č. j. 52 Af 45/2021-168    USNESENÍ  Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Dvořáka a soudců Mgr. Ondřeje Bartoše a Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry ve věci  žalobkyně: STROJON GROUP, s.r.o., IČ 653209 se sídlem Dělnická 535, 533 01 Pardubice – Pardubičky zastoupená Mgr. Irenou Pavlíkovou, advokátkou se sídlem Brodecká 1668, 263 01 Dobříš  proti  žalovanému: Generální ředitelství cel  se sídlem Budějovická 7, 140 96 Praha 4 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 6. 2021, č. j. 18394-4/2021-90000-311, o zastavení řízení pro uspokojení navrhovatele, takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 14 900 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do 30 dnů od právní moci usnesení. III. Žalobkyni se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se domáhala přezkumu shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým rozhodl ve věci doměření antidumpingového cla za dovoz 678 ks bezešvých teplosměnných trubek z nerezavějící oceli. Napadeným rozhodnutím zamítl žalovaný odvolání žalobkyně proti dodatečnému platebnímu výměru č. j. 85445-3/2020-590000-51, vydanému Celním úřadem pro Pardubický kraj. 2. Podle § 124 odst. 1 d. ř. platí, že domáhá-li se navrhovatel ve správním soudnictví zrušení rozhodnutí vydaného správcem daně, může jej správce daně uspokojit změnou nebo zrušením tohoto rozhodnutí v přezkumném řízení. 3. Podle § 62 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), platí, že dokud soud nerozhodl, může odpůrce vydat nové rozhodnutí nebo opatření, popřípadě provést jiný úkon, jimiž navrhovatele uspokojí, nezasáhne-li tímto postupem práva nebo povinnosti třetích osob. Svůj záměr navrhovatele uspokojit sdělí správní orgán soudu a vyžádá si správní spisy, pokud je již soudu předložil. Podle § 62 odst. 2 s. ř. s. platí, že předseda senátu stanoví lhůtu, v níž je třeba rozhodnutí vydat, opatření nebo úkon provést a oznámit je navrhovateli i soudu; uplyne-li tato lhůta marně, pokračuje soud v řízení. Podle § 62 odst. 3 s. ř. s. platí, že dojde-li oznámení odpůrce podle odstavce 2 soudu, vyzve předseda senátu navrhovatele, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda je postupem správního orgánu uspokojen. Zmeškání této lhůty nelze prominout. Podle § 62 odst. 4 s. ř. s. platí, že soud řízení usnesením zastaví, sdělí-li navrhovatel, že je uspokojen. Soud řízení zastaví i tehdy, nevyjádří-li se takto navrhovatel ve stanovené lhůtě, jestliže ze všech okolností případu je zřejmé, že k jeho uspokojení došlo. Podle § 62 odst. 5 s. ř. s. platí, že rozhodnutí, opatření nebo úkon podle odstavce 1 nabývá právní moci nebo obdobných právních účinků dnem právní moci rozhodnutí soudu o zastavení řízení. 4. Ve věci právě projednávané sdělil žalovaný soudu dne 17. 1. 2024 svůj záměr uspokojit žalobkyni ve smyslu § 62 odst. 1 s. ř. s. 5. Krajský soud, postupuje podle shora citovaných zákonných ustanovení, stanovil usnesením ze dne 31. 1. 2024, č. j. 52 Af 45/2021-154, lhůtu pro vydání rozhodnutí k uspokojení žalobkyně do 14. 2. 2024. 6. Sdělením ze dne 13. 2. 2024 žalovaný vyrozuměl krajský soud o tom, že dne 2. 2. 2024 vydal ve věci nové rozhodnutí v přezkumném řízení podle § 124 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, č. j. 4620-3/2024-900000-311. Toto bylo žalobkyni doručeno 12. 2. 2024. Tímto novým rozhodnutím žalovaný změnil rozhodnutí napadené žalobou tak, že se dodatečný platební výměr na antidumpingové clo ze dne 25. 8. 2020, č. j. 18394-4/2021-900000-311, ruší a řízení o něm se zastavuje. Žalovaný navrhl, aby řízení bylo zastaveno. 7. K výzvě soudu sdělila žalobkyně dne 20. 2. 2024, že je postupem žalovaného uspokojena, a vyslovila souhlas s tím, aby řízení bylo zastaveno. 8. Krajský soud tedy, postupuje podle svrchu citovaných ustanovení zákona, řízení zastavil pro uspokojení žalobkyně. 9. Žalovaný, pokud jde o náklady řízení, navrhl, aby krajský soud postupoval podle § 60 odst. 7 s. ř. s. a rozhodl, že se žalobkyni náhrada nákladů nepřiznává, protože jejich předepsání žalovanému je vzhledem k okolnostem případu nespravedlivé. Celní orgány postupovaly podle platné, účinné a přímo použitelné právní úpravy a nedopustily se žádného pochybení. Část aplikované právní úpravy byla zneplatněna SDEU až ex post v době, kdy již více než dva roky běželo soudní řízení. Rozsudek SDEU ve věci C-210/22 ukázal, že dosavadní závěry celních orgánů byly správné, avšak část pravidla původu, podle kterého bylo rozhodováno, označil SDEU pro nedostatek jeho odůvodnění Komisí za neplatnou. Nejednalo se proto o chybný či nezákonný postup celních orgánů, ale o chybu Komise při normotvorné činnosti. To jsou, podle žalovaného, zvláštního zřetele hodné důvody pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni. 10.                      Žalobkyně s postupem podle § 60 odst. 7 s. ř. s. nesouhlasila, což podložila opodstatněnou argumentací. 11.                      Krajský soud důvody pro postup podle § 60 odst. 7 s. ř. s. neshledal. Žalobkyně nikoli nepřípadně poukázala na to, že se u správního soudu po právu domáhala ochrany svých práv. Souhlasit s žalovaným lze potud, pokud tvrdí, že se orgány celní správy nedopustily při vydání napadených rozhodnutí pochybení, když vycházely z právní úpravy platné, účinné a přímo použitelné v době vydání napadeného rozhodnutí. Vyšlo-li nakonec najevo, že jejich rozhodnutí bylo nezákonné, není to proto, že by se právě celní orgány dopustily nezákonného postupu. Přesto není nespravedlivé náhradu nákladů řízení žalobkyni přiznat. Nespravedlivé by naopak bylo, aby žalobkyně byla nucena nést náklady soudního řízení, v němž se důvodně bránila před rozhodnutím, které se v důsledku různých procesů a postupů na straně veřejné moci (v tom nejširším smyslu – nikoli nutně žalovaného), ukázalo být nezákonným. 12.                      O nákladech řízení tedy soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož platí, že bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyni tak náleží náhrada nákladů v dále uvedeném rozsahu.a. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, z něhož jí soudem nebude vrácena částka 1 000 Kč. b. Žalobkyně byla zastoupena advokátem, náleží jí proto náhrada nákladů právního zastoupení. c. Advokát vykonal celkem 5 úkonů právní služby (převzetí věci a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, vyjádření ze dne 18. 2. 2022 ve spojení s vyjádřením ze dne 14. 3. 2022, vyjádření ze dne 15. 1. 2024 a sdělení o uspokojení s vyjádřením k otázce nákladů řízení ze dne 19. 2. 2024). Sazba za jeden úkon právní služby činí podle § 9 odst. 4 písm. d) a § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, částku 3 100 Kč. Pokud jde o vyjádření ze dne 18. 2. 2022 (14. 3. 2022) a ze dne 15. 1. 2024, soud přihlédl k tomu, že zcela totožná podání učinila žalobkyně i ve věci předcházející, vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 52 Af 29/2021, a za tyto dva úkony přiznal odměnu v rozsahu poloviční sazby. Celkem za právní zastoupení náleží 12 400 Kč. d. Advokátu dále náleží paušální náhrada hotových výdajů za 5 úkonů po 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu), celkem 1 500 Kč. e. Advokát není plátcem DPH. f. Celkem náleží žalobkyni náhrada nákladů řízení ve výši 14 900 Kč. 13.                      Platební místo bylo určeno v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s., přiměřená lhůta k splnění povinnosti pak v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s 64 s. ř. s. 14.                      O vrácení části zaplaceného soudního poplatku rozhodl soud v souladu s § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle něhož soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním.  Poučení: Toto rozhodnutí nabývá právní moci doručením účastníkům řízení. Proti rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Pardubice 26. února 2024 JUDr. Jan Dvořák v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. L. M.