č. j. 31 A 38/2023 - 60     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Ivony Šubrtové a Mgr. Ondřeje Bartoše ve věci žalobce:  A. D. W. zastoupený JUDr. Martinem Knobem, advokátem se sídlem Denisova 585, 506 01 Jičín proti žalované:  Vězeňská služba ČR, Věznice Valdice    se sídlem nám. Míru 55, 507 11 Valdice v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 11. 2023, č. j. VS-241277-5/ČJ-2023-802232-KŘ, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. I. Předmět řízení 1.   Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla stížnost žalobce proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu ze dne 10. 11. 2023, č. j. VS-241277-5/ČJ-2023-802232-KŘ (dále také jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byl žalobci uložen nepodmíněný kázeňský trest v podobě celodenního umístění do uzavřeného oddílu na 3 dny dle § 46 odst. 3 písm. g) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů (dále (dále jen „ZVTOS“). Žalobce svým jednáním porušil ustanovení § 28 odst. 1 ZVTOS ve spojení s § 93m odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“). Toto porušení spočívalo v tom, že žalobce v průběhu výkonu trestu ve Věznici Valdice opakovaně a po delší časové období při zasílání korespondence a dalších podání neoprávněně ke svému jménu připojoval titul „Dr.“. Ten je dle aktuálně platného vysokoškolského zákona považován za akademický titul, který mohli získat pouze absolventi vysokoškolského studia. II. Žalobní argumentace 2.   Nezákonnost napadeného rozhodnutí žalobce spatřoval v tom, že při ukládání kázeňského trestu bylo přihlédnuto mimo jiné k tomu, že byl již dvakrát kázeňsky potrestán (důtkou za nevhodné chování a umístěním do uzavřeného oddílu na 10 dní s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů zacházení za intoxikaci metamfetaminem). Dle žalobce mělo být zohledněno to, že k těmto předchozím kázeňským přestupkům došlo již před jedním rokem a v jiné věznici. Navíc rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto o jeho potrestání za intoxikaci metamfetaminem, napadl žalobou, kterou zdejší soud projednává pod sp. zn. 31 A 33/2023. Při ukládání kázeňského trestu mělo být naopak přihlédnuto k tomu, že řádně plnil programy zacházení, patnáctkrát obdržel pochvalu a po dobu třinácti a půl let nebyl kázeňsky potrestán. 3.   Další nezákonnost spatřoval v tom, že ačkoliv prvostupňové rozhodnutí mu bylo oznámeno dne 10. 11. 2022 v 11:00 hodin a ihned proti němu podal stížnost, již tentýž den v 13:00 hodin musel nastoupit k výkonu uloženého kázeňského trestu. Žalovaná poté podle něj nedodržela ani zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí o stížnosti. Zopakoval, že stížnost proti prvostupňovému rozhodnutí podal dne 10. 11. 2023 a o stížnosti bylo rozhodnuto až dne 16. 11. 2023. 4.   Další výtku směřoval vůči nepřesnosti v číslu jednacím napadeného rozhodnutí, které bylo vydáno pod č. j. VS-241277-5/ČJ-2022-802232-KŘ, nikoliv pod správným č. j. VS-241277-5/ČJ-2023-802232-KŘ. 5.   Závěrem žaloby navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil. III. Vyjádření žalované 6.   Ve svém vyjádření k žalobě ze dne 5. 1. 2024 žalovaná uvedla, že rozhodnutí o uložení kázeňského trestu žalobci bylo správním orgánem prvního stupně vydáno v souladu s právními předpisy a vychází ze zjištění skutečného stavu věci. Odůvodnění rozhodnutí o uložení kázeňského trestu obsahuje shrnutí všech zjištěných skutečností odůvodňujících výrok rozhodnutí, jsou v něm uvedeny skutečnosti, které byly podkladem pro rozhodnutí a jež byly prokázány, důkazy, na jejichž základě byla vina žalobce prokázána, úvahy, kterými byl správní orgán prvního stupně veden při hodnocení důkazů, skutková zjištění, vypořádání se s námitkami žalobce a stručné odůvodnění druhu a výše uloženého kázeňského trestu vzhledem k dosavadnímu chování žalobce po dobu výkonu trestu. Při rozhodování o druhu a výši uloženého kázeňského trestu bylo zohledněno žalobcovo dosavadní chování, způsob spáchání a závažnost kázeňského přestupku a uložen byl mírnější druh nepodmíněného trestu v pravomoci speciálního pedagoga. Uložený kázeňský trest je úměrný závažnosti kázeňského přestupku a je v souladu se zájmem na dosažení účelu výkonu trestu odnětí svobody. Žalobce nezpochybnitelně svým jednáním porušil ust. § 28 odst. 1 ZVTOS, podle kterého je odsouzený povinen dodržovat zásady slušného jednání s osobami, s nimiž přichází do styku, přičemž neoprávněné užívání akademického titulu je podle názoru žalované klamáním osob a institucí neslučitelným se zásadami slušného jednání. 7.   Co se týká vykonání kázeňského trestu ještě před rozhodnutím o stížnosti, žalovaná upozornila na ustanovení § 52 odst. 1 ZVTOS, dle kterého v tomto případě stížnost nemá odkladný účinek. Navíc před uložením kázeňského trestu a před jeho nástupem byla posouzena zdravotní způsobilost žalobce k výkonu kázeňského trestu ze strany lékaře. 8.   K žalobcem tvrzenému nedodržení zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí žalovaná uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno a žalobci doručeno v zákonem stanovené lhůtě 5 pracovních dnů od podání stížnosti (stížnost podána v pátek 10. 11. 2023, doplněna v pondělí 13. 11. 2023 a vyřízena ve čtvrtek dne 16. 11. 2023). 9.   Navrhla, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. IV. Jednání soudu 10. Při jednání dne 23. 5. 2024 zástupce žalobce odkázal na písemné vyhotovení žaloby a zdůraznil, že napadené rozhodnutí považuje za nepřezkoumatelné z důvodu záměny spisových značek a  dále z důvodu, že žalovaná ve vyjádření k žalobě označila prvostupňové rozhodnutí nesprávně datem 13. 6. 2023. Pověřený zástupce žalované odkázal na písemné vyjádření k žalobě a odůvodnění napadeného rozhodnutí. V. Skutkové a právní závěry krajského soudu 11. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona č. 250/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1, 2 s. ř. s.). Dospěl přitom k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. A. Skutkový stav věci 12. Z předloženého kázeňského spisu soud zjistil, že na základě podnětu státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu ve Věznici Valdice a na základě prověření ze strany oddělení prevence a stížností Věznice Valdice bylo zjištěno, že žalobce v průběhu výkonu trestu při zasílání korespondence a dalších podání ke svému jménu opakovaně a po delší časové období připojuje titul „Dr.“, který je dle zákona o vysokých školách považován za akademický titul, který mohli získat pouze absolventi vysokoškolského studia. Žalobce během podání vysvětlení dne 11. 10. 2023 a 31. 10. 2023 uvedl, že studoval v USA a ve Španělsku a že nemá doklad o absolvování vysokoškolského studia, který by ho opravňoval k užívání titulu „Dr.“ v České republice. Vzhledem k tomu, že popsaného jednání se žalobce dopustil v době, kdy byl ve výkonu trestu odnětí svobody, bylo s ním v souladu s § 55 ZVTOS zahájeno kázeňské řízení. K tomu se ve spise nachází záznam o kázeňském přestupku ze dne 9. 11. 2023, úřední záznam o podání vysvětlení žalobce ze dne 11. 10. 2023, podání krajského státního zástupce Mgr. F. J. ze dne 12. 10. 2023 a zápis žalované z pohovoru s žalobcem ze dne 31. 10. 2023. 13. Žalobce vyjádřil svůj nesouhlas se zahájením řízení nejprve do záznamu o kázeňském přestupku ze dne 9. 11. 2023 a následně své vyjádření doplnil samostatným podáním z téhož dne. V něm uvedl, že má vzdělání z USA a ze Španělska, ale nedisponuje nostrifikací pro užívání titulu v České republice. V různých řízeních (například před soudy) zastupuje osoby jako zmocněnec, z užívání titulu nemá žádný prospěch. Dále zmínil, že svého jednání zanechal, k čemuž doložil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 4. 5. 2023, č. j. 16 C 224/2023-9, a přípis Obvodního soudu pro Prahu 8, sp. zn. 40 Spr 1191/2023. 14. Prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno a žalobci oznámeno dne 10. 11. 2023 (pátek). Tentýž den proti němu žalobce podal stížnost, kterou ještě dne 13. 11. 2023 (pondělí) doplnil. Napadené rozhodnutí bylo nejprve pod číslem jednacím VS-241277-5/ČJ-2022-802232-KŘ vydáno a oznámeno žalobci dne 16. 11. 2023 (čtvrtek). Usnesením ze dne 3. 1. 2024 žalovaná opravila tuto zřejmou nesprávnost tak, že číslo jednací napadeného rozhodnutí opravila na správné VS-241277-5/ČJ-2023-802232-KŘ. B. Právní posouzení 15. Podle § 28 odst. 1 ZVTOS je odsouzený ve výkonu trestu povinen dodržovat stanovený pořádek a kázeň, plnit pokyny a příkazy zaměstnanců Vězeňské služby, pracovat, pokud je mu přidělena práce a není uznán dočasně práce neschopným nebo není po dobu výkonu trestu uznán zdravotně nezpůsobilým k výkonu práce, plnit úkoly vyplývající z programu zacházení, šetrně zacházet se svěřenými věcmi, nepoškozovat cizí majetek, dodržovat zásady slušného jednání s osobami, s nimiž přichází do styku, a i jinak zachovávat ustanovení vnitřního řádu věznice. Dále je povinen dodržovat opatření a pokyny podle zvláštních právních předpisů k zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany. 16. Podle § 46 odst. 1 ZVTOS se kázeňským přestupkem rozumí zaviněné porušení zákonem stanovené nebo na jeho základě uložené povinnosti, pořádku nebo kázně během výkonu trestu. Podle odst. 2 téhož ustanovení lze za kázeňský přestupek odsouzenému uložit kázeňský trest. Podle odst. 3 písm. g) stejného ustanovení je jedním z kázeňských trestů celodenní umístění do uzavřeného oddílu až na 20 dnů. 17. Podle § 52 odst. 1 a 3 ZVTOS má odsouzený právo do 3 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o uložení kázeňského trestu podat proti němu stížnost. Odkladný účinek má jen stížnost proti uložení kázeňského trestu propadnutí věci. O stížnosti rozhodne do 5 pracovních dnů od jejího podání ředitel věznice nebo k tomu zmocněný zaměstnanec Vězeňské služby. 18. Podle § 55 ZVTOS se uložením kázeňského trestu vyřizují též jednání, která mají znaky přestupků, pokud byly spáchány během výkonu trestu. 19. Podle § 93m odst. 1 zákona o vysokých školách se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že úmyslně neoprávněně užívá vědeckou hodnost nebo titul absolventa vysoké školy. 20. Po provedeném přezkumném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 21. Krajský soud konstatuje, že žalobce nebrojil proti skutkovým závěrům žalované a nijak nerozporoval naplnění skutkové podstaty kázeňského přestupku spočívající v neoprávněném používání titulu „Dr.“. Ostatně i během kázeňského řízení se žalobce přiznal, že se vytýkaného jednání dopouštěl, ačkoliv pro používání titulu nedisponuje nostrifikací. Soudu je navíc z jeho úřední činnosti známo (např. z řízení vedeného pod sp. zn. 31 A 20/2023), že žalobce uvedený titul ve styku se soudy a úřady skutečně minimálně během roku 2023 používal. Závěry správních orgánů o tom, že žalobce svým výše popsaným jednáním porušil ustanovení § 28 odst. 1 ZVTOS ve spojení s § 93m odst. 1 zákona o vysokých školách a dopustil se tak kázeňského přestupku, jsou správné a zákonné. 22. Soud se nejdříve zabýval žalobcem tvrzenou nepřezkoumatelností napadeného rozhodnutí spočívající v chybně uvedeném čísle jednacím.  Dle charakteru namítané vady by bylo možné uvažovat o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí pro nesrozumitelnost. Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že nepřezkoumatelným pro nesrozumitelnost je zejména takové rozhodnutí, z jehož výroku nelze zjistit, jak soud ve věci rozhodl, tj. zda žalobu zamítl, odmítl nebo jí vyhověl, nebo jehož výrok je vnitřně rozporný (uvedené závěry lze vztáhnout i  na rozhodování správních orgánů). Pod uvedený pojem spadají i případy, kdy nelze rozeznat, co je výrok a co odůvodnění, kdo jsou účastníci řízení a kdo byl rozhodnutím zavázán (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003–78, č. 133/2004 Sb. NSS). Nepřezkoumatelným pro nesrozumitelnost je dále takové rozhodnutí, které postrádá základní zákonné náležitosti, či jehož výrok je v rozporu s odůvodněním. O žádnou takovou situaci se v projednávané věci nejedná. Skutečnost, že v čísle jednacím napadeného rozhodnutí byl v části za lomítkem a písemným označením ČJ- nejprve chybně uveden rok 2022, namísto správného 2023, nezpůsobuje nepřezkoumatelnost tohoto rozhodnutí, neboť ostatní číslice a  písmena čísla jednacího se nezměnila. Z obsahu správního spisu je dále zřejmé, že uvedené pochybení bylo napraveno opravným usnesením žalované ze dne 3. 1. 2024. I bez této opravy by však bylo zřejmé, že se jedná o chybu v psaní a že jde o rozhodnutí o stížnosti žalobce ze dne 10. 11. 2023 proti prvostupňovému rozhodnutí z téhož dne. 23. Pokud jde o namítané nesprávné uvedení data prvostupňového rozhodnutí, které je navíc spojováno až s obsahem vyjádření žalované k žalobě, krajský soud konstatuje, že tato námitka byla poprvé vznesena při jednání soudu, tedy po lhůtě pro případné rozšíření žaloby o další žalobní body (§ 71 odst. 2 s. ř. s.), proto se jí soud nezabýval.  24. K nezákonnosti napadeného rozhodnutí, která dle žalobce měla spočívat v nesprávném odůvodnění druhu a výše uloženého kázeňského trestu (nezohledněním žalobcem namítaných skutečností), krajský soud uvádí, že správní orgán prvního stupně při rozhodování o druhu a výši kázeňského trestu podrobně popsal své úvahy vedoucí k uložení kázeňského trestu. Zohlednil, že během pobytu ve Věznici Valdice (od března 2023) byl žalobce již dvakrát kázeňsky potrestán důtkou za nevhodné chování a umístěním do uzavřeného oddílu na 10 dnů s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení za intoxikaci metamfetaminem. Vzhledem k tomu, že tato uložená opatření neměla vliv na žalobcovo chování, uložil mu v daném případě nepodmíněný kázeňský trest v podobě celodenního umístění do uzavřeného oddílu na 3 dny. Zákonná výměra tohoto kázeňského trestu je stanovena až na 20 dnů, žalobci byl tedy kázeňský trest uložen v dolní polovině zákonné sazby. Speciální pedagog žalované (správní orgán prvního stupně) byl oprávněn tyto okolnosti vzít na zřetel při úvaze o druhu a výši kázeňského trestu. Podle § 58 odst. 5 č. 345/1999 Sb., vyhlášky Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, je zaměstnanec žalované při rozhodování o uložení kázeňského trestu povinen přihlédnout mimo jiné i k dosavadnímu chování odsouzeného a podle § 47 odst. 2 ZVTOS musí být při ukládání trestu zohledněn zájem na dosažení jeho účelu. V rámci takového posuzování je pak nezbytné kázeňský trest náležitě individualizovat, čehož nelze dosáhnout jinak než zohledněním dřívějších opatření uložených do té doby odsouzenému (speciální pedagog žalované rozhodoval na základě skutkového stavu ke dni rozhodnutí) a toho, zda uložená opatření vedla k nápravě jeho chování. Je přitom nerozhodné, že předchozí kázeňské tresty byly žalobci uloženy za jeho chování během pobytu v jiné věznici. 25. K námitce, že žalobce byl povinen vykonat trest ještě před rozhodnutím o stížnosti, soud uvádí, že postup ze strany žalované byl správný, neboť podle § 52 odst. 1 ZVTOS má odkladný účinek pouze stížnost proti uložení kázeňského trestu propadnutí věci, k čemuž v souzené věci nedošlo. K žalobcem tvrzenému nedodržení zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí lze dát také zapravdu žalované. Podle § 52 odst. 3 ZVTOS je lhůta pro vydání rozhodnutí o stížnosti 5 pracovních dnů, což žalovaná dodržela. Prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno v pátek dne 10. 11. 2023 a žalobcova stížnost proti tomuto rozhodnutí ze stejného dne byla vyřízena ve čtvrtek dne 16. 11. 2023, tedy čtvrtý pracovní den. VI. Závěr a náklady řízení 26. Krajský soud z výše uvedených důvodů nevyhověl žádné z žalobních námitek, proto mu nezbylo, než žalobu zamítnout dle § 78 odst. 7 s. ř. s. 27. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaná, která měla ve věci plný úspěch, by měla právo na náhradu nákladů řízení před soudem proti žalobci, který ve věci úspěch neměl. Žalované však žádné náklady v řízení před soudem nad rámec její úřední činnosti nevznikly, proto soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.  Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Hradec Králové 31. května 2024 JUDr Magdalena Ježková v. r. předsedkyně senátu