Odůvodnění
číslo jednací: 31 A 37/2024 - 13
Usnesení
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Ivony Šubrtové a Mgr. Ondřeje Bartoše ve věci
navrhovatele: M. E.
za účasti: 1) Krajský úřad Královéhradeckého kraje
Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové
2) Ing. P. B., Ph.D.
o návrhu na neplatnost volby kandidáta do Zastupitelstva Královéhradeckého kraje ve volbách konaných dne 20. a 21. září 2024,
takto:
I. Návrh se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a obsah návrhu
1. Zdejšímu soudu byl dne 4. 10. 2024 doručen návrh na neplatnost volby kandidáta do Zastupitelstva Královéhradeckého kraje ve volbách konaných ve dnech 20. a 21. září 2024 ve smyslu ust. § 90 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
2. Tímto podáním navrhovatel navrhoval vyslovení neplatnosti volby kandidáta č. xx Ing. P. B., Ph.D., který byl zvolen do zastupitelstva Královéhradeckého kraje ve volbách konaných ve dnech 20. a 21. září 2024 na kandidátní listině č. 41 Čtyřkoalice STAROSTOVÉ, TOP 09, HDK, LES, a zároveň navrhnul, aby bylo rozhodnuto, že platně zvoleným kandidátem z uvedené kandidátní listiny je namísto Ing. P. B., Ph.D., kandidát č. xx Mgr. J. G..
3. Navrhovatel čestně prohlásil, že volil ve volbách ve volebním okrsku č. xx v obci xx, okrese xx. Do volební urny vhodil volební lístek s kandidátní listinou č. 41, Čtyřkoalice STAROSTOVÉ, TOP 09, HDK, LES. Na volebním lístku provedl úpravu ve smyslu přidělení tří preferenčních hlasů ve prospěch tří kandidátů, kdy mj. jedním z kandidátů, kterému takto preferenční hlas přidělil, byl kandidát č. xx Mgr. J. G.. Navíc byl navrhovatel i členem volební komise a tudíž věděl, že pro kandidáta č. xx Mgr. J. G. bylo více preferenčních hlasů. Podotkl, že se voleb účastní pravidelně a je přesvědčen, že zná způsob hlasování i přidělování preferenčních hlasů, a je tedy přesvědčen, že jím odevzdaný hlas byl platný. Zjistil rovněž, a to u více osob, že také hlasovaly pro Čtyřkoalici STAROSTOVÉ, TOP 09, HDK, LES a zároveň udělily preferenční hlas kandidátovi č. xx Mgr. J. G., přičemž ale ve výsledcích hlasování na stránkách volby.cz je v dané obci u kandidátní listiny Čtyřkoalice STAROSTOVÉ, TOP 09, HDK, LES uvedeno u kandidáta č. xx Mgr. J. G. nula preferenčních hlasů. Konkrétně se jedná o obce Častolovice, Semechnice, Čestice (vše okres Rychnov nad Kněžnou), Červený Kostelec, Machov (vše okres Náchod).
4. Měl tak důvodné obavy, že při sčítání výsledků hlasování došlo přinejmenším ve shora označených obcích k závažným pochybením a porušení volebního zákona takovým způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb, a to ve smyslu shora uvedeném, tj. že byl neplatně zvolen kandidát č. xx Ing. P. B., Ph.D., a nebyl zvolen, ačkoli měl být zvolen, kandidát č. xx Mgr. J. G.. Navrhnul tak přepočet a kontrolu hlasování z důvodů a ve smyslu výše uvedeném.
5. Ostatní účastníci řízení se k návrhu ve stanovené lhůtě nevyjádřili.
6. Krajský soud předně ověřil, že návrh byl podán včas a osobou k tomu oprávněnou (ust. § 53 odst. 1 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o volbách do zastupitelstev krajů“), k soudu věcně a místně příslušnému.
II. Posouzení věci krajským soudem
7. Podle § 53 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev krajů může návrh na neplatnost hlasování podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování. Podle odstavce 4 uvedeného ustanovení návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.
8. Krajský soud nejprve k věci konstatuje, v souladu se závaznou judikaturou Nejvyššího správního soudu i krajských soudů, že dle ustálené judikatury Ústavního soudu vycházející z demokratického principu legitimity veřejné moci, podle něhož je lid jejím zdrojem a v této roli se podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb (čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 1 Ústavy), platí pro volební soudnictví vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04). Řízení ve věcech volebního soudnictví vychází z ústavního principu ochrany rozhodnutí, které vzešlo z vůle většiny vyjádřené svobodným rozhodováním a respektujícím práva menšiny. Úprava ověřování voleb je založena na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti (princip potenciální kauzality), přičemž možnou příčinnou souvislost nelze vykládat jako pouhou abstraktní možnost. Z čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod vyplývá právo zvoleného kandidáta na nerušený výkon funkce po stanovené časové období. Povinností volebního soudu je proto zkoumat, do jaké míry mělo nebo mohlo mít porušení zákona vliv na výsledek hlasování, který je nutno chápat nikoliv ve smyslu mechanického součtu odevzdaných hlasů v jednom volebním okrsku, nýbrž ve vztahu k účelu a cíli takového hlasování, kterým je rozhodnutí o zvolení konkrétních kandidátů a určení pořadí jejich náhradníků. Výsledek hlasování v jednom volebním okrsku, ve smyslu počtu odevzdaných hlasů, nemá hodnotu sám o sobě, nýbrž až v rámci jeho zohlednění při určení zvolených kandidátů (viz nález Ústavního soudu ze dne 12. 12. 2006, sp. zn. I. ÚS 768/06). Rozhodnutí voličů může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. III. ÚS 3673/14). Na tato východiska navazuje ustálená judikatura Nejvyššího správního soudu (srov. např. usnesení ze dne 2. 7. 2004, č. j. Vol 6/2004-12), z níž vyplývají v obecné rovině tři základní předpoklady pro vyhovění volební stížnosti: 1. nezákonnost, tzn. porušení některých ustanovení volebního zákona, popř. zákonů souvisejících; 2. vztah mezi touto nezákonností a zvolením kandidátů, jejichž zvolení je napadeno volební stížností a 3. zásadní intenzita této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat volbu těchto kandidátů. Intenzita nezákonnosti musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k protizákonnému jednání nedošlo, nebyl by určitý kandidát zřejmě vůbec zvolen.
9. Dále krajský soud konstatuje, že podmínky pro vyhovění volebnímu návrhu byly dále zpřísněny novelou volebních zákonů provedenou zákonem č. 322/2016 Sb. Zásah volebního soudu již není podmíněn pouhou potencialitou vlivu zjištěné protizákonnosti na výsledek hlasování či volby kandidáta, nýbrž je nutné, aby porušení zákona výsledek skutečně ovlivnilo, a to hrubým způsobem (v podrobnostech viz body 19 až 23 usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2018, č. j. Vol 16/2018-33).
10. Současně platí, že i na výkon soudnictví ve věcech volebních se v plné míře uplatní ústavní požadavky na nestrannost soudů (čl. 36 odst. 1 Listiny). Nestrannost volebních soudů se projevuje mj. tím, že návrhy na neplatnost voleb posuzují v podobě, v jaké byly podány, a nemohou je dotvářet či domýšlet. Formulace návrhu je věcí navrhovatele a soud je v tomto ohledu nemůže jakkoli nahrazovat, jinak by vybočil ze své role nestranného rozhodce sporu. Opačným postupem by volební soud nejen nepřípustně zvýhodňoval navrhovatele a ztěžoval procesní obranu jiných účastníků řízení, ale popíral by též zásadu dispoziční a koncentrační (vyplývající z § 93 odst. 3 s. ř. s., podle kterého zmeškání lhůty k podání návrhu nelze prominout) a princip rychlosti rozhodování o návrzích ve věcech voleb (srov. – mutatis mutandis – usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. Pl. ÚS 25/18, bod 31).
11. Krajský soud na základě výše uvedených východisek posuzoval, zda navrhovatel tvrdil porušení zákona o volbách do zastupitelstev krajů, které hrubě ovlivnilo výsledek volebního procesu.
12. Předně je nutno konstatovat, že ačkoli se navrhovatel domáhá vyslovení neplatnosti volby kandidáta č. xx Ing. P. B., Ph.D., který byl zvolen do Zastupitelstva Královéhradeckého kraje, nepoukazuje současně na taková porušení volebního zákona, která by případně musela být odstraněna opakovaným hlasováním (tj. opakovaným projevem vůle voličů ve volebních místnostech). Navrhovatel formou čestného prohlášení poukazuje na to, že v daném volebním okrsku přidělil tři preferenční hlasy ve prospěch tří kandidátů, kdy jedním z těchto kandidátů byl právě Mgr. J. G.. Navíc vyslovil přesvědčení, že tomuto kandidátovi bylo v daném volebním okrsku přiděleno více preferenčních hlasů.
13. Dále krajský soud k věci uvádí, že dle § 43 odst. 1 věty druhé zákona o volbách do zastupitelstev krajů do skrutinia postupují pouze politické strany, politická hnutí a koalice, které v rámci kraje získaly alespoň 5 % z celkového počtu platných hlasů v kraji. K politickým stranám, politickým hnutím a koalicím, které podmínku podle odstavce 1 nesplnily, a k hlasům pro ně odevzdaným, se nadále nepřihlíží (§ 43 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev krajů). Přednostní (preferenční) hlasy se tedy uplatní teprve tehdy, pokud politická strana, politické hnutí nebo koalice získá 5 % z celkového počtu odevzdaných platných hlasů. K přednostním hlasům se ani v tomto případě nepřihlíží automaticky, nýbrž pouze tehdy, jestliže některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 % z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto volební stranu v rámci kraje (§ 43 odst. 7 zákona o volbách do zastupitelstev krajů).
14. Ze zápisu o výsledku voleb do Zastupitelstva Královéhradeckého kraje vyplývá, že z celkového počtu 147 956 odevzdaných obálek bylo 146 420 platných hlasů (98,96 %). Hranici 5 % překročila volební strana ANO 2011, která získala 50 581 hlasů (34,54 %), volební strana SILNÍ LÍDŘI pro kraj – ODS, KDU-ČSL a VÝCHODOČEŠI, která získala 39 045 hlasů (26,66 %), volební strana Čtyřkoalice STAROSTOVÉ, TOP 09, HDK, LES, která získala 17 792 hlasů (12,15 %), volební strana SPD, Trikolora, PRO a Svobodní, která získala 9 414 hlasů (6,42 %), volební strana HLAS samospráv – pro spravedlivý rozvoj Královéhradeckého kraje, která získala 10 324 hlasů (7,05 %), a volební strana STAČILO! Koalice Komunistické strany Čech a Moravy a České strany národně sociální, která získala 7 572 hlasů (5,17 %). Jiné volební strany hranice 5 % z celkového počtu platných hlasů v kraji nedosáhly.
15. Ze zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. xx v obci xxx vyplývá, že zde bylo odevzdáno 318 obálek, z toho 317 platných hlasů. Z celkového počtu 317 platných hlasů získala 5 hlasů volební strana HLAS samospráv – pro spravedlivý rozvoj Královéhradeckého kraje, 24 hlasů volební strana SPD, Trikolora, PRO a Svobodní, 122 hlasů volební strana ANO 2011, 3 hlasy volební strana PRO KRAJINU – Zelení, Změna pro Hradec a nezávislí, 14 hlasů volební strana Čtyřkoalice STAROSTOVÉ, TOP 09, HDK, LES, 111 hlasů volební strana SILNÍ LÍDŘI pro kraj – ODS, KDU-ČSL a VÝCHODOČEŠI, 32 hlasů volební strana STAČILO! Koalice Komunistické strany Čech a Moravy a České strany národně sociální, 1 hlas volební strana LEPŠÍ ŽIVOT PRO LIDI A NÁRODNÍ DEMOKRACIE a 2 hlasy volební strana Jasný Signál Nezávislých, 3 hlasy ČSSD.
16. Dále ze zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. xx v obci xxx krajský soud zjistil, že přednostní hlasy byly započteny v případě volební strany HLAS samospráv – pro spravedlivý rozvoj Královéhradeckého kraje - 6 přednostních hlasů, v případě volební strany SPD, Trikolora, PRO a Svobodní – 9 přednostních hlasů, v případě volební strany ANO 2011 – 48 přednostních hlasů, v případě volební strany PRO KRAJINU – Zelení, Změna pro Hradec a nezávislí – 1 přednostní hlas, v případě volební strany Čtyřkoalice STAROSTOVÉ, TOP 09, HDK, LES - 17 přednostních hlasů, v případě volební strany SILNÍ LÍDŘI pro kraj – ODS, KDU-ČSL a VÝCHODOČEŠI – 173 přednostních hlasů, v případě volební strany STAČILO! Koalice Komunistické strany Čech a Moravy a České strany národně sociální - 30 přednostních hlasů, v případě volební strany ČSSD – 4 hlasy, v případě volební strany LEPŠÍ ŽIVOT PRO LIDI A NÁRODNÍ DEMOKRACIE - 0 přednostních hlasů a v případě volební strany Jasný Signál Nezávislých – 0 přednostních hlasů.
17. Zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. xx v xxx je podepsán všemi členy volební komise včetně zapisovatele a neobsahuje žádné výhrady ani námitky proti obsahu zápisu.
18. Na základě shora prezentovaných zjištění ve vazbě na skutečnosti uváděné navrhovatelem ve volebním návrhu krajský soud zvažoval, zda má provést přepočet hlasů odevzdaných ve volbách do Zastupitelstva Královéhradeckého kraje ve volebním okrsku č. xx obci xxx. Podle rozhodovací praxe správních soudů je totiž při přezkumu výsledků voleb třeba primárně vycházet z předpokladu, že zveřejněné výsledky odpovídají skutečné vůli voličů. Pouze pokud navrhovatel předloží důkazy vyvracející tuto domněnku, nebo alespoň zvlášť závažné indicie, které jsou způsobilé vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb, může soud přistoupit k přepočtu hlasů a k přezkoumání správnosti jejich posouzení (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2006, č. j. Vol 82/2006-51).
19. Z podaného návrhu je zřejmé, že v něm navrhovatel předložil tvrzení obsahující indicii o tom, že podle dostupných výsledků voleb ve volebním okrsku č. xx v xxx nebyly řádně započteny přednostní hlasy pro kandidáta č. 10 volební strany č. 41 Čtyřkoalice STAROSTOVÉ, TOP 09, HDK, LES. Toto tvrzení bylo provedeno formou čestného prohlášení navrhovatele, který konstatoval, že přidělil tři preferenční hlasy na kandidátní listině č. 41, přičemž jeden hlas přidělil kandidátovi č. xx Mgr. J. G.. Takové prohlášení je obecně považováno za indicii způsobilou zpochybnit výsledek voleb (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, č. j. Vol 18/2014-46). Pokud by se potvrdilo, že skutečný počet přednostních hlasů udělených kandidátům v rámci volební strany Čtyřkoalice STAROSTOVÉ, TOP 09, HDK, LES byl jiný, než který je uveden v zápisu o průběhu a výsledku hlasování, mohlo by to mít vliv na konečné pořadí kandidátů této strany a na skutečnost, kteří kandidáti této strany byli do Zastupitelstva Královéhradeckého kraje zvoleni, a kteří nikoliv.
20. Na základě této indicie přistoupil krajský soud ke kontrole odevzdaných 14 hlasovacích lístků pro volební stranu č. 41 a ověření toho, zda některý z kandidátů dle vůle voličů obdržel přednostní hlasy. Zjistil, že jednotliví kandidáti volební strany č. 41 (Čtyřkoalice STAROSTOVÉ, TOP 09, HDK, LES) ve volebním okrsku č. xx v obci xxx obdrželi následující počet přednostních hlasů: 1 přednostní hlas obdržel kandidát č. 1, 5 přednostních hlasů obdržel kandidát č. 2, 2 přednostní hlasy obdržel kandidát č. 8, 2 přednostní hlasy obdržel kandidát č. 10, 1 přednostní hlas obdržel kandidát č. 12, 1 přednostní hlas obdržel kandidát č. 20, 3 přednostní hlasy obdržel kandidát č. 2, 2 přednostní hlasy obdržel kandidát č. 32 a 2 přednostní hlasy obdržel kandidát č. 36. Celkem kandidáti volební strany č. 41 obdrželi ve volebním okrsku č. xx v obci xxx 19 přednostních hlasů. Tento výsledný součet představující celkovou sumu 19 preferenčních hlasů však neodpovídal výsledkům uvedeným v zápise o průběhu a výsledku hlasování v příslušném volebním okrsku, neboť v něm dospěla okrsková volební komise k celkovému součtu představujícímu 17 přednostních hlasů. Chybějící dva přednostní hlasy přitom nebyly započteny kandidátovi č. xx Mgr. J. G..
21. Takto pojaté skutkové zjištění hodnotil následně krajský soud z pohledu ust. § 43 odst. 7 zákona o volbách do zastupitelstev krajů. Z něho lze dovodit, že k přednostním hlasům lze přihlížet pouze tehdy, jestliže některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 % z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto volební stranu v rámci kraje. Volební strana č. 41 (Čtyřkoalice STAROSTOVÉ, TOP 09, HDK, LES) v rámci kraje získala 17 792 hlasů, 5 % z této sumy je 889,6. K tomu, aby kandidát č. 10 postoupil a získal přednostně mandát na úkor kandidáta s lepším pořadím na hlasovacím lístku, by potřeboval nejméně 890 přednostních hlasů. Kandidát č. xx J. G. volební strany č. 41 takový požadovaný počet přednostních hlasů v Královéhradeckém kraji nezískal ani po následném soudním přepočítání jeho přednostních hlasů a přičtení chybějících 2 přednostních hlasů. Je totiž nepochybné, že získal v celkovém souhrnu 852 přednostních hlasů a tato suma se po soudním přepočtu zvýšila na částku 854.
22. Krajský soud tak uzavírá, že nezapočítání 2 přednostních hlasů pro kandidáta č. xx Mgr. J. G. volební strany č. 41 ve volebním okrsku č. xx v obci xxx tak nemohlo hrubě ovlivnit výsledek hlasování ve volbách do Zastupitelstva Královéhradeckého kraje a nemohlo se nikterak promítnout do složení Zastupitelstva Královéhradeckého kraje ani pořadí jednotlivých kandidátů či náhradníků této volební strany. Nemohlo tak způsobit ani neplatnost volby kandidáta č. xx Ing. P. B., Ph.D., který byl zvolen do Zastupitelstva Královéhradeckého kraje. Ačkoliv se potvrdila tvrzení navrhovatele, jeho volebnímu návrhu nelze vyhovět. Uvedený závěr je v souladu s postupem soudů ve volebních věcech. Např. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 29. 1. 2007, sp. zn. IV. ÚS 787/06, uvedl, že „volební soudnictví je založeno na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti.“ Dále např. Krajský soud v Ostravě v usnesení ze dne 13. 11. 2006, č. j. 22 Ca 411/2016, uvedl, že i v případě správného postupu volební komise by byly výsledky voleb stejné, je třeba návrh jako nedůvodný zamítnout.
23. Krajský soud nepřehlédl, že navrhovatel v podaném volebním návrhu rovněž upozorňuje na zjištění, že v obcích Častolovice, Semechnice, Čestice (vše okres Rychnov nad Kněžnou), Červený Kostelec, Machov (vše okres Náchod) hlasovalo více osob pro Čtyřkoalici STAROSTOVÉ, TOP 09, HDK, LES, které udělily preferenční hlas kandidátovi č. xx Mgr. J. G., přičemž ve výsledcích hlasování na stránkách volby.cz je v dané obci u kandidátní listiny Čtyřkoalice STAROSTOVÉ, TOP 09, HDK, LES uvedeno u tohoto kandidáta nula preferenčních hlasů. Navrhl proto přepočet hlasů i v těchto volebních okrscích.
24. Takový návrh však zdejší soud musel označit za neurčitou indicii. Jedná se totiž o pouhé obecné tvrzení, které není podloženo ničím, z čeho by bylo možno dovodit, že jmenovaný kandidát obdržel ve volbách v uvedených volebních okrscích přednostní hlasy. Ke svému tvrzení navrhovatel nepředložil žádný další důkaz, kterým by svoje tvrzení podpořil, tedy např. konkrétní jména svědků, či alespoň jejich čestná prohlášení. Pouhé uvedení, že určitou skutečnost „zjistil u více osob“ nelze než označit za neurčitý návrh.
25. Krajskému soudu tak nezbylo, než v souladu se závaznou judikaturou Ústavního soudu a správních soudů (viz usnesení Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS26/14, usnesení Nejvyššího správního soudu sp. zn. Vol 58/2017, sp. zn. Vol 18/2014, sp. zn. Vol 17/2024) konstatovat, že volební soud musí při vyřizování volebního návrhu vycházet z presumpce správnosti závěrů jednotlivých okrskových volebních komisí, nebyl-li v konkrétním případě prokázán opak. Důkazy k vyvrácení tohoto předpokladu musí předložit navrhovatel, tedy ten, kdo takové vady namítá. Je totiž nepochybné, že pouze na navrhovateli leží nejenom břemeno tvrzení, ale i břemeno důkazní. Přitom se od něho očekává, že soudu nabídne zvlášť významnou indicii vyvolávající pochybnosti o správnosti výsledků zjištěných volebními orgány. V návaznosti na to soud znovu upozorňuje na již shora vyřčené zásady, dle nichž formulace návrhu je věcí navrhovatele a soud je v tomto ohledu nemůže jakkoli nahrazovat, jinak by vybočil ze své role nestranného rozhodce sporu. Opačným postupem by volební soud nejen nepřípustně zvýhodňoval navrhovatele a ztěžoval procesní obranu jiných účastníků řízení, ale popíral by též zásadu dispoziční a koncentrační.
III. Závěr a náklady řízení
26. S ohledem na výše uvedené soud návrh na neplatnost volby kandidáta jako nedůvodný zamítl.
27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 93 odst. 4 s. ř. s., podle nějž v řízení o neplatnosti voleb, neplatnosti hlasování nebo neplatnosti volby kandidáta nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná (§ 104 odst. 1 s. ř. s.). Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.).
Hradec Králové 21. října 2024
JUDr. Magdalena Ježková v. r.
předsedkyně senátu
Hlavní stránka ·
Zásady ochrany osobních údajů ·
Smluvní podmínky