č. j. 52 A 47/2024-40 USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Aleše Korejtka a JUDr. Petry Venclové, Ph.D., ve věci žalobkyně:   I. H.   proti žalovanému:  Lázně Bohdaneč    sídlem Masarykovo náměstí 1, 533 41 Lázně Bohdaneč o žalobě ze dne 29. 08. 2024,                                                                  takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Dne 29. 08. 2024 byl krajskému soudu doručen návrh na zahájení soudního řízení označený jako žaloba proti matrice Lázně Bohdaneč (dále jen „žaloba“), ve kterém žalobkyně uvedla mnoho subjektivních domněnek a přesvědčení. Žalobkyně nepodloženě polemizovala ohledně jejího dřívějšího manželství, dále zpochybňovala údaje obsažené v rodném a oddacím listu. Žalobkyně vedle mnoha nepřesných a zavádějících informací uvedla, že dříve uzavřené manželství mělo být neplatné a že jí není dovoleno používat svoje příjmení za svobodna, což uvedla slovy: „Pokud není ženě povoleno vzít si zpět rodné příjmení po rozvodu, tak neustále musí sloužit zájmům toho manžela…“ Podle jejího názoru je příjmení „H.“ nesprávně uvedeno, protože správný tvar je „H.“. Vedle toho se domnívá, že do uvedených podkladů je třeba doplnit stát „Čechy“. Závěrem tohoto podání vůči soudu dodala, že: „A častovat mě sprostými pomatenými rozsudky, které jsou plné blábolů, urážek.“ Žalobkyně ke svému podání přiložila kopii rodného listu a oddacího listu. 2. Z důvodu toho, že uvedené podaní žalobkyně nebylo dostatečně určité a srozumitelné, resp. z něho nebylo patrné, čeho se týká, čeho se žalobkyně domáhá, co sleduje a jaké protistrany se konkrétně týká, tak ji krajský soud usnesením ze dne 4. 9. 2024, č. j. 52 A 47/2024-10, vyzval k upřesnění jejího podání (žaloby). 3. Dne 16. 09. 2024 obdržel krajský soud od žalobkyně další podání, ve kterém mj. požádala o ustanovení (jejími slovy „přidělení“) advokáta ex offo s dovětkem: „pokud mohou zastupovat blázny.“ 4. V návaznosti na zákonné podmínky pro ustanovení právního zástupce, proto i osvobození od soudních poplatků, pak krajský soud usnesením ze dne 1. 10. 2024, č. j. 52 A 47/2024-14, vyzval žalobkyni k předložení prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, včetně všech souvztažných a rozhodných skutečností. 5. Dne 15. 10. 2024 bylo soudu doručeno požadované prohlášení, ve kterém žalobkyně uvedla, že její jediný příjem činí invalidní důchod ve výši 16.000, - Kč s tím, že je vlastnicí blíže nespecifikované nemovitosti. 6. Na základě předložených podkladů pak krajský soud vydal usnesení ze dne 24. 10. 2024, č.j. 52 A 47/2024-25, kterým rozhodl o tom, že se žalobkyni nepřiznává osvobození od soudních poplatků, proto se i její žádost o ustanovení právního zástupce zamítá. Vedle toho jí soud opětovně vyzval k upřesnění jejího původního podání (žaloby), neboť z něho nebylo pro soud seznatelné, čeho se žalobkyně či navrhovatelka domáhá, jestli žaluje konkrétní rozhodnutí správního orgánu, nebo se domáhá ochrany před nečinností, nebo brojí proti neoprávněnému zásahu do svých práv. 7. Dne 8. 11. 2024 krajský soud obdržel další podání žalobkyně, ve kterém uvedla, že žaloba směřuje proti matrice na radnici v Lázních Bohdaneč, přičemž „není to proti lázním, které léčí pohybové ústrojí však“. Dále stojí uvedeno, že žalobkyně požaduje okamžité navrácení odcizeného oddacího listu a posléze požaduje rozsudkem opravit chyby v tomto oddacím listu, a to doplnění státu narození „Čechy“. Zároveň požaduje z dostupných evidencí odstranit příjemní „H.“. Na úplný závěr dodala, že „Je to snad celkem jednoduché, co požaduji, 3 věci. Advokáta netřeba. Do oddacího listu dopsat stát narození Čechy a aby si to zaznamenali laskavě i do knihy manželství.“ 8. Z ust. § 37 odst. 3 s.ř.s. platí, že z každého podání musí být zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, spolu s podpisem a datováním. Podle téhož ustanovení odst. 5 platí, že v případě vad je podatel vyzván k jejich odstranění, k čemuž mu je i stanovena lhůta. Zákon však předpokládá i následek, pokud nebude podání doplněno či opraveno. V takovém případě není možné v řízení pokračovat a soud podání usnesením odmítne (ust. § 37 odst. 5 s.ř.s). Jedná se defaultní zákonný předpoklad pro soudní přezkum v rámci správního soudnictví. 9. Z výše uvedených skutečností není přitom zřejmé, čeho se žalobkyně konkrétně domáhá, přičemž její podání jsou neurčitá, nesrozumitelná a zavádějící. Soudu z jednotlivých podání i přes opakované výzvy není patrný žalobní záměr žalobkyně, proto jí ani nebylo možné vyzvat k uhrazení soudního poplatku, neboť nebylo možné dovodit žalobní důvod žalobkyně, jestli se jedná o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, žalobu na ochranu proti nečinnosti nebo žalobu na ochranu před nezákonným zásahem. 10. Jak plyne z rozsudku NSS ze dne 22. 9. 2004, č.j. 4 Ads 37/2004-42: „V řízení o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů musí žaloba obsahovat jednak základní náležitosti podání podle § 37 odst. 2 a 3 s. ř. s., jednak náležitosti žaloby podle § 71 odst. 1 písm. a) až f) s. ř. s. Neobsahuje-li žaloba tyto náležitosti a žalobce na výzvu soudu k odstranění vad podání a po poučení o následcích, jestliže výzvě nevyhoví, reaguje podáním, které zákonem požadované náležitosti rovněž neobsahuje, a v řízení nebylo možno pro tento nedostatek řízení pokračovat, soud žalobu odmítne (§ 37 odst. 5 s. ř. s.).“ 11. Nad to je třeba vzpomenout rozsudek NSS ze dne 22. 12. 2003, č. j. 7 Azs 53/2003-66, ve kterém NSS konstatoval, že: „Není nezákonné, odmítne-li soud žalobu trpící vadami, pro které nelze v řízení pokračovat, pokud byl žalobce v usnesení, kterým ho soud podle § 37 odst. 5 s. ř. s. vyzval k odstranění vad podání, poučen o tom, že při neodstranění vad podání ve stanovené lhůtě bude žaloba odmítnuta, jakož i o možnosti prodloužení lhůty na jeho žádost, a pokud na tuto výzvu nijak nereagoval.“ Žalobkyně byla usnesením zdejšího soudu, č. j. 52 A 47/2024-10, v jeho bodě 19 poučena o tom, že nedoplní-li žalobu a neodstraní její vady, tak bude žaloba odmítnut ve smyslu ust. § 37 odst. 5 s.ř.s. Shodně pak byla opětovně poučena v rámci usnesení č. j. 52 A 47/2024-25, a to v rámci bodu 16 tohoto usnesení. Nutno dodat, že žalobkyně na obě zmíněná usnesení reagovala, proto je patrné, že se jí dostala do dispoziční sféry a mohla se tak s nimi seznámit. 12. Navíc s odkazem na rozsudek NSS ze dne 20. 3. 2018, č.j. 3 Azs 66/2017-31, ve kterém bylo konstatováno: „Uplatnění alespoň jednoho projednatelného žalobního bodu nepředstavuje podmínku řízení [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], ale zvláštní náležitost žaloby proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 71 odst. 1 písm. d) uvedeného zákona. Absence takovéto náležitosti se odstraňuje postupem dle § 37 odst. 5 téhož zákona. Soud pro odstranění této vady stanoví lhůtu odpovídající zbývající části lhůty pro podání žaloby.“ A dále „Neuplatní-li žalobce ve lhůtě pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu alespoň jeden žalobní bod tak, aby jeho žaloba byla projednatelná (§ 71 odst. 2 věta třetí s. ř. s.), soud žalobu odmítne podle § 37 odst. 5 téhož zákona.“ 13. Nejen ve smyslu zmíněné judikatury, ale zejména v návaznosti na platnou a účinnou právní úpravu, tak krajský soud uzavírá, že žalobkyně neuposlechla opakované výzvy soudu a neodstranila nedostatky a vady jejího podání (žaloby) proto je toto její podání neprojednatelné, když soud neví a nemůže si, přičemž k tomu ani není oprávněn, domýšlet za žalobkyni její žalobní úmysly a požadavky. 14. V takovém případě není možné v řízení pokračovat a soud žalobu jako podání ze dne 29. 8. 2024 usnesením odmítl (ust. § 37 odst. 5 s.ř.s). 15. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož v případě odmítnutí žaloby nemá právo na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků řízení. Poučení: Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům řízení. Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Pardubice 4. prosince 2024 JUDr. Jan Dvořák v. r. předseda senátu