č. j. 36 Ad 11/2024-19 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl soudcem Jaroslavem Vávrou ve věci   žalobce:  X, narozený X bytem X proti žalovanému:   Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963 sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5  v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 5. 2024, č. j. X takto: I.                   Žaloba se zamítá. II.                Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodla dne 15. 2. 2024 pod č. j. X (dále také jen „prvostupňové rozhodnutí“) dle § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v rozhodném znění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), o zvýšení starobního důchodu žalobce od 1. 11. 2012 z důvodu dodatečně prokázané doby pojištění a o doplatku starobního důchodu žalobci. 2. Podáním ze dne 28. 2. 2024 označeným jako X – X – důchod – podnět k prošetření, který byl žalovaným vyhodnocen jako námitky proti prvostupňovému rozhodnutí, se žalobce domáhal přešetření postupu v řízení v rámci podaných námitek v roce 2014 s odkazem na lékařský posudek, kterým byl od 6. 1. 2014 uznán invalidním pro invaliditu třetího stupně. Požadoval vysvětlení, z jakých příčin mu nebyl přiznán a vyplácen invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, ač v té době vyplácený „předčasný“ starobní důchod byl dle jeho názoru najisto nižší. 3. Napadeným rozhodnutím specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku žalovaný zamítl námitky žalobce a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Po přezkoumání prvostupňového rozhodnutí totiž dospěl k závěru, že je zákonné a správné. K námitkám žalobce uvedl, že přešetření námitkového řízení z roku 2014 nemůže být předmětem námitkového řízení týkajícího se prvostupňového rozhodnutí. Nad rámec své povinnosti vysvětlil důvody, pro které dle žalovaného nárok na invalidní důchod žalobce zanikl. 4. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného včasnou žalobou podanou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Žádal o „přezkum řízení ve věci jeho důchodové záležitosti a též i akceptaci požadavku na přezkum zdravotního stavu k roku 2013“. Namítal, že nesouhlasí s výkladem ustanovení § 58 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, který učinila ČSSZ, s odkazem na § 55 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, dle kterého nárok na důchod nezaniká uplynutím času. Měl za to, že jeho nárok na invalidní důchod nezanikl. Na základě uznání invalidity třetího stupně měla být vypočtena výše invalidního důchodu pro tento stupeň, která měla být porovnána co do výhodnosti s vypláceným starobním důchodem. Vyjádřil pochybnost nad rozdílnými daty, k nimž byl uznán invalidním v prvním a druhém stupni (k 7. 6. 2013) a ve třetím stupni (k 6. 1. 2014). Současně žádal o přezkoumání svého zdravotního stavu posudkovou komisí MPSV, zda invalidita třetího stupně nevznikla již k 7. 6. 2013. Dále uvedl, že si je vědom, že uvedené námitky mohl a měl uplatnit v rámci předchozích řízení, jeho zdravotní stav to však nedovoloval, jeho síly byly zaměřeny na stabilizaci zdravotního stavu.  5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce napadl žalobou rozhodnutí, jehož předmětem byl zápočet dodatečně prokázané doby pojištění v roce 1995, vyměřovacího základu ve výši 2 500 Kč a vyloučené doby v rozsahu 30 dnů. Na základě provedeného zápočtu byl žalobci dle § 56 odst. 1 písm. b) zákona o důchodovém pojištění zvýšen starobní důchod. Poukázal na skutečnost, že se žalobce žalobou domáhá nároků, o kterých bylo rozhodnuto v řízení o námitkách v roce 2014, nikoliv ve správním řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí. Nad rámec povinného popsal průběh předchozích řízení o žádostech žalobce o invalidní důchod a vyjádřil se k zániku nároku žalobce na invalidní důchod s odkazem na právní úpravu. Závěrem navrhl odmítnutí žaloby. 6. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rámci uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Napadené rozhodnutí a prvostupňové rozhodnutí posuzoval jako jeden celek. 7. Žaloba není důvodná. 8. Dle § 56 odst. 1 písm. b) zákona o důchodovém pojištění zjistí-li se, že důchod byl přiznán nebo je vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen, anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, důchod se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží. Důchod nebo jeho zvýšení se přitom doplatí nejvýše pět let nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na důchod nebo jeho zvýšení; pro běh této lhůty platí § 55 odst. 2 věta druhá a třetí obdobně. Důchod nebo jeho zvýšení se však doplatí ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží, v případě, že důchod nebyl přiznán nebo byl vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen, anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, v důsledku nesprávného postupu orgánu sociálního zabezpečení. 9. V dané věci bylo předmětem správního řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, zvýšení starobního důchodu žalobce v důsledku zápočtu dodatečné doby pojištění dle § 56 odst. 1 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Žalobce podal žalobu proti rozhodnutí žalovaného specifikovanému ve výroku tohoto rozsudku. Obsahem žalobních námitek je však fakticky nesouhlas žalobce s rozhodnutím žalovaného z 10. 6. 2014, kterým byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení z 29. 11. 2013, jímž byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod. Již podání žalobce z 28. 2. 2024, které žalovaný posoudil jako námitky proti prvostupňovému rozhodnutí, obsahuje tvrzení, kterými žalobce vyjadřuje nesouhlas s nepřiznáním a nevyplácením invalidního důchodu třetího stupně v době, kdy byl poživatelem tzv. předčasného starobního důchodu, a žalovaný se k těmto námitkám v odůvodnění napadeného rozhodnutí vyjádřil nad rámec své povinnosti, neboť se netýkaly předmětu řízení. 10. Vzhledem k tomu, že žalobní námitky fakticky míří proti rozhodnutí žalovaného z 10. 6. 2014, nebylo na místě, aby soud v detailu zkoumal a případně rušil aktuálně napadené rozhodnutí, neboť sám žalobce mu nic nevytýkal. Protože v řízení nevyšly najevo ani žádné vady, k nimž je třeba přihlédnout z úřední povinnosti, soud žalobu proti žalobcem označenému rozhodnutí podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 11. Zákonná dvouměsíční lhůta pro podání žaloby proti dřívějšímu rozhodnutí žalovaného z 10. 6. 2014, vůči němuž žalobce dle obsahu žalobních námitek brojil, již uplynula. Toho si byl vědom i žalobce vzhledem k jeho vyjádření v žalobě, že uvedené námitky mohl a měl uplatnit v rámci předchozích řízení. Žalobcem uváděné důvody, pro které se proti rozhodnutí z 10. 6. 2014 nebránil, nemohou být rozhodné, neboť dle § 72 odst. 4 s. ř. s. zmeškání lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu nelze prominout. 12. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl v řízení úspěšný a žalovanému náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ust. § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Pardubice, 2. říjen 2024 Jaroslav Vávra, v. r. soudce Shodu s prvopisem potvrzuje X.