č. j. 66 A 7/2023-34 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Bartošem ve věci   žalobce:   T. K., nar. X bytem X zastoupen Mgr. Martinem Bartošem, advokátem se sídlem Krátký lán 138/8, 160 00 Praha 6 proti žalovanému:   Krajský úřad Pardubického kraje    sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 7. 2023, č. j. KrÚ 62311/2023/ODSH/12, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného, uvedeného v záhlaví, kterým bylo jako nepřípustné zamítnuto odvolání podané z datové schránky A. M., bytem X, proti rozhodnutí Městského úřadu Holice (správní orgán prvního stupně) ze dne 22. 12. 2022, č. j. MUHO/31083/2022. Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 5 písm. g) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“); za to mu byl uložen správní trest  pokuty ve výši 1 500 Kč a povinnost k náhradě nákladů správního řízení ve výši 1 000 Kč. 2. Přestupku se žalobce měl dopustit tím, že 13. 10. 2022 v 11:42 hodin řídil v obci Býšť, okres Pardubice, po silnici č. II/298 ze směru od obce Rokytno směrem ke křižovatce se silnicí č. I/35, nákladní automobil zn. Man, registrační značky X. V úseku, kde byla obecnou úpravou provozu na pozemních komunikacích stanovena nejvyšší dovolená rychlost 50 km/h, řídil vozidlo v měřeném úseku u č. p. 133 rychlostí 64 km/h, po odečtení odchylky měřicího zařízení ±3 km/h rychlostí 61 km/h, čímž nejvyšší dovolenou rychlost překročil (po odečtení odchylky) o 11 km/h. Jednání zjistili silničním laserovým rychloměrem LTI 20/20 TruCAM s fotozáznamem strážníci Městské policie Sezemice, kteří následně žalobce zastavili a kontrolovali. Popsaným jednáním žalobce porušil § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu a z nedbalosti naplnil skutkovou podstatu uvedeného přestupku. II. Obsah žaloby 3. Žalobce navrhoval, aby soud žalovanému uložil povinnost vydat rozhodnutí v řízení sp. zn. MDC/Rp-2325/65177/2022 ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku. Protože tento navrhovaný petit nekorespondoval s obsahem žaloby, vyzval soud usnesením ze dne 26. 9. 2023 žalobce, aby navrhovaný petit uvedl do souladu s obsahem žaloby. To žalobce učinil dne 5. 10. 2023, kdy upřesnil, že navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení žalovanému. 4. Žalobce rekapituloval průběh řízení a skutečnosti, které považoval za nesporné. Tvrdil, že nebyly splněny zákonné podmínky pro zamítnutí odvolání pro nepřípustnost. Žalobce sice podal odvolání prostřednictvím datové schránky třetí osoby, k výzvě žalovaného je však doplnil o vlastnoruční podpis. Žalobce neměl v úmyslu zmocňovat tuto třetí osobu k zastupování v řízení, proto byla bezpředmětná výzva žalovaného k doložení plné moci. Doplněním podpisu žalobce odstranil vadu podání. Účastníkem podepsané odvolání podané prostřednictvím datové schránky třetí osoby, která účastníka nezastupuje, vyvolává zamýšlené právní účinky a je bezvadné. Žalobce poukázal na judikaturu ÚS, z níž plyne, že je-li podání, jímž se zahajuje řízení, podepsáno i účastníkem řízení, pohlíží soud nadále na takového účastníka jako na nezastoupeného. Poukázal dále na související rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, z něhož plyne, že je-li žaloba podepsána jak zmocnitelem, tak zmocněncem a zmocněnec na výzvu soudu k předložení plné moci nereaguje, soud v řízení dále postupuje, jako by účastník zastoupen nebyl a jedná přímo s žalobcem. Tyto závěry lze vztáhnout i na podání, kterým se zahajuje odvolací řízení. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 5. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Rekapituloval, že předmětné rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo zmocněnci žalobce doručeno 22. 12. 2022. Poslední den odvolací lhůty byl 6. 1. 2023. Dne 6. 1. 2023 obdržel správní orgán prvního stupně e-mailem bez uznávaného podpisu blanketní odvolání. Následně 11. 1. 2023 byla do datové schránky Města Holice doručena z datové schránky A. M. datová zpráva, která obsahovala odvolání, jehož text byl totožný s tělem e-mailu z 6. 1. 2023, ani tato zpráva však neobsahovala podpis žalobce ani plnou moc. Správní orgán prvního stupně proto vyzval žalobce i podatele (A. M.) k doložení plné moci k zastupování, tato doložena nebyla. V zájmu náležitého objasnění toho, zda bylo podáno řádné odvolání, vyzval následně žalovaný jako odvolací orgán tehdejšího zmocněnce obviněného k doložení plné moci k podání odvolání. Dne 11. 4. 2023 byla žalovanému na e-mailovou adresu podatelny doručena 2 podání, a to z e-mailové adresy třetí osoby s uznávaným elektronickým podpisem (ovšem nikoli žalobce ani jeho zmocněnce). Tato podání obsahovala odvolání, plná moc nebyla přiložena. Odvolání byla vlastnoručně podepsána žalobcem, z listinné do elektronické podoby byla autorizovaně konvertována. Konverzí se však nepotvrzuje správnost a pravdivost údajů obsažených ve vstupu a jejich soulad s právními předpisy (§ 24 odst. 5 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů). Konverze tedy nepotvrzuje a neověřuje, že danou listinu podepsal skutečně žalobce. Konverze nenahrazuje ověření podpisu. To, že listina prošla autorizovanou konverzí, nemusí znamenat, že podpis na listině je popisem žalobce, jelikož součástí listiny není legalizační doložka. IV. Posouzení věci krajským soudem 6. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí žalovaného. Napadené rozhodnutí a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně posuzoval soud jako jeden celek (viz např. rozsudek NSS ze dne 30. 8. 2017, č. j. 6 As 22/2017-37; ze dne 22. 7. 2016, č. j. 5 As 254/2015-27; ze dne 8. 6. 2017, č. j. 9 As 101/2016-62). Ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění podmínek § 51 s. ř. s. 7. Žaloba není důvodná. 8. Skutečnosti relevantní pro posuzovanou věc popsal ve svém vyjádření žalovaný; tyto skutečnosti jsou v souladu s obsahem správního spisu. 9. Napadeným rozhodnutím bylo odvolání zamítnuto jako nepřípustné podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Tím byl zároveň předurčen rámec a rozsah soudního přezkumu, který byl omezen pouze na splnění podmínek podle § 92 odst. 1 správního řádu. Soud tedy přezkoumával pouze to, zda byl správný závěr žalovaného o tom, že odvolání podané v dané věci bylo nepřípustné. Meritem se krajský soud nezabýval. 10. Předně je třeba vyvrátit přesvědčení žalovaného, že odvolání žalobce, doručené žalovanému dne 11. 4. 2023, nesplňovalo formální náležitosti, neboť – jak se domnívá žalovaný – autorizovaná konverze nepotvrzuje a neověřuje, že odvolání podepsal skutečně žalobce, konverze nenahrazuje ověření podpisu, součástí listiny není legalizační doložka. Taková argumentace je nepřípadná. Odvolání jako procesní úkon účastníka správního řízení musí být podepsáno – o tom není pochyb. Postačí však prostý podpis a není zřejmé, z čeho žalovaný dovozuje, že by podpis měl být úředně ověřen. Konverzí se rozumí úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru způsobem zajišťujícím shodu obsahu těchto dokumentů a připojení doložky o provedení konverze (§ 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb.). Dokument, který provedením konverze vznikl – „výstup“ – má stejné právní účinky jako dokument, jehož převedením výstup vznikl – „vstup“ (§ 22 odst. 2 citovaného zákona). Odvolání podané žalobcem 11. 4. 2023 je tak třeba považovat po formální stránce za bezvadné. Bylo však podáno dlouho po uplynutí zákonné lhůty, proto bylo opožděné. Napadeným rozhodnutím však žalovaný o tomto odvolání vůbec nerozhodoval, proto právě uvedené krajský soud podotýká jen na okraj.  11. Podstatné pro posuzovanou věc je, že rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo doručeno zástupci žalobce P. R. (procesní plná moc ze dne 18. 11. 2022) do datové schránky dne 22. 12. 2022. Odvolací lhůta činila podle § 83 odst. 1 správního řádu 15 dnů a uplynula 6. 1. 2023. Téhož dne bylo správnímu orgánu prvního stupně doručeno odvolání žalobce, a to e-mailem, bez žalobcova podpisu. 12. Odvolání musí obsahovat náležitosti podle § 37 odst. 2 správního řádu (§ 82 odst. 2 správního řádu). 13. Podání musí obsahovat podpis osoby, která je činí (§ 37 odst. 2 in fine správního řádu). 14. Podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití podpisu (§ 37 odst. 4 správního řádu). 15. Fyzická osoba může provádět úkon vůči orgánu veřejné moci, má-li zpřístupněnu svou datovou schránku a umožňuje-li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové schránky (§ 18 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb.). Úkon učiněný takto učiněný prostřednictvím datové schránky má zásadně stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný (§ 18 odst. 2 citovaného zákona). 16. Žalobce jistě mohl podat odvolání prostřednictvím e-mailu. Účinky řádného podání by ale takové odvolání mělo jen v případě, že by buď bylo podepsáno uznávaným elektronickým podpisem (zaručeným elektronickým podpisem založeném na kvalifikovaném certifikátu nebo kvalifikovaným elektronickým podpisem – srov. § 6 odst. 2 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce), nebo by se jednalo o výstup z konverze vstupního listinného dokumentu, který by žalobce vlastnoručně podepsal. Ať tak či onak, podpis žalobce jakožto odvolatele byl povinnou náležitostí odvolání podle § 37 odst. 2 in fine ve spojení s § 82 odst. 2 správního řádu. Ani jedním z naznačených způsobů však žalobce odvolání nepodepsal. Žalobce pak ještě mohl použít dobrodiní § 37 odst. 4 věty druhé správního řádu, a odvolání podat bez podpisu za podmínky, že jej do 5 dnů v řádné formě potvrdí. Ani to však neučinil. Účinky takového potvrzení nemohlo mít podání ze dne 11. 1. 2023, doručené z datové schránky třetí osoby (A. M.) – ani toto podání žalobce některým z předepsaných způsobů nepodepsal, jak vyžaduje § 37 správního řádu. 17. Žalobcem podané odvolání tak vůbec nemělo účinky řádného podání. 18. Protože bylo podání ze dne 11. 1. 2023 učiněno z datové schránky třetí osoby (A. M.), a současně nemělo účinky podání učiněného přímo žalobcem, vycházely správní orgány z toho, že jde o podání učiněné A. M. Pokud by A. M. bývala byla zmocněnkyní žalobce, pak by jí podané odvolání bylo včasné; k tomu by ovšem bývala musela být předložena plná moc. K jejímu doložení vyzval správní orgán prvního stupně jak žalobce (výzva doručena žalobci do vlastních rukou), tak A. M. (výzva doručena do datové schránky), oběma byla výzva doručena 25. 1. 2023. Žalobce byl v té době stále řádně zastoupen P. R., správní orgán prvního stupně tak měl výzvu doručit tomuto zástupci žalobce; protože však bylo předmětem výzvy doložení plné moci, tedy úkonu, k němuž byl případně povolán přímo žalobce sám, lze na věc nahlížet optikou § 34 odst. 2 věty první (jde o případ, kdy má žalobce něco osobně vykonat). Zásilka s výzvou se přitom prokazatelně dostala do žalobcovy sféry. Nedoručení výzvy zástupci žalobce tak není vadou, která by měla vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí (ostatně žalobce se v žalobě dovolával toho, že s ním měly správní orgány jednat, jako by nebyl zastoupen). Dne 27. 1. 2023 bylo doručeno opět z datové schránky A. M. žalobcovo odvolání, a to ve formě skenu listinného dokumentu s (pravděpodobně) vlastnoručním podpisem. Ani toto podání však nemohlo mít účinky potvrzení předchozího podání, neboť neobsahovalo podpis žalobce v žádné z předepsaných forem; i kdyby podepsáno bylo, nebylo podáno ve lhůtě 5 dnů podle § 37 odst. 4 věty druhé správního řádu. 19. Žalobce v žalobě výslovně tvrdil, že A. M. nebyla jeho zmocněnkyní (zástupkyní) a ani neměl v úmyslu jí plnou moc udělit. Z toho, že A. M. není oprávněna žalobce zastupovat, pak vycházel i žalovaný. Jedná se tedy o skutečnost, o níž mezi stranami není sporu. Z toho plyne jednoznačný závěr, že A. M. nebyla osobou oprávněnou podat (ani za žalobce, ani sama za sebe) odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Proto je rozhodnutí žalovaného, kterým odvolání jako nepřípustné zamítl, v souladu se zákonem. 20. Procesní pravidla, včetně pravidel upravujících náležitostí podání, jsou určena právě k tomu, aby v průběhu řízení nevznikaly pochybnosti o tom, kdo a kdy jaký úkon učinil a jaký je jeho obsah. O náležitostech odvolání byl žalobce řádně a podrobně poučen v rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Krajský soud má za to, že žalobce, jako každá svéprávná osoba, má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností (§ 4 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Pokud žalobce, jsa takovou osobou, svá podání opakovaně činil bez potřebných náležitostí, přestože o nich byl předem výslovně poučen, a zatěžoval je tak vadami, nemůže nyní z takového svého postupu těžit. Za daných okolností jen stěží lze uvěřit tomu, že by žalobcův postup byl nedbalostí (i kdyby byl, jednal by žalobce v rozporu se zásadou, že jen bdělým náležejí práva). Spíše se žalobcův postup jeví jako cílená snaha vytvořit v řízení zmatek a „procesní mlhu“; pak se ale jednalo se postup na hranici mezi ještě přípustnou procesní taktikou a zneužitím práva. Druhé přitom, jak známo, nepožívá právní ochrany. Pohyb žalobce na této hranici pokračoval i podáním žaloby. Pachuť zneužití práva se prostřednictvím snahy o obhájení a sofistikované zdůvodňování žalobcem vytvořeného procesního zmatku přenesla i do přezkumného řízení soudního, pročež soud zvažoval i odmítnutí žaloby jako nepřípustné pro zjevné zneužití práva (§ 46 odst. 1 písm. d), § 68 písm. f) s. ř. s.). Protože však žaloba byla na samé hranici přípustnosti, krajský soud nakonec zvolil postup ve prospěch žalobce a o žalobě rozhodl meritorně. V. Závěr a náklady řízení 21. Krajský soud z výše uvedených důvodů shledal, že námitky uplatněné žalobcem jsou nedůvodné. Jelikož v řízení nevyšly najevo ani žádné vady, k nimž by musel přihlížet z úřední povinnosti, zamítl žalobu dle § 78 odst. 7 s. ř. s. 22. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch; žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly. Poučení: Rozsudek, který byl doručen účastníkům, je v právní moci. Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Kasační stížnost ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, která svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, je nepřijatelná a Nejvyšší správní soud ji odmítne (§ 104a odst. 1 s. ř. s.). V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Pardubice 31. ledna 2024 Mgr. Ondřej Bartoš, v. r. soudce Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. L. M.