Limit výše zálohy dle § 12 odst. 4 exekutorského tarifu, ukládané soudním exekutorem k úhradě oprávněnému za účelem pokračování v exekučním řízení, je stanoven k úhradě též daně z přidané hodnoty, proto o ni nesmí být dále navyšován.

2 19 Co 83/2025 Číslo jednací: 19 Co 83/2025-325 USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Aleny Bačinové a soudkyň JUDr. Ireny Šolínové a Mgr. Martiny Nyplové v exekuční věci oprávněné: Česká republika – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových IČ 69797111 sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha proti povinné: [osobní údaje povinné] vedené k vymožení částky 16 409 Kč s příslušenstvím k odvolání oprávněné proti usnesení JUDr. Edvarda Kubečky, exekutorského kandidáta, zástupce soudního exekutora JUDr. Igora Ivanka, Exekutorský úřad Praha 10, se sídlem Dědinská 893/29, 161 00 Praha 6, ze dne 26. srpna 2024 č. j. 167 Ex 767/13-301 takto: Usnesení soudního exekutora se mění tak, že exekuce se nezastavuje. Odůvodnění: 1. Soudní exekutor shora označeným usnesením zastavil exekuci nařízenou pověřením č. j. 22 EXE 1032/2013-15 ze dne 9. 5. 2013, které vydal Okresní soud v Náchodě (výrok I), určil náklady exekuce částkou ve výši 7 865 Kč (výrok II), uložil povinnost České republice prostřednictvím Okresního soudu v Náchodě vyplatit soudnímu exekutorovi paušální náhradu nákladů za úkony spojené se zastavením exekuce ve výši 907,50 Kč ve lhůtě 4 měsíců od právní moci usnesení (výrok III) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV). 2. V odůvodnění rozhodnutí soudní exekutor konstatoval, že pověřením ze dne 9. 5. 2013 č. j. 22 EXE 1032/2013-15, které vydal Okresní soud v Náchodě na základě vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 28. 8. 2012 č. j. 64 C 73/2012-20, byla nařízena exekuce na majetek povinné a jejím provedením byl pověřen soudní exekutor JUDr. Igor Ivanko. Doložka provedení exekuce byla vyznačena dne 20. 8. 2013. Vzhledem k tomu, že ve smyslu § 55 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., v platném znění (dále jen e. ř.), nedošlo po dobu 6 let po vyznačení doložky provedení exekuce ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti a exekucí není postižena nemovitá věc, vyzval exekutor oprávněnou, aby ve lhůtě 30 dnů sdělila, zda souhlasí se zastavením exekuce nebo aby ve stejné lhůtě sdělila, že se zastavením exekuce nesouhlasí. Pro případ, že oprávněná se zastavením exekuce nesouhlasí, vyzval ji soudní exekutor ke složení zálohy ve výši 605 Kč včetně DPH do 30 dnů od doručení písemného nesouhlasu se zastavením exekuce. Výzva byla oprávněné doručena dne 27. 9. 2023. Oprávněná ve stanovené lhůtě sdělila, že se zastavením exekuce nesouhlasí. Oprávněná však nesložila zálohu na další vedení exekuce, proto soudní exekutor exekuci v souladu s § 55 odst. 8 e. ř. zastavil. K odůvodnění výroku II uvedl, že náklady exekuce sestávají z odměny ve výši 3 000 Kč, paušální náhrady hotových výdajů ve výši 3 500 Kč, obojí zvýšeno o DPH ve výši 21 %. Výrok III soudní exekutor opřel o bod 1 čl. II přechodných ustanovení z. č. 255/2023 Sb., o paušální odměně exekutora za úkony spojené se zastavením exekuce, které činí včetně DPH 907,50 Kč. K odůvodnění výroku IV soudní exekutor odkázal na § 271 o. s. ř. za použití § 52 odst. 1 e. ř. 3. Proti usnesení shora podala odvolání oprávněná, která k jeho odůvodnění uvedla, že soudní exekutor vyzval oprávněnou v případě nesouhlasu se zastavením exekuce ke složení zálohy ve výši 605 Kč. Oprávněná přípisem ze dne 20. 10. 2023 uvedla, že nesouhlasí se zastavením exekuce, avšak ani s výší zálohy na další vedení exekuce 605 Kč požadované soudním exekutorem. Oprávněná požádala soudního exekutora o zaslání nové výzvy, popř. opravu výzvy původní, v níž bude v souladu s § 55 odst. 8 exekučního řádu ve spojení s § 12 odst. 4 vyhlášky č. 330/2001 Sb. požadována záloha na další vedení exekuce ve výši 500 Kč Soudní exekutor žádosti oprávněné nevyhověl a setrval na výši požadované zálohy. Oprávněná zálohu na další vedení exekuce neuhradila a soudní exekutor napadeným usnesením rozhodl o zastavení exekuce. Výše požadované zálohy byla stanovena soudním exekutorem v rozporu se zákonem a z tohoto důvodu dle ustálené judikatury (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2008, sp. zn. 20 Cdo 2957/2006) nelze exekuci zastavit, neboť výše zálohy přesahuje limit uvedený v § 12 odst. 4 exekutorského tarifu Soudní exekutor není oprávněn zálohu 500 Kč zvýšit o DPH, když přijetím zálohy na další vedení exekuce dle § 55 odst. 8 e. ř. exekutorovi, který je plátcem daně z přidané hodnoty, povinnost přiznat a zaplatit tuto daň nevzniká. K úhradě zálohy dochází na zvláštní účet exekutora, který musí být oddělen od jeho vlastních prostředků. Exekutor nemůže s tímto účtem volně nakládat. Úhradou na zvláštní účet soudního exekutora tak nedochází k přijetí úplaty ve smyslu § 21 odst. 3 zákona o dani z přidané hodnoty. Tím by byla až úhrada na účet, se kterým může exekutor volně nakládat. Za poskytnutí služby ve smyslu téhož ustanovení je pak v případě exekuce nutno rozumět až okamžik zániku oprávnění k provedení exekuce dle ustanovení § 51 e. ř. Pokud by bylo úmyslem zákonodárce umožnit zvýšení úhrad dle § 55 odst. 8 e. ř. o DPH, pak by to výslovně uvedl. V ustanovení čl. III bodu 94 zákona č. 286/2021 a § 55 odst. 8 e. ř. však taková možnost uvedena není. Účelem zálohy na další vedení exekuce je v tomto případě pokrytí všech stanovených nákladů bezvýsledné exekuce včetně daně z přidané hodnoty. Není proto důvod tuto zálohu o DPH navyšovat, neboť již stanovená limitní výše zálohy je určena k úhradě mj. i daně z přidané hodnoty, jakožto součásti nákladů bezvýsledné exekuce, které se ze zálohy na další vedení exekuce uspokojují. Oprávněná navrhla, aby napadené usnesení bylo změněno tak, že se exekuce nezastavuje. 4. Povinná se k odvolání nevyjádřila. 5. Odvolání bylo podáno včas osobou k němu oprávněnou (§ 201, § 204 o. s. ř.) Odvolací soud za použití § 254 odst. 8 o. s. ř. v spojení s § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ e. ř.“) o odvolání rozhodl, aniž k jeho projednání nařizoval jednání, neboť exekutor rozhodl o zastavení exekuce dle § 55 odst. 8 e. ř. v souladu se zákonem bez nařízení jednání. Po přezkoumání napadeného usnesení i řízení, jež jeho vydání předcházelo, podle § 212, § 212a o. s. ř. za použití § 55c odst. 5 e. ř. odvolací soud odvolání shledal důvodným. 6. Dle § 55 odst. 7 e. ř. nedošlo-li po dobu posledních 6 let po vyznačení doložky provedení exekuce ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti a není-li exekucí postižena nemovitá věc, vyzve exekutor oprávněného, aby ve lhůtě 30 dnů sdělil, zda souhlasí se zastavením exekuce nebo, aby ve stejné lhůtě sdělil, že se zastavením exekuce nesouhlasí. Jestliže oprávněný vyjádří souhlas se zastavením exekuce nebo lhůta podle věty první uplyne marně, exekutor exekuci zastaví. 7. Dle § 55 odst. 8 e. ř. nesouhlasil-li oprávněný, který není zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuce podle odstavce 9, se zastavením exekuce podle odstavce 7, vyzve ho exekutor ke složení zálohy na další vedení exekuce. Ve výzvě exekutor oprávněného poučí o možnosti podat návrh na zproštění od složení zálohy na další vedení exekuce podle odstavce 10, o postupu podle věty třetí a o postupu podle odstavce 10 věty poslední. Nepodal-li oprávněný návrh na zproštění od složení zálohy na další vedení exekuce, je povinen složit zálohu do 30 dnů od doručení výzvy ke složení zálohy na další vedení exekuce. Nesloží-li oprávněný zálohu na další vedení exekuce ve lhůtě podle věty třetí, exekutor exekuci zastaví. Výši zálohy na další vedení exekuce stanoví prováděcí právní předpis. 8. Dle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 330/2001 Sb., exekutorského tarifu, záloha na další vedení exekuce činí 500 Kč. 9. Z obsahu exekučního spisu se podává a mezi účastníky není sporné, že pověřením č. j. 22 EXE 1032/2013-15 ze dne 9. 5. 2013, které vydal Okresní soud v Náchodě na základě vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 28. 8. 2012 č. j. 64 C 73/2012-20, byla nařízena exekuce na majetek povinné a jejím provedením byl pověřen soudní exekutor JUDr. Igor Ivanko. Doložka provedení exekuce byla vyznačena dne 20. 8. 2013. Vzhledem k tomu, že ve smyslu § 55 odst. 7 e. ř. nedošlo po dobu 6 let po vyznačení doložky provedení exekuce ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti a exekucí nebyla postižena nemovitá věc, vyzval exekutor usnesením ze dne 22. 9. 2023, č. j. 167 Ex 767/13-264 oprávněnou, aby ve lhůtě 30 dnů sdělila, zda souhlasí se zastavením exekuce nebo aby ve stejné lhůtě sdělila, že se zastavením exekuce nesouhlasí. Pro případ, že oprávněná se zastavením exekuce nesouhlasí, vyzval ji soudní exekutor ke složení zálohy ve výši 605 Kč včetně DPH do 30 dnů od doručení písemného nesouhlasu se zastavením exekuce. Výzva byla oprávněné doručena dne 27. 9. 2023. Oprávněná ve stanovené lhůtě přípisem ze dne 20. 10. 2023 sdělila, že se zastavením exekuce nesouhlasí. Zároveň soudnímu exekutorovi sdělila, že nesouhlasí s výši požadované zálohy 605 Kč, žádala o zaslání nové výzvy, ve které bude záloha stanovena ve výši 500 Kč Soudní exekutor setrval na výši zálohy 605 Kč, kterou oprávněná nezaplatila. Soudní exekutor poté napadeným usnesením exekuci zastavil. Krajský soud se plně ztotožňuje se stanoviskem oprávněné, že tak učinil v rozporu se zákonem. 10. K zastavení exekuce dle § 55 odst. 7, 8 e. ř. musí být splněny zákonem stanovené podmínky, mezi které mj. patří, že oprávněným není v případě jeho nesouhlasu se zastavením exekuce složena záloha na další vedení exekuce. Tato záloha však musí být stanovena ve správné výši, neboť pokud výše zálohy požadované soudním exekutorem přesahuje limit uvedený v § 12 odst. 4 vyhlášky č. 330/2001 Sb. (dále „exekutorský tarif“), nelze exekuci zastavit z důvodu, že oprávněný tuto zálohu nesložil (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 1. 2008, sp. zn. 20 Cdo 2957/2006 uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. C 5721). Není přitom žádný důvod k tomu, aby ve vztahu k záloze na náklady exekuce stanovené podle § 55 odst. 8 e. ř. byla tato otázka posuzována odlišně. 11. Podle § 12 odst. 4 exekutorského tarifu záloha na další vedení exekuce činí 500 Kč. Podle § 46 odst. 5 e. ř. exekutor je povinen vymožené peněžité plnění, zálohy na náklady exekuce, zálohy podle § 55 odst. 8 a zaplacené jistoty vést odděleně od vlastních prostředků na zvláštním účtu u banky, pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice. Exekutor oznámí bez zbytečného odkladu ministerstvu a Komoře číslo tohoto účtu a peněžní ústav, u kterého je veden. Jde-li o bezhotovostní převod, peněžitá plnění na vymáhanou povinnost, zálohy na náklady exekuce, zálohy podle § 55 odst. 8 a jistoty se exekutorovi hradí na zvláštní účet. Podle § 87 odst. 1 e. ř. náklady exekuce jsou odměna exekutora, náhrada paušálně určených či účelně vynaložených hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při exekuci, náhrada za doručení písemností, odměna a náhrada nákladů správce závodu a správce nemovité věci, a je-li exekutor nebo správce závodu a správce nemovité věci plátcem daně z přidané hodnoty, je nákladem exekuce rovněž příslušná daň z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu (dále jen„ náklady exekuce“). Náhrada účelně vynaložených cestovních výdajů a náhrada za ztrátu času je nákladem exekuce do výše stanovené prováděcím právním předpisem. Účelně vynaložené cestovní výdaje a ztrátu času přesahující tuto částku hradí exekutorovi oprávněný; o tom musí být poučen ve vyrozumění o zahájení exekuce. 12. Podle § 21 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o dani z přidané hodnoty) při poskytnutí služby se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve. 13. V daném případě činí limit výše zálohy uvedený v § 12 odst. 4 exekutorského tarifu částku 500 Kč, soudní exekutor přesto vyzval oprávněnou k úhradě zálohy na náklady exekuce ve výši tuto částku přesahující o daň z přidané hodnoty, tj. částky 605 Kč. Je proto třeba zabývat se otázkou, zda je exekutor oprávněn při určení výše zálohy na náklady exekuce navýšit takovou zálohu určenou v (maximální) výši stanovené exekutorským tarifem ještě o daň z přidané hodnoty. Na tuto otázku již byla v soudní praxi dána negativní odpověď, a např. v usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 2. 2011, sp. zn. 66 Co 45/2011 či v usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 5. 2022, sp. zn. 14 Co 64/2022. V těchto usneseních bylo konstatováno, že daň z přidané hodnoty je sice součástí nákladů exekuce (§ 87 odst. 1 e. ř.), avšak tato daň není ve smyslu § 6 exekutorského tarifu součástí odměny, přičemž opačný závěr nelze učinit ani z ustanovení zákona o dani z přidané hodnoty. Odvolací soud nemá důvod se od tohoto názoru jakkoli odklánět. 14. Jak již bylo uvedeno, daň z přidané hodnoty je součástí nákladů exekuce ve smyslu § 87 odst. 1 e. ř. Jestliže tudíž podle § 55 odst. 8 e. ř. má být složena záloha na náklady exekuce, je účelem této zálohy v prováděcím předpisem stanovené výši pokrytí všech v § 87 odst. 1 e. ř. vyjmenovaných nákladů exekuce včetně daně z přidané hodnoty. Není proto důvod tuto zálohu o daň z přidané hodnoty navyšovat, neboť již stanovená limitní výše zálohy je určena k úhradě mj. též daně z přidané hodnoty, jakožto součásti nákladů exekuce, na něž se záloha skládá. 15. Proti možnosti připočtení daně z přidané hodnoty k prováděcím předpisem stanovené maximální výši zálohy na náklady exekuce hovoří i skutečnost, že přijetím zálohy na náklady exekuce exekutorovi, který je plátcem daně z přidané hodnoty, povinnost přiznat a zaplatit tuto daň nevzniká. K úhradě této zálohy totiž podle § 46 odst. 5 e. ř. dochází na zvláštní účet exekutora, který musí být oddělen od jeho vlastních prostředků. Zvláštní účet exekutora pak nenáleží do jeho majetkové sféry, neboť exekutor s tímto účtem nemůže volně nakládat. Úhradou na zvláštní účet exekutora tak nedochází k přijetí úplaty ve smyslu § 21 odst. 3 zákona o dani z přidané hodnoty. Tím by byla až úhrada na účet, se kterým může exekutor volně nakládat. Za poskytnutí služby ve smyslu téhož ustanovení je pak v případě exekuce nutno rozumět až okamžik zániku oprávnění k provedení exekuce dle § 51 odst. 1 e. ř. (srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2020, sp. zn. 9 A 137/2017 dostupné na stránkách Nejvyššího správního soudu www.nssoud.cz). 16. V daném případě výše zálohy na náklady exekuce požadované soudním exekutorem přesahuje částku uvedenou v ustanovení § 12 odst. 4 vyhlášky č. 330/2001 Sb., která je prováděcím předpisem ve smyslu § 55 odst. 8 e. ř., a proto nelze exekuci zastavit z důvodu, že oprávněná tuto nesprávně stanovenou zálohu ve lhůtě určené soudním exekutorem nesložila. Pokud tak soudní exekutor přesto učinil, je jeho rozhodnutí věcně nesprávné, a proto je odvolací soud za použití § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve spojení s § 55c odst. 5 e. ř. změnil tak, že se exekuce nezastavuje. 17. S ohledem na výsledek odvolacího řízení není rozhodováno o nákladech exekuce a nákladech řízení, neboť exekuce pokračuje. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné. Hradec Králové 26. března 2025 JUDr. Alena Bačinová předseda senátu