Žalovaný nezavdal příčinu k zahájení řízení ve smyslu § 143 o. s. ř. a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči procesně úspěšnému žalobci také v případě, že žalovaný nárok uplatněný žalobcem v řízení nesporoval a zároveň neporušil ve vztahu k žalobci žádné své právní povinnosti, případně je sice porušil, ale byl ochoten a připraven vzniklý závadný stav odstranit, avšak žalobce neposkytl žalovanému potřebnou součinnost k odstranění sporu před zahájením řízení.

2 22 Co 27/2025 Číslo jednací: 22 Co 27/2025-101 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis) Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bořivoje Hájka a soudců Mgr. Radka Kopsy a JUDr. Šárky Hůrkové, Ph.D., ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastupování státu ve věcech majetkových [IČO] sídlem [adresa] o určení vlastnictví o odvolání žalobce i žalované proti rozsudku Okresního soudu ve [obec] ze dne 26. 11. 2024 č. j. 3 C 130/2023-91 takto: I. Výrok II rozsudku okresního soudu se mění tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním soudem. II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Okresní soud shora označeným rozsudkem určil, že pozemek parc. [číslo] v katastrálním území Opatov v [obec] je v dosud nevypořádaném společném jmění manželů žalobce a [jméno] [příjmení], narozené dne [datum] a zemřelé dne [datum] (výrok I) a uložil žalované povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 10 390 Kč (výrok II). 2. K odůvodnění okresní soud uvedl, resp. ze spisu se podává, že jako vlastníci předmětného pozemku byli v katastru nemovitostí zapsáni do konce roku 2023 nedostatečně identifikované osoby [jméno] a [jméno] [příjmení], proti nimž (a jejich neznámým dědicům) žaloba v této věci, podaná dne [datum], původně směřovala. Žalobce tvrdil, že se svou manželkou, která byla původně také žalobkyní, vlastnické právo k předmětnému pozemku vydrželi, a to nejpozději k [datum], kdy byly splněny podmínky pro mimořádné vydržení ve smyslu § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též o. z.) O tom, že nejsou jako vlastníci předmětného pozemku zapsáni v katastru nemovitostí, se dozvěděli až v roce 2023. Ke dni [datum] přecházelo vlastnictví ke všem nemovitostem, ohledně nichž byly v katastru nemovitostí zapsány jako vlastníci nedostatečně identifikované osoby, na Českou republiku. Na návrh žalobce proto okresní soud rozhodl usnesením ze dne [datum], že namísto původních žalovaných bude v řízení pokračováno s Českou republikou. Česká republika v prvním svém úkonu v této věci uvedla, že má za to, že podmínky pro mimořádné vydržení žalobcem a jeho zesnulou manželkou byly splněny; toto své stanovisko pak již v průběhu řízení nezměnila. Česká republika také navrhla, aby v tomto směru účastníci uzavřeli soudní smír. K uzavření soudního smíru nedošlo, neboť se účastníci neshodli na otázce náhrady nákladů řízení. Usnesením ze dne [datum] okresní soud rozhodl, že v řízení bude jako s právním nástupcem zemřelé [jméno] [příjmení] pokračováno s žalobcem. Okresní soud následně žalobě vyhověl. 3. Výrok o náhradě nákladů řízení okresní soud odůvodnil tak, že postupoval podle § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též o. s. ř.) a výjimečně náhradu nákladů řízení zčásti nepřiznal. Okresní soud shledal důvody zvláštního zřetele spočívající v tom, že žalovaná daný spor nezavinila, vlastnické právo k dané nemovitosti na ní přešlo v důsledku zákona a již od prvního vyjádření ve věci měla ochotu smírem spor ukončit, neboť s důvody uvedenými v žalobě souhlasila. Podle okresního soudu však nelze žalobcům klást za vinu, že vůbec žalobu podali a že nevyčkali začátek roku 2024. Soud není schopen zkoumat okolnosti, které žalobce k podání žaloby krátce před uplynutím lhůty pro nabytí majetku státem vedly. Žalovaná do řízení vstoupila a nese tak následky již zahájeného řízení. Za účelně vynaložené náklady řízení žalobce okresní soud považoval celkem částku 20 780 Kč Okresní soud považoval za spravedlivé, aby žalovaná nahradila žalobci pouze polovinu těchto nákladů, tedy částku 10 390 Kč. 4. Proti tomuto rozsudku, a to výslovně pouze proti výroku II. o nákladech řízení, podali žalobce i žalovaná včasné odvolání. Žalobce namítal, že nemělo být aplikováno ustanovení § 150 o. s. ř. a požadoval přiznání plné náhrady nákladů řízení, neboť byl se svou žalobou zcela úspěšný. 5. Žalovaná ve svém odvolání namítala, že do katastru nemovitostí byla jako vlastník zapsána v důsledku ustanovení § 1045 odst. 2 o. z. a § 65 odst. 9 zákona č. 256/2013 Sb. Vlastnictví k předmětnému pozemku nicméně nikdy nenabyla, a to právě pro vydržení vlastnického práva k pozemku žalobcem a jeho manželkou. Vlastnické právo k předmětnému pozemku bylo předtím desítky let zapsáno pro nedostatečně identifikované vlastníky. Žalobce a jeho manželka se stali jeho vlastníky k [datum], nicméně již předtím pozemek drželi po desítky let. Ani po nabytí vlastnictví situaci ve vztahu k zápisu v katastru nemovitostí dlouho neřešili. Podle žalované bylo zbytečné podávat krátce před [datum] žalobu v této věci, nýbrž žalobcům stačilo vyčkat do [datum] a poté požádat žalovanou o sepis souhlasného prohlášení o vydržení pozemku žalobci. Pokud by žalobci řešili situaci již krátce po nabytí svého vlastnictví, tj. po [datum], nestala by se žalovaná vůbec účastnicí tohoto řízení. Žalobci tak znemožnili žalované vyřešit věc mimosoudně a vyvolali zbytečné náklady řízení. Žalovaná proto navrhla, aby krajský soud změnil výrok II rozsudku okresního soudu tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 6. Krajský soud přezkoumal odvoláním napadený výrok rozsudku okresního soudu, a to podle § 212a odst. 6 o. s. ř. jen z důvodů, které se týkají toho, co okresní soud řešil v uvedeném výroku. Odvolání krajský soud projednal bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné. 7. Podle § 143 o. s. ř. žalovaný, který neměl úspěch ve věci, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, jestliže svým chováním nezavdal příčinu k podání návrhu na zahájení řízení. 8. Ustanovení § 143 o. s. ř. modifikuje základní pravidlo náhrady nákladů sporného řízení, upravené v § 142 o. s. ř., tj. pravidlo úspěchu ve věci. Toto ustanovení zohledňuje chování žalovaného, respektive vzájemnou interakci účastníků sporného řízení v předsoudní fázi sporu. Umožňuje přiznat náhradu nákladů řízení žalovanému, který nebyl procesně úspěšný, vůči procesně úspěšnému žalobci, a to za podmínky, že žalovaný svým chováním nezavdal příčinu k podání návrhu. Užití tohoto ustanovení je na místě v případě, že žalobce řízení zahájil a byl procesně úspěšný, ačkoli žalovaný žádné své právní povinnosti neporušil, případně sice porušil, ale byl ochoten a připraven vzniklý závadný stav odstranit. Jde tak o případy, kdy žalobce neposkytne žalovanému potřebnou součinnost k odstranění sporu. 9. V dané věci je zcela zřejmé, že nejen žalovaná, ale ani její právní předchůdci – dřívější vlastníci předmětného pozemku – neporušili žádnou právní povinnost. Žalovaná ani původní žalovaní navíc nikdy uplatněné právo žalobců nesporovali, naopak žalovaná při první příležitosti, která jí v řízení byla dána, projevila souhlas s tím, že žalobci se stali vlastníky předmětného pozemku vydržením. Žalovaná, ač ve sporu neúspěšná, by tak měla právo na náhradu nákladů řízení vůči úspěšnému žalobci. Nicméně vzhledem k odvolacímu návrhu žalované krajský soud podle § 220 o. s. ř. změnil výrok II. rozsudku okresního soudu tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 10. Žalobce byl v odvolacím řízení neúspěšný, naopak žalovaná byla se svým odvoláním úspěšná. Proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. rozhodl krajský soud tak, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady odvolacího řízení tvořené jednou paušální náhradou podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za sepis odvolání ve výši 300 Kč. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí či exekuci. Hradec Králové 28. ledna 2025 JUDr. Bořivoj Hájek předseda senátu