č. j. 32 Ad 5/2023 - 61   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobce:  R. B. zastoupený JUDr. Janem Malým, advokátem Advokátní kancelář Hartman, Jelínek, Fráňa a partneři, s. r. o. se sídlem Sokolská 5/49, 186 00 Praha 8 proti žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 pracoviště Hradec Králové, Slezská 839, 502 00 Hradec Králové v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované o námitkách, ze dne 14. 6. 2023, č. j. X, o invalidní důchod, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 14. 6. 2023, č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 146 Kč k rukám jeho zástupce, a to do deseti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I.                 Vymezení věci 1.   Žalovaná rozhodnutím ze dne ze dne 20. 3. 2023, č. j. X (dále také jen „prvostupňové rozhodnutí“) zamítla žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp“) s odůvodněním, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Hradec Králové ze dne 27. 2. 2023 (dále jen „OSSZ“) není žalobce invalidní. Dle uvedeného posudku poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pracovní schopnost žalobce o 30% a nesplňuje tak podmínku invalidity dle § 39 odst. 1 zdp, tj. pokles pracovní schopnosti nejméně o 35%. 2.   Žalovaná rozhodnutím ze dne 14. 6. 2023, č. j. X (dále také jen „napadené rozhodnutí“) zamítla námitky žalobce a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. Odůvodnila, že přezkoumala prvostupňové rozhodnutí v celém rozsahu včetně rozsahu uplatněných námitek, posoudila invaliditu žalobce a v tomto směru odkázala na vypracovaný nový posudek o invaliditě ze dne 2. 6. 2023, dle kterého žalobce není invalidní ve smyslu ustanovení § 39 zdp. Konečná míra poklesu pracovní schopnosti žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla tímto posudkem o invaliditě stanovena rovněž ve výši 30%. Žalovaná v rozhodnutí uvedla diagnostický souhrn onemocnění žalobce (ulcerózní pankolitida- diagnostikovaná v 9/2017, bez kloubní aktivity – negativní RH faktor v 10/2022; syndrom n. ulnaris bilat – vpravo lehké, vlevo velmi lehké; postCOVID syndrom; stav po prodělané infekci EBV a stav po renální kolice s odchodem konkrementu v 2018) a posouzení jeho zdravotního stavu lékařem Lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení, pracoviště Plzeň (dále také jen „lékař ČSSZ“). Ten uvedl, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XI (postižení trávicí soustavy) oddílu C (postižení tenkého střeva, kolorekta) položce 4a (idiopatické střevní záněty-stavy uspokojivě stabilizované) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, ve znění pozdějších předpisů, pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti v rámci daného rozpětí 10-20% na horní hranici 20%, kterou zvýšil podle 3 odst. 1 citované vyhlášky o 10%, celkově činí 30%.  Takto stanovená konečná míra poklesu pracovní schopnosti neodpovídá žádnému stupni invalidity. 3.   K námitkám žalobce, který nesouhlasil s posouzením svého zdravotního stavu, žalovaná uvedla, že rozhodující příčinou jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je idiopatický střevní zánět, ulcerózní pankolitida, diagnostikovaná v září 2017 (terapie kortikosteroidy do konce roku 2017, relaps  v 9/2020, 9/2021, 9/2022), bez kloubní aktivity – negativní RH faktor v 10/2022. Uvedené zdravotní postižení zhodnotil lékař ČSSZ jako lehké funkční postižení se stavy uspokojivě stabilizovanými, s laboratorně mírnou aktivitou. Míru poklesu pracovní schopnosti stanovil podle kapitoly XI, oddílu C, položky 4a na horní hranici 20% Vhledem k dalším zdravotním postižením tuto hodnotu dle § 3 odst. 1 cit. vyhlášky navýšil  o 10% na celkových 30%. Žalovaná uzavřela, že posudkový závěr lékaře OSSZ Hradec Králové ze dne 27. 2. 2023 lze jako správný potvrdit, neboť celkový zdravotní stav žalobce invaliditu neodůvodňuje. Žalovaná s odkazem na ustanovení § 38 zdp, dle něhož je invalidita (tj. pokles pracovní schopnosti nejméně o 35%) jednou z nutných podmínek pro vznik nároku na invalidní důchod, a ta v případě žalobce nebyla prokázaná, námitky jako nedůvodné zamítla a prvostupňové rozhodnutí jako správné potvrdila. II.              Obsah žaloby 4.   V podané žalobě žalobce obdobně jako předtím v námitkách nesouhlasil s posouzením svého zdravotního stavu jako neodpovídajícího žádnému stupni invalidity. Namítl, že posudkový lékař učinil tento závěr, aniž by podrobněji zkoumal jeho zdravotní stav. Na osobní vyšetření nebyl přizván (přesto, že o to v námitkách výslovně žádal), tudíž si posudkový lékař nemohl učinit odpovídající představu o jeho zdravotním postižení. Posudkový lékař tak nevzal v potaz skutečnost, že stavy ulcerózní pankolitidy jsou u něho stabilizovány pouze dočasně pomocí kortikoidů, které však nemůže užívat dlouhodobě. Po jejich vysazení u něho dochází k exacerbaci ulcerózní pankolitidy (relapsu), a to do cca půl roku od vysazení v pravidelných intervalech – každý rok po vysazení. Je toho názoru, že na základě lékařského vyšetření – kolonoskopie – je u něj nadále zřejmá aktivita ulcerózní pankolitidy, výsledky prokazují přetrvávání minimálně středně těžké formy.  Dále uvedl, že je kandidátem na biologickou léčbu, momentálně probíhají přípravy k jejímu uskutečnění. Popsal další zdravotní potíže (bolesti malých a velkých klubů, svalů, únavu) s tím, že nebyly dostatečně zhodnoceny a namítá zhoršení zdravotního stavu oproti stavu hodnoceného posudkovým lékařem OSSZ dne 27. 2. 2023. Trpí silnými bolestmi břicha, doprovázenými průjmem (až 6-8x denně). Často se u něj projevují horečky, silná únava a nesnesitelné bolesti malých i velkých kloubů, svalů a zad v oblasti ledvin, dále bolesti SI kloubů, se kterými v minulosti také rehabilitoval. Kvůli popsaným bolestem není schopen se plně soustředit na práci, natož práci vykonávat. 5.   Na základě výše uvedeného má žalobce za to, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci. Navrhl proto, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení a zavázal žalovanou k úhradě jemu vzniklých nákladů řízení.  III. Vyjádření žalované 6.   Žalovaná ve svém vyjádření zopakovala předmět řízení a setrvala na správnosti napadeného rozhodnutí. Navrhla zamítnutí žaloby. IV. Skutkové a právní závěry krajského soudu 7.   Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). O žalobě rozhodl při jednání. 8.   V přezkumném řízení soud konstatoval k důkazu z lékařské dokumentace posudek OSSZ Hradec Králové o zdravotním stavu žalobce ze dne 27. 2. 2023, v němž po uvedení diagnostického souhrnu onemocnění žalobce a odborných lékařských nálezů, z nichž bylo při posouzení jeho zdravotního stavu vycházeno, byl učiněn lékařem OSSZ závěr, že rozhodující příčinou žalobcova dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je idiopatický střevní zánět, ulcerózní pankolitida, diagnostikovaná v září 2017, která odpovídá zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole XI, oddílu C, položce 4a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míru poklesu pracovní schopnosti stanovil dle uvedené položky na horní hranici 20%. Vhledem k dalším postižením  zdravotního stavu tuto hodnotu dle § 3 odst. 1 cit. vyhlášky zvýšil  o 10% na celkových 30%. Dle učiněného závěru není žalobce invalidní. 9.   V záznamu o jednání ČSSZ – Lékařské posudkové služby, pracoviště pro námitkové řízení, Plzeň ze dne 2. 6. 2023 (nový posudek o invaliditě) je uveden diagnostický souhrn onemocnění žalobce a výsledek posouzení jeho zdravotního stavu a konečné míry poklesu pracovní schopnosti. Posudkové zhodnocení a závěr je uveden výše v části I. tohoto rozsudku. 10. V projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále také jen „PK MPSV“ nebo „PK“ nebo „posudková komise“), jak vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. 11. Z těchto důvodů požádal krajský soud PK MPSV s pracovištěm v Hradci Králové o vypracování posudku o zdravotním stavu žalobce, který byl vyhotoven po jednání komise konaném dne 2. 11. 2023 za přítomnosti žalobce. PK zasedala v řádném složení za účasti odborného lékaře z oboru interního lékařství, zdravotní stav žalobce hodnotila na podkladě spisové dokumentace OSSZ, spisové dokumentace ČSSZ - Lékařské posudkové služby, a odborných lékařských nálezů v nich obsažených, na podkladě zdravotnické dokumentace od ošetřujícího praktického lékaře, lékařských nálezů doložených žalobcem k námitkám a k žalobě a na základě vlastních poznatků.  Po jejich vyhodnocení stanovila PK za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce ulcerózní kolitidu s relapsy a v.s. mimostřevními projevy, s indikací k zahájení biologické léčby, funkčně odpovídající středně těžké formě. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti PK stanovila podle kapitoly XI, oddílu C, položce 4b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míru poklesu pracovní schopnosti PK stanovila v rámci procentního rozpětí uvedené položky (30-40%) ve středním pásmu na 35%. Zohlednila charakter a průběh základního onemocnění a přihlédla k ostatním objektivně doloženým obtížím u žalobce pracujícího v dělnických profesích.  12. PK MPSV odůvodnila, že na základě doložených nálezů a objektivizace zdravotního stavu v průběhu jednání dospěla k posudkovému závěru odlišnému od posudkového závěru lékaře OSSZ i lékaře LPS ČSSZ, a to že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 2 písm. a) zdp, šlo o invaliditu prvního stupně s datem vzniku invalidity od 16. 11. 2022 (dle nálezu gastroenterologické porady z uvedeného dne). 13. Posudková komise na základě doložených nálezů popsala průběh diagnózy ulcerózní kolitidy od 9/2017 s tím, že u žalobce se dále projevují bolesti kloubů. Uvedla, že dle gastroenterologického nálezu ze dne 16. 11. 2022 ve shodě s následnou dokumentací jsou uváděné kloubní potíže dávány do souvislosti se základním onemocněním jako mimostřevní projevy ulcerózní kolitidy. Byla zahájena léčba kloubních potíží cestou revmatologické ambulance a v 4/2023 byla zahájena příprava k biologické léčbě. Posudková komise základní zdravotní postižení zhodnotila jako středně těžké postižení a na rozdíl od předchozích posudků (OSSZ a lékaře ČSSZ) uvedla, že z průběhu zdravotních potíží žalobce nelze jeho zdravotní stav hodnotit jako uspokojivě stabilizovaný. Žalobce je dále limitován pro známky syndromu kubitálního tunelu oboustranně (EMG v 10/2021), klinicky se jedná o hypotrofii drobného ručního svalstva, má poruchu statiky páteře a citlivost SI skloubení. Uvedené potíže dle PK mohou souviset se základním onemocněním. Posudková komise k uvedeným obtížím u žalobce, pracujícího v dělnických profesích, přihlédla hodnocením míry poklesu pracovní schopnosti ve středu daného procentního rozpětí – 35%. V posudkovém výroku uvedla, že zdravotní stav žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí odpovídal invaliditě prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zdp s datem vzniku invalidity 16. 11. 2022. 14. Krajský soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy provedenými v řízení před správním orgánem (§ 77 odst. 2 s. ř. s.) a po provedeném dokazování v návaznosti na příslušná zákonná ustanovení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 15. Podle § 38 zdp má pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu. 16. Podle ustanovení § 39 odst. 1 zdp je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 17. V odstavci (2) cit. ustanovení je uvedeno, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 18. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se považuje zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti pojištěnce významné pro jeho pracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 1 rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok (§ 26 zdp). 19. Podle ustanovení § 39 odst. 4 zdp se při určování poklesu pracovní schopnosti vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. 20. Procentní míry poklesu pracovní schopnosti jsou uvedeny v příloze k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje se posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). 21. Podle ustanovení § 2 odst. 1 cit. vyhlášky je pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. 22. Je-li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce více zdravotních postižení, jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce (odst. 3 cit. ustanovení). 23. V § 3 citované vyhlášky se uvádí: (1) V případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů. (2) V případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce má takový vliv na jeho schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, že pokles pracovní schopnosti pojištěnce je větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů. (3) Zvýšení horní hranice míry poklesu pracovní schopnosti podle odstavců 1 a 2 nesmí v úhrnu převýšit 10 procentních bodů. 24. V § 4 citované vyhlášky se uvádí: (1) V případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce nemá vliv, popřípadě má jen nepodstatný vliv na schopnost pojištěnce využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti a v důsledku toho je pokles pracovní schopnosti pojištěnce menší, než odpovídá dolní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto dolní hranici snížit až o 10 procentních bodů. (2) V případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce je stabilizovaný nebo pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení a v důsledku toho je pokles pracovní schopnosti pojištěnce menší, než odpovídá dolní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto dolní hranici snížit až o 10 procentních bodů. (3) Snížení dolní hranice míry poklesu pracovní schopnosti podle odstavců 1 a 2 nesmí v úhrnu převýšit 10 procentních bodů. 25. Rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na lékařském odborném posouzení. Posuzování míry poklesu pracovní schopnosti je otázkou medicínskou a soud si o této otázce nemůže učinit úsudek sám, neboť nemá odborné medicínské znalosti (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2017, č. j. 8 Ads 180/2016 – 50, všechna zde citovaná rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz). V rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, č. j. 6 Ads 11/2013-20, se uvádí: „správní soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod nepřezkoumává. Nejsou-li namítány jiné vady řízení, správní soud v řízení o správní žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity a změny jejího stupně, resp. v řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu, ověřuje pouze to, zda posudek příslušné posudkové komise, o nějž se opírá správní rozhodnutí, je úplný a přesvědčivý (test úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku), případně – namítal-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (test řádného složení posudkové komise).“ 26. Napadeným rozhodnutím ve spojení s  prvostupňovým rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod z důvodu zjištěné míry poklesu pracovní schopnosti o 30%. V řízení před krajským soudem bylo posudkem PK MPSV s pracovištěm v Hradci Králové ze dne 2. 11. 2023 prokázáno, že žalobce byl již od 16. 11. 2022, a tedy i k datu vydání napadeného rozhodnutí (14. 6. 2023) invalidní pro invaliditu prvního stupně ve smyslu § 39 odst. 2 písm. a) zdp. Konečná míra poklesu pracovní schopnosti byla uvedeným posudkem stanovena ve výši 35%, což odpovídá invaliditě prvního stupně dle citovaného ustanovení. Soud proto své konečné rozhodnutí opírá o závěry posudku PK MPSV, který se liší od posouzení lékařem OSSZ i lékařem ČSSZ v námitkovém řízení, z nichž žalovaná vycházela při svém rozhodování. Posudek PK MPSV soud považuje za objektivní a přesvědčivý, tento plně dostál požadavkům vyjádřeným ve výše citovaném rozsudku Nejvyššího správního soudu, obsahuje analýzu zdravotního stavu žalobce, stanovení rozhodujícího zdravotního postižení na podkladě odborných nálezů a rovněž náležité odůvodnění posudkového závěru co do stanovení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, konečné míry poklesu jeho pracovní schopnosti, stanovení stupně a data vzniku invalidity (viz výše).       27. Vzhledem ke shora uvedenému je zřejmé, že v  řízení před správním orgánem došlo k vadám, pro které krajskému soudu nezbylo, než zrušit žalobou napadené rozhodnutí pro vady řízení ve smyslu § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s., neboť soud zjistil skutkový stav věci jinak, než žalovaná v původním správním řízení. Současně soud vrací věc žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.), v němž žalovaná bude vycházet z výsledků zjištěných krajským soudem, tedy, že žalobce byl ode dne 16. 11. 2022 invalidní pro invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zdp.  Žalovaná žalobci přizná invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně od 16. 11. 2022 za předpokladu, že žalobce splní i podmínku získání potřebné doby pojištění [§ 38 písm. a) za použití § 40 zdp] a současně rozhodne o doplatku invalidního důchodu od uvedeného data.  28. Právním názorem, který soud vyslovil ve zrušujícím rozsudku, je v dalším řízení správní orgán vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). V. Náklady řízení 29. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byl úspěšný žalobce, proto soud výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. Ty sestávají z nákladů za právní zastoupení za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby) po 1 000 Kč a souvisejících režijních paušálů v celkové výši 600 Kč (2 x 300 Kč) dle § 7 bod 3., § 9 odst. 2 a § 13 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tj. 2 600 Kč, vše zvýšeno o částku 546 Kč odpovídající 21 % DPH (zástupce žalobce doložil, že je plátcem DPH). Krajský soud proto výrokem II. tohoto rozsudku zavázal žalovanou povinností žalobci tyto prokázané náklady řízení v celkové výši 3 146 Kč uhradit k rukám jeho zástupce, který je advokátem (§ 149 odst. 1 občanského soudního řádu za použití § 64 s. ř. s.), a to ve lhůtě deseti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Hradec Králové 30. listopadu 2023 JUDr. Ivona Šubrtová v. r. samosoudkyně