č. j. 52 A 4/2024-9     USNESENÍ   Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Petry Venclové, Ph.D. a soudců JUDr. Aleše Korejtka a Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry, ve věci   žalobce:  Mgr. J. Č. proti žalovanému:   Krajský úřad Pardubického kraje,  sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice   v řízení o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 12. 12. 2023, č. j. X, takto:   I. Žaloba se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1. Rozhodnutím Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 12. 12. 2023 č. j. X bylo rozhodnuto o odvolání žalobce proti usnesení Městského úřadu Vysoké Mýto, orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, č. j. X ze dne 11. 10. 2023, kterým bylo rozhodnuto o zastavení řízení z důvodu, že žadatel ve stanovené lhůtě neodstranil vady žádosti, a to tak, že uvedené usnesení bylo zrušeno a věc byla vrácena správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání. 2. Žalobce se žalobou podanou podle § 65 a násl. zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného, když tvrdil, že rozhodnutí žalovaného mu bylo doručeno dne 4. 1. 2024 a že toto rozhodnutí obsahuje vedle výroku o zrušení rozhodnutí správního orgánu prvního stupně rovněž druhý výrok o účastenství: „Dle §27 odst. 1 správního řádu je účastníkem řízení: Mgr. J. Č., X, DN: X. X. X.“ Žalobce se tak žalobou podanou „pouze proti druhému výroku“ domáhá toho, aby soud žalované rozhodnutí v jeho druhém výroku zrušil a „věc postoupil správnímu orgánu prvního stupně k dalšímu řízení.“  3. Žalobce objasnil, že žádost ze dne 18. 5. 2023 o vyslovení souhlasu se zapravením sedimentu vytěženého z rybníka zpět do půdy, ze které byl v podobě ornice splaven za dešťů do rybníku, čímž byla snížena retenční schopnost rybníku, podal v zájmu 15 dědiců jako správce pozůstalosti, tedy jako zástupce dědiců, nikoli on sám jako fyzická osoba. Ode dne 14. 4. 2023 však již práva a povinnosti k nově nabytému majetku přešly na tyto dědice. Proto se žalobce již necítí být účastníkem předmětného správního řízení. Nedisponuje totiž oprávněním k jejich zastupování. Z uvedeného důvodu proto odmítá dále svoje postavení účastníka řízení v předmětném správním řízení o podané žádosti. 4. V dané věci je nepochybné, že žalobce napadá rozhodnutí žalovaného, kterým byla věc vrácena správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání. Tato skutečnost je pro posouzení přípustnosti žaloby stěžejní. Podle § 68 odst. 1 s. ř. s. totiž platí, že žaloba je nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.  V dané věci je přitom nepochybné, že se věc vrátila před správní orgán prvního stupně, který bude znovu rozhodovat, přičemž proti jeho rozhodnutí bude opět přípustný opravný prostředek. Teprve proti případnému zamítavému rozhodnutí žalovaného by žalobce mohl uplatnit žalobu, pokud by s ním bylo stále jednáno jako s účastníkem řízení. 5. Tedy teprve konečné rozhodnutí, tj. rozhodnutí vydané v odvolacím řízení, které již dále není možné napadnout řádným opravným prostředkem, by se mohlo stát předmětem přezkumu správním soudem. To je zcela v souladu se zásadou subsidiarity soudní ochrany, na níž je založeno správní soudnictví a jež vyplývá z § 5 s. ř. s. a na něj navazujícího § 68 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (shodně viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2019, č. j. 5 Afs 381/2018 – 26; ze dne 6. 12. 2019, č. j. 4 Afs 398/2018 – 27; ze dne 12. 5. 2005, čj. 2 Afs 98/2004-65: „Podmíněnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby k soudu [§ 5, § 68 písm. a) s. ř. s.] je nutno vnímat jako provedení zásady subsidiarity soudního přezkumu a minimalizace zásahů soudů do správního řízení. To znamená, že účastník správního řízení musí zásadně vyčerpat všechny prostředky k ochraně svých práv, které má ve své procesní dispozici, a teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí je totiž koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivně veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy.“) 6. Pro úplnost soud dodává, že reflektuje argumentaci žalobce, který se již necítí být účastníkem řízení, avšak žalobci nic nebrání v tom, aby tyto své námitky uplatnil a svá tvrzení doložil v řízení před správním orgánem prvního stupně. Přitom je třeba poznamenat, že z výrokové části žalovaného rozhodnutí nelze dovodit, že bylo rozhodováno o účastenství žalobce „druhým výrokem,“ neboť toto rozhodnutí obsahuje pouze jeden výrok o zrušení usnesení a vrácení věci správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání, přičemž uvedení žalobce jako účastníka řízení podle § 27 odst. 1 správního řádu ve výrokové části žalovaného rozhodnutí není samostatným výrokem reagujícím na odvolání žalobce, nýbrž je povinnou náležitostí výrokové části rozhodnutí podle § 68 odst. 2 správního řádu. 7. Z uvedených důvodů soud vyhodnotil žalobu jako nepřípustnou podle § 68 písm. a) s. ř. s.       8. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. platí, že soud usnesením návrh odmítne, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný. Soud proto postupoval podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. a žalobu odmítl (výrok I.). 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., když žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta (výrok II.).   Poučení: Toto usnesení nabývá právní moci dnem doručení účastníkům řízení. Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Pardubice 17. dubna 2024 JUDr. Petra Venclová Ph.D. v. r. předsedkyně senátu