č. j. 31 A 15/2023 -  79   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Magdalenou Ježkovou ve věci  žalobce:  F. Z.  zastoupen JUDr. Milanem Zápotočným, advokátem  se sídlem Telečská 1720/7, 586 01 Jihlava proti žalovanému:  Krajský úřad Královéhradeckého kraje sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 3. 2023, č. j. KUKHK-7731/SKZ/2022-30, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Rozhodnutím žalovaného ze dne 3. 3. 2023, č. j. KUKHK-7731/SKZ/2022-30 (dále jen „napadené rozhodnutí“), bylo rozhodnutí Městského úřad Vrchlabí, kanceláře starosty a tajemníka (dále jen „prvostupňový orgán“) ze dne 18. 1. 2022, č. j. MUVR/1771/2022/SCHJA (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) v části výroku I. písm. d) zrušeno a řízení zastaveno, ve výroku II. změněno a ve zbytku potvrzeno. Výrokem I. písm. c) prvostupňového rozhodnutí byl žalobce uznán vinným ze spáchání správního přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích (dále jen „zákon o některých přestupcích“), neboť se dopustil narušení občanského soužití vyhrožováním újmou na zdraví, když na e-mailovou adresu zaměstnankyně Správy Krkonošského národního parku (dále jen „Správa KRNAP“) paní Mgr. A. S. odeslal dne 4. 5. 2021 zprávu, ve které bylo uvedeno, že pokud v jeho přítomnosti bude zmiňovat zvýrazněný text tohoto e-mailu „dostane od něj facku, že vezme druhou o zem“. Za předmětný přestupek byl žalobci uložen správní trest napomenutí dle § 35 písm. a) a § 46 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“). II. Obsah žaloby 2. Žalobce tvrdí, že byl napadeným rozhodnutím (konkrétně výrokem II. a III.) zkrácen na svých právech. Dle žalobce spočívá zásadní vada řízení ve skutečnostech, že nebyla vyslechnuta klíčová svědkyně Mgr. A. S. a že žalobci nebylo umožněno klást této svědkyni otázky. 3. Žalovaný v odůvodnění svého původního rozhodnutí ze dne 1. 3. 2022, č. j. KUKHK-7731/SKZ/2022-2[1] (dále jen „rozhodnutí zrušené krajským soudem“) uvedl, že „vzhledem ke gradujícím sporům, které obviněný měl s A. S., nelze uvěřit tomu, že by svou výhružku mínil jako legraci, že by přeháněl a zveličoval své možnosti.“ Dle žalobce tak žalovaný v rozhodnutí zrušeném krajským soudem hodnotil skutečnosti na straně Mgr. A. S., aniž by se jí přímo zeptal. V tomto ohledu nenastal žádný posun. Žalovaný ani prvostupňový orgán nemohli dostát zásadě stanovené ustanovením § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), neboť bez výslechu klíčové svědkyně nemohli zjistit stav věci tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti. 4. Žalobce předložil e-mailovou zprávu ze dne 22. 12. 2020, kde Mgr. A. S. přeje žalobci šťastné a klidné svátky a vše nejlepší do Nového roku. Z této zprávy dle žalobce jednoznačně vyplývá, že pakliže by měl s Mgr. A. S. gradující spory, lze si jen těžko představit, že by mu poslala e-mail v tomto znění. 5. Žalovaný hodnotil i obsah zprávy klinické psycholožky Mgr. Č., čímž dle žalobce přiznal, že je rozhodné, jak věc vnímá sama Mgr. A. S. Žalobce dovozuje, že Mgr. A. S. má psychické problémy a v takovém případě nemůže být žalobce dle svého mínění odpovědný za to, jak předmětnou e-mailovou zprávu vnímala. 6. Žalobce je přesvědčen, že se žádného přestupku nedopustil, neboť z jeho postupu vyplývá, že není bezhlavý násilník, ale pouze zoufalý hospodář bránící se letité lži, manipulaci a svévoli ze strany zkorumpovaných úředníků ve struktuře Správy KRNAP. Dále žalobce v žalobě popisuje vztahy mezi ním a Mgr. A. S. a též mezi ním a Správou KRNAP. 7. K samotné e-mailové zprávě žalobce uvedl, že v e-mailu použil podmíněnou nadsázku. Žalovaný ani prvostupňový orgán nepátrali po souvislostech celé situace a nemohlo tak dojít k naplnění požadavku na řádné zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti. 8. K prokázání svých tvrzení navrhl žalobce provedení následujících důkazů: -    prvostupňové rozhodnutí, -    napadené rozhodnutí, -    rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 6. 2022, č. j. 31 A 10/2022-51 (dále jen „rozsudek krajského soudu ze dne 24. 6. 2022“), -    rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 7. 2022, č. j. KUKHK-773/SKZ/2022-15 -    rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 1. 2023, č. j. 31 A 24/2022-60 (dále jen „rozsudek krajského soudu ze dne 18. 1. 2023“), -    výslech Mgr. A. S. (k prokázání, že ve vztahu k Mgr. A. S. nedošlo ke spáchání přestupku), -    výslech L. V. (k prokázání psychických problémů Mgr. A. S.) a -    e-mail ze dne 20. 12. 2020 (k prokázání vztahu žalobce a Mgr. A. S.). 9. Žalobce navrhl, aby krajský soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. 10. Žalobce dne 14. 6. 2023 zaslal krajskému soudu doplnění žaloby, ve kterém uvedl, že osoba ze Správy KRNAP nebo jiný subjekt spolupracující se Správou KRNAP se snaží o jeho likvidaci a dovodil, že výslechem Mgr. A. S. by bylo možné též zjistit totožnost této osoby. K prokázání svých tvrzení doložil Úřední záznam Policie ČR ve věci poskytnutí krátkodobé ochrany osob ze dne 26. 1. 2023 a záznam SMS komunikace mezi ním a P. S., zaměstnancem žalobce, který žalobci sdělil, že byl najat na jeho likvidaci. III. Vyjádření žalovaného 11. Žalovaný má za to, že i bez výslechu Mgr. A. S. bylo možné dojít k závěru, že obviněný vůči ní spáchal stíhaný přestupek proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona o některých přestupcích. 12. Ke zprávě klinické psycholožky Mgr. Č. žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že tato zpráva je ve spise založena, dále uvedl, co je v ní popsáno a že krajský úřad význam zprávy nepřeceňuje. Zpráva psycholožky byla zmíněna v souvislosti s úvahami o ukládaném trestu. 13. Pokud jde o spory žalobce se Správou KRNAP, jejich existenci žalovaný nijak nezpochybnil, naopak k nim přihlédl ve prospěch žalobce při ukládání správního trestu. K tomu, že dlouhodobé spory žalobce s pracovníky Správy KRNAP nemohou mít vliv na právní posouzení stíhaného jednání, se vyjádřil i krajský soud v dřívějších rozsudcích. 14. Další část žalobních námitek podle názoru žalovaného nesouvisí s předmětem souzené věci. Důkazní návrhy žalobce na výslech svědků Mgr. S. a L. V. považuje žalovaný za nadbytečné. 15. Žalovaný navrhuje, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. IV. Jednání soudu 16. Žalobce se se svým zástupcem omluvili z jednání konaného dne 30. 8. 2023 a současně požádali, aby bylo rozhodnuto bez jejich přítomnosti. Samosoudkyně vyhlásila usnesení, dle kterého bude jednáno v nepřítomnosti žalobce. 17. Pověřený pracovník žalovaného odkázal na vyjádření k žalobě. Následně samosoudkyně zrekapitulovala průběh řízení a vynesla usnesení, kterým zamítla návrh žalobce na provedení důkazů před soudem. V závěrečném návrhu pověřený zástupce žalovaného navrhl žalobu zamítnout. V. Posouzení věci krajským soudem 18. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních námitek v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Krajský soud dospěl k rozhodnutí uvedenému v záhlaví a odůvodňuje jej následovně. Skutkový stav 19. Podle správních orgánů se žalobce dopustil přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona o některých přestupcích. Přestupek měl být spáchán prostřednictvím e-mailové zprávy, kterou měl žalobce zaslat dne 4. 5. 2021 na služební e-mailovou adresu pracovnice Správy KRNAP Mgr. A. S. 20. Krajský soud ve svém rozsudku ze dne 18. 1. 2023 vrátil žalovanému věc k dalšímu řízení z důvodu nepřezkoumatelnosti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 7. 2022. Krajský soud vytknul žalovanému absenci odůvodnění skutkových a právních závěrů vztahujících se k výroku III. rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 7. 2022 a nevypořádání se s návrhem obviněného na provedení důkazů výslechem svědkyně Mgr. A. S. 21. Žalovaný v napadeném rozhodnutí (v souladu s právním názorem krajského soudu vysloveným v rozhodnutí ze dne 18. 1. 2023) podrobně odůvodnil výrok III., kterým mj. potvrdil výrok I. písm. c) prvostupňového rozhodnutí zabývající se přestupkem proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona o některých přestupcích vůči Mgr. A. S. Žalovaný uvedl, že v řízení před prvostupňovým orgánem bylo nade vši pochybnost prokázáno, kdo předmětný e-mail zaslal a tento závěr podporují i podklady vzešlé z prověřování věci v trestním řízení. Sám žalobce zaslání e-mailové zprávy nepopřel, pouze bagatelizoval její obsah. Výhružka žalobce, že Mgr. S. od něj „dostane facku, že vezme druhou o zem“, je zcela konkrétní, násilná a kdokoli by byl na místě Mgr. S., musel by se cítit ohrožen na zdraví. Způsob formulace výhružky vylučuje, že by se mohlo jednat o nadsázku a legraci, jak namítl žalobce, či o jakési neobratné vyjádření. Není podstatné, jak si obsah zprávy vykládá sám žalobce, ale jak zpráva působí navenek v dané situaci a za daných okolností. Žalobce tak zasláním zprávy ze dne 4. 5. 2021 narušil občanské soužití, a to způsobem, který naplňuje znaky skutkové podstaty přestupku podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona o některých přestupcích, včetně znaku materiálního, kdy jednoznačně jde o čin společensky škodlivý. Nedopustil se pouhé neslušnosti, kterou by bylo možné přejít. Vzhledem ke svým životním zkušenostem, věku a faktu, že zprávu napsal ženě, musel být žalobce minimálně srozuměn s tím, že tak naruší občanské soužití a způsobí následek přestupku. Popsaným okolnostem odpovídá zavinění ve formě úmyslu nepřímého. 22. K neprovedenému důkazu, tedy výslechu Mgr. A. S., žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že považuje tento důkazní návrh za nadbytečný. V řízení bylo dostatečně prokázáno, že to byl žalobce, kdo napsal Mgr. A. S. a Mgr. B. uvedené e-mailové zprávy. Intepretace obsahu zprávy ze strany Mgr. A. S. je nerozhodná pro posouzení, zda byl spáchán přestupek proti občanskému soužití. Obsah zprávy, tj. výhružku fackou je nutno hodnotit objektivně „očima průměrného adresáta“. Eventuální psychické potíže Mgr. S., i kdyby byly prokázány, neopravňují obviněného k jednání, které je mu kladeno za vinu. Svědecká výpověď Mgr. S. není potřebná ani k objasnění povahy sporů obviněného se Správou KRNAP. Charakter sporů je dostatečně zjevný z listin založených ve spise. 23. Zprávu psycholožky Mgr. Č. žalovaný hodnotil v souvislosti s úvahami o uložení trestu, kdy v napadeném rozhodnutí uvedl: „Ze zprávy Mgr. Č. ze dne 16. 12. 2021, jež je založena ve spise, vyplývá, že Mgr. S. se klinické psycholožce svěřila s tím, že po obdržení výhružného e-mailu se bála, měla noční můry, nemohla spát. Zmíněno bylo podezření na posttraumatickou stresovou poruchu. Aniž by krajský úřad obsah zprávy Mgr. Č. přeceňoval, je zjevné, že jednání obviněného do života Mgr. S. určitým negativním způsobem zasáhlo.“ Právní hodnocení 24. Krajský soud při posouzení této věci vycházel z ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona o některých přestupcích, který zní: „Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že […] c) úmyslně naruší občanské soužití tak, že 1. jinému vyhrožuje újmou na zdraví, 2. jiného nepravdivě obviní z přestupku, 3. se vůči jinému dopustí schválnosti, nebo 4. se vůči jinému dopustí jiného hrubého jednání.“ 25. Obligatorním znakem přestupku podle výše uvedeného ustanovení je narušení občanského soužití. Občanské soužití, jako neurčitý právní pojem, je definován jako určitý souhrn ustálených pravidel jednání a chování ve společnosti, který je založen na respektování práv ostatních lidí, jejichž dodržování v určitém čase a místě je ve společnosti obvyklé (viz Komentář. Jemelka, Luboš, Vetešník, Pavel. Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Zákon o některých přestupcích. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 969). 26. Jak již krajský soud konstatoval ve svém rozhodnutí ze dne 24. 6. 2022 pro přestupek proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona o některých přestupcích platí, aby protiprávní jednání mělo schopnost narušit občanské soužití, a zároveň bylo možné toto jednání klasifikovat jako vyhrožování ublížením na zdraví. Krajský soud v tomto souhlasí s žalovaným, že výhružka poslaná Mgr. A. S., že „dostane facku, že vezme druhou o zem“ je zcela konkrétní, násilná a kdokoli by byl na místě Mgr. S., musel by se cítit ohrožen na zdraví. Současně uvedenou výhružku nelze považovat za neslušnost, ale představuje takové závažné jednání, které je způsobilé vzbudit v adresátovi důvodnou obavu z ublížení na zdraví. Jde totiž o explicitně vyjádřený konkrétní způsob, jakým žalobce popisuje násilné jednání, které směřuje výhrůžkou vůči konkrétní osobě, a to vůči paní Mgr. A. S.. Krajský soud též konstatuje, že jednání představuje narušení občanského soužití, neboť je obvyklé, že takové jednání nerespektuje práva druhých a porušuje pravidla chování ve společnosti, neboť se jedná o výhrůžku hrubým a násilným jednáním. 27. Nelze přisvědčit žalobci, že jde o podmíněnou nadsázku, neboť za daných okolností a v daném momentu je tato výhrůžka způsobilá vzbudit důvodné obavy o zdraví a není podstatné, jak si takové vyřčení interpretuje žalobce. Stejně tak krajský soud nepřisvědčil ani námitce žalobce, že je pro posouzení dané věci nutné posoudit, jak předmětnou zprávu vnímala přímo Mgr. A. S. Ta má dle žalobce psychické problémy, tudíž žalobce nemůže být za její vznímání e-mailové zprávy zodpovědný.  Krajský soud opětovně konstatuje, že je žádoucí posuzovat předmětné jednání objektivně pohledem osoby, která, kdyby se ocitla v obdobném postavení jako adresát, by mohla mít důvodné obavy z jí adresovaného jednání. Tak žalovaný i v případě předmětného přestupku učinil a dospěl k závěru (s nímž se krajský soud plně ztotožňuje), že byly naplněny formální znaky i materiální znak skutkové podstaty správního přestupku, neboť prokázaným jednáním žalobce narušil pravidla společenského chování a svojí intenzitou, hrubostí a nebezpečím, které výhrůžka vyvolává (neboť jde o zdraví jiné osoby), naplňuje rovněž i znak materiální škodlivosti. Zprávu psycholožky Mgr. Č. žalovaný nehodnotil v rámci úvah o samotném spáchání přestupku, ale v rámci úvah o ukládaném trestu. Ani v rámci těchto úvah však nepřipisoval zprávě psycholožky žádnou podstatnou váhu (v podobě přitěžující okolnosti), neboť žalobci byl uložen nejmírnější možný správní trest- napomenutí. 28. Krajský soud rovněž opětovně uvádí, že spory mezi žalobcem a zaměstnanci Správy KRNAP jsou pro posouzení dané věci irelevantní, neboť ani ty (v případě jejich prokázání) neopravňují k jednání kladenému žalobci za vinu (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 2. 2022, č. j. 54 A 9/2021-47). 29. Žalobce v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí navrhl provedení důkazu, a to výslech Mgr. A. S. Jeho neprovedení považuje za zásadní vadu řízení. Krajský soud konstatuje, že s návrhem účastníka na provedení důkazů je třeba se vždy vypořádat. Pakliže správní orgán navržený důkaz neprovede, musí v odůvodnění rozhodnutí uvést důvod, pro který důkaznímu návrhu nevyhověl. V opačném případě jde o tzv. opomenutý důkaz, jenž zakládá nepřezkoumatelnost rozhodnutí (srov. rozsudek NSS ze dne 30. 5. 2018, č. j. 4 As 21/2007 – 80). Žalovaný své rozhodnutí navržený důkaz neprovést v napadeném rozhodnutí náležitě odůvodnil (viz bod 22 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Krajský soud se s tímto odůvodněním plně ztotožňuje. 30. Dle krajského soudu správní orgány vzaly v potaz všechny rozhodné skutečnosti, v souladu s § 3 správního řádu zjistily stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a svá rozhodnutí náležitě odůvodnily (krasjký soud ve zbytku na rozhodnutí správních orgánů odkazuje). E-mail zaslaný Mgr. A. S. dne 22. 12. 2020, ve kterém žalobce žádala o zaslání pastevních deníků a připojila též zdvořilostní přání šťastných a klidných vánočních svátků a všeho nejlepšího do Nového roku tyto závěry nerozporuje. 31. K doplnění žaloby krajský soud konstatuje, že žalobcem tvrzené skutečnosti v něm uvedené se netýkají posouzení předmětného přestupku, a proto k němu krajský soud při posuzování dané věci nepřihlížel.  VI.  Závěr a náklady řízení 32. Krajský soud z výše uvedených důvodů shledal, že námitky uplatněné žalobcem jsou nedůvodné. Jelikož v řízení nevyšly najevo ani žádné vady, k nimž musí přihlížet z úřední povinnosti, zamítl žalobu dle § 78 odst. 7 s. ř. s. 33. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch; žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly. Poučení: Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Hradec Králové 30. srpna 2023 JUDr. Magdalena Ježková v. r. samosoudkyně   [1]  pozn. krajského soudu: Rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 3. 2022, č. j. KUKHK-7731/SKZ/2022-2, zrušil Krajský soud v Hradci Králové rozhodnutím ze dne 24. 6. 2022, č. j. 31 A 10/2022 – 51 a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Následné rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 7. 2022, č. j. KUKHK 7731/SKZ/2022-15 Krasjký soud v Hradci Králvé taktéž zrušil rozhodnutím ze dne 18. 1. 2023, č. j. 31 A 24/2022-60.