I. Pojem "neměl zaznamenáno" podle § 123e odst. 4 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), je třeba vykládat ve smyslu splnění materiálních podmínek pro tento záznam, nikoli ve smyslu formálního provedení záznamu do bodového hodnocení řidiče. II. Řidič není oprávněn požádat o odečtení bodů na základě absolvování školení bezpečné jízdy, jestliže mu byla pravomocným rozhodnutím uložena správní sankce za přestupek, za který se provede záznam bodů, v jehož důsledku přestane řidič splňovat podmínky pro odečtení bodů (stav jeho bodového hodnocení překročí 10 bodů a/nebo je porušení právních předpisů ohodnoceno 6 a více body), a to bez ohledu na skutečnost, kdy k provedení tohoto záznamu bodů fakticky dojde.

číslo jednací: 31 A 21/2024-  73   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové, soudce Mgr. Ondřeje Bartoše a soudkyně JUDr. Ivony Šubrtové ve věci žalobce:  K. T.  zastoupen Mgr. Adélou Jílkovou, advokátkou  se sídlem V Lukách 823, 538 03 Heřmanův Městec proti žalovanému:  Krajský úřad Královéhradeckého kraje se sídlem Pivovarské nám. 1245, 500 03 Hradec Králové v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 3. 2024, č. j. KUKHK-8437/DS/2024-3, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce podal k nadepsanému soudu dne 4. 6. 2024 žalobu proti shora označenému rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Hořice jako správního orgánu prvního stupně ze dne 27. 12. 2023, č. j. MUHC-DO/3606/2023/AN. Tímto rozhodnutím správní orgán prvního stupně zamítl žalobcem podané námitky proti záznamu o dosažení 12 bodů v registru řidičů podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále „zákon o silničním provozu“) a tento záznam potvrdil ke dni 24. 11. 2022. 2. V posuzované věci šlo především o výklad pojmu „neměl zaznamenáno“, zakotveného v ust. § 123e odst. 4 písm. b) zákona o silničním provozu. Žalobce měl v bodovém hodnocení řidiče zaznamenáno 6 bodů. Podal žádost o odečet 3 bodů na základě absolvování školení bezpečné jízdy, tyto body mu byly odečteny. Následně příslušný správní orgán obdržel oznámení o přestupku, jehož se žalobce dopustil před tím, než mu byl proveden odečet 3 bodů, přičemž šlo o přestupek hodnocený 7 body. Správní orgány provedly záznam 7 bodů zpětně ke dni právní moci rozhodnutí o přestupku a odečet 3 bodů zpětně anulovaly. Podstatou posouzení bylo, zda tento postup správních orgánů byl po právu: krajský soud dospěl k závěru, že ano. II. Žalobní argumentace 3. Žalobce navrhoval zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení žalovanému. Namítal předně nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů, neboť žalovaný opomenul reagovat na blíže nespecifikovanou žalobcovu námitku. Žalobce ve správním řízení namítal porušení zákona v rámci procesu zaznamenávání bodů do bodového hodnocení. Spáchání přestupkových jednání žalobce v tomto řízení nijak nesporoval. 4. Postupem správního orgánu prvního stupně byl žalobce zkrácen na svých právech, správní orgán prvního stupně totiž v rozporu s § 123b odst. 3 zákona o silničním provozu zapsal až dne 20. 1. 2023 do karty řidiče a bodového hodnocení příkaz Městského úřadu Znojmo, odboru dopravy ze dne 14.10.2022, č. j. MUZN 174023/2022, který nabyl právní moci dne 24. 11. 2022. 5. Ke dni 21. 12. 2022, tedy v den, kdy žalobce předložil osvědčení o absolvování školení bezpečné jízdy, nebyl uvedený příkaz Městského úřadu Znojmo evidován v kartě řidiče žalobce. Žalobce se až převzetím oznámení Městského úřadu Hořice o dosažení 12 bodů ze dne 20. 1. 2023 dozvěděl o zapsání daného příkazu do jeho karty řidiče, přičemž správní orgán prvního stupně dne 21. 12. 2022 žalobce ujistil, že aktuální počet bodů jsou 3 a že ke dni 15. 11. 2022 žádný příkaz v jeho kartě řidiče neeviduje, jak je zřejmé z výpisu z bodového hodnocení řidiče ze dne 21. 12. 2022. 6. Městský úřad Znojmo v rozporu s § 123b odst. 3 zákona o silničním provozu zaslal oznámení o právní moci příkazu až s dvouměsíčním odstupem, nerespektoval pětidenní zákonnou lhůtu. Takové porušení zákona nelze dávat k tíži účastníka řízení. Ve veřejném právu může orgán veřejné moci činit pouze to, co mu zákon dovoluje. Uvedená lhůta je sice lhůtou pořádkovou, nicméně pokud soud připustí tento postup ve smyslu, že je de facto lhostejno, kdy k zápisu pravomocného rozhodnutí do karty řidiče dojde, bude moci docházet ke svévoli úředníků, kteří tak budou moci s oznámením pravomocného rozhodnutí vyčkávat až na dobu, kdy bude mít řidič v kartě řidiče právě tolik bodů, na podkladě kterých se spolu se zápisem dalšího rozhodnutí řidič vyboduje, i přesto že mezitím došlo k zákonnému odečtu bodů a vybodování by jinak nenastalo. Takto zákonodárce zapisování bodů do karty řidiče nezamýšlel, proto stanovil pořádkovou pětidenní lhůtu. Řidič má možnost svým aktivním jednáním čelit hrozbě ztráty řidičského oprávnění, a to také prostřednictvím možnosti odečtu bodů na základě absolvování školení bezpečné jízdy. 7. Postup správních orgánů v dané věci popřel zásadu legitimního očekávání a byl nepředvídatelný. V souladu se zásadou legitimního čekávání je nutné dodržovat časovou posloupnost provádění jednotlivých záznamů do bodového hodnocení řidiče a v případě, že dochází k zápisu s více než dvouměsíčním odstupem, když navíc v mezidobí byl učiněn do bodového hodnocení další záznam, nelze připsat body zpětně k právní moci daného rozhodnutí, ale je na místě tak učinit ke dni doručení oznámení o existenci pravomocného příkazu o spáchání přestupku. III. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Ve svém vyjádření ze dne 14. 5. 2024 nejdříve shrnul přestupky a bodové záznamy, na jejichž základě žalobce dovršil počet 12 bodů v registru řidičů a rekapituloval časovou posloupnost případu. Poukázal na skutečnost, že přestupek, jímž byl žalobce uznán vinným příkazem Městského úřadu Znojmo, byl spáchán 14. 4. 2022 ve Znojmě; příkaz byl doručen žalobci fikcí dne 4. 11. 2022 a dne 24. 11. 2022 nabyl právní moci. Žalobce věděl, že se dopustil přestupku, že je v uvedené věci vedeno řízení, příkaz se mu dostal do dispozice, přesto absolvoval dne 21. 12. 2022 školení bezpečné jízdy. Příkaz Městského úřadu Znojmo bylo doručen správnímu orgánu prvního stupně dne 20. 1. 2023. Tento příkaz byl přezkoumán nadřízeným správním orgánem v přezkumném řízení, došlo pouze ke korekci data právní moci, což nemá vliv na bodové hodnocení. Proti příkazu podal žalobce správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně, která byla usnesením tohoto soudu ze dne 19. 9. 2023, sp. zn. 56 A 4/2023, odmítnuta pro nevyčerpání řádných opravných prostředků v řízení před správním orgánem. 9. Žalovaný uzavřel, že příkaz Městského úřadu Znojmo nabyl právní moci 24. 11. 2022, za předmětný přestupek bylo zaznamenáno 7 bodů, tedy nebyly splněny podmínky pro to, aby žalobce dne 21. 12. 2022 absolvoval školení bezpečné jízdy a nemohl očekávat, že mu za absolvování budou odečteny 3 body. IV. Posouzení věci krajským soudem 10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1, 2 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť pro to byly splněny podmínky (§ 51 odst. 1 věta druhá s. ř. s.). 11. Žaloba není důvodná. 12. Ze správního spisu soud zjistil následující podstatné skutečnosti. V bodovém hodnocení řidiče byly žalobci ke dni 5. 2. 2020 za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4. zákona o silničním provozu zaznamenány 2 body, celkový zaznamenaný stav byl 2 body. Ke dni 28. 1. 2021 byly za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4. zákona o silničním provozu zaznamenány 2 body, celkový zaznamenaný stav byl 4 body. Ke dni 15. 1. 2022 byly za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4. zákona o silničním provozu zaznamenány 2 body, celkový zaznamenaný stav byl 6 bodů. Ke dni 21. 12. 2022 požádal žalobce o odečet bodů na základě školení bezpečné jízdy, byl proveden záznam o odečtu 3 bodů, celkový zaznamenaný stav byl 3 body. Dne 20. 1. 2023 byl zpětně ke dni 24. 11. 2022 za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. i) bod 4. zákona o silničním provozu proveden záznam 7 bodů. Protože ke dni 21. 12. 2022, ke kterému žalobce požádal o odečet 3 bodů na základě absolvování školení bezpečné jízdy, byl – v důsledku provedení záznamu 7 bodů – stav bodového hodnocení řidiče 13 bodů, dospěly správní orgány k závěru, že žalobce nebyl oprávněn ke dni 21. 12. 2022 požádat o odečet 3 bodů, neboť nesplňoval podmínku uvedenou v § 123e odst. 4 písm. b) zákona o silničním provozu. Proto byl původní záznam o odečtu 3 bodů opravou záznamu anulován a odečet 3 bodů na základě absolvování školení bezpečné jízdy byl žalobci odepřen. 13. Podstatou posouzení krajského soudu bylo, zda právě nastíněný postup správních orgánů byl po právu. 14. Nejprve se krajský soud zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti. Platí, že nepřezkoumatelnost rozhodnutí je vadou natolik závažnou, že by se jí soud musel zabývat z úřední povinnosti i nad rámec uplatněných žalobních námitek (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2004, č. j. 5 A 157/2002-35). Je-li totiž správní rozhodnutí nepřezkoumatelné, nelze vůbec věcně posuzovat jeho zákonnost a správnost. Podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud bez jednání zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí. Rozhodnutí je srozumitelné, pokud je opřeno o dostatek důvodů, z nichž je zřejmé, proč správní orgán rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu má být nepřezkoumatelnost vykládána ve svém skutečném smyslu a zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů nelze rozhodnutí meritorně přezkoumat. Krajský soud shledal, že napadené rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti netrpí. Je pravdou, že žalovaný se v podstatné části odůvodnění napadeného rozhodnutí šablonovitým způsobem zabýval jednotlivými pokutovými bloky, jejich náležitostmi a způsobilostí být podkladem pro záznam bodů, k tomu obsáhle citoval související judikaturu, což se zcela míjí s podstatou odvolací argumentace. V samém závěru svého rozhodnutí (str. 10 dole) se však k odvolací argumentaci vyjádřil a lze seznat, jakými úvahami byl veden. Napadené rozhodnutí tak bylo možné věcně přezkoumat. 15. Krajský soud aplikoval zákon o silničním provozu ve znění účinném do 30. 6. 2023, neboť v tomto znění byl účinný v období, kdy došlo k rozhodným skutečnostem, o něž se v posuzované věci vede spor, tj. záznamu odečtu 3 bodů na základě absolvování školení bezpečné jízdy žalobcem (21. 12. 2022), záznamu 7 bodů na základě rozhodnutí Městského úřadu Znojmo (provedenému dne 20. 1. 2023 zpětně ke dni 24. 11. 2022) a v souvislosti s tím anulaci odečtu 3 bodů ze dne 21. 12. 2022. Nevyplývá-li z textu odůvodnění nadále něco jiného, cituje soud rozhodná ustanovení zákona o silničním provozu právě v tomto znění. 16. Podle § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu platilo, že „[ř]idiči motorového vozidla, kterému byl příslušným správním orgánem uložen správní trest za přestupek […], a přestupek […] spáchal jednáním zařazeným do bodového hodnocení, se zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů.“ 17. Podle § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu platilo, že „[z]áznam v registru řidičů provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení správního trestu za přestupek […], a to nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno a) oznámení o uložení pokuty za přestupek příkazem na místě, b) rozhodnutí o uložení správního trestu za přestupek […].“ 18. Podle § 123b odst. 3 písm. b) zákona o silničním provozu platilo, že „[o]známení nebo rozhodnutí uvedená v odstavci 2 příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doručí orgán, který uložil správní trest za přestupek […] do 1. 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, nabylo-li rozhodnutí právní moci v prvním stupni řízení, nebo 2. 5 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel rozhodnutí opatřené doložkou právní moci od orgánu, který věc projednal ve druhém stupni řízení […].“ 19. Podle § 123e odst. 4 zákona o silničním provozu platilo, že „[p]říslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností rovněž provede záznam v registru řidičů o odečtení 3 bodů z dosaženého počtu bodů řidiči, který podal písemnou žádost o odečtení bodů a a) doložil žádost potvrzením o ukončeném školení bezpečné jízdy ve středisku bezpečné jízdy podle zvláštního právního předpisu, které není starší než 1 měsíc od podání žádosti, a b) neměl ke dni ukončení školení bezpečné jízdy ve středisku bezpečné jízdy v registru řidičů zaznamenáno více než 10 bodů za porušení právních předpisů ohodnocená méně než 6 body.“ 20. Těžiště žalobních námitek spočívalo v přesvědčení žalobce, že mu nemůže jít k tíži pochybení Městského úřadu Znojmo, který porušil ust. § 123b odst. 3 písm. b) zákona o silničním provozu tím, že nedodržel zákonnou lhůtu, ve které byl povinen oznámit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (zde Městskému úřadu Hořice) uložení pokuty za přestupek. Kromě toho, že krajský soud v tomto řízení nemůže přezkoumávat postup Městského úřadu Znojmo, který není v této věci žalovaným (jakkoli se jeví, že tento úřad zákonnou pořádkovou lhůtu skutečně nedodržel), dospěl soud k závěru, že podstata věci leží jinde, a sice ve výkladu ustanovení § 123e odst. 4, především pojmu „neměl zaznamenáno“, ve spojení s § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu. 21. Shora citované ustanovení § 123e odst. 4 zákona o silničním provozu stanovilo čtyři podmínky, za kterých je možno provést odečet bodů na základě potvrzení o ukončením školení bezpečné jízdy ve středisku bezpečné jízdy. Odečet bylo možno provést na základě žádosti řidiče (1. podmínka) doložené potvrzením, které není starší 1 měsíce od podání žádosti (2. podmínka), přičemž současně řidič neměl ke dni ukončení školení bezpečné jízdy v registru řidičů zaznamenáno více než 10 bodů (3. podmínka) za porušení právních předpisů ohodnocená méně než 6 body (4. podmínka). 22. Dne 21. 12. 2022, kdy žalobce podal žádost o odečet bodů na základě potvrzení o absolvování školení bezpečné jízdy (a splnil tak 1. a 2. podmínku), byl stav jeho bodového konta 6 bodů (zaznamenány byly přestupky z 5. 2. 2020, 28. 1. 2021 a 15. 1. 2022). Správní orgán prvního stupně proto dospěl k závěru, že je splněna i 3. a 4. podmínka, žádosti žalobce vyhověl a odečetl 3 body. Až ex post, konkrétně dne 20. 1. 2023, bylo správnímu orgánu doručeno oznámení o uložení správního trestu za přestupek, kdy příslušné rozhodnutí (příkaz) nabylo právní moci 24. 11. 2022. Správní orgán proto postupoval podle § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu  a provedl záznam 7 bodů ke dni nabytí právní moci uložení správního trestu za přestupek, tj. ke dni 24. 11. 2022. Na základě toho pak dovodil, že žalobce fakticky ke dni 21. 12. 2022 nesplňoval 3. a 4. podmínku pro odečet bodů, neboť stav jeho bodového hodnocení byl 13 bodů (nesplnění 3. podmínky) a současně měl zaznamenány body za porušení právních předpisů ohodnocená 7 body (nesplnění 4. podmínky). Proto provedený odečet bodů zpětně anuloval. Tento postup žalobce zpochybnil. 23. Jistě by bylo možno (jak se toho domáhal žalobce) se uchýlit k výkladu, že pojem „neměl zaznamenáno“ ve smyslu § 123e odst. 4 zákona o silničním provozu je nutno vykládat ve smyslu faktického stavu bodového hodnocení řidiče v okamžiku podání žádosti o odečet bodů. Takový výklad však nemůže obstát v kontextu systematiky celé úpravy bodového hodnocení porušení povinností stanovených zákonem (hlava V zákona o silničním provozu). Pojem „neměl zaznamenáno“ je třeba vykládat systematicky v kontextu s obecným ustanovením v § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu, podle něhož se záznam bodů provádí ke dni nabytí právní moci uložení správního trestu, tedy z povahy věci vždy zpětně. Vyjde-li soud z tohoto předpokladu, pak nelze dospět k jinému závěru, než že pojem „neměl zaznamenáno“ podle § 123e odst. 4 zákona o silničním provozu je třeba vykládat nikoli ve smyslu formálního provedení záznamu do bodového hodnocení řidiče, ale ve smyslu splnění materiálních podmínek pro tento záznam (bez ohledu na to, kdy k provedení záznamu fakticky dojde). 24. Uvedený závěr krajského soudu podporuje i výklad e ratione legis, vycházející z teleologie a smyslu právní úpravy. Pokud by soud aproboval výklad zastávaný žalobcem, mohlo by to vést k situacím, kdy řidiči, dopustivší se třeba i závažných přestupků, by se mohli „vykoupit“ tím, že by ještě před provedením záznamu bodů za tyto přestupky narychlo absolvovali školení bezpečné jízdy a tím odvrátili pro sebe jinak nevyhnutelný důsledek spočívající v pozbytí řidičského oprávnění. Takový stav zákonodárce jistě nezamýšlel, neboť by významně oslabil celkovou efektivitu institutu bodového hodnocení porušení povinností stanovených zákonem. Ustanovení o zpětném zaznamenávání bodů ke dni nabytí právní moci uložení správního trestu by pak zcela postrádalo smysl. 25. Žalobce tak v daném případě nebyl oprávněn o odečtení 3 bodů na základě absolvování školení bezpečné jízdy požádat (resp. jeho žádosti nemohlo být vyhověno), neboť ke dni 21. 12. 2022 mu byla pravomocně uložena správní sankce za přestupkové jednání, hodnocené 7 body v bodovém hodnocení řidiče, přičemž s těmito body žalobce současně překročil hranici 10 bodů. Nerozhodné je, že záznam těchto bodů byl fakticky proveden až později, dne 20. 1. 2023. 26. Žalobce byl přesvědčen, že správní orgány měly dodržet časovou posloupnost provádění záznamů do bodového hodnocení řidiče. V případě, kdy správní orgány prováděly zápis s dvouměsíčním odstupem, když navíc v mezidobí byl učiněn do bodového hodnocení další záznam, neměly připsat body zpětně k právní moci daného rozhodnutí, ale měly tak učinit ke dni doručení oznámení o existenci pravomocného příkazu o spáchání přestupku. Takový žalobcem nastíněný postup by však odporoval zásadě enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí, jíž se ostatně žalobce sám dovolával. Tato zásada dovoluje uplatňovat veřejnou moc jen v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon. Pro žalobcem nastíněný postup pak v textu zákona nelze nalézt žádnou oporu a správní orgány by se tímto postupem pohybovaly zcela mimo zákonný rámec. Princip zpětného provádění záznamů bodů by se tímto postupem vyprázdnil a naprosto ztratil své opodstatnění, což záměrem zákonodárce jistě nebylo. 27. Žalobcovo legitimní očekávání nebylo nijak porušeno. Žalobce naopak – vědom si toho, že se dopustil přestupku, za který mu byla uložena správní sankce – měl a mohl očekávat, že mu za tento přestupek budou zaznamenány body do bodového hodnocení řidiče. Nutno doplnit, že v hypotetickém případě, kdy by nedodržení pořádkových lhůt pro záznam bodů bylo způsobeno svévolí úředníků (jak na to poukazoval žalobce), bylo by možné postup spočívající ve zpětném záznamu bodů reprobovat; v dané věci však svévoli úředních osob nic nenasvědčuje, naopak postup správních orgánů v dané věci byl dán objektivními okolnostmi (přezkumné řízení správní i soudní). V. Závěr a náklady řízení 28. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že neshledal žádnou z žalobních námitek důvodnou; protože neshledal ani vady, k nimž by byl povinen přihlédnout ex officio, žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému náklady řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti dle obsahu soudního spisu nevznikly, proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Poučení: Rozsudek, který byl doručen účastníkům, je v právní moci. Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Hradec Králové 22. listopadu 2024 JUDr. Magdalena Ježková v. r. předsedkyně senátu