č. j. 61 Ad 4/2022-76 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Venclovou, Ph.D., v právní věci   žalobkyně:     I. V. proti žalované:    Česká správa sociálního zabezpečení,  IČ 00006963 sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 7. 2022, č. j. X, takto: I.                   Žaloba se zamítá. II.                Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1.         Rozhodnutím žalované uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku byly podle ust. § 88 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „ZOPSZ“) a podle ust. § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), zamítnuty námitky žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí ze dne 26. 4. 2022, č. j. X, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobkyni zamítnuta žádost o invalidní důchod, neboť její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla o 20%, tedy nesplňuje podmínky pro přiznání invalidního důchodu podle ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). 2.         Žalobkyně napadla rozhodnutí žalované včasnou žalobou podanou podle ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Žalobkyně nesouhlasí s posouzením svého zdravotního stavu, neboť nebyla přizvána na jednání před posudkovým lékařem, který si tak nemohl učinit odpovídající představu o jejím zdravotním stavu. Posudkový lékař nezhodnotil její celkovou výkonnost a schopnost vykonávat pracovní i běžné denní aktivity. Nezohlednil rovněž všechny doložené lékařské zprávy, které žalobkyně přiložila k žalobě. Žalobkyně proto navrhla, aby soud žalované rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. 3.         Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4.         Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů podle právního a skutkového stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí podle ust. § 75 odst. 1, 2 s. ř. s., přičemž k lékařským nálezům vydaným po datu vydání žalovaného rozhodnutí lze přihlédnout pouze tehdy, pokud vypovídají o zdravotním stavu žalobkyně v době vydání žalovaného rozhodnutí. 5.         Z obsahu správního spisu soud zjistil, že dne 13. 4. 2022 byl na základě ust. § 8 odst. 1 písm. a) a odst. 4 ZOPSZ vypracován posudek OSSZ Ústí nad Orlicí. Uvedený posudek, který byl podkladem prvostupňového rozhodnutí, stanovil za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně X. Toto zdravotní postižení posudkový lékař zařadil do kapitoly X, oddílu X, položky X přílohy vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu byla uvedeným posudkem o invaliditě určena ve výši 10%, která byla ve smyslu ust. § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity zvýšena o 10% na celkových 20%. Zdravotní stav žalobkyně tak neodpovídá žádnému stupni invalidity. 6.         V rámci řízení o námitkách proti prvostupňovému rozhodnutí bylo posudkem žalované, který byl vypracován dne 19. 7. 2022 na základě ust. § 8 odst. 9 ZOPSZ oddělením lékařské posudkové služby, pracoviště ČSSZ Hradec Králové, zjištěno, že zdravotní stav žalobkyně neodpovídá žádnému stupni invalidity podle ust. § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo stanoveno zdravotní postižení uvedené v kapitole X, oddílu X, položce X přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Žalovaná stanovila míru poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu ve výši 10%, kterou ve smyslu ust. § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity zvýšila o 10% na celkových 20%. Posudkový lékař ČSSZ tak potvrdil posudkové závěry OSSZ Ústí nad Orlicí ze dne 13. 4. 2022. 7.         Krajský soud provedl při jednání dne 29. 3. 2023 důkaz posudkem zdravotního stavu žalobkyně, který byl vypracován na základě ust. § 4 odst. 2 ZOPSZ dne 12. 1. 2023 PK MPSV, pracoviště v Hradci Králové, v níž jako odborná lékařka zasedala MUDr. H. Z., s odborností X. Z uvedeného posudku soud zjistil, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je X. Podle PK MPSV se jedná o zdravotní postižení uvedené v kapitole X, oddílu X, položce X přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které PK MPSV stanovila míru poklesu pracovní schopnosti ve výši 10 %, kterou podle § 3 odst. 2 citované vyhlášky PK MPSV zvýšila o 10 % na celkových 20 %, tedy zdravotní stav žalobkyně neodpovídá žádnému stupni invalidity. Při hodnocení odborných lékařských nálezů byly zjištěny degenerativní změny, nicméně podle PK MPSV mají vzhledem k negativním nálezům při klinickém i objektivním vyšetření vypovídající hodnotu pouze k subjektivním pocitům bolesti, které lze odstranit X. Udávané X nejsou X, ale pravděpodobně souvisí s s X. Podle PK MPSV nebylo revmatické onemocnění prokázáno, uváděné zhoršení zdravotního stavu nebylo posudkově významné, jedná se o běžné postupné zhoršování zdravotního stavu každého člověka, které může urychlit nebo zpomalit dodržování zásad zdravého způsobu života. 8.         Krajský soud zadal PK MPSV, pracoviště v Hradci Králové, doplnění posudku ze dne 12. 1. 2023 o zhodnocení lékařské zprávy MUDr. Z. N. ze dne 7. 2. 2023 a ze dne 17. 2. 2022 a lékařské zprávy MUDr. V. L., Ph.D., ze dne 20. 2. 2023. PK MPSV bylo uloženo, aby objasnila, zda X byla již v předchozích nálezech zachycena, případně v jakém rozsahu, a zda taková případná skutečnost měla vliv na posouzení poklesu pracovní schopnosti žalobkyně. 9.         Při jednání soudu dne 31. 5. 2023 krajský soud provedl důkaz doplněným posudkem zdravotního stavu žalobkyně, vypracovaným dne 19. 4. 2023 PK MPSV, pracoviště v Hradci Králové, v níž jako odborná lékařka zasedala MUDr. H. Z., s odborností X. Z doplněného posudku soud zjistil, že PK MPSV po zhodnocení uvedených lékařských zpráv ve vztahu k rozhodující příčině dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně dospěla k závěru, že se zdravotní stav žalobkyně podstatně nezhoršil a trvá tak na svých závěrech uvedených v posudku ze dne 12. 1. 2023. 10.     Podle ust. § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění: Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 11.     Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění: Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a)       nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b)      nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c)       nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 12.     Podle ust. § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity: V případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů. 13.     Jak plyne z konstantní judikatury, např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 14. 3. 2018, č. j. 6 Ads 23/2018-37 (rozsudky NSS dále dostupné na www.nssoud.cz): „[p]osuzování míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, medicínskou, a rozhodnutí soudu tak závisí především na odborném lékařském posouzení. Správní soud si proto nemůže učinit úsudek o této otázce sám.“ 14.     Správní soud tedy sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod nepřezkoumává. Nejsou-li namítány jiné vady řízení, správní soud v řízení o správní žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity a změny jejího stupně ověřuje pouze to, zda posudek příslušné posudkové komise, o nějž se opírá správní rozhodnutí, je úplný a přesvědčivý (test úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku), případně zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (srov. např. rozsudek NSS ze dne 15. 5. 2013, č. j. 6 Ads 11/2013-20). 15.     Závěry zdravotních posudků v řízení vedeném před žalovanou plně korespondují se závěry PK MPSV, pracoviště v Hradci Králové. Uvedené zdravotní posudky se shodují jak v otázce stanovení a zařazení rozhodující příčiny zdravotního stavu žalobkyně, tak ve stanovení míry poklesu pracovní schopnosti a rovněž v navýšení horní hranice ve smyslu ust. § 3 vyhlášky o posuzování invalidity. Všechny posudky tak shodně konstatují, že žalobkyně nesplňuje podmínky pro uznání invalidity stanovené právní úpravou. 16.     Přestože žalobkyně namítala, že nebylo přihlédnuto k lékařským zprávám přiloženým k žalobě, obsahem správního spisu bylo prokázáno, že jak žalovaná, tak PK MPSV všechny uvedené lékařské zprávy zhodnotily. Subjektivní přesvědčení žalobkyně o nesprávnosti posudků, jakkoliv je pochopitelné, však není rozhodující, neboť jedině lékař se specializací na posudkové lékařství disponuje odbornou kompetencí ke stanovení dominantního zdravotního postižení a míry poklesu pracovní schopnosti. Soud tak musí vycházet z lékařských nálezů, tedy z odborného zhodnocení doloženého objektivizovaného zdravotního stavu, nikoli ze subjektivních pocitů a přesvědčení daných osob (srov. rozsudek NSS ze dne 30. 11. 2009, č. j. 4 Ads 81/2009-46). 17.     Co se týká nepřítomnosti žalobkyně při jednání posudkového lékaře OSSZ a ČSSZ, krajský soud dodává, že lze-li zdravotní stav posoudit již na základě dostačující zdravotnické dokumentace, tedy dostatečného množství lékařských zpráv, vyšetření a nálezů objektivizovaných ke dni vydání napadeného rozhodnutí, není účast posuzované osoby na jednání nutná. Krajský soud má za to, že žalobkyně tímto postupem nebyla zkrácena na svých právech, neboť její případná osobní přítomnost před posudkovým lékařem OSSZ a ČSSZ nemohla ve věci přinést odlišný závěr o jejím zdravotním stavu. Nadto je třeba dodat, že žalobkyně byla pozvána na jednání PK MPSV, pracoviště v Hradci Králové, avšak požádala o projednání v její nepřítomnosti. 18.     Krajský soud uzavřel, že zdravotní stav žalobkyně byl přezkoumán řádně a objektivně. Ke dni vydání napadaného rozhodnutí žalobkyně nesplňovala podmínku podle ust. § 39 odst. 1 a 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění (pokles pracovní schopnosti alespoň o 35 %), tudíž jí nemohl být přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl podle ust. § 78 odst. 7 s. ř. s. 19.     O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle zásady úspěchu ve věci zakotvené v ust. § 60 odst. 1, 7 s. ř. s., když žalobkyně nebyla v soudním řízení úspěšná a žalovaná jako správní orgán rozhodující ve věci důchodového pojištění nemá právo na náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 2 s. ř. s. Poučení: Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům řízení. Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ust. § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Pardubicích dne 31. května 2023 JUDr. Petra Venclová, Ph.D., v. r. samosoudkyně