č. j. 32 Ad 20/2022 - 38     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobce:  F. R. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení  se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované o námitkách, ze dne 7. 9. 2022, č. j. X, o invalidní důchod, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 7. 9. 2022, č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 3. 5. 2022, č. j. X (dále také jen „prvostupňové rozhodnutí“), zamítla žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu podle § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp“) a pro nesplnění podmínek § 39 odst. 2 písm. b) a c) zdp s odůvodněním, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Jičín ze dne 12. 4. 2022 (dále jen „OSSZ“) je žalobce nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a)  zdp. Proti tomu rozhodnutí podal žalobce námitky, v nichž popsal své zdravotní potíže a namítal zhoršení svého zdravotního stavu.  Požádal o jeho přehodnocení a přiznání invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně. 2. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 7. 9. 2022, č. j. X (dále také jen „napadené rozhodnutí“) žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila prvostupňové rozhodnutí. V odůvodnění rozhodnutí uvedla, že přezkoumala prvostupňové rozhodnutí v celém rozsahu včetně rozsahu uplatněných námitek, posoudila invaliditu žalobce a v tomto směru odkázala na vypracovaný nový posudek o invaliditě ze dne 30. 8. 2022, dle kterého je žalobce invalidní pro invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zdp. Konečná míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce byla tímto posudkem o invaliditě stanovena ve výši 40%. Žalovaná v rozhodnutí vyjmenovala, z jakých odborných lékařských nálezů lékař Lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení,  pracoviště pro námitkové řízení Hradec Králové (dále také jen „lékař ČSSZ“) při novém posouzení vycházel (viz strana 1 – 2 napadeného rozhodnutí), v diagnostickém souhrnu uvedla, že u žalobce byla zjištěna tato zdravotní postižení: hereditární motorická a senzorická neuropatie Charcot-Marie-Tooth 4C (6/2010) s prokázanou molekulárně genetickou mutací SH3TC2 v homozygotním stavu; levostranná hrudní skolióza; stav po operaci obou přednoží pro neurogenní deformitu v roce 2015 a 2016 s reoperací oboustranně (12/2016); subluxace kyčle vlevo (operace 1/2020); stav po operaci páteře (2013); stav po operaci pravého kolena (2014); epilepsie od 4 let věku, bez medikace; pollinosis, v dětství astma bronchiale, nyní v remisi; stav po zlomenině vřetenní kosti (2008); stav po korekční operaci uší v roce 2005. Lékař ČSSZ uvedl, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je hereditární motorická a senzorická neuropatie Charcot-Marie-Tooth 4C (6/2010) s prokázanou molekulárně genetickou mutací SH3TC2 v homozygotním stavu. Uvedené zdravotní postižení odpovídá postižení uvedenému v kapitole VI (postižení nervové soustavy), položce 9b (postižení periferních nervů, polyradikuloneuritidy, neuropatie – středně těžké funkční postižení) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 359/2009 Sb.“), pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti v rozmezí míry 20-40% na horní hranici 40%, která se ve smyslu § 3 citované vyhlášky nezvyšuje. Lékař ČSSZ uvedl, že od posledního posouzení nedošlo k posudkově významné změně zdravotního stavu, která by odůvodňovala uznání vyššího stupně invalidity. Konstatoval, že se jedná o středně těžké funkční postižení, ostatní zdravotní postižení uvedená v diagnostickém souhrnu byla zhodnocena při celkovém posouzení. Žalovaná proto dospěla k závěru, že posudkový závěr OSSZ Jičín ze dne 12. 4. 2022 lze jako správný potvrdit. Žalovaná v napadeném rozhodnutí dále vysvětlila princip posuzování zdravotního stavu na základě příslušných ustanovení vyhlášky č. 359/2009 Sb. a zákona o důchodovém pojištění a shrnula, že k návrhu žalobce byl jeho zdravotní stav komplexně posouzen s odborným lékařským závěrem, že z důvodu zjištěné konečné míry poklesu pracovní schopnosti ve výši 40% u něho nedošlo ke změně stupně invalidity, jeho zdravotní stav nadále odpovídá invaliditě prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zdp,  a proto byly  námitky jako nedůvodné zamítnuty.  II. Obsah žaloby 3. V podané žalobě žalobce obdobně jako v námitkách brojil proti posudkovému závěru o posouzení svého zdravotního stavu. 4. Popsal své zdravotní potíže, uvedl, že od narození je postižen hereditární motorickou i senzorickou neuropatií Charcot-Marie-Tooth 4C s trvalou progresí. Uvedl, že z lékařské zprávy z ortopedické ambulance MUDr. P. S. ze dne 11. 2. 2022 vyplývá, že od poslední kontroly došlo ke zhoršení jeho zdravotního stavu – k progresi deformit obou chodidel a palce pravé nohy, zhoršil se nášlap i přes provedené korekční operace (musí podstoupit další), a tím dochází k těžkému poškození jeho mobility. Velké problémy mu činí setrvat v jedné poloze, začal trpět třesem horních končetin s omezenou schopností drobné motoriky prstů na rukou. Z lékařské zprávy MUDr. Z. K. z Neurologické kliniky FN v HK, ze dne 10. 10. 2022 vyplývá celkové zhoršení jeho zdravotního stavu (obě lékařské zprávy doložil ke své žalobě). 5. Žalobce namítl, že při posouzení jeho zdravotního stavu nebylo v rozporu s § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. zohledněno, že v důsledku působení více zdravotních postižení došlo k většímu poklesu jeho pracovní schopnosti. Žalovaná rovněž nezohlednila skutečnost, že vrozené onemocnění nervů projevující se ochrnutím na dolních končetinách, které je v současné době neléčitelné a s trvalou progresí, včetně stavu po operaci skoliózy páteře, trvale ovlivňuje jeho pracovní schopnosti. Žalovaná tak v rozporu s § 39 zdp nezohlednila skutečnost, že může soustavně vykonávat pracovní činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti jen s výrazným pracovním omezením. 6. Navrhl proto, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.    III. Vyjádření žalované 7. Žalovaná ve svém vyjádření zopakovala předmět řízení a setrvala na správnosti napadeného rozhodnutí. Upozornila, že nelze přihlédnout k lékařským zprávám (žalobcem doložené zprávě z 10. 10. 2022), které jsou po datu vydání napadeného rozhodnutí. Navrhla k důkazu vyhotovení posudku u příslušné Posudkové komise MPSV ČR, která je povolána k posouzení zdravotního stavu pojištěnců a míry poklesu pracovní schopnosti pro účely přezkumného soudního řízení. IV. Skutkové a právní závěry krajského soudu 8. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst.  1 s. ř. s.). O žalobě rozhodl při jednání, z něhož se žalobce předem řádně omluvil a souhlasil s projednáním věci v jeho nepřítomnosti. Soud konstatoval splnění podmínek § 49 odst. 3 s. ř. s. a jednal v nepřítomnosti žalobce. 9. V přezkumném řízení soud konstatoval k důkazu z lékařské dokumentace OSSZ Jičín posudek lékaře OSSZ ze dne 12. 4. 2022 a posudek lékaře ČSSZ ze dne 30. 8. 2022, jejichž závěry co do stanovení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce, konečné míry poklesu pracovní schopnosti (40%), posouzení stupně invalidity jako nadále odpovídající invaliditě prvního stupně ve smyslu § 39 odst. 2 písm. a) zdp, jsou shodné. 10. V projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále také jen „PK MPSV“ nebo „PK“ nebo „posudková komise“), jak vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. 11. Z těchto důvodů požádal krajský soud PK MPSV s pracovištěm v Hradci Králové  o vypracování posudku o zdravotním stavu žalobce, který byl vyhotoven po jednání komise konaném dne 8. 3. 2023 za přítomnosti žalobce. PK zasedala v řádném složení za účasti odborného lékaře z oboru neurologie, zdravotní stav žalobce hodnotila na podkladě spisové dokumentace OSSZ, spisové dokumentace ČSSZ - Lékařské posudkové služby, a odborných lékařských nálezů v nich obsažených, na podkladě zdravotnické dokumentace od ošetřující praktické lékařky a na základě vlastních poznatků. Žalobce byl při jednání komise přešetřen odbornou lékařkou.  Po jejich vyhodnocení stanovila PK za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce dědičnou motorickou a senzorickou neuropatii Charcot-Marie-Tooth 4C s geneticky prokázanou mutací SH3TC2 v homozygotním stavu (v roce 2010). 12. V posudkovém závěru PK uvedla, že u žalobce i přes veškerou dostupnou péči a jeho vlastní iniciativu a sebekázeň (pravidelné plavání, každodenní cvičení, střídmá dieta) dochází k postupné progresi základního onemocnění (CMT) a zejména ortopedických komplikací. PK uvedla, že žalobce má postiženy nervy dolních končetin od bérců až na stehna, na horních končetinách má postiženy akrální části, projevující se menší šikovností prstů rukou, atrofií interoseálních svalů, sníženou svalovou sílou, poruchou citlivosti. Má postiženy břišní svaly – nevýbavné reflexy, ty jsou i na dolních končetinách.  Dále trpí hypotrofií a hypotonií svalů obou dolních končetin – nepostaví se na paty, na špičky jen náznakově. Tato postižení vyplývají ze základního onemocnění (CMT), druhotně způsobují rozvoj výrazných ortopedických komplikací. Těžké deformity obou nohou jsou řešeny opakovaně korekčními operacemi, avšak s jen přechodným efektem při trvání základního onemocnění. Přetrvává zkrácení LDK 3 cm. Dále je přítomno postižení páteře, chůze je oboustranně peroneální - více vpravo, tzv. „čapí chůze“.  Uvedený zdravotní stav posudková komise zhodnotila ve shodě s předchozími posudkovými orgány podle kapitoly VI, položky 9b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. jako středně těžké postižení, rozdílně však hodnotila závažnost základního onemocnění, pro které zvolila horní hranici procentního rozpětí (20-40%), tj. 40%, kterou podle § 3 odst. 1 cit. vyhlášky navýšila o 10% pro ortopedické komplikace (další výše uvedené diagnózy považovala za posudkově nevýznamné). Konečná míra poklesu pracovní schopnosti tak činí 50%. 13. Uvedla, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce trpěl dědičným onemocněním nervové soustavy, které je zatím nevyléčitelné. Proto PK i přes žalobcův nízký věk (23 let) nestanovila kontrolní lékařskou prohlídku. Zdravotní stav žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí odpovídal invaliditě druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zdp. Datum změny invalidity PK stanovila od 11. 2. 2022, tj. dnem ortopedického nálezu MUDr. Smetany. 14. Při jednání soud konstatoval přípis žalobce ze dne 17. 4. 2023,  v němž odkázal na podanou žalobu a vyslovil souhlas se závěry posudku PK MPSV v Hradci Králové ze dne 8. 3. 2023, náhrady nákladů řízení se vzdal.  Pověřená pracovnice žalované ponechala konečné rozhodnutí na úvaze soudu, náklady řízení nežádala. 15. Krajský soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy provedenými v řízení před správním orgánem (§ 77 odst. 2  s. ř. s.) a po provedeném dokazování v návaznosti na příslušná zákonná ustanovení dospěl k závěru, že žaloba  je   d ů v o d n á. 16. Podle ustanovení § 39 odst. 1 zdp je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 17. V odstavci (2) cit. ustanovení je uvedeno, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 18. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se považuje zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti pojištěnce významné pro jeho pracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 1 rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok (§ 26 zdp). 19. Podle ustanovení § 39 odst. 4 zdp se při určování poklesu pracovní schopnosti vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. 20. Procentní míry poklesu pracovní schopnosti jsou uvedeny v příloze k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje se posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). 21. Podle ustanovení § 2 odst. 1 cit. vyhlášky je pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. 22. Je-li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce více zdravotních postižení, jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce (odst. 3 cit. ustanovení). 23. V § 3 citované vyhlášky se uvádí: (1) V případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů.  (2) V případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce má takový vliv na jeho schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, že pokles pracovní schopnosti pojištěnce je větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů. (3) Zvýšení horní hranice míry poklesu pracovní schopnosti podle odstavců 1 a 2 nesmí v úhrnu převýšit 10 procentních bodů. 24. V § 4 citované vyhlášky se uvádí: (1) V případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce nemá vliv, popřípadě má jen nepodstatný vliv na schopnost pojištěnce využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti a v důsledku toho je pokles pracovní schopnosti pojištěnce menší, než odpovídá dolní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto dolní hranici snížit až o 10 procentních bodů. (2) V případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce je stabilizovaný nebo pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení a v důsledku toho je pokles pracovní schopnosti pojištěnce menší, než odpovídá dolní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto dolní hranici snížit až o 10 procentních bodů. (3) Snížení dolní hranice míry poklesu pracovní schopnosti podle odstavců 1 a 2 nesmí v úhrnu převýšit 10 procentních bodů. 25. Rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na lékařském odborném posouzení. Posuzování míry poklesu pracovní schopnosti je otázkou medicínskou a soud si o této otázce nemůže učinit úsudek sám, neboť nemá odborné medicínské znalosti (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2017, č. j. 8 Ads 180/2016 – 50, všechna zde citovaná rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz). V rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, č. j. 6 Ads 11/2013-20, se uvádí: „správní soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod nepřezkoumává. Nejsou-li namítány jiné vady řízení, správní soud v řízení o správní žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity a změny jejího stupně, resp. v řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu, ověřuje pouze to, zda posudek příslušné posudkové komise, o nějž se opírá správní rozhodnutí, je úplný a přesvědčivý (test úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku), případně – namítal-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (test řádného složení posudkové komise).“ 26. Napadeným rozhodnutím ve spojení s  prvostupňovým rozhodnutím byla žalobci zamítnuta žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zjištěné míry poklesu pracovní schopnosti o 40% s tím, že je i nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zdp. V řízení před krajským soudem bylo posudkem PK MPSV s pracovištěm v Hradci Králové ze dne 8. 3. 2023 prokázáno, že žalobce byl od 11. 2. 2022, a tedy i k datu vydání napadeného rozhodnutí (7. 9. 2022)  invalidní pro invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zdp. Krajský soud své konečné rozhodnutí opírá o závěry posudku PK MPSV, který se liší od posouzení lékařem OSSZ i lékařem ČSSZ v námitkovém řízení, z nichž žalovaná vycházela při svém rozhodování. Posudek PK MPSV soud považuje za objektivní a přesvědčivý, tento plně dostál požadavkům vyjádřeným ve výše citovaném rozsudku Nejvyššího správního soudu.   Obsahuje analýzu zdravotního stavu žalobce, stanovení rozhodujícího zdravotního postižení na podkladě odborných nálezů, stanovení data změny stupně invalidity a odpovídá na námitky žalobce s náležitým odůvodněním posudkového závěru (viz výše).       27. Podle § 41 odst. 3 zdp se při změně stupně invalidity nově stanoví výše invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity. 28. Podle § 56 odst. 1 písm. e) zdp, zjistí-li se, se změnily skutečnosti rozhodné pro výši důchodu nebo pro nárok na jeho výplatu, postupuje se obdobně podle ustanovení písmene b) nebo c). Podle § 56 odst. 1 písm. b) zdp, zjistí-li se, že důchod byl přiznán nebo je vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen, anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, důchod se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží. 29. Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že v  řízení před správními orgány došlo k vadám, pro které krajskému soudu nezbylo, než zrušit žalobou napadené rozhodnutí žalované podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s., neboť soud zjistil skutkový stav věci jinak, než žalovaná v původním správním řízení. Současně věc vrací žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.), v němž žalovaná bude vycházet z výsledků zjištěných krajským soudem, tedy, že žalobce byl ode dne 11. 2. 2022 invalidní pro invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zdp. V tomto směru žalovaná provede změnu prvostupňového rozhodnutí a v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o důchodovém pojištění rozhodne o doplatku invalidního důchodu od 11. 2. 2022 do doby nového rozhodnutí. 30. Právním názorem, který soud vyslovil ve zrušujícím rozsudku, je v dalším řízení správní orgán vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). V. Náklady řízení 31. Výrok o náhradě nákladů řízení soud odůvodňuje ustanovením § 60 odst. 1  s. ř. s. Úspěšný žalobce by měl právo na náhradu nákladů řízení před soudem proti žalované, která ve věci úspěch neměla. Žalobce však žádné náklady řízení nepožadoval, a proto soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na jejich náhradu. Poučení: Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Hradec Králové 20. dubna 2023 JUDr. Ivona Šubrtová v. r. samosoudkyně