaměstnavatelem; podstatou činnosti odborové organizace je kolektivní dialog se zaměstnavatelem, během kterého hájí zájmy zaměstnanců včetně případného organizování odborových akcí. Taková odborová organizace pak může skutečně zastupovat své členy v soudních řízeních podle § 26 odst. 1 o.s.ř., nicméně takové oprávnění se odvozuje od postavení odborové organizace, která sdružuje zaměstnance za účelem zlepšení jejich postavení při sociálním dialogu se zaměstnavatelem a v žádném případě nelze připustit, aby došlo k vytvoření spolku osob, které se formálně označí za odborovou organizaci, aniž by směřovala k realizaci jejího hlavního účelu, a pouze zastupovala fyzické osoby v soudním řízení. Takový postup by byl obcházením obecného zákazu zastoupení účastníka řízení právnickou osobou a vedl by k nepřípustné aplikaci speciálních pravidel, které se zastupováním účastníka odborovou organizací týkají. 7. Na tyto závěry Nejvyššího správního soudu totiž reagoval Nejvyšší soud usnesení z 19.11.2019 pod č.j. 24 Cdo 747/2019-547 tak, že setrval na svém dříve vyjádřeném názoru (aniž se ovšem vypořádal s logickými a přesvědčivými argumenty Nejvyššího správního soudu), že soud není oprávněn posuzovat, jaké jsou skutečné zájmy sdružení, ani okolnost, jaká naplňuje kritéria činnosti odborových organizací, tedy zabývat se ve skutečnosti tím, zda označené sdružení je či není odborovou organizací. Nicméně připustil, aby se procesní soud zabýval tím, zda prostřednictvím takového zastoupení nedochází fakticky opakovaně k zastupování různých účastníků v různých soudních řízeních toutéž fyzickou osobou, neboť v takovém případě i podle Nejvyššího soudu by v takové činnosti bylo lze spatřovat obcházení ust. § 27 odst. 1 o.s.ř., které zapovídá opětovné vystupování fyzické osoby, která není advokátem, v různých věcech. 8. Na základě vyložené právní úpravy a stávajícího judikaturního rámce se obrátil odvolací soud na otce a současně i na jeho zastupující odborové sdružení s výzvou k doložení podmínek zastoupení. Jednak šlo o doložení vzniku členství otce u označené odborové organizace, což bylo doloženo písemnou přihláškou člena sdružení z [datum] a na to navazujícím zápisem z téhož data ze zasedání výboru zmocněnců, který je podle stanov uvedeného odborového sdružení podle [anonymizováno 6 slov] Stanov oprávněn k rozhodnutí o přijetí nového člena. Potud o oprávěnnosti zastoupení odborovou organizací nejsou pochyby. 9. Kromě této podmínky členství otce u uvedené odborové organizace se ovšem odvolací soud obrátil na uvedenou odborovou organizaci i s tím, zda [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (který reálně v této souzené věci jedná za uvedené odborové sdružení) jako fyzická osoba zastupuje či zastupoval v jiných věcech jiné účastníky řízení, přičemž se mělo jednat relevantní období posledních tří let. To právě ve vztahu k posouzení, zda v případě [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nedochází k obcházení ust. § 27 o.s.ř. Na tuto výzvu odborové sdružení reagovalo kromě pohrůžky o podnětu ke kárnému řízení, případné námitce podjatosti, včetně komentářů o nesmyslném, nesouvisejícím a šikanózním postupu soudu, tak že žádné informace tohoto druhu poskytnuty nebudou. Proto si odvolací soud sám z vlastní databáze věcí projednávaných jen a pouze u [název soudu] v posledním období tří let ověřil, že odborová organizace [anonymizováno] - [anonymizována dvě slova], zastupovalo některé z účastníků soudních řízení ve věcech [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] (toto zastoupení se posléze promítlo i v dalších věcech projednávaných v téže věci u odvolacího soudu pod jinými spisovými značkami), [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], přičemž vyjma věcí [spisová značka] a [spisová značka] za uvedenou odborovou organizaci jednal osobně [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. 10. S přihlédnutím k tomu, že zjištěný rozsah zastoupení odborovou organizací [anonymizováno] - [anonymizována dvě slova], resp. a především osobní ingerence Ing. [jméno] [příjmení], jako zmocněnce uvedené odborové organizace, bezpochyby zahrnuje výrazně širší rámec věcí projednávaných mimo [název soudu] (v rámci okresních soudů v obvodu působnosti [název soudu] [anonymizováno] jde o další nižší desítky případů), nasvědčuje takové zastoupení, že ve skutečnosti jde právě o případ, kdy prostřednictvím jinak přípustného zastoupení účastníka řízení odborovou organizací podle § 26 odst. 1 o.s.ř. tu dochází k zastoupení účastníků řízení v různých věcech toutéž fyzickou osobou, aniž ovšem jde o advokáta. Jde o případ, kdy zcela bezpochyby odborová organizace slouží (pravděpodobně) výhradně k tomu, aby její reprezentant či reprezentanti mohli a ve skutečnosti také reálně zastupovali různé účastníky řízení v různých věcech opakovaně, aniž ale jde o zastoupení advokátní. Takové zastoupení je ovšem v rozporu se smyslem a účelem zastoupení podle § 27 odst. 1 o.s.ř., jde o obcházení tohoto ustanovení, na což odvolací soud musel reagovat usnesením podle § 27 odst. 2 o.s.ř., tedy rozhodnutím o nepřipuštění zastoupení [role v řízení] odborovou organizací [anonymizováno] - [anonymizována dvě slova]. 11. Toto rozhodnutí znamená, že okamžikem doručení tohoto rozhodnutí dojde k zániku zastoupení [role v řízení] uvedenou odborovou organizací, přičemž otci zůstane zachováno právo zvolit si jiného zástupce, a to ať už z řad advokátů podle § 25 odst. 1, 2 o.s.ř., nebo prostřednictvím jiné fyzické osoby, u níž však současně nepůjde o situaci, že by šlo o fyzickou osobu zastupující různé účastníky v různých věcech opakovaně. Současně platí, že dosavadní zastoupení otce bylo řádné, neboť obecně platí, že do doby rozhodnutí o nepřipuštění zastoupení byl otec zastoupen a zástupcem realizované procesní úkony byly realizovány v souladu s plnou mocí otce uvedenému odborovému sdružení. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. Hradec Králové 21. dubna 2023 Mgr. Jan Ducháček předseda senátu