Advokát zmocněný k zastupování účastníka v řízení generální plnou mocí z doby před 1. 1. 2025 má nárok na odměnu podle advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025 za úkon právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě zastoupení jen tehdy, prokáže-li, že tento úkon učinil po 31. 12. 2024.

2 26 Co 99/2025 Číslo jednací: 26 Co 99/2025-20 USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dany Mazákové a soudců Mgr. Ondřeje Rotta a Mgr. Olgy Mičanové ve věci žalobce: Česká kancelář pojistitelů, IČO 70099618 sídlem Milevská 2095/5, 140 00 Praha 4 zastoupený advokátkou Mgr. Evou Vaškovou sídlem Opatovická 1659/4, 110 00 Praha proti žalované: [jméno] [příjmení], [datum narození] trvale bytem [adresa] o zaplacení 7 645 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobce proti elektronickému platebnímu rozkazu Okresního soudu v Trutnově ze dne 6. února 2025 č. j. EPR 29442/2025-5 takto: I. Elektronický platební rozkaz se v odvoláním napadeném výroku III potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění: 1. Okresní soud napadeným elektronickým platebním rozkazem uložil žalované zaplatit žalobci 7 645 Kč s úrokem z prodlení 12,75 % od 23. 10. 2024 do zaplacení (výrok I), pro případ podání odporu uložil žalované písemně se ve věci vyjádřit (výrok II) a současně uložil žalované nahradit náklady řízení 1 731 Kč (výrok III). Při výpočtu nákladů řízení vyčíslil okresní soud náklady právního zastoupení ve výši odměny advokáta za jeden úkon právní služby (převzetí a příprava zastoupení) po 200 Kč, a za 2 úkony (výzva k plnění, návrh ve věci samé) po 300 Kč. 2. Žalobce napadl odvoláním pouze výrok III, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Namítl, že mu okresní soud nesprávně přisoudil náklady řízení, neboť chybně vyčíslil odměnu advokáta. Argumentoval, že s účinností od 1. 1. 2025 došlo vyhláškou č. 258/2024 Sb. k novelizaci advokátního tarifu. Tvrdil, že mu odměna náleží za všechny tři úkony právní služby po 300 Kč za úkon, protože všechny tři úkony (tedy i úkon spočívající v převzetí právního zastoupení) učinil již v době, kdy došlo ke změně advokátního tarifu. Navrhl, aby odvolací soud změnil elektronický platební rozkaz ve výroku III tak, že mu žalovaný je povinen nahradit náklady řízení 1 852 Kč. 3. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou (§ 201 a 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal napadený výrok platebního rozkazu a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné. 4. Z obsahu spisu vyplývá, že se žalobce domáhal přisouzení 7 645 Kč s úrokem z prodlení s odůvodněním, že žalovaná je evidována jako vlastník motorového vozidla, ke kterému v období od 30. 1. 2024 do 21. 5. 2024 nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za provoz tohoto vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb., čímž žalobci vznikl nárok na příspěvek za každý den, kdy vozidlo nebylo pojištěno. Žalobce do spisu založil plnou moc, datovanou dnem 25. 9. 2019, jíž doložil, že pro zastoupení v tomto řízení zmocnil advokátku Mgr. Evu Vaškovou. Současně doložil, že před podáním žaloby (přípisem ze dne 6. 1. 2025) prostřednictvím své právní zástupkyně vyzval žalovanou k zaplacení žalovaného plnění. Okresní soud výše uvedeným platebním rozkazem žalobci jím požadované plnění přisoudil (z obsahu spisu se podává, že platební rozkaz nebyl napaden včas podaným odporem, tudíž ve výroku I nabyl právní moci). Žalobce tak se svojí žalobou uspěl a má tudíž nárok na náhradu nákladů, které musel na uplatnění svého nároku u soudu vynaložit (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Za odůvodněné náklady lze považovat žalobcem zaplacený soudní poplatek a náklady právního zastoupení. 5. Vyhláškou č. 258/2024 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2025 k novelizaci vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu – právního předpisu, který upravuje výši mimosmluvní odměny advokáta (dále také AT). Protože v daném případě bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž zde je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, stanoví se sazba odměny advokáta za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Toto ustanovení doznalo s účinností od 1. 1. 2025 změny, protože zatímco ve znění účinném do 31. 12. 2024 náležela dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve věcech, kde tarifní hodnota nepřesáhla 10 000 Kč, za úkon právní služby odměna advokáta 200 Kč, s účinností od 1. 1. 2025 to je 300 Kč. 6. K tomu čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb. stanoví, že za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky přísluší advokátovi odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. 7. V daném případě tak bylo rozhodující posouzení, kdy došlo v tomto případě k převzetí zastoupení. Zatímco totiž k úkonům, spočívajícím v podání předžalobní výzvy k plnění a podání žaloby, došlo podle spisu prokazatelně po 1. 1. 2025, převzetí zastoupení doložil žalobce pouze generální plnou mocí, udělenou Mgr. Vaškové již dne 25. 9. 2019. Žalobce ve svém odvolání ale tvrdí, že v tomto jednotlivém konkrétním případu převzal zastoupení až na počátku roku 2025 Odvolací soud souhlasí s tím, že úkon právní služby definovaný v ustanovení § 1 písm. a/ advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb) není poskytnut okamžikem uzavření smlouvy o generálním zastoupení žalobce ve všech soudních sporech (v dané věci již 25. 9. 2019), ale až okamžikem převzetí a přípravou konkrétní věci, byť na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, která byla uzavřena jako generální s velkým časovým předstihem (tj. až okamžikem převzetí zastoupení ve sporu o konkrétní nárok žalobkyně vůči žalované na zaplacení 4 395 Kč, neboť až tehdy bylo možno úkon právní služby reálně poskytnout). Předmětem sporu je příspěvek za provoz nepojištěného vozidla za období od 30. 1. 2024 do 21. 5. 2024. Právní zástupkyně žalobce v předžalobní výzvě z 6. 1. 2025 sdělila žalovanému pouze to, že převzala zastoupení žalobce, ale neuvedla kdy. Z obsahu spisu nebylo možno závěr o okamžiku převzetí věci zjistit, přitom se zřetelem k okolnostem, kdy generální plná moc byla uzavřena již 25. 9. 2019 a ve věci jde o nárok, který vznikl již v květnu 2024, je možný závěr, že k převzetí věci došlo jak před 1. 1. 2025 tak i po tomto rozhodném datu. Proto odvolací soud žalobce vyzval k doložení jeho tvrzení, že k převzetí věci došlo až v době po změně advokátního tarifu s tím, že jinak je bude mít za neprokázané. Žalobce k výzvě odvolacího soudu sdělil, že„ doložení skutečného převzetí zastoupení není technicky možné, neboť jednotlivé případy jsou právní zástupkyni žalobkyně předávány prostřednictvím systému a aplikace, přičemž není možné tímto způsobem opatřit výstup o převzetí jednotlivých případů“. V odvolání přitom žalobce bez konkrétního časového upřesnění tvrdí, že„ u tohoto případu tedy došlo k předání (přípravě a převzetí právního zastoupení) na počátku roku 2025 a obratem byla dne 6. 1. 2025 zaslána předžalobní výzva“. Odvolací soud proto vyšel z toho, že žalobce ani k výzvě odvolacího soudu nebyl schopen prokázat, zda k převzetí zastoupení došlo před či po 1. 1. 2025 (protože není dle svého tvrzení schopen ze systému, jehož prostřednictvím zastoupení v jednotlivých konkrétních případech přebírá, danou informaci zjistit). 8. Za této situace má odvolací soud za to, že odměnu advokáta za úkon spočívající v přípravě a převzetí zastoupení je třeba stanovit podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024. Vychází z data udělení písemné plné moci, kterou žalobce sám k prokázání převzetí zastoupení soudu předložil a z toho, že je uplatněn nárok vzniklý již v roce 2024, protože zjištění, že žalobce není schopen prokázat, kdy k převzetí věci skutečně došlo, musí jít k tíži žalobce nikoli žalovaného. 9. Ohledně celkové výše přiznané náhrady nákladů řízení před okresním soudem lze odkázat na správné vyčíslení, uvedené v přezkoumávaném rozhodnutí. Jen pro úplnost odvolací soud stručně rekapituluje, že advokátovi žalobce náleží odměna celkem 800 Kč – za jeden úkon právní služby (převzetí a příprava zastoupení) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024 a za 2 úkony (výzva k plnění, návrh ve věci samé) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025. K tomu náleží náhrada nákladů advokáta paušální sazbou 100 Kč za každý úkon právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a/ vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 21 % DPH z přiznané odměny a náhrady nákladů advokáta ve výši 231 Kč (§ 2 odst. 1 písm. b/, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů, § 137 o. s. ř. a § 23a zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii ve znění pozdějších předpisů) a náhrada za soudní poplatek z návrhu 400 Kč. Celková výše nákladů žalobce za řízení před okresním soudem tudíž činí 1 731 Kč. 10. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozhodnutí okresního soudu ve výroku III dle § 219 o. s. ř. potvrdil. 11. Odvolací soud současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Tento výrok vychází z ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení uspěla žalovaná a příslušelo by jí proto vůči žalobci právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Z obsahu spisu však plyne, že žalované v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proto odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustné dovolání. Hradec Králové 24. dubna 2025 JUDr. Dana Mazáková předsedkyně senátu