Rozhodnutí soudu v řízení o svěření nezletilého do péče třetí osoby (babičky) nepředstavuje rozhodnutí o předběžné otázce významné pro rozhodnutí o návrhu na svěření nezletilého do pěstounské péče, proto v dané věci nejsou splněny důvody pro přerušení řízení dle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř.

2 21 Co 2/2025 Číslo jednací: 21 Co 2/2025-439 USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Šárky Petrové a soudců JUDr. Igora Pařízka a Mgr. Michaely Novákové ve věci nezletilého: [osobní údaje nezletilého] zastoupen kolizním opatrovníkem městem Neratovice sídlem Kojetická 1028, 277 11 Neratovice syna rodičů: [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem trvale [ulice a číslo], [PSČ] [obec] otec neuveden k návrhu: [jméno] [příjmení], [datum narození] trvale bytem [adresa] zastoupená advokátkou [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti: Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové sídlem [adresa] o svěření nezletilého do pěstounské péče, o péči o nezletilého, o nařízení ústavní výchovy o odvolání navrhovatelky [jméno] [příjmení] proti usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 19. 11. 2024 č. j. 0 Nc 5003/2024-314 takto: I. Odvolání navrhovatelky [jméno] [příjmení], pokud směřuje proti výrokům pod body I/ a III/ usnesení okresního soudu, se odmítá. II. Ve výroku pod bodem II/ se usnesení okresního soudu mění tak, že se řízení ve věci svěření nezletilého [jméno] do pěstounské péče [jméno] [příjmení], zahájené návrhem došlým soudu dne 17. 6. 2024, nepřerušuje do pravomocného skončení řízení ve věci svěření nezletilého do péče [jméno] [příjmení], narozené [datum], zahájené návrhem došlým soudu dne 12. 11. 2024. Odůvodnění: 1. Okresní soud výše citovaným usnesením vyloučil k samostatnému řízení řízení ve věci svěření nezletilého [jméno] do pěstounské péče [jméno] [příjmení], zahájené návrhem došlým soudu dne 17. 6. 2024 (výrok I/). Současně přerušil řízení ve věci svěření nezletilého [jméno] do pěstounské péče [jméno] [příjmení], zahájené návrhem došlým soudu dne 17. 6. 2024, do pravomocného skončení řízení ve věci svěření nezletilého do péče [jméno] [příjmení], narozené [datum], zahájené návrhem došlým soudu dne 12. 11. 2024 (výrok II/). Zároveň rozhodl, že se jednání ve věci svěření nezletilého [jméno] do pěstounské péče [jméno] [příjmení], nařízené na 27. 11. 2024 v 8:00 hodin, odročuje na neurčito. 2. Okresní soud konstatoval, že návrhem došlým 17. 6. 2024 se navrhovatelka [jméno] [příjmení] domáhala svěření nezl. [jméno] do své pěstounské péče. Ve věci bylo nařízeno jednání na 27. 11. 2024. Dodal, že [jméno] [příjmení] není osobou příbuznou nezletilému. Připomněl, že usnesením ze dne 2. 10. 2024 č. j. 0 Nc 5003/2024-182 bylo zahájeno řízení ve věci péče o nezletilého a ve věci nařízení ústavní výchovy nezletilého, která byla spojena ke společnému řízení s řízením ve věci svěření nezletilého do pěstounské péče [jméno] [příjmení]. Návrhem došlým dne 12. 11. 2024 navrhla navrhovatelka [jméno] [příjmení], babička nezletilého ze strany matky, svěření nezletilého do své péče ve smyslu ust. § 953 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dle obsahu spisu je babičce nezletilého ze strany matky svěřen do pěstounské péče rozsudkem Okresního soudu v Nymburce ze dne 18. 6. 2012 č. j. 13 Nc 127/2011-78 polorodý bratr nezletilého [jméno] nezletilý [jméno] [příjmení], [datum narození]. Usnesením ze dne 24. 9. 2024 č. j. 0 Nc 5426/2024-21 bylo nařízeno předběžné opatření dle ust. § 924 o. z. ve spojení s ust. § 452 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), jímž byl nezl. [jméno] dne [datum] předán do péče Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc FOD KLOKÁNEK, [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] [anonymizováno] [obec], kde se nachází dosud. S ohledem na uvedená zjištění okresní soud vyloučil podle ust. § 112 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), řízení ve věci svěření nezletilého do pěstounské péče [jméno] [příjmení] k samostatnému řízení a v souladu s ust. § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. toto řízení přerušil do doby, než bude pravomocně rozhodnuto ve věci návrhu na svěření nezletilého do péče jeho babičky [jméno] [příjmení]. Zdůraznil, že obecně má péče rodinných příslušníků o nezletilé děti přednost před péčí osob nepříbuzných. Uzavřel, že v řízení o svěření nezletilého do péče babičky [jméno] [příjmení] je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí ve věci svěření nezletilého do pěstounské péče [jméno] [příjmení] jako osoby nezletilému nepříbuzné. S ohledem na přerušení řízení o svěření nezletilého do pěstounské péče [jméno] [příjmení] jednání nařízené v této věci na 27. 11. 2024 odročil na neurčito. 3. Proti tomuto usnesení podala včas odvolání navrhovatelka [jméno] [příjmení], a to do všech jeho výroků. K přípustnosti odvolání odkázala na poučení uvedené v napadeném usnesení. K případné argumentaci dle § 202 odst. 1 a/ o. s. ř. uvedla, že napadené rozhodnutí má zásadní význam pro rozhodnutí ve věci samé. Namítala, že se nejedná o pouhé rozhodnutí, kterým se upravuje vedení řízení. Jedná se o rozhodnutí, kterým je do značné míry předjímáno rozhodnutí ve věci samé, neboť tímto rozhodnutím byl nesprávně a bezdůvodně upřednostněn návrh na svěření nezletilého do pěstounské péče jiné osoby. Takový postup označila za nezákonný, minimálně (nejen) proto, že je v rozporu s nejlepším zájem dítěte. Dovozovala, že napadeným usnesením tak není jen upraveno vedení řízení, ale je de facto učiněn krok k tomu, aby o věci samé následně ani nebylo řízení vedeno, resp. o návrhu smysluplně a relevantně rozhodováno. Odkázala na komentářovou literaturu (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009), podle níž soud musí v každém konkrétním případě zvažovat, zda jde o usnesení, kterým se upravuje vedení řízení; rozhodujícími hledisky pro uvedené posouzení tu jsou okolnosti, že jde o rozhodnutí, která nemají vliv na rozhodnutí ve věci samé (dodala, že toto rozhodnutí má v konečném důsledku zásadní vliv na rozhodnutí ve věci samé), že se týkají otázek, které v zájmu hospodárného vedení řízení vyžadují rychlého řešení (s ohledem na okolnosti případu nejde vůbec o rychlost řešení), aniž by odepření možnosti opravného prostředku mohlo být na újmu práv účastníků řízení nebo třetích osob (dovozovala, že odepření opravného prostředku by jednoznačně mělo vliv na újmu jejích práv a rovněž nezletilého, neboť by soud neposuzoval jeho nejlepší zájem). Poukazovala na to, že v této věci bylo primárně vedeno řízení o svěření nezl. [jméno] do její pěstounské péče, když o něj osobně pečovala přibližně od dubna do konce září 2024. S ohledem na psychický stav nezletilého a současně s ohledem na neadekvátní sexualizované chování nezletilého se pro nezletilého snažila zajistit potřebnou psychologickou péči. Na základě tohoto došlo následně k vyšetření nezletilého v Dětském krizovém centru (dále jen„ DKC“). Tvrdila, že v rámci těchto vyšetření došlo k několikerým pochybením, v jejichž důsledku vydalo DKC zprávu, jež vedla OSPOD [obec] ve spolupráci s OSPOD [obec] k podání návrhu na umístění nezletilého do ústavní výchovy. Dodala, že k pochybením se vyjadřovala podrobně již v odvolání proti rozhodnutí, jímž byl nezletilý svěřen do ústavní péče, a připomněla svá tvrzení k těmto pochybením. Zdůraznila, že je nutné, aby soud provedl vyšetření nezletilého nezávislým znalcem (za přítomnosti tlumočníka do znakové řeči), který by mohl odborně posoudit otázky, zda a jak je případně nezletilý odvolatelkou manipulován, jaké jsou jeho preference ohledně další péče, jaké jsou potřeby nezletilého stran péče včetně specifik dítěte CODA, specifik jeho komunikačního handicapu, schopnosti komunikovat ve znakovém jazyce a vyjadřovat své emoce a potřeby, dále jaký je vztah k babičce a k odvolatelce, jakou k nim má citovou vazbu, jaký dopad má na [jméno] omezený kontakt s odvolatelkou atd. Namítala, že odložením jejího návrhu na neurčito a přerušením řízení o jejím návrhu na svěření [jméno] do její pěstounské péče soud automaticky upřednostnil péči příbuzné osoby před případnou péčí jiné (blízké) osoby, ačkoli pro automatické upřednostňování příbuzenské péče jen z titulu příbuzenství není žádný zákonný důvod. Zdůraznila, že přednostním je nejlepší zájem dítěte, který může být mnohdy naplněn lépe péčí osobou nepříbuznou než příbuznou. Je povinností soudu posoudit nejlepší zájem dítěte a v souladu s ním rozhodnout. Dovozovala, že s ohledem na tuto skutečnost je namístě (a je to rovněž obvyklý postup), aby bylo provedeno soudní řízení společné o všech návrzích na pěstounskou péči, kdy na základě provedeného dokazování má soud rozhodnout, čí péče bude pro dítě nejvíce prospěšná. Za situace, kdy soud bude nejprve rozhodovat o návrhu na svěření nezletilého do pěstounské péče babičky, sotva bude následně posuzovat, zda by bývalo nebylo více v zájmu nezletilého svěřit jej do péče jiné osoby. Namítala, že postup soudu se jeví v kontextu celého řízení jednoznačně jako účelový, kdy zájmem soudu není posoudit nejlepší zájem dítěte a vybrat pro něj nejvhodnější pěstounskou péči, ale cílem je„ odstavit“ odvolatelku od nezletilého, rozhodnout přednostně o péči jiné osoby a následně moci návrh na svěření nezletilého do pěstounské péče odvolatelky zamítnout již bez dalšího dokazování. Uvedla, že pokud by soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že babička nezletilého je vhodnější pěstounkou, tento závěr by akceptovala, neboť by zvolený postup byl o hledání nejvhodnější péče pro [jméno]. Namítala, že postup soudu, kdy je jeden z žadatelů de facto předem vyloučen, aniž by soud provedl relevantní dokazování, není v nejlepším zájmu nezletilého. Tvrdila, že nezletilý nemá k babičce žádný vztah (odkázala k tomu na poslední zprávu OSPOD z pohovoru s [jméno] v Klokánku, jakož i další zprávy OSPOD, ze kterých plyne, že babička nebyla s [jméno] několik let v kontaktu). Pokud je jí známo, [jméno] k babičce nechce. Uvedla, že je třeba vzít v potaz, že babička je slyšící a nestýká se s komunitou neslyšících, což, mimo jiné, vedlo k tomu, že starší syn paní [příjmení] nezná znakový jazyk a s matkou se nedomluví. Dovozovala, že pokud bude nezl. [jméno] svěřen do péče babičky, je pravděpodobné, že nebude rozvíjet a udržovat svůj znakový jazyk stejně jako bratr a rovněž přijde o možnost se s matkou dorozumět. Připomněla, že pro [jméno] je znakový jazyk stále jeho primárním jazykem, v němž se dorozumívá, je proto žádoucí, aby byl svěřen do péče osobě, která s ním bude moci v tomto jazyce komunikovat. Poukazovala na to, že babička nezletilého žije v [obec], tedy značně daleko od místa bydliště matky nezletilého, a ve finančních možnostech matky není za nezletilým dojíždět a udržovat s ním osobní vztah. Dovozovala, že hrozí, že [anonymizováno] vztah k matce bude nenávratně narušen. Doplnila, že v minulosti se jí matka nezletilého svěřovala, že ji v dětství její matka, tedy babička nezletilého, bila, tahala za vlasy apod. Vyjádřila obavy, jak se babička bude chovat k [jméno]. Uvedla, že ona o [jméno] osobně pečovala několik posledních měsíců před jeho umístěním do ústavní péče. [jméno] si k ní vytvořil (a též ona k němu) silný citový vztah. Není sice pro [jméno] příbuznou osobou, je pro něj však osobou blízkou ve smyslu § 22 o. z. Uvedla, že o [jméno] osobně a intenzivně pečovala několik měsíců (přibližně půl roku), po tuto dobu spolu trvale žili. Dovozovala, že takový časový úsek je v životě šestiletého dítěte obdobím svou délkou podstatným. Aktivně podporovala [anonymizováno] rozvoj, zejména v oblasti komunikace (znakový a mluvený jazyk) a emocionální stability. Újmu [jméno] vnímá jako újmu vlastní – tuto vnímala jak ve vztahu ke zjištěným podezřením stran zneužívání a týrání [jméno] (kdy právě proto usilovala o psychologickou péči o [jméno] a spolupráci s DKC), tak následně v souvislosti s jeho umístěním do ústavní péče. Má upřímnou obavu o [jméno] a jeho další vývoj, jeho současná situace ji trápí. Tvrdila, že [jméno] o kontakt a vztah s ní stále stojí, a to i přes více než dvouměsíční odloučení. Uvedla, že je nedoslýchavá – ovládá dobře znakový jazyk i řeč – v obojím [jméno] rozvíjela. V její péči se zlepšil v řeči, začal se rozmlouvat. Učila jej současně nové znaky ve znakovém jazyce, aby se s matkou mohl lépe domlouvat. Je aktivní v komunitě neslyšících, díky čemuž mohla nezletilému zprostředkovat kontakty a vazby na další CODA děti, tedy slyšící děti neslyšících rodičů, které mají specifické postavení a potřeby. Pro nezletilého v [obec] zajistila školku pro neslyšící děti, ve které byl [jméno] šťastný a kde prospíval. Žije blízko bydliště matky a jeho kontakt s ní by tak mohl být častější a snazší než při přestěhování [jméno] do [obec], v kontaktu s matkou by jej podporovala. Ostatně i v době, kdy jej měla ve své péči, organizovala a zajišťovala jeho setkání s matkou, hledala program a místa, kde se mohli sejít, iniciovala setkání přes Salinger. Vytýkala okresnímu soudu, že své rozhodnutí o vyloučení řízení o jejím návrhu do samostatného řízení odůvodnil prakticky jen tím, že„ obecně má péče rodinných příslušníků o nezletilé děti přednost před péčí osob nepříbuzných“. Neuvedl, z čeho toto dovozuje. Neuvedl ani žádná kritéria, na základě kterých by tento závěr bylo možné učinit, ani důvod, pro který by měl být příbuzenský poměr tím hlavním kritériem nejlepšího zájmu dítěte, nebo proč by mu měl být dokonce nadřazen. V dalším rozebírala výhody a nevýhody příbuzenské pěstounské péče oproti pěstounské péči nepříbuzenské. Opírala se přitom o závěry 2. rodinněprávního sympozia Justiční akademie a odkázala na Rozsudek ESLP stížnost č. 43701/14 – M. L. proti Norsku. Doložila lékařskou zprávu, z níž, dle odvolatelky, vyplývá, že matka potvrdila, že ji měla její matka (tj. babička, jež žádá o pěstounskou péči) jako dítě týrat. Namítala, že je otázkou, zda je babička vhodnou pečující osobou pro [jméno]. Současně předložila závěrečnou zprávu doprovodné organizace Salinger, z. s., s tím, že z té vyplývá, jak o nezletilého pečovala, jaké kvality měla její předchozí pěstounská péče o jiné svěřence, jaký vztah si k ní nezletilý [jméno] vytvořil. Ve zprávě je také prezentován nezávislý pohled zvenčí o tom, jak proběhly některé události, které následně matka nezletilého prezentovala v Dětském krizovém centru a jež měly zásadní dopad na to, že byl [jméno] z péče odvolatelky odebrán a umístěn do péče ústavní, jakož i na přístup OSPOD v této věci. Navrhla, aby bylo napadené usnesení zrušeno a řízení o obou návrzích na svěření nezletilého do péče byla sloučena do jednoho řízení. Dovozovala, že takový postup je v nejlepším zájmu dítěte, neboť umožní v rámci jednoho dokazování posoudit potřeby nezletilého ze všech možných aspektů a následně vybrat řešení pro něj nejvhodnější a zabránit tak nevratným škodám v citovém vývoji dítěte. 4. Odvolací soud odvolání navrhovatelky [jméno] [příjmení], pokud směřuje proti výrokům pod body I/ a III/, odmítl podle § 218 písm. c/ o. s. ř., neboť směřuje proti rozhodnutím, proti nimž odvolání není přípustné. V obou případech (ve výroku po bodem I/ i ve výroku pod bodem III/) jde o rozhodnutí, jimiž se upravuje vedení řízení. Proti usnesení, jímž se upravuje vedení řízení podle § 202 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. není odvolání přípustné. Odvolatelka ve snaze obhájit přípustnost odvolání proti výroku pod bodem I/ dovozovala, že v daném případě nejde ve výroku I/ o úpravu vedení řízení. Opírala se o komentářovou literaturu, a to Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, z níž citovala, že„ soud musí v každém konkrétním případě zvažovat, zda jde o usnesení, kterým se upravuje vedení řízení“ a připomněla hlediska pro toto posouzení. Zcela pominula, že tatáž odborná literatura (str. 1600) výslovně mezi usnesení, jimiž se upravuje vedení řízení, vyjmenovává usnesení o spojení věcí ke společnému řízení nebo o vyloučení věci k samostatnému projednání a rozhodnutí (§ 112 o. s. ř.). Stejná komentářová literatura k ust. § 112, kromě jiného, uvádí (str. 766), že„ Tímto usnesením není soud vázán a není proti němu přípustné odvolání“. K přípustnosti odvolání proti výroku pod bodem III/ odvolatelka žádnou argumentaci nevznesla. Ohledně tohoto výroku rovněž není žádných pochyb o tom, že se jím upravuje vedení řízení, a tudíž proti němu není odvolání přípustné. Přípustnost odvolání proti uvedeným výrokům nemohlo založit ani nesprávné poučení okresního soudu. 5. Odvolací soud z podnětu odvolání [jméno] [příjmení] přezkoumal usnesení okresního soudu ve výroku pod bodem II/ včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že ve vztahu k tomuto výroku je odvolání [jméno] [příjmení] důvodné. 6. U okresního soudu je zahájeno řízení ve věci péče o nezletilého, a to z moci úřední řízení o nařízení ústavní výchovy nezletilého, a na základě návrhů je zahájeno řízení o svěření nezletilého do pěstounské péče [jméno] [příjmení] podle § 958 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a řízení o svěření nezletilého do péče jiné osoby – babičky ze strany matky [jméno] [příjmení] dle § 953 a násl. o. z. Ve všech těchto třech typech řízení je podstatné a zásadní vyřešit, jaký typ péče je v nejlepším zájmu nezl. [jméno]. Nelze se ztotožnit s názorem okresního soudu, že v jednom z těchto řízení, a to v řízení o svěření nezletilého do péče babičky, je řešena předběžná otázka, která má význam i pro rozhodnutí ve věci řízení o svěření nezletilého do pěstounské péče [jméno] [příjmení] Okresní soud tento názor neopodstatněně staví na argumentech (kritériích), které mohou mít význam pro samotné rozhodnutí ve věci samé. Jelikož tedy v řízení o svěření nezletilého [jméno] do péče babičky [jméno] [příjmení] není řešena předběžná otázka významná pro rozhodnutí o návrhu [jméno] [příjmení] na svěření nezletilého do její pěstounské péče, nejsou splněny důvody pro postup dle § 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř., tj. pro přerušení tohoto řízení. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 o. s. ř. usnesení okresního soudu ve výroku pod bodem II/ změnil tak, že se řízení o návrhu [jméno] [příjmení] na svěření nezl. [jméno] do její pěstounské péče nepřerušuje. 7. Je naopak zcela žádoucí a hospodárné, aby všechna tři řízení (řízení o nařízení ústavní péče zahájené bez návrhu, řízení o návrhu [jméno] [příjmení] o svěření nezletilého do pěstounské péče a řízení o návrhu babičky [jméno] [příjmení] o svěření nezletilého do její péče) byla vedena společně. Tomu nebrání ani rozhodnutí o vyloučení řízení o návrhu [jméno] [příjmení] na svěření nezl. [jméno] do její pěstounské péče (výrok I/ napadeného usnesení), neboť usnesením o vyloučení věci není soud vázán (§ 170 odst. 2 o. s. ř.) a toto rozhodnutí může kdykoliv změnit. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. Hradec Králové 16. ledna 2025 Mgr. Šárka Petrová předsedkyně senátu