Rozhoduje-li krajský soud dle § 453 odst. 2 z. ř. s., nevyjadřuje se k nesouhlasu okresního soudu s předáním věci, ale výrokem rozhodnutí určuje místně příslušný soud.

USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Šárky Petrové a soudců JUDr. Igora Pařízka a Mgr. Michaely Novákové ve věci oprávněného: XX proti povinnému: XX o exekuci pro 31 768 032,18 Kč s příslušenstvím o odvolání JUDr. Heleny Součkové, notářky v Náchodě, sídlem Strnadova 51, 547 01 Náchod, proti usnesení soudního exekutora Mgr. Ing. Jiřího Proška, Exekutorský úřad Plzeň – město, se sídlem Dominikánská 8, 301 00 Plzeň, ze dne 5. 12. 2024 č. j. XX takto: Usnesení soudního exekutora se mění tak, že se JUDr. Heleně Součkové, notářce se sídlem Strnadova 51, Náchod, neukládá pořádková pokuta. Odůvodnění: 1. Soudní exekutor výše citovaným usnesením uložil notářce JUDr. Heleně Součkové, se sídlem Notářského úřadu Strnadova 51, Náchod, pořádkovou pokutu ve výši 10 000 Kč s tím, že je povinna ji zaplatit na účet Okresního soudu v Náchodě. 2. Pověřením Okresního soudu v Náchodě ze dne 12. 1. 2024 č. j. XX byl provedením exekuce na majetek povinného pověřen soudní exekutor Mgr. Ing. Jiří Prošek, Exekutorský úřad Plzeň – město. Soudní exekutor dne 9. 10. 2024 doručil notářce JUDr. Heleně Součkové žádost o součinnost z téhož dne, následně tuto žádost doplnil přípisem ze dne 16. 10. 2024, který byl doručen dne 16. 10. 2024. Uvedená notářka byla požádána o poskytnutí notářského zápisu č. NZ 36/95, kterým bylo upraveno bezpodílové spoluvlastnictví manželů (dále jen „BSM“) povinného a jeho stávající XX, nebo alespoň o sdělení skutečností o majetku povinného v tomto notářském zápisu uvedeném. Na žádost o součinnost ze dne 9. 10. 2024 notářka reagovala přípisem doručeným soudnímu exekutorovi dne 14. 10. 2024, v němž odmítla notářský zápis zapůjčit s tím, že jej může poskytnout, mimo jiné, pouze soudu. V reakci na to jí soudní exekutor zaslal přípis ze dne 16. 10. 2024, v němž jí danou situaci právně vysvětlil. Poučil jmenovanou notářku o tom, že dle § 28 zák. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu (dále jen „ex. ř.“), se úkony soudního exekutora považují za úkony soudu, tedy pakliže může dle § 100 odst. 1 notářského řádu poskytnout notářský zápis soudu, může jej poskytnout i soudnímu exekutorovi, kterýžto jedná v rámci exekuční činnosti v pozici prvoinstančního soudu. Současně notářce sdělil, že žádá alespoň o poskytnutí informací o majetku povinného, které z citovaného notářského zápisu vyplývají, k čemuž má notářka nepochybně povinnost dle § 33 odst. 1 ex. ř. Na tento přípis notářka již nereagovala a požadovanou součinnost doposud neposkytla. Odkázal na ust. § 34 odst. 4 ex. ř. S ohledem na uvedené důvody soudní exekutor přistoupil k uložení pořádkové pokuty ve výši 10 000,00 Kč. Zdůraznil, že výše pořádkové pokuty byla stanovena při dolní hranici maximální možné výše vzhledem k tomu, že se jedná o první nesplnění povinnosti, přesto nebyla zvolena výše bagatelní, neboť notářka je právní profesionál, o své povinnosti byla soudním exekutorem poučena, právní situace jí byla i vysvětlena s odkazem na příslušná ustanovení právních předpisů. Přesto notářka svoji povinnost nesplnila. Odhlédnout nelze ani od toho, že svévolné porušování povinnosti notářky může vést ke značným škodám, když exekuce je vedena pro velmi vysokou částku. Dodal, že požadované informace považuje za relevantní, neboť jsou nepostradatelné pro vedení a provedení exekučního řízení. Naopak prodlení notářky s poskytnutím součinnosti může vést k vyvedení majetku povinného a zmaření uspokojení nároku oprávněného. 3. Proti tomuto usnesení podala včas odvolání notářka JUDr. Helena Součková. Uvedla, že žádostí o poskytnutí součinnosti dle § 33 a § 34 ex. ř. a § 128 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), byla soudním exekutorem vyzvána k poskytnutí kopie notářského zápisu č. NZ 36/95, který měl být sepsán dne 23. 2. 1995 a kterým mělo být upraveno BSM povinného a jeho XX. Na uvedenou žádost soudnímu exekutorovi odpověděla dne 14. 10. 2024 sdělením, že v tomto případě nejsou splněny podmínky pro poskytnutí stejnopisu či opisu notářského zápisu upravené v § 91 zák. č. 358/1992 Sb., notářského řádu (dále jen „n. ř.“). Pro úplnost soudnímu exekutorovi sdělila, že notářský zápis může za podmínek uvedených v § 100 n. ř. poskytnout jedině osobám tam vyjmenovaným, mezi něž soudní exekutor nepatří. Soudní exekutor na toto její sdělení reagoval přípisem ze dne 16. 10. 2024. V uvedeném sdělení soudní exekutor poukázal na jednotlivá ustanovení právních předpisů (zejména § 33 odst. 1 ex. ř., § 128 o. s. ř. a § 28 ex. ř.), z nichž dle jeho přesvědčení vyplývá její povinnost součinnost požadovanou výzvou ze dne 9. 10. 2024 poskytnout. Zároveň soudní exekutor uvedl, že mu postačuje sdělení o tom, jakého majetku se předmětný notářský zápis, kterým byl měněn manželský majetkový režim, týká, v jakém rozsahu a jak byl povinným a jeho manželkou změněn. Zdůraznila, že dne 8. 11. 2024 po podrobném rozboru příslušné problematiky zpracovala odpověď na žádost o poskytnutí součinnosti. V ní vysvětlila důvody, pro něž soudním exekutorem požadovanou součinnost musí odmítnout, a to především s ohledem na zákonem uloženou povinnost mlčenlivosti. Uvedla, že odeslání zpracované odpovědi do datové schránky soudního exekutora zadala pracovnici své kanceláře. V důsledku technické chyby a následné nedostatečné kontroly nebyla připravená odpověď řádně vypravena. Dodala, že její odpověď na výzvu soudního exekutora nebyla soudním exekutorem po dni 16. 10. 2024 žádným způsobem urgována. Dne 5. 12. 2024 jí bylo doručeno napadené rozhodnutí. Týž den soudnímu exekutorovi odeslala odpověď na žádost o poskytnutí součinnosti zpracovanou dne 8. 11. 2024 a dne 6. 12. 2024 soudnímu exekutorovi zaslala sdělení obsahující omluvu za pozdní odpověď na jeho výzvu. Připustila své administrativní pochybení spočívající v nevypravení připravené odpovědi. Vyslovila přesvědčení, že soudním exekutorem uložené opatření neodpovídá okolnostem případu. Dovozovala, že absenci její reakce na výzvu bylo možné překonat jednoduchou formální či i zcela neformální urgencí. Dodala, že ani sám soudní exekutor při své výzvě k součinnosti pravděpodobně nedodržel všechny své formální povinnosti – soudní exekutor spolu s výzvou nedoložil příslušným způsobem své pověření k vedení příslušné exekuce a žádná z písemností zaslaných soudním exekutorem neobsahovala poučení o následcích neposkytnutí součinnosti. Zopakovala své přesvědčení, že konkrétní součinnost po ní soudním exekutorem požadovanou nejenže není povinna poskytnout, ale naopak je jí poskytnutí požadované součinnosti právním předpisem zakázáno, a to konkrétně ustanovením § 56 n. z., které jí ukládá povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděla v souvislosti s notářskou činností. Zdůraznila, že jakkoliv je povinnost mlčenlivosti notáře ve vztahu k soudnímu exekutorovi některými právními předpisy v určitých situacích prolamována (jde především o situace, kdy notář v postavení orgánu veřejné moci vykovává činnost jako soudní komisař a z tohoto titulu se mu dostávají informace o zůstavitelově majetku a tedy i majetku potenciálních dědiců, případně kdy má notář peníze či jiný majetek klienta ve své úschově či správě), neděje se tak v případě činnosti notáře spočívající v sepisování notářských zápisů o právních jednáních, kdy je jeho mlčenlivost chráněna obdobně jako mlčenlivost advokáta. V podrobnostech se odkázala na argumentaci v odpovědi na žádost o poskytnutí součinnosti ze dne 8. 11. 2024. Dodala, že již v tvrzené době vzniku tvrzeného notářského zápisu platilo obecné pravidlo, zakotvené v ustanovení § 143a odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb. v tehdy platném znění, že manželé se mohou vůči jiné osobě na dohodu o úpravě rozsahu bezpodílového spoluvlastnictví manželů odvolat jen tehdy, jestliže je jí tato dohoda známa. Smyslem povinné účasti notáře při sepisování smluv týkajících se úpravy manželského majetkového režimu v roce 1995 nebylo zajištění dostupné evidence těchto právních jednání či dokonce vlastnických či jiných majetkových vztahů z nich plynoucích. Pokud tvrzení účastníci tvrzený notářský zápis v roce 1995 sepsali, pak vycházeli ze skutečnosti, že tento notářský zápis bude mít účinky vůči třetím osobám jedině za podmínek uvedených v první větě tohoto odstavce, a že veškerý obsah notářského zápisu je chráněn státem uznanou povinností mlčenlivosti notáře. 4. Odvolací soud z podnětu odvolání přezkoumal napadené usnesení soudního exekutora včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání notářky JUDr. Heleny Součkové je důvodné, avšak z formálních důvodů (z hlediska způsobu, jakým bylo poskytnutí součinnosti soudním exekutorem požadováno) a nikoli z důvodů věcných (tj. z důvodu, že by snad soudní exekutor neměl právo součinnost jím předestřenou požadovat). 5. Podle obsahu exekučního spisu soudní exekutor přípisem ze dne 9. 10. 2024 požádal notářku JUDr. Helenu Součkovou, dle označení přípisu, o „poskytnutí součinnosti dle § 33 a § 34 zák. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, a § 128 o. s. ř.“. Objasnil, že usnesením Okresního soudu v Náchodě ze dne 12. 1. 2024 č. j. 12 EXE 1/2024-23 byla nařízena exekuce proti povinnému XX a konstatoval, že byl pověřen vedením exekuce. Požádal o poskytnutí kopie notářského zápisu č. NZ 36/95, který byl notářkou sepsán dne 23. 2. 1995 a kterým mělo být upraveno BSM povinného a jeho XX. Na uvedenou výzvu notářka JUDr. Helena Sedláčková reagovala přípisem ze dne 14. 10. 2024. Sdělila, že stejnopis či opis notářského zápisu je oprávněna poskytnout za podmínek upravených v § 91 n. ř., tedy účastníkům, případně někomu jinému, jestliže všichni účastníci souhlasí. Zapůjčit notářský zápis může za podmínek uvedených v § 100 n. ř., tedy jen soudu, soudnímu komisaři, ministerstvu, Komoře a příslušné notářské komoře. Vyslovila názor, že žádná z uvedených podmínek v tomto případě splněna není, a proto žádosti soudního exekutora nevyhověla. Na toto sdělení soudní exekutor reagoval přípisem ze dne 16. 10. 2024. Objasňoval, že žádost o poskytnutí součinnosti ohledně předmětného notářského zápisu byla směřována jednak v souladu s ust. § 33 odst. 1 ex. ř. a dle § 128 o. s. ř. Doplnil, že mu postačí sdělení o tom, jakého majetku se předmětný notářský zápis, kterým byl měněn manželský majetkový režim, týká, v jakém rozsahu a jak byl povinným a jeho manželkou změněn. Konstatoval, že se notář nemůže odvolat na povinnost mlčenlivosti. Uvedl, že údaje, které jsou soudním exekutorem požadovány, jsou právě údaji o majetku povinného (jeho nabytí, pozbytí atd.), které má notář výslovně povinnost soudnímu exekutorovi poskytnout. K odkazu notářky na ust. § 100 n. ř. připomněl, že byla o součinnost žádána i dle § 128 o. s. ř. Dodal, že dle § 28 věta druhá ex. ř. se úkony soudního exekutora považují za úkony exekučního soudu. Tedy žádost o poskytnutí kopie notářského zápisu (či údajů z něj) je činěna jako by ji činil exekuční soud. Dovozoval, že má-li notář povinnost soudu zapůjčit notářský zápis, je tím spíše možné poskytnout soudu (soudnímu exekutorovi) prostou kopii (či opis) takového notářského zápisu. Uvedl proto, že na své žádosti o poskytnutí součinnosti trvá s tím, nechť je poskytnuta kopie či opis předmětného notářského zápisu, či alespoň požadované informace v něm obsažené. Na uvedenou výzvu ke dni vydání napadeného usnesení (k datu 5. 12. 2024) bylo notářkou reagováno. Notářkou tvrzené administrativní pochybení při odeslání odpovědi ze dne 8. 11. 2024 nelze brát v potaz. 6. Podle § 91 odst. 1 n. ř. stejnopisy notářských zápisů se vydávají účastníkům, není-li v notářském zápisu stanoveno jinak. Někomu jinému mohou být také vydány, jestliže všichni účastníci s tím souhlasí. Stejnopisy notářských zápisů o osvědčení se však vydávají všem osobám, které prokáží právní zájem na vydání. 7. Dle § 91 odst. 3 n. ř. opisy notářských zápisů lze vydat osobám, kterým lze vydat stejnopisy. Jiným osobám lze opisy vydat jen se souhlasem osob, kterým lze vydat stejnopisy. Opisy notářských zápisů o právních jednáních zůstavitele pro případ smrti, která jsou uvedena v § 35b odst. 1, nejde-li o notářský zápis o dědické smlouvě nebo o smlouvě o zřeknutí se dědického práva anebo o jejich zrušení, lze vydat jen zůstaviteli nebo jeho zmocněnci, který se vykáže plnou mocí s úředně ověřeným podpisem. 8. Podle § 100 odst. 1 n. ř. notář zapůjčí notářský zápis jen soudu, soudnímu komisaři, ministerstvu, Komoře a příslušné notářské komoře na jejich žádost. Notářský zápis o právním jednání zůstavitele pro případ smrti, které je uvedeno v § 35a odst. 1, však nesmí být za života pořizovatele zapůjčen nikomu. 9. Notářský řád má přísná formální pravidla pro vydávání stejnopisů, opisů, výpisů a potvrzení (§ 90 a násl. n. ř.) a pro manipulaci se spisy a notářskými zápisy (§ 96 a násl. n. ř.). Notářský řád neupravuje možnost pořízení kopie notářského zápisu a její poskytnutí třetím osobám. 10. Stejnopisy a opisy notářských zápisů o právním jednání jiném než vztahujícím se k dědickému právu, se vydávají účastníkům, ledaže je v notářském zápisu stanoveno jinak, a třetím osobám mohou být vydány, jestliže s tím všichni účastníci souhlasí. 11. V souladu s ust. § 100 odst. 1 n. ř. je kromě jiných institucí soud oprávněn žádat notáře o zapůjčení notářského zápisu a notář je povinen takové žádosti vyhovět. Soud v takovém případě opírá žádost směřovanou notáři nejen o ust. § 100 odst. 1 n. ř., ale též o ust. § 128 o. s. ř. 12. Odvolací soud ve shodě se soudním exekutorem zastává názor, že k žádosti o zapůjčení notářského zápisu je oprávněn i soudní exekutor, a to s ohledem na ust. § 28 věta druhá ex. ř., podle něhož úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu. Citované ustanovení navazuje na ust. § 1 ex. ř. a upřesňuje jej v tom smyslu, že výslovně svěřuje veřejnou moc náležející exekučnímu soudu soudnímu exekutorovi. Úkony exekutora mají stejné účinky a požívají stejné autority jako úkony soudu. Bylo by proti logice věci, aby soud ve vykonávacím řízení mohl notáře žádat o zapůjčení notářského zápisu a soudní exekutor v exekučním řízení by tak činit nemohl. Ostatně soudní exekutor by v takové situaci žádal o opatření zapůjčení notářského zápisu exekuční soud, jemuž by notář v souladu s ust. § 100 odst. 1 n. ř. musel vyhovět. Pokud odvolatelka poukazuje na to, že soudní exekutor v ust. § 100 odst. 1 jako osoba, jíž může být zapůjčen notářský zápis, vyjmenován není, kdežto soudní komisař, který má ve vztahu k soudu podobné postavení v řízení o pozůstalosti jako soudní exekutor v exekuci, v citovaném ustanovení vyjmenován je, nepovažuje odvolací soud tuto argumentaci za zásadní (zřejmě jde o legislativní nedostatek). 13. Z uvedeného je tedy zřejmé, že soudní exekutor v konkrétní věci je oprávněn žádat notáře postupem dle § 128 o. s. ř. a § 100 odst. 1 n. ř. o zapůjčení notářského zápisu. Informace od notáře může soudní exekutor žádat také podle ust. § 33 odst. 4 ex. ř. Podle tohoto ustanovení jsou notáři povinni sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o číslech účtů povinného nebo jeho jiných jedinečných identifikátorech, jakož i o jejich stavu a změnách a údaje o majetku, věcech, listinách či zaknihovaných cenných papírech povinného jimi spravovaných či u nich pro povinného či povinným uschovaných. 14. Přes shora uvedené závěry odvolací soud neshledal v daném případě důvody pro uložení pořádkové pokuty notářce JUDr. Heleně Součkové dle § 53 o. s. ř., a to s ohledem na nedostatečný formální postup soudního exekutora při vyžadování součinnosti. Soudní exekutor v rámci žádosti o poskytnutí součinnosti ze dne 9. 10. 2024 informoval notářku JUDr. Helenu Součkovou, že usnesením Okresního soudu v Náchodě ze dne 12. 1. 2024 č. j. XX, které nabylo právní moci dne 5. 3. 2024, byla nařízena exekuce proti povinnému XX, a provedením exekuce byl pověřen Mgr. Ing. Jiří Prošek, Exekutorský úřad Plzeň – město. Již sama tato informace soudního exekutora není přesná. Okresním soudem v Náchodě nebylo vydáno usnesení o nařízení exekuce. Bylo vydáno pověření ze dne 12. 1. 2024, jímž byl Mgr. Ing. Jiří Prošek, soudní exekutor, pověřen provedením exekuce k vymožení pohledávky ve výši 31 768 032,18 Kč s příslušenstvím dle rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 15. 6. 2023 č. j. XX ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 11. 2023 č. j. XX. Soudní exekutor k žádosti nedoložil kopii pověření, neosvědčil tudíž notářce JUDr. Součkové, že je skutečně v označeném případě pověřen vedením exekuce. Soudní exekutor dále požadoval kopii notářského zápisu, což, jak objasněno shora, notářský řád nepřipouští. Ani k přípisu ze dne 16. 10. 2024, který byl reakcí na odmítavou zprávu notářky, kopii svého pověření nedoložil. Rovněž nepoučil JUDr. Helenu Součkovou o následcích neposkytnutí součinnosti. 15. Právě s ohledem na uvedená procesní pochybení na straně soudního exekutora, byť je jinak jeho požadavek v zásadě oprávněný (exekutor sice požadoval kopii notářského zápisu a nikoli jeho zapůjčení, tento nedostatek v jeho žádosti bylo snadné překlenout komunikací notářky a soudního exekutora), má odvolací soud za to, že nebylo důvodné notářce za nesplnění součinnosti ukládat pořádkovou pokutu. S ohledem na uvedené závěry odvolací soud usnesení soudního exekutora podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že se notářce JUDr. Heleně Součkové pořádková pokuta neukládá. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. Hradec Králové 31. ledna 2025 Mgr. Šárka Petrová v. r. předsedkyně senátu