Exekuční návrh podaný oprávněným v situaci, kdy již má informaci o budoucí neúčinnosti exekučního titulu a z tohoto důvodu vyplývající nutnosti takovou exekuci zastavit, je šikanózním výkonem práva. Pokud takový exekuční návrh za nezletilého oprávněného podal jeho rodič, lze na místo oprávněného zavázat k náhradové povinnosti při zastavení exekuce tohoto rodiče.

2 23 Co 204/2025 Číslo jednací: 23 Co 204/2025-117 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis) Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Ducháčka a soudců JUDr. Ivy Trávníčkové, Ph.D., a Mgr. Jiřího Kopeckého ve věci oprávněné: [osobní údaje oprávněné] bytem [adresa] zastoupená kolizním opatrovníkem městem Svitavy sídlem [adresa] proti povinnému: [osobní údaje povinného] bytem [adresa] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] pro dlužné výživné ve výši 4 000 Kč s příslušenstvím, k návrhu povinného na zastavení exekuce k odvolání povinného proti usnesení Okresního soudu ve Svitavách z 22.4.2025, č.j. 9 EXE 495/2024-94, takto: I. Usnesení okresního soudu se v odvoláním napadených výrocích pod body II. a III. mění takto: [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], je povinna nahradit povinnému náklady za řízení o zastavení exekuce k rukám jeho advokáta ve výši 1 936 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], je povinna uhradit soudní exekutorce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z Exekutorského úřadu Praha 4 náklady exekuce ve výši 6 655 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. II. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], je povinna nahradit povinnému k rukám jeho advokáta náklady tohoto odvolacího řízení ve výši 1 150 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Soud prvého stupně shora uvedeným usnesením zastavil exekuci na majetek povinného podle pověření Okresního soudu ve Svitavách ve věci 9 EXE 495/2024, kterou měla provádět pod sp.zn. 095 EX 1104/24 soudní exekutorka JUDr. Jana Tvrdková z Exekutorského úřadu Praha 4 (výrok I.), oprávněné nepřiznal náhradu nákladů řízení (výrok II.) a povinného zavázal k povinnosti uhradit soudní exekutorce náklady exekuce v částce 6 655 Kč v třídenní lhůtě splatnosti (výrok III.). 2. Takto okresní soud rozhodl za situace, kdy exekuce k vymožení dlužného výživného pro oprávněnou za říjen 2024 ve výši 4 000 Kč byla vedena podle předběžně vykonatelného rozsudku Okresního soudu ve Svitavách z 19. 1. 2024, č.j. 0 P 262/2014-870, ale následně v důsledku rozhodnutí odvolacího soudu - Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze 14. 10. 2024, č. j. 23 Co 247/2024–928, byl původní rozsudek okresního soudu změněn v tom směru, že výživné ze strany povinného otce ve prospěch oprávněné nezletilé bylo stanoveno v původní výši v částce 8 000 Kč (narozdíl od soudem prvého stupně stanovené v částce 12 000 Kč), a tudíž rozhodnutí, podle něhož byla exekuce do té doby vedena, bylo nahrazeno rozhodnutím novým a pro další další vedení exekuce tu již nebyl exekuční titul. 3. Rozhodnutí o nákladech řízení o zastavení soud prvého stupně odůvodnil tím, že oprávněná podala exekuční návrh důvodně a skutečnost, v jejímž důsledku došlo k zastavení exekuce, nastala teprve až v průběhu exekuce (po nabytí právní moci rozhodnutí odvolacího soudu o změně výživného), nelze proto zavinění na zastavení exekuce přičítat oprávněné. Okolnost, že by snad oprávněná, respektive její matka, v době podání exekučního návrhu byla seznámena s obsahem rozhodnutí odvolacího soudu, neměl za prokázanou, a tudíž na jednání spočívající v zahájení exekučního řízení nemohl nahlížet jako na šikanózní výkon práva. Ačkoliv tak podle názoru soudu prvého stupně to byl povinný, který zapříčinil podání exekučního návrhu tím, že nerespektoval v té době ještě pro něj závazné účinky předběžně vykonatelného rozhodnutí o výživném, s ohledem na okolnosti věci jej podle § 150 o. s. ř. nezavázal k náhradové povinnosti. Přihlédl mimo jiné i k tomu, že v případě úhrady výživného nad odvolacím soudem stanovenou částku 8 000 Kč měsíčně by otec spotřebované výživné nemohl nárokovat zpět. 4. Povinného ale zavázal k náhradové povinnosti ve vztahu k nákladům exekuce ve prospěch soudní exekutorky, na kterou podle mínění soudu prvého stupně nelze přenášet financování výkonu veřejné moci v podobě výkonu soudních rozhodnutí (v tomto směru odkázal na nález Ústavního soudu z 11. 12. 2020, sp. zn. II ÚS 65/20). Soudní exekutorce tak přiznal odměnu ve výši 2 000 Kč podle § 6 odst. 3 vyhlášky č. 330/2001 Sb., exekučního tarifu, a dále paušální náhradu hotových výdajů ve výši 3 500 Kč podle § 13 odst. 1 exekučního tarifu, a to vše s připočtením 21% DPH. 5. Proti tomuto usnesení, a to výslovně jen proti výrokům pod body II. a III., se povinný včas odvolal a žádal, aby odvolací soud nákladové výroky změnil a aby to byla matka oprávněné [příjmení] [jméno] [příjmení], která bude zavázána k náhradovým povinnostem. V rekapitulaci rozhodných skutečností pro tento jeho návrh zdůraznil okolnost, že ačkoliv v době zahájení exekučního řízení pro takovou exekuci tu byl předběžně vykonatelný exekuční titul, tak přesto matka oprávněné již byla seznámena se skutečností, že tento exekuční titul byl v rámci odvolacího řízení rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze 14. 10. 2024, č. j. 23 Co 247/2024-928, změněn, a ačkoliv v té době dosud nebylo doručeno písemné vyhotovení rozsudku, bylo zahájení exekuce pro vymožení výživného ve výši 4 000 Kč (nad částku výživného, kterou otec ve prospěch oprávněné také v říjnu 2024 zaplatil) šikanózním výkonem práva, který by neměl požívat soudní ochrany. Měla by tu být proto matka oprávněné, která by měla nést náklady řízení o zastavení exekuce, které otec musel v souvislosti s tímto řízením vynaložit. 6. Odvoláním také mířil proti výroku o nákladech exekuce ve prospěch soudní exekutorky [anonymizováno] [příjmení], a to jednak tím, že i tyto náklady by měla nést matka oprávněné a jednak i tím, že i Ústavní soud za určitých podmínek připouští, aby soudnímu exekutorovi právo na náhradu nákladů exekuce nebylo přiznáno. To zvláště za situace, tak jako v této věci soudní exekutorka pro vymožení nízké pohledávky vydala exekuční příkazy, které byly v rozporu s principem minimalizace zásahů do majetkové sféry povinného, neboť těmito příkazy byl blokován v nepoměru k vymáhané částce rozsáhlý majetek povinného. 7. Zástupce matky trval na tom, že pro zahájení exekuce tu byly důvody v podobě předběžně vykonatelného rozhodnutí soudu prvého stupně a odmítl, že by ze strany matky šlo o šikanózní výkon práva. Nepotvrdil, ale ani nevyloučil okolnost, že by on sám, respektive matka, si zjišťovali způsob rozhodnutí odvolacího soudu ve věci přezkumu výše vyživovací povinnosti pro oprávněnou a byli tak v době podávání návrhu na exekuci srozuměni s rozhodnutím odvolacího soudu. 8. Odvolací soud projednal odvolání povinného, přezkoumal usnesení soudu prvého stupně a dospěl k následujícím závěrům. 9. Předně je třeba z obsahu spisu připomenout, že exekuce v této věci byla zahájena k návrhu oprávněné zastoupené její matkou [příjmení] [jméno] [příjmení]. Podáním ze dne 29. 10. 2024 došlo u Exekučního úřadu JUDr. Jany Tvrdkové dne 30. 10. 2024 k zahájení exekuce, pro vymožení výživného v částce 4 000 Kč, a to na základě tvrzení o tom, že podle rozsudku Okresního soudu ve Svitavách z 19. 1. 2024, č. j. 0 P 262/2014-870 byla povinnému [příjmení] [jméno] [příjmení] uložena povinnost platit výživné pro nezletilou [jméno] [příjmení] v částce 12 000 Kč od 1.1.2024, avšak povinný na této své povinnosti zaplatil k rukám matky dne 15. 10. 2024 pouze částku 8 000 Kč. Protože tento rozsudek byl předběžně vykonatelný, a protože povinný skutečně i podle jeho následného stanoviska skutečně za měsíc 2024 zaplatil na uvedené vyživovací povinnosti jen částku 8 000 Kč, byla exekuce zahájena důvodně, tedy v souladu s titulem a tvrzením oprávěnné. 10. Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze 14. 10. 2024, č. j. 23 Co 247/2024-928, však ale vyplývá, že shora zmíněný rozsudek Okresního soudu ve Svitavách z 19. 1. 2024 byl mimo jiné ve vztahu k nezletilé [jméno] [příjmení] změněn tak, že otec byl od 1.2. 2023 zavázán k povinnosti platit pro nezletilou [jméno] výživné v částce jen 8 000 Kč měsíčně, a to vždy do každého patnáctého dne v měsíci předem k rukám matky. Uvedený rozsudek pak nabyl právní moci 22. 11. 2024. 11. Ačkoliv nikdo z účastníků nebyl přítomen vyhlášení rozsudku odvolacího soudu dne 14. 10. 2024 (viz číslo listu 34 exekučního spisu PV), tak odvolací soud k návrhu povinného si z telefonní ústředny krajského soudu pracoviště pobočky v Pardubicích ověřil, že dne 14. 10. 2024 po 13:00 hodin na informační kancelář krajského soudu proběhl telefonický hovor z telefonního čísla evidovaného na advokátní kancelář [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta zastupujícího matku (tak, jak jsou tato čísla inzerována na webových stránkách České advokátní komory). Odvolací soud měl tak za prokázané tvrzení povinného o tom, že nejen sám povinný, ale i matka oprávněné, si prostřednictvím svého zástupce zjistila výsledek rozhodnutí odvolacího soudu ve věci stanovení výživného a nutně tak již 14. 10. 2024 musela vědět, že odvolací soud výživné pro nezletilou [jméno] snížil na původní částku 8 000 Kč, a že tedy pokud otec dne 15. 10. 2024 na tomto výživném zaplatil 8 000 Kč, pak zcela splnil svoji vyživovací povinnost. 12. Jestliže se za této situace i přesto rozhodla ve vztahu k otci zahájit exekuční řízení, na základě sice předběžně vykonatelného rozhodnutí soudu prvého stupně, ale v situaci, kdy bylo zřejmé, že toto rozhodnutí je dotčeno změnou ze strany odvolacího soudu (byť rozhodnutí dosud nedoručeného), tak jí muselo být zřejmé, že takto vyvolaná exekuce skončí zastavením podle § 268 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a jediným možným důsledkem tak bude postižení povinného exekucí, včetně omezené dispozice s postiženým majetkem a současně pak s možnými nákladovými souvislostmi v podobě náhrady nákladů řízení mezi účastníky, případně nákladů exekuce soudní exekutorky, které bude muset otec uhradit (pro případ, že bude přijat názor o tom, že otec nesplnil povinnost dle předběžně vykonatelného rozsudku). Takový postup lze považovat za postup šikanózní, mající za cíl nikoliv spravedlivou ochranu práv oprávněné, ale spíše prostředkem postižení povinného. Takovému jednání nelze přiznat podle ust. § 6 věta druhá zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění, právní ochranu, neboť ustanovení občanského soudního řádu musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání. Tento imperativ nepochybně platí nejen pro řízení nalézací plně v režimu občanského soudního řádu, ale i pro exekuční řízení v režimu zákona 120/2001 Sb. tak, jak to vyplývá z § 52 odst. 1 exekučního řádu. Od počátku takto účelově zahájené exekuční řízení směřovalo k jeho zastavení, když důvody tohoto zastavení tu byly založeny již v době jeho zahájení. 13. Protože exekuci za nezletilou oprávněnou zahájila její matka [příjmení] [jméno] [příjmení] (výše uvedených důsledků si musela být vědoma už proto, že byla zastoupena advokátem.), je třeba přičítat tento šikanózní výkon práva nikoliv nezletilé oprávněné, ale její matce. Je to tak ve výsledku ona, která ve smyslu ust. § 89 exekučního řádu zavinila zastavení exekuce a která by podle § 147 odst. 1 o. s. ř. měla hradit ty náklady, které byly vynaloženy v souvislosti s šikanózním výkonem práva zcela zbytečně. Jde nejen o náklady řízení o zastavení mezi účastníky, ale i o náklady exekuce zahrnující odměnu soudní exekutorky a paušální náhradu jejích hotových výdajů. 14. V případě náhrady nákladů řízení o zastavení exekuce byl povinný zastoupen advokátem a jemu náleží odměna za dva úkony právní služby – převzetí zastoupením a sepis návrhu - podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění do 31. 12. 2024 (úkony byly učiněny do konce roku 2024), a to ve výši podle § 11 odst. 2 písm. e) ve spojení s § 8 odst. 1 a § 7 bod 3 advokátního tarifu, tedy ve výši 2 x 500 Kč, k čemuž náleží dvě paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, to vše zvýšené o DPH. Celkově tato náhrada představuje částku 1 936 Kč. 15. Protože byl povinný úspěšný i se svým odvoláním, náleží povinnému vůči matce nezletilé oprávněné i náklady odvolacího řízení, a to za jeden úkon právní služby v podobě podání odvolání ve výši 500 Kč (nejde o úkony o zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. g) nebo h) o.s.ř.) a jedna paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu již od 1.1. 2025, neboť odvolání bylo učiněno již po 1.1.2025, tedy paušální náhrada je ve výši 450 Kč. 16. Jak vyložil odvolací soud již shora, je to oprávněná, která zavinila i vznik nákladů exekuce soudní exekutorky, a je to proto matka oprávněné, která je povinna tyto náklady v podobě odměny ve výši 2.000 Kč podle § 6 odst. 3 exekutorského tarifu a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 3.500 Kč podle § 13 odst. 1 exekučního tarifu soudní exekutorce nahradit. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. Pardubice 24. července 2025 Mgr. Jan Ducháček předseda senátu