č. j. 52 A 44/2023-53   USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Dvořáka a soudců Mgr. Ondřeje Bartoše a Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry ve věci  žalobce:  Mgr. M. B., narozený X   trvale bytem X zastoupen Mgr. Radkem Látem, advokátem se sídlem Smilova 547, 530 02 Pardubice proti  žalovanému:  Magistrát města Pardubice, IČ 274046   sídlem Štrossova 44, 530 21 Pardubice   za účasti:  R. D., narozený X   bytem X v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 7. 2014, č. j. MmP 45013/2014, kterým byl vydán kolaudační souhlas s užíváním stavby, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Odůvodnění: 1. Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích byla dne 26. 7. 2023 doručena žaloba proti rozhodnutí žalovaného, týkajícího se stavby „Rodinný dům SO 04 X“ na pozemcích parc. č. A, B a C v katastrálním území X. Rozhodnutím žalovaného ze dne 25. 7. 2014, č. j. MmP 45013/2014, byl vydán kolaudační souhlas s užíváním stavby popsaného rodinného domu na adrese X (zahrnující rodinný dům, domovní přípojku vody, kanalizace, elektro a plynu, zpevněné plochy, oplocení). 2. V usnesení rozšířeného senátu č. j. 1 As 436/2017-43 Nejvyšší správní soud dovodil, že souhlasy vydávané stavebními úřady, zejména souhlasy dle § 96, § 106, § 122, § 127 a § 128 stavebního zákona, mají povahu rozhodnutí správního orgánu dle § 65 odst. 1 s. ř. s., a že osoba, ačkoliv nebyla účastníkem správního řízení, se může bránit žalobou proti rozhodnutí správního orgánu, mohla-li být vydaným kolaudačním souhlasem zkrácena na svých právech. 3. Platí, že žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – dále jen „s. ř. s.“). 4. Protože žalobce nebyl účastníkem řízení o vydání kolaudačního souhlasu, pročež mu napadený kolaudační souhlas nebyl doručován ani jinak oznamován, zabýval se krajský soud otázkou, od kterého okamžiku počala žalobci běžet dvouměsíční lhůta pro podání žaloby. 5. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 24. 2. 2022, č. j. 1 As 254/2021-29, s ohledem na princip právní jistoty a práva na přístup k soudu je nutné vztáhnout judikaturu týkající se počátku běhu lhůty pro podání žaloby dle § 65 s. ř. s. u opomenutých účastníků řízení i na případy, kdy se nejedná o opomenuté účastníky řízení, ačkoliv tyto osoby mohou být rozhodnutím správního orgánu dotčeny na svých právech a právem chráněných zájmech. V případě opomenutých účastníků se za počátek běhu lhůty považuje okamžik, kdy dotčená osoba měla možnost se seznámit s obsahem napadeného rozhodnutí. Tento přístup je v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu, která na tyto případy analogicky hledí jako na procesní postavení opomenutého účastníka, pro které soudní judikatura vytvořila právní fikci oznámení rozhodnutí, a to prostřednictvím požadavku faktického seznámení se s obsahem rozhodnutí. V takovém případě se běh lhůty dle § 72 odst. 1 s. ř. s. odvíjí od okamžiku, kdy se žalobce seznámil s obsahem a důvody napadeného rozhodnutí (např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 9. 2021, č. j. 1 As 136/2021-29, nebo ze dne 25. 6. 2014, č. j. 1 Afs 52/2014-38). 6. Na posuzovanou věc lze aplikovat také rozsudek rozšířeného senátu NSS č. j. 2 As 25/2007-118, podle nějž je třeba postavit najisto, že opomenutý účastník seznal s dostatečnou jistotou a včas obsah vydaného rozhodnutí, především tedy, kdy a kým bylo vydáno, jak jej lze identifikovat, jakým způsobem a v jakém rozsahu mu takové rozhodnutí zasahuje do práv, a měl tedy účinnou možnost se proti němu účinně bránit opravnými prostředky. Obvykle tu půjde o případy, kdy se opomenutý účastník s obsahem rozhodnutí seznámil prokazatelně a v rozsahu potřebném pro účelnou obranu proti němu. V rozsudku ze dne 15. 2. 2018, č. j. 1 As 311/2017-37, k tomu Nejvyšší správní soud poznamenal, že posuzování okamžiku faktického seznámení se s rozhodnutím je otázkou skutkovou a že účastník musí být s obsahem rozhodnutí seznámen v rozsahu potřebném pro účelnou obranu proti němu. 7. Krajský soud tedy nejprve pro vyjasnění této skutkové otázky usnesením ze dne 23. 8. 2023, č. j. 52 A 44/2023-26, uložil žalobci, aby doplnil žalobu o tvrzení údaje o dni doručení napadeného rozhodnutí, případně údaje o dni jiného oznámení napadeného rozhodnutí žalobci, případně údaje o dni faktického oznámení rozhodnutí žalobci, tj. údaje o dni, kdy žalobce materiálně, fakticky seznal úplný obsah napadeného rozhodnutí. 8. Žalobce prostřednictvím svého zástupce sdělil soudu dne 11. 9. 2023, že s úplným zněním napadeného kolaudačního souhlasu se žalobce nikdy neseznámil, a že o existenci tohoto rozhodnutí se dozvěděl z obsahu sdělení žalovaného ze dne 25. 1. 2018. 9. Krajský soud však poté, co mu žalovaný předložil správní spis týkající se věci, naznal, že právě uvedené tvrzení žalobce není pravdivé. 10. Z předloženého správního spisu se totiž podává, že žalobce již dne 25. 10. 2017 nahlížel do spisu řízení o vydání kolaudačního souhlasu. V protokolu žalobce svým podpisem stvrdil, že měl možnost se seznámit plně s obsahem spisu. Z protokolu také vyplývá, že žalobce si ze spisu pořídil kopie některých (blíže nespecifikovaných) částí spisu vlastním fotoaparátem. Součástí spisu (č. l. 5) je přitom i napadený kolaudační souhlas. 11. Je tedy zřejmé, že žalobce se s napadeným kolaudačním souhlasem v celém jeho rozsahu seznámil dne 25. 10. 2017, kdy nahlížel do správního spisu. Od tohoto okamžiku je nutno počítat běh lhůty, neboť v tento moment se s jistotou seznámil s obsahem kolaudačního souhlasu, především tedy kdy a kým byl souhlas vydán, jak ho lze identifikovat a jakým způsobem a v jakém rozsahu takový souhlas zasahuje do jeho práv. Od tohoto okamžiku měl účinnou možnost se proti kolaudačnímu souhlasu bránit. 12. Dvouměsíční lhůta pro podání žaloby tak žalobci uplynula 27. 12. 2017 (nejblíže následující pracovní den po 25. 12. 2017). 13. Žalobu podanou dne 26. 7. 2023 tak krajský soud posoudil jako opožděnou a odmítl ji podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. 14. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. 15. O nákladech osoby zúčastněné na řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s. ř. s. Osobě zúčastněné na řízení nebyla soudem uložena žádná povinnost, v souvislosti s níž by jí vznikly náklady řízení. Důvody hodné zvláštního zřetele soud neshledal. 16. O vrácení soudního poplatku rozhodl soud podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žaloba byla odmítnuta před prvním jednáním. Poučení: Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 55 odst. 5 za použití § 54 odst. 5 s. ř. s). Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Pardubice 14. února 2024 JUDr. Jan Dvořák v. r. předseda senátu       Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. L. M.