č. j. 30 Az 4/2023 - 59     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Rutschem ve věci žalobce:  A. C.  zast. JUDr. Ing. Jiřím Špeldou, advokátem  se sídlem Šafaříkova 666/9, 500 02 Hradec Králové proti žalovanému:  Ministerstvo vnitra Odbor azylové a migrační politiky poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. dubna 2023, č. j. OAM-199/ZA-ZA11-K01-2023, ve věci mezinárodní ochrany, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.  Odůvodnění:    I. Předmět řízení 1.   Shora označeným rozhodnutím žalovaného nebyla žalobci udělena mezinárodní ochrana dle § 12, § 13, § 14, § 14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). II. Obsah žaloby 2.   Žalobce označil žalované rozhodnutí za nezákonné a nepřezkoumatelné kvůli vadám předcházejícího správního řízení. Podle něj je správní řízení soubor pravidel, kterými se správní orgán při rozhodování musí řídit. Správní orgán je povinen zjistit přesně a úplně skutečný stav věci. V rozporu s tímto bylo celé řízení jednostranné a neobjektivní, neboť žalovaný porušil svou povinnost postupovat řádným procesním postupem v souladu s právním řádem ČR a se zásadami a principy správních orgánů. Dle jeho názoru bylo žalované rozhodnutí nedostatečně odůvodněno a žalovaným byl chybně vyložen zákon. 3.   Také uvedl, že informace použité žalovaným nejsou aktuální. Žalovaný měl při rozhodování o udělení či neudělení mezinárodní ochrany posoudit aktuální informace o zemi původu a podle názoru žalobce byl povinen zjistit přesně a úplně skutečný stav věci. 4.   Poté uvedl, že další důvody a skutečnosti svědčící o neobjektivnosti správního orgánu budou doplněny bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě 30 dnů. 5.   Na závěr navrhnul zdejšímu soudu, aby žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 6.   Žalovaný ve vyjádření uvedl, že nesouhlasí s žalobními námitkami, neboť ty nedokládají namítaná porušení zákonných ustanovení. Při rozhodování vzal v úvahu žalobcem uvedené skutečnosti a shromáždil k nim relevantní a aktuální informace o situaci v zemi původu. Rovněž vycházel z dostatečně zjištěného stavu věci, který svým rozsahem odpovídal předpokladům pro vydání rozhodnutí a má za to, že přijaté řešení odpovídalo okolnostem daného případu a je patřičným způsobem odůvodněno. 7.   Případ posuzoval ve všech souvislostech, zabýval se všemi skutečnostmi, které žalobce uvedl, a opatřil si potřebné podklady a objektivní informace pro rozhodnutí. Po jejich posouzení nezjistil žádné důvody pro udělení mezinárodní ochrany. 8.   Dále žalovaný uvedl, že obavy z odvedení do války nejsou relevantní, stejně jako přelití válečného konfliktu z Ukrajiny do Moldavska není aktuálně reálným. V podrobnostech pak odkázal na žalobou napadené rozhodnutí. 9.   Odkázal také na přílohu – Moldavsko, Radio Europa/Libera Moldova, 15. listopadu 2022, kterou přiložil k vyjádření a ve které se uvádí, že „vedoucí představitel podněsterského regionu Vadim Krasnoselskij tehdy v komentáři k prohlášení o provádění náboru občanů Podněstří do ruské armády prohlásil, že ‚region není zdrojem ohrožení sousedních států a dodržuje neutralitu…‘ “ 10. Považoval napadené rozhodnutí za zákonné, přezkoumatelné, vycházející z dostatečně zjištěného stavu věci a respektující ustálenou judikaturu. Žalobní argumentace podle něj nebyla způsobilá zpochybnit důvodnost rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany jak v podobě azylu, tak doplňkové ochrany. 11. Závěrem navrhnul, aby krajský soud žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítnul. IV. Jednání 12. Při jednání dne 29. 8. 2023 zástupce žalobce uvedl, že žalobce žádal o mezinárodní ochranu z důvodu bezpečností situace v zemi původu. Moldavsko je země, která sousedí s válečným konfliktem, dopadají tam zbytky ruských a dalších raket, žalobce se tam necítí bezpečně, je ohrožen na životě a zdraví a obává se i mobilizace, posledním důvodem byla i ekonomická situace v zemi původu. Měl za to, že správní orgán nedostatečně zvážil jeho důvody žádosti o mezinárodní ochranu a jeho obavy, proto podal žalobu. Měl za to, že správní orgán i soud by se měly dostatečně zabývat bezpečnostní situací v Moldavsku, která je špatná. 13. Žalovaný nejprve odkázal na obsah napadeného rozhodnutí, které považoval za řádně odůvodněné a také na své vyjádření k žalobě. Zdůraznil, že žaloba neobsahuje žádný konkrétní žalobní bod a v té podobě, v jaké byla předložena, je prakticky neprojednatelná, protože pouze v obecné rovině hovoří o pravidlech správního řízení a o tom že je potřeba zjistit úplně skutkový stav. Nenacházel v ní žádnou námitku proti napadenému rozhodnutí, tedy co konkrétně správní orgán nesprávně posoudil a z čeho žalobce názor, že je to špatně učinil. Dále rozšířil návrh tak, že navrhnul, aby soud žalobu jako neprojednatelnou na základě ustanovení § 37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „s. ř. s.“), odmítnul. 14. Po shrnutí skutkové situace žalobce osobně uvedl, že chce požádat o odpuštění a nebude již v budoucnu porušovat zdejší zákony. Také uvedl, že pojede domů a nebude porušovat tříměsíční lhůtu. 15. Zástupce žalobce poté navrhnul doplnit dokazování o články z internetu. Krajský soud návrhu na provedení těchto důkazů vyhověl. Nejprve se jednalo o článek ze dne 31.10.2022 s názvem „Sestřelená ruská raketa dopadla na moldavské území, informuje Kišiněv.“ V něm bylo uvedeno, že na moldavské území dnes ráno, tj. 31.10.2022, dopadla raketa sestřelená ukrajinskou protivzdušnou obranou. Zprávu uvedlo moldavské ministerstvo vnitra. Raketa se zřítila na okraji vesnice Naslavceva v okresu Sčitna na severu země u hranic s Ukrajinou. Incident se obešel bez obětí. Dále z něj vyplynulo, že Ukrajina se brání vzdušným útokům cílícím na infrastrukturu. Druhý článek byl ze dne 5.12.2022 pod názvem „Raketa dopadla za hranici Ukrajiny, úlomky se našli v moldavském sadu.“ Dle sdělení moldavské policie mělo dojít k nálezu úlomku rakety, která dopadla v regionu na severu země poblíž hranic s Ukrajinou, což uvedl státní informační web. Úřady a to ani ruské, incident oficiálně nekomentovaly. Ukrajinci hovoří o ruském teroru s tím, že mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí v reakci zopakoval výzvu, aby Kyjev dostal od svých partnerů více systémů protiraketové obrany. Uvedl také, že ruský raketový teror představuje hrozbu nejen pro Ukrajinu, ale také pro bezpečnost sousedních zemí. 16. Žalovaný navrhnul provést důkaz článkem, jež přiložil ke svému vyjádření, který se týkal vyjádření představitele Podněstří Vadima Kranoseljského. Článek se týkal situace v Podněstří z vojenského hlediska, konstatuje, že situace je relativně klidná. V další pasáži je uvedeno, že v dubnu 2022 ministerstvo obrany Velké Británie konstatovalo, že se Rusko pokouší verbovat vojáky v Podněstří a Ministerstvo zahraničních věcí a evropské integrace Moldavské republiky prohlásilo, že z důvodu informací o provádění náboru moldavských občanů v regionu vede jednání s velvyslancem Ruska. Poté je součástí vyjádření Vadima Krasnoseljkiho, který prohlásil, že region není zdrojem ohrožení sousedních států, dodržuje neutralitu a nadále se přiklání k zásadám řešení těchto otázek za jednacím stolem. 17. V závěrečném návrhu zástupce žalobce uvedl, že má za to, že nebyla dostatečně zhodnocena a zjištěna bezpečnostní situace v Moldavské republice, pro žalobce je pobyt v zemi původu nebezpečný z pohledu života a zdraví i z pohledu možné mobilizace a to ať už do jakékoli z armád. Měl za to, že správní orgán dostatečně nezjistil stav věci, a proto navrhnul, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení. 18. Žalobce dále osobně uvedl, že nebude uplatňovat žádnou náhradu nákladů řízení. 19. Žalovaný v závěrečném návrhu uvedl, že i s ohledem na jednání, v němž byly předloženy dva návrhy na dokazování, neshledal žalobu důvodnou. Důkazy označil za korespondující se zjištěními správního orgánu, které byly uvedeny už v napadeném rozhodnutí na straně 4 odstavec 2. Správní orgán s informacemi, že sestřelené rakety dopadají v blízkosti hranic s Ukrajinou, pracoval a v duchu toho hodnotil případ žalobce, nicméně trval na tom, že žaloba je tak obecná, že z ní nevyplývají žalobní body, které při jednání zazněly, ty měly být sděleny ve lhůtě pro podání žaloby a s ohledem na to žádal, aby zdejší soud žalobu odmítnul, případně zamítnul. V. Skutková zjištění a právní závěry krajského soudu 20. Na úvod soud připomíná, že dle § 75 odst. 2 věty prvé s. ř. s. soud přezkoumává napadené výroky rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Ohledně této problematiky odkazuje na závěry rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78: „… je třeba současně zdůraznit, že správní soudnictví je ovládáno zásadou dispoziční a koncentrační; od žalobce, který vymezuje hranice soudního přezkumu, se tedy oprávněně žádá procesní zodpovědnost. Soud za něj nesmí nahrazovat jeho projev vůle a vyhledávat na jeho místě vady napadeného správního aktu. Proto také, jak výše uvedeno, musí vymezení žalobního bodu - a setrvání na těchto mezích i v dalších fázích řízení - garantovat zásadu rovnosti účastníků řízení; stanoví tak i žalovanému meze jeho obrany, tedy to, k čemu se má vyjádřit a k čemu má předložit protiargumenty. Jestliže žalobní bod těmto požadavkům vyhovuje, je projednání způsobilý v té míře obecnosti, v níž je formulován, a případně - v mezích této formulace - v průběhu řízení dále doplněn. K tomu je ale třeba dodat, že míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod - byť i vyhovující - obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej. Není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by funkci žalobcova advokáta.“ 21. V přezkumném řízení soud ověřil z obsahu správního spisu následující rozhodné skutečnosti. 22. Žalobce podal žádost o udělení mezinárodní ochrany v České republice. Dne 8. 3. 2023 poskytl žalobce údaje k podané žádosti. Při této příležitosti uvedl, že do České republiky přicestoval z Moldavska přes Rumunsko, Maďarsko a Slovensko. Vyznává pravoslavné křesťanství. Nesympatizuje s žádnou politickou stranou a nikdy nebyl politicky aktivní. Do České republiky přicestoval již v srpnu roku 2022. V roce 2017 nebo 2018 byl tři měsíce v Německu, dříve také jezdíval do Ruska a na Ukrajinu. Do Ruska jezdil za prací a v roce 2022 ho na 5 let vyhostili, neměl totiž žádné povolení k pobytu. 23. K důvodům žádosti o mezinárodní ochranu žalobce uvedl, že v Moldavsku je podobná situace jako na Ukrajině, dopadají tam rakety a může být mobilizace. Také je tam velmi drahý život, drahý plyn a velká nezaměstnanost. Dále uvedl, že do České republiky přijel za bratrem na návštěvu s tím, že už se nechtěl vracet do země původu, chtěl zde pracovat legálně, aby se mu nestalo to, co v Rusku. V letech 2016 – 2017 sloužil v Moldavské armádě. Následně sdělil, že v okrese Soroki dopadly rakety, jsou tam slyšet výbuchy. Osobně je sice neviděl, ale četl o tom na internetu a říkali mu to známí. Práci se snažil získat nejdříve v Kišiněvě, ale byly tam příliš malé výplaty a drahé bydlení. V České republice poté bydlel u bratra a kamarádů, chtěl hledat práci, ale nevěděl jak. Peníze mu půjčovali kamarádi nebo rodina. V případě návratu do Moldavska nevěděl, co by ho čekalo, chtěl zůstat v České republice. Také prohlásil, že nebude již porušovat zákony a že pracovní vízum si v Moldavsku nevyřídil, protože nevěděl jak, a neměl na to peníze. Závěrem ještě uvedl, že mu zde bylo uloženo vyhoštění na jeden rok. 24. Jako podklady pro rozhodnutí si žalovaný opatřil zprávy ČTK s názvy: „Nasazení ruských vojáků v Podněstří do bojů není pravděpodobné, řekl diplomat“, „Prezidentka: Moldavsko zůstane prozápadní i přes energetické vydírání Ruska“, „Ruské řízené střely přeletěly podle úřadů přes vzdušný prostor Moldavska, Moldavská prezidentka varovala před snahami Ruska provést v zemi násilný převrat“, „Moldavská premiérka Natalia Gavrilitsaová a její vláda podaly demisi a Moldavský parlament schválil novou vládu, má prozápadní směřování.“ Dále si opatřil informaci Ministerstva zahraničních věcí ČR „Situace v Podněstří – Základní vojenská služba, bezpečností situace, možnost přesídlení do Moldavska a přístup ke službám, spolupráce v trestně právní oblasti“, dále informaci OAMP „Bezpečnostní a politická situace v zemi“ a zprávu Ministerstva vnitra ČR „Moldavsko – Základní přehled o zemi.“ 25. Následující odstavce se věnují právnímu hodnocení případu nadepsaným soudem. 26. Podle § 12 zákona o azylu se azyl cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec a) je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště. 27. Podle § 13 odst. 1 zákona azylu se azyl udělí rodinnému příslušníkovi azylanta, jemuž byl udělen azyl podle § 12 nebo § 14, se v případě hodném zvláštního zřetele udělí azyl za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude v jeho případě zjištěn důvod pro udělení mezinárodní ochrany podle § 12. 28. Podle § 14 zákona o azylu, jestliže v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude zjištěn důvod pro udělení mezinárodní ochrany podle § 12, lze v případě hodném zvláštního zřetele udělit azyl z humanitárního důvodu. 29. Podle § 14a odst. 1 zákona a azylu se doplňková ochrana udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště. Podle odstavce 2 téhož paragrafu se za vážnou újmu podle tohoto zákona považuje a) uložení nebo vykonání trestu smrti, b)               mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání žadatele o mezinárodní ochranu, c) vážné ohrožení života civilisty nebo jeho lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo d) pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky. 30. Podle § 14b odst. 1 zákona o azylu se rodinnému příslušníkovi osoby požívající doplňkové ochrany v případě hodném zvláštního zřetele udělí doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude v jeho případě zjištěn důvod pro její udělení. 31. K právnímu hodnocení případu krajský soud nejprve poznamenává, že ačkoli byla žaloba stručná a do značné míry obecná, bylo možné z ní seznat žalobní body, a proto nebylo důvodu vyhovět návrhu žalovaného na její odmítnutí pro neprojednatelnost. 32. Zdejší soud podrobně prostudoval správní spis. Z podkladů, které si žalovaný v projednávané věci opatřil, bylo možné seznat, jaká je situace v zemi původu žalobce. A že žalobcem tvrzené obavy z návratu do země původu nejsou na místě. Pakliže žalobce tvrdil, že shromážděné podklady a informace nejsou aktuální, bylo třeba, aby toto své tvrzení konkretizoval, v čem tato neaktuálnost spočívá a případně i nabídnul jiné zdroje, které svědčí o tom, že situace v zemi původu se oproti době rozhodování správního orgánu změnila. Nic takového nicméně žalobce neudělal, zůstal pouze u velice obecného tvrzení o neaktuálnosti podkladů a ani při jednání soudu netvrdil, že by se současná situace v Moldavsku oproti zjištěním žalovaného jakkoli změnila. Důkazy, které navrhnul a které byly při jednání provedeny, svědčí o situaci v Moldavsku v závěru roku 2022, žalovaný ale vydal napadené rozhodnutí dne 27. 4. 2023. Že by se od té doby situace v zemi původu změnila stran vyjádřených obav žalobce (bezpečnostní situace v zemi, mobilizace branců do armády) k horšímu, nebyla žalobcem nejen prokázáno, ale fakticky ani tvrzeno.  33. Ani zmínky o nezákonnosti a nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí zdejší soud nemohl vyslyšet. Žalovaný opatřil dostatek relevantních podkladů, dal možnost žalobci se k podkladům vyjádřit a rozhodnutí dostatečně a vyčerpávajícím způsobem odůvodnil. 34. Závěrem ještě musí krajský soud poznamenat, že k žalobcem přislíbenému doplnění žaloby ve lhůtě 30 dnů ani ke dni vydání tohoto rozsudku nedošlo; při jednání soudu v podstatě pouze mírně rozvinul svá žalobní tvrzení. 35. Žalobou napadené rozhodnutí tedy bylo vydáno v souladu se zákonem, proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.). 36. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaný, který měl ve věci plný úspěch, by měl právo na náhradu nákladů řízení před soudem proti žalobci, který ve věci úspěch neměl. Náhradu nákladů řízení nepožadoval. Z obsahu soudního spisu je navíc patrné, že žalovanému žádné náklady v řízení před soudem nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly, a proto soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.  V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Hradec Králové 29. srpna 2023 JUDr. Jan Rutsch v. r. samosoudce