č. j. 52 Ad 2/2024-28 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Dvořákem v právní věci   žalobce:     P. Š.   proti žalovanému:    Ministerstvo práce a sociálních věcí,  IČ 00551023 sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha v řízení o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 8. 1. 2024, č. j. MPSV-2024/11287-919, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 8. 1. 2024, č. j. MPSV-2024/11287-919, se pro vady řízení ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se včasnou žalobou domáhal přezkumu v záhlaví tohoto rozsudku označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Pardubicích ze dne 27. 7. 2023, č. j. 192899/23/ÚO, jímž tento správní orgán I. stupně nepřiznal příspěvek na zvláštní pomůcku – x podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, v platném znění (dále jen „zákon č. 329/2011 Sb,“). Žalobce odůvodnil žalobu následujícím způsobem. 2. Žalobce uvedl, že má těžkou vadu x, která způsobuje těžké omezení jeho x, uvedl, že není schopen samostatně opustit byt v důsledku svých vážných zdravotních problémů, má x a trpí centrální x a středně těžkou x. Uvedl, že je schopen x se pouze s x, není schopen x, bydlí v prvním patře a pokud se „chce dostat ven“, musí někoho požádat, aby jej x. Proto je přesvědčen, že vzhledem ke svému zdravotnímu stavu by mu měl být příspěvek na x včetně instalace přiznán. Bez této x je prakticky odsouzen „k domácímu vězení“. Navrhl, aby soud dále žalované rozhodnutí zrušil a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení. 3. Žalovaný odkázal na obsah žalovaného rozhodnutí, navrhl, aby soud žalobu zamítl. 4. Krajský soud v řízení vedeném podle ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s.ř.s.“), přezkoumal žalované rozhodnutí v mezích žalobních bodů, přičemž dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. 5. Mezi účastníky nejsou sporné a ze správního spisu vyplývají následující rozhodné skutečnosti. 6. Žalobce uplatnil u správního orgánu I. stupně, tj. u Úřadu práce České republiky, krajské pobočky v Pardubicích, žádost o poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku – x. Správní orgán I. stupně tuto žádost zamítl, když vycházel z posudku příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení v Ústí nad Orlicí o posouzení zdravotního stavu žalobce, podle něhož žalobce není ve smyslu § 9 odst. 1 a 4 zákona č. 329/2011 Sb. osobou se zdravotním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu uvedeným v příloze tohoto zákona, když v případě žalobce se nejedná o těžkou vadu x uvedenou v bodu 1 části I. Přílohy k citovanému zákonu a nejde ani o zdravotní postižení interní povahy způsobující těžké omezení x uvedené v bodu 4 části I. Přílohy k citovanému zákonu. Proti zamítavému rozhodnutí podal žalobce odvolání, v němž stejně jako v žalobě odkázal na lékařskou zprávu od MUDr. B. ze dne 23. 3. 2023 a tvrdil, že splňuje nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku – x, proto, že má těžkou vadu x, že je zcela x a je závislý na x a pomoci jiných osob. Bez x je zcela izolován – nedostane se z bytu ven, a že je závislý na jiných osobách, proto žádá o příspěvek na zvláštní pomůcku. Odvolací orgán v rámci vedeného odvolacího řízení požádal příslušnou posudkovou komisi PK MPSV v Hradci Králové o nové posouzení zdravotního stavu žalobce, ta dospěla ve svém posudku k závěru, že žalobce není osobou se zdravotním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vedeného v příloze tohoto zákona. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu považovala komise stav po náhlé x v roce 2016 s postižením x a levé poloviny zorného pole, x a středně těžkou x. K vyjádření žalobce, který v průběhu odvolacího řízení odkázal na zmíněnou lékařskou zprávu MUDr. B., podle níž trpí x od x a středně těžkou x a že tedy splňuje podmínky pro přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku, která je uvedena v příloze zákona č. 329/2011 Sb., v části bodu 1 písm. d), podle něhož se za těžkou vadu x považuje funkční ztráta jedné x a jedné x na podkladě úplné x), nebo těžkého ochrnutí. Posudková komise dospěla k závěru, že zdravotní stav postižení nesplňuje kritéria platná pro přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku vzhledem k objektivizovanému zdravotnímu stavu odbornými lékařskými nálezy. Žalobce ve vyjádření k podkladům rozhodnutí adresovaném žalovanému jako odvolacímu orgánu opětovně odkázal na zmíněnou lékařskou zprávu, podle níž žalobce splňuje uvedenou podmínku obsaženou v příloze (v části I. v bodu 1 písm. d). Žalovaný odvolání žalobce zamítl a potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně a k této námitce ve svém rozhodnutí uvedl tento závěr: „K podání odvolatele odvolací orgán uvádí, že lékařskou zprávu, kterou doložil (ortopedické vyšetření, MUDr. B., ze dne 23. 3. 2023) měla PK MPSV k dispozici při posuzování zdravotního stavu dne 21. 11. 2023. Plegie znamená, že není motorická ani senzorická funkce v celém rozsahu končetiny, svalová síla je 0 (tzn. sval nejen známky stahu, záškubu), tento nález musí být prokázán na obou končetinách. Při těžké paréze není možné pohyb proti gravitaci, svalová síla dosahuje stupně 1 – 2 v celém rozsahu obou končetin, stav se blíží plegii končetin, chůze s vydatnou oporou je prakticky nemožná. PK MPSV takové zdravotní postižení u odvolatele neshledala.“. 7. Mezi účastníky tak vznikla jediná sporná skutečnost, týkající se otázky, zda v případě žalobce byla splněna podmínka existence zdravotního postižení žalobce odůvodňující přiznání příspěvku na zmíněnou zvláštní pomůcku, uvedená v příloze zákonu č. 329/2001 Sb., v části I. v bodu 1 písm. d). 8. Podle bodu 1 písm. d), obsaženém v části I. přílohy k zákonu č. 3219/2011 Sb., označená jako Zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku, se za těžkou vadu x považuje d) funkční ztráta jedné x a jedné x na podkladě úplné x) nebo těžkého ochrnutí. 9. Jak vyplývá z žalovaného rozhodnutí a ze zmíněného posudku PK MPSV, správní orgán a potažmo i MPSV vycházely z lékařské zprávy MUDr. B. ze dne 23. 3. 2023, podle něhož žalobce trpí x typu s x a středně těžkou x, která mu byla x v důsledku diabetické gangrény (k tomu je třeba poznamenat, x). Rozdíl mezi plegií a parézou je v tom, že v případě parézy se jedná o částečnou neschopnost aktivního volního pohybu, v případě plegie se jedná o úplnou neschopnost aktivního volního pohybu, tj. úplné ochrnutí. PK MPSV a potažmo žalovaný vycházeli zřejmě z toho, že žalobce splnil uvedenou podmínku jen částečně, když trpí funkční ztrátou jedné x) na podkladě plegie, tedy že tato x je postižena úplným ochrnutím, avšak v případě postižení jedné x) není splněna podmínka „těžkého ochrnutí“ (tedy parézy), když v uvedeném lékařském posudku je uvedeno, že se jedná o středně těžkou parézu x (uvedená podmínka zahrnuje těžké ochrnutí končetiny). PK MPSV a potažmo žalovaný však pominuli hodnotit tuto podmínku nejen ve světle tohoto pojmu použitého v lékařské zprávě MUDr. B., ale nezabývali se otázkou, zda se v případě žalobce jedná o takovou funkční ztrátu x, která by se z hlediska skutečného zdravotního stavu a posouzení míry funkční ztráty x dala podřadit pod podmínku těžkého ochrnutí uvedeného v části přílohy I. zákona č. 329/2011 Sb. Odvolací orgán správně poukázal ve svém rozhodnutí na skutečnost, že při těžké paréze není možný pohyb proti gravitaci, svalová síla dosahuje stupně 1 – 2 v celém rozsahu obou x, stav se blíží x, x i s podstatnou oporou je prakticky nemožná. Žalovaný tak vycházel zřejmě z instrukce č. 2/2016 Ministerstva práce a sociálních věcí, kde je takto těžké ochrnutí (tj. těžká paréza) popsána v komentáři k této podmínce uvedené v části I. přílohy zákona č. 329/2011 Sb., v bodu 1 písm. d). Není tak sporu, že i žalovaný vycházel ze skutečnosti, že pro splnění této podmínky v případě hodnocení funkční ztráty x žalobce na podkladě těžkého ochrnutí (též těžké parézy) je třeba vycházet z posouzení skutečného zdravotního stavu žalobce. Znakem existence takového zdravotního postižení (těžká paréza) je skutečnost, že je x i s vydatnou oporou prakticky nemožná. 10.                      Jak vyplývá z celkového popisu zdravotního stavu žalobce a jím uvedených zdravotních problémů, tak požádal o poskytnutí uvedené zvláštní pomůcky právě z důvodu, že je schopen x se pouze s x, že trpí otlaky a není schopen x, přičemž bydlí v prvním patře a bez cizí pomoci a použití x není schopen opustit svůj byt. Právě touto otázkou se správní orgány a potažmo i posudková komise však nezabývaly, tj. nehodnotily skutečný zdravotní stav žalobce, zda v jeho případě se nejedná o zmíněné zdravotní postižení v podobě těžkého ochrnutí (těžké parézy) z důvodu, že žalobce není schopen x, ale že se může x jen na x. Namísto toho se PK MPSV a žalovaný spokojili pouze s hodnocením zdravotního postižení žalobce uvedeným v předložené lékařské zprávě, nezabývali se vůbec jeho tvrzením, že x způsobila jeho x a že je schopen pohybovat se pouze na x. Pro posouzení míry zdravotního postižení a jeho vlivu na vznik nároku na uvedenou zvláštní pomůcku tak nepostačuje jen v daném případě to, že v uvedené lékařské zprávě je použit pojem „středně těžká paréza“, ale je třeba hodnotit skutečný zdravotní stav žalobce z hlediska jeho míry postižení x v souvislosti s její x a vlivem na schopnost x. Pokud by jí totiž žalobce nebyl schopen, tak by poskytnutí zmíněné zvláštní pomůcky, tj. x vzhledem k situaci žalobce výše popsané, bylo na místě. 11.                      Krajský soud tak dospěl k závěru, že v daném případě byl dán důvod pro zrušení žalovaného rozhodnutí z důvodu existence jeho vady spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí (§76 odst. 1 písm.a) s.ř.s.) a proto krajský soud žalované rozhodnutí pro tuto vadu zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1 a 4 s.ř.s.). 12.                      V dalším řízení žalovaný doplní skutkový stav věci o závěr týkající se splnění výše uvedené podmínky pro přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku uvedené v části I. přílohy zákona č. 329/2011 Sb., v bodu 1 písm. d), a to konkrétně k posouzení funkčního postižení x z hlediska skutečného zdravotního stavu žalobce v souvislosti s jeho tvrzením o jeho x, přičemž je třeba se zabývat tím, zda jeho skutečný zdravotní stav v případě funkčního postižení levé x nezpůsobuje stav odpovídající těžkému ochrnutí ve smyslu výše zmíněné zákonné podmínky. K tomu si může žalovaný vyžádat doplnění posudku PK MPSV od výše uvedené posudkové komise či revizní posudek od jiné posudkové komise. 13.                      Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., když úspěšný žalobce měl právo na náhradu nákladů řízení, ale náklady řízení mu podle obsahu spisu žádné nevznikly. Poučení: Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům řízení. Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení usnesení). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Pardubice 7. března 2024 JUDr. Jan Dvořák v. r. samosoudce   Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. L. M.