č. j. 52 A 54/2023-48       USNESENÍ   Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Dvořáka a soudců Mgr. Ondřeje Bartoše a Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry ve věci   žalobce:  A. Š. zastoupený JUDr. Emilem Flegelem, advokátem se sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00  Praha proti žalovanému:   Krajský úřad Pardubického kraje sídlem Komenského nám. 125, 532 11  Pardubice   o žalobě na ochranu proti nečinnosti v řízení, vedeném Magistrátem města Pardubic pod sp. zn. SZ MmP 107095/2022,   takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč.   Odůvodnění: 1. Žalobce podal dne 29. 8. 2023 u krajského soudu žalobu, kterou se domáhal toho, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí ve správním řízení vedeném Magistrátem města Pardubice (správní orgán prvního stupně) pod sp. zn. SZ MmP 107095/2022, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení rozsudku. K žalobě žalobce přiložil kopii rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 19. 10. 2022, označeného číslem jednacím MAG/12B-72/ODSA-2022/XI. A spisovou značkou SZ MMP 107095/2022, kopii blanketního odvolání datovaného dnem 3. 11. 2022 a kopii žádosti na ochranu před nečinností žalovaného podle § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. V řízení, v němž se žalobce domáhal soudní ochrany před nečinností, rozhodl správní orgán prvního stupně o námitkách proti záznamům v bodovém hodnocení řidičem, kterými bylo dosaženo 12 bodů. Rozhodl tak, že bodové záznamy potvrdil a námitky žalobce zamítl. 2. Dne 13. 10. 2023 bylo krajskému soudu prostřednictvím datové schránky doručeno podání žalobce, kterým vzal svou žalobu zcela zpět. Zpětvzetí učinil s ohledem na skutečnost, že žalovaný vydal dne 5. 10. 2023 rozhodnutí č. j. KrÚ 81757/2023/ODSH/15, sp. zn. SpKU 89864/2022/ODSH/15, kterým zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. 3. Žalovaný se k věci samé i ke zpětvzetí žaloby písemně vyjádřil a předložil soudu správní spisy. Poukázal na skutečnost, že z obsahu žaloby je zřejmé, že žalobce se domáhá ochrany před nečinností žalovaného jakožto odvolacího orgánu ve věci vedené u správního orgánu prvního stupně pod spisovou značkou SZ MMP 107095/2021, a nikoli SZ MMP 107095/2022, jak uvádí žalobce. Žalovaný dále uvedl, že dne 23. 11. 2022 mu byl postupem podle § 88 odst. 1 správního řádu předán spis správního orgánu prvního stupně, vedený pod sp. zn. SZ MMP 107095/2021, spolu s odvoláním žalobce proti rozhodnutí ze dne 19. 10. 2022. Žalovaný nezpochybnil, že žalobce podal Ministerstvu dopravy žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti, označil jej však sp. zn. SZ MMP 107095/2022, neuvedl identifikaci žalobce a uvedl chybné datum odvolání „3. 1. 2022“, ačkoli odvolání podal dne 3. 11. 2022. Žalovanému se na základě těchto údajů nepodařilo identifikovat řízení, jehož se měla žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti týkat. Žalovaný dále sdělil, že dne 9. 10. 2023 vydal rozhodnutí, kterým ve věci žalobce rozhodl; toto nabylo právní moci 12. 10. 2023. Žalovaný navrhl, aby žaloba byla odmítnuta, neboť žalobce nevyčerpal prostředky ochrany proti nečinnosti ve správním řízení, když žádost podle § 80 správního řádu sice podal, avšak nesprávně identifikoval řízení, jehož se měla týkat. 4. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. 5. Podle § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), soud ve správním soudnictví zastaví řízení, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. V projednávané věci není pochyb o projevu vůle, kterým žalobce vzal svou žalobu zcela zpět; proto soud, postupuje podle výše citovaného ustanovení zákona, řízení zastavil. 6. Krajský soud se před tím zabýval otázkou, zda je namístě žalobu odmítnout pro nevyčerpání prostředků ochrany proti nečinnosti ve správním řízení, nebo zda je namístě rozhodnout v souladu s úkonem žalobce, jímž disponoval žalobou, a řízení zastavit pro zpětvzetí. 7. Krajský soud konstatuje, že ačkoliv spis správního orgánu prvního stupně je na spisovém obalu identifikován spisovou značkou SZ_MMP 107095/2021 a touto značkou jsou označeny i další písemnosti ve spise, samotné rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ve věci samé je označeno spisovou značkou SZ MMP 107095/2022. Žalobci tak nelze klást k tíži, že tuto spisovou značku použil i na žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu. Je tedy třeba uzavřít, že žalobce vyčerpal prostředky ochrany proti nečinnosti, které mu poskytuje správní řád. Důvod pro odmítnutí žaloby tak krajský soud neshledal a v návaznosti na zpětvzetí žaloby tak řízení zastavil. 8. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno, vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. 9. Krajský soud zohlednil skutečnost, že rozhodnutí o odvolání, jehož vydání se žalobce domáhal, bylo vydáno až po podání žaloby v posuzované věci. Žalovaný ostatně vlastní nečinnost nezpochybnil, když připustil, že odvolání bylo podáno dne 3. 11. 2023 a žalovaný o něm rozhodl až dne 9. 10. 2023. Jeví se tedy, že rozhodnutí bylo vydáno teprve v reakci na podanou žalobu a lze tak učinit závěr, že žalobcovo zpětvzetí se stalo pro pozdější chování žalovaného. Žalobce by tedy měl proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. 10. Krajský soud však současně postupoval podle § 60 odst. 7 s. ř. s., podle něhož platí, že jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud výjimečně rozhodnout, že se náhrada nákladů účastníkům nebo státu zcela nebo zčásti nepřiznává. 11. Žalobce uplatnil prostředek ochrany proti nečinnosti, kde uvedl spisovou značku, pod kterou nebylo řízení ve věci žalobce vedeno, avšak rozhodnutí správního orgánu prvního stupně jí bylo označeno: tuto skutečnost – tedy administrativní pochybení správního orgánu prvního stupně – jistě nelze žalobci klást k tíži. Nelze ale přehlédnout, že ustanovení § 37 správního řádu, upravující náležitosti podání ve správním řízení, stanoví, že z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození etc. Tuto náležitost – tedy identifikaci žalobce – žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti postrádalo; současně je uvedeno chybné datum podání odvolání („3. 1. 2022“ namísto „3. 11. 2022). Žalobce tak sám svým vadným podáním – ač zastoupen právním profesionálem – značně ztížil žalovanému možnost podání řádně vyřídit, a to i vzhledem k tomu, že – jak vyplynulo ze sdělení Ministerstva dopravy ze dne 3. 11. 2023, které si krajský soud vyžádal – zástupce žalobce ve správním řízení, Mgr. Burda, činí vůči Ministerstvu dopravy sériová podání týkající se nečinnosti správních orgánů z celé České republiky. Možnost Ministerstva dopravy i žalovaného identifikovat, jaké věci se podnět k opatření proti nečinnosti týká, tak byla značně ztížena. Jakkoli tedy nelze žalobci přičítat nečinnost žalovaného, k bezvýslednosti uplatnění opatření proti nečinnosti naopak podstatnou měrou sám přispěl. Kdyby byl žalobce podal žádost se všemi náležitostmi a správnými údaji, býval mohl podání žaloby předejít. Tato okolnost je důvodem zvláštního zřetele hodným ve smyslu § 60 odst. 7 s. ř. s., pro který krajský soud žalobci náhradu nákladů řízení zcela nepřiznal. 12. O vrácení části zaplaceného soudního poplatku rozhodl soud v souladu s § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle něhož soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním.  Poučení: Rozhodnutí, které bylo doručeno účastníkům, je v právní moci. Proti rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Nepřípustná je kasační stížnost směřující jen proti výroku o nákladech řízení (§ 104 odst. 2 s. ř. s.). V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Pardubice 8. listopadu 2023   JUDr. Jan Dvořák v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje M. V.