č. j. 28 A 2/2025-27     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Konečnou ve věci žalobkyně:  ZPĚTNÝ LEASING, s. r. o., IČ 11850400  sídlem Nová výstavba 218, 435 21 Obrnice  zastoupena advokátkou Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou,  sídlem Husovo náměstí 139, 58401 Ledeč nad Sázavou proti žalovanému:  Krajský úřad Královéhradeckého kraje  sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 12. 2024, č. j. KUKHK-36316/DS/2024/Kj, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové dne 17. 2. 2025 se žalobkyně domáhala zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým jako opožděné zamítl její odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Trutnov (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 23. 11. 2023, č. j. MUTN 128351/2023, sp. zn. 2023/9370/DSA/PRM (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“). 2. Prvoinstančním rozhodnutím byla žalobkyně uznána vinnou, že jako provozovatelka nezajistila, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodrženy povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“). 3. K porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích dle správních orgánů došlo, když I. řidič motorového vozidla tovární značky VOLVO, XXX, jehož totožnost není správnímu orgánu známa, dne 20. 6. 2023 v 9:35 hodin v obci Trutnov, ulice Bulharská, neoprávněně odstavil předmětné vozidlo na parkovišti označeném dopravní značkou IP 13c „Parkoviště s parkovacím automatem“ bez platného parkovacího lístku. Řidič tímto svým jednáním porušil § 4 písm. c) zákona o silničním provozu, dle kterého je při účasti na provozu na pozemních komunikacích každý povinen řídit se světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály, dopravními značkami, dopravními zařízeními a zařízeními pro provozní informace. Porušením dané povinnosti se řidič dopustil jednání vykazujícího znaky přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu; II. řidič motorového vozidla tovární značky BMW, XXX, jehož totožnost není správnímu orgánu známa, překročil dne 24. 7. 2023 ve 13:49 hodin v katastru obce Mladé Buky, ve směru na obec Svoboda nad Úpou, okr. Trutnov, na silnici I. třídy č. 14 mimo obec v měřeném úseku v místě křižovatky se silnicí III. třídy č. 01413 a místní komunikací vedoucí do obce Mladé Buky, nejvyšší dovolenou rychlost jízdy stanovenou místní úpravou provozu na pozemních komunikacích dopravním značením B20a na 50 km/h, když vozidlu byla silničním úsekovým rychloměrem SYDO Traffic Velocity, v. č. GEMVEL0012, naměřena rychlost jízdy 81 km/h, po zvážení odchylky měřícího zařízení ± 3 km/h, rychlost jízdy 78 km/h. Řidič tímto svým jednáním porušil § 4 písm. c) zákona o silničním provozu, dle kterého je při účasti na provozu na pozemních komunikacích každý povinen řídit se světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály, dopravními značkami, dopravními zařízeními a zařízeními a zařízeními pro provozní informace. Porušením dané povinnosti se řidič dopustil jednání vykazujícího znaky přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu.4. Žalobkyni byla prvoinstančním rozhodnutím uložena pokuta ve výši 2.500 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1.000 Kč. II. Shrnutí argumentace obsažené v žalobě, ve vyjádření žalovaného a v replice žalobkyně 5. Žalobkyně v prvé řadě namítla, že odvolání bylo podáno včas. Uvedla, že pvoinstanční rozhodnutí bylo doručeno do její datové schránky dne 8. 11. 2024, odvolání podala dne 10. 11. 2024. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí dle jejího názoru vyplývá, že správní orgán I. stupně prvoinstanční rozhodnutí doručoval V. Ch., tomu mělo být doručeno dne 29. 11. 2023. Zastoupení žalobce žalovaný dovodil z prezidiální plné moci ze dne 2. 11. 2023, doručené správnímu orgánu I. stupně dne 11. 11. 2023, a dle žalovaného v ní nebylo uvedeno, že by se vztahovala na přestupková řízení, která budou zahájena v budoucnu. Tato skutečnost však dle žalobkyně z plné moci vyplývala, a to ve formě odkazu na § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu. Řízení bylo zahájeno dne 13. 10. 2023 a správní orgán tak svévolně rozšířil obsah plné moci. Doručování V. Ch. dle žalobkyně nemohlo vyvolat žádné právní účinky. Navrhla proto napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení. 6. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 25. 3. 2025 shrnul průběh předcházejícího správního řízení a k žalobě uvedl, že správní orgán I. stupně posoudil plnou moc mu předloženou až v průběhu správního řízení jako procesní plnou moc udělenou žalobkyní V. Ch. pro celé řízení ve smyslu § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu. Podle něj se plné moci liší tím, pro jaký okruh úkonů jsou určeny, nikoliv tím, zda dopadají nebo nedopadají na probíhající řízení. Navrhl žalobu zamítnout. 7. Žalobkyně ve své replice ze dne 15. 5. 2025 uvedla, že se argumentací žalovaného nesouhlasí. Plná moc nebyla časově omezena, což by mělo znamenat, že plná moc nezaniká k určitému datu v budoucnu, ale platí do doby její výpovědi. Nesouvisí však s rozsahem oprávnění k zastupování, to je již definováno samotným právním ustanovením, podle kterého lze plnou moc udělit pouze pro řízení zahájená v budoucnosti. K tvrzení žalovaného, že plná moc splňovala zákonem stanovené požadavky, žalobkyně uvedla, že jí není jasné, o jaké konkrétní požadavky se jedná. Žalobkyně se s V. Ch. dohodla, že bude administrovat nově zahájená řízení, v tomto smyslu pak dne 2. 11. 2023 sepsala a podepsala plnou moc. Setrvala na svém procesním návrhu rozhodnutí žalovaného zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení. III. Posouzení věci krajským soudem 8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného správního orgánu, přičemž rozsah přezkumu byl vymezen žalobními body. O věci samé rozhodl bez nařízení jednání postupem a za podmínek stanovených v ustanovení § 51 odst. 1 s. ř. s. a dospěl přitom k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. 9. Z předloženého správního spisu vyplynulo, že správní orgán I. stupně vydal dne 12. 10. 2023 pod č. j. MUTN 112897/2023 usnesení o zahájení řízení, které bylo dne 13. 10. 2023 doručeno do datové schránky žalobkyně. Dne 11. 11. 2023 byla správnímu orgánu I. stupně do datové schránky doručena prezidiální plná moc, v níž je uvedeno, že dle § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu je V. Ch. zmocněn pro všechna řízení o přestupku dle §125f odst. 1 zákona o silničním provozu, že platnost plné moci není časově omezená, stejně tak rozsah zástupčího oprávnění. Z průvodky doručeného digitálního podpisu vyplynulo, že součástí dokumentu jsou uznávané elektronické podpisy držitele certifikátu P. H. V. a V. Ch., oba ověřené držitelem použitého certifikátu PostSignum TSA-TSU 5. Prvoinstanční rozhodnutí ze dne 23. 11. 2023 bylo dne 29. 11. 2023 doručeno do datové schránky V. Ch. a téměř rok poté na žádost žalobkyně do její datové schránky dne 8. 11. 2024. 10. Předmětem sporu mezi účastníky je to, zda mohl V. Ch. na základě plné moci ze dne 2. 11. 2023 zastupovat žalobkyni v předmětném správním řízení, tedy zda byl dodržen zákonný postup při doručování prvoinstančního rozhodnutí ze dne 23. 11. 2023. 11. Krajský soud předně uvádí, že zastoupení na základě zmocnění (plné moci) správní řád upravuje v ustanovení § 33. Podle odstavce 1 tohoto ustanovení platí, že účastník si v řízení může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce. Ustanovení § 33 odst. 2 správního řádu dále upravuje čtyři základní typy zmocnění z hlediska rozsahu, v jakém plná moc opravňuje zmocněnce, aby za zmocnitele ve správním řízení jednal. Zmocnění tak může být uděleno a) k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení, b) pro celé řízení, c) pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu; podpis na plné moci musí být v tomto případě vždy úředně ověřena a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popřípadě udělena do protokolu, nebo d) v jiném rozsahu na základě zvláštního zákona (typicky zákona o advokacii). V duchu tradičního pojmosloví se tak pod písmenem a) skrývá prostá plná moc, pod písmenem b) procesní plná moc a pod písmenem c) tzv. plná moc prezidiální. Dle § 34 odst. 2 správního řádu pak platí, že s výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat, se doručují písemnosti pouze zástupci. 12. V ustanovení § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu je tedy upravena tzv. prezidiální plná moc, která může být udělená pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu a musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popř. udělena do protokolu. Je tedy možné, aby zmocnitel podle citovaného ustanovení udělil zmocněnci plnou moc např. pro zastupování ve všech řízeních o přestupku, která budou u příslušného správního orgánu v budoucnu vedena. Požadavky citovaného ustanovení by tedy nemohly být splněny v případě, kdy je udělena plná moc obecně bez určení předmětu (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2015, č. j. 7 As 86/2015-22, všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). 13. V daném případě nebyla do zahájení posuzovaného řízení plná moc ze dne 2. 11. 2023 uložena u věcně příslušného správního orgánu, neboť byla správnímu orgánu předložena až v jeho průběhu. V textu plné moci je obecně uvedeno, že je udělena podle § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu k zastupování žalobkyně „pro všechna řízení o přestupku dle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu“ s tím, že platnost plné moci „není časově omezená“. Plná moc má tedy dostatečně definovaný předmět řízení, je označena „Plná moc (prezidiální)“ a odkazuje na ustanovení § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu. 14. Jak je již uvedeno shora, zmocnění na základě prezidiální plné moci může být uděleno pro neurčitý počet řízení, která se musí vždy vztahovat k určitému předmětu řízení, k určité věci nebo činnosti konkrétní osoby a tato skutečnost musí být z plné moci patrná, což se v daném případě stalo. V projednávané věci je tedy posuzovaná plná moc plnou mocí prezidiální pro všechna řízení zahájená po jejím uložení u věcně příslušného správního orgánu, tj. od data 11. 10. 2023.  15. Přestože jde o prezidiální plnou moc pro všechna řízení zahájená po jejím uložení u správního orgánu, avšak která byla předložena u příslušného správního orgánu v průběhu probíhajícího řízení o přestupcích ze dne 20. 6. 2023 a 24. 7. 2023 a zároveň v ní byl výslovně uveden text, že „není časově omezená“ (tedy byla vynechána část textu uvedená v § 33 odst. 2 písm. c/ správního řádu „bez omezení v budoucnu“), přičemž z formulace textu plné moci nevyplývalo, že se má vztahovat pro přestupková řízení jen a pouze zahájená (a vedená) v budoucnu, bylo nutno tuto plnou moc současně posoudit i dle kritérií uvedených v § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu. Vzhledem k tomu, že tam uvedeným kritériím odpovídá (viz níže), bylo nutno ji použít i jako plnou moc pro řízení již zahájené. 16. Nutno konstatovat, že posuzovaná plná moc měla všechny potřebné náležitosti plné moci i pro celé řízení dle kritérií dle § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu, což pro nastoupení účinků zastoupení v probíhajících řízení postačovalo. Z obsahu předložené plné moci vyplývá, že V. Ch. byl zmocněn pro všechna řízení o přestupku dle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, z této formulace pak bylo možné odvolit, že v případě již zahájeného řízení daného typu, o jehož existenci žalobkyně nepochybně věděla, předmětná plná moc splňovala formální náležitosti procesní plné moci – byla označena osoba zmocněnce, zmocnitele a dostatečně definován její předmět. Správní orgány obou stupňů tedy správně od okamžiku, kdy se o tomto zastoupení dozvěděly (tj. ode dne 11. 11. 2023, kdy byla plná moc správnímu orgánu I. stupně doručena, do doby přijetí žádosti žalobkyně o zaslání usnesení o odložení věci do její datové schránky ze dne 14. 10. 2024), doručovaly písemnosti ve správním řízení souladu s § 34 odst. 1 a 2 správního řádu pouze tomuto zmocněnci, neboť v této době správní orgán I. stupně nemohl mít objektivně pochybnosti o oprávnění zmocněnce žalobkyni v řízení zastupovat a o její vůli být zastupována. 17. Správní orgán nebyl ani povinen vyzývat žalobkyni k odstranění vad plné moci, neboť v řízeních, v nichž byla plná moc předkládána správnímu orgánu I. stupně, byla bezvadnou plnou mocí ve smyslu § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu, tedy procesní plnou mocí pro celé řízení. K námitce žalobkyně, že právní předpis nedává účastníku řízení právo vystavit generální plnou moc vyjma případů, kdy jde o plnou moc udělenou dle zvláštního zákona, krajský soud uvádí, že plná moc udělená podle zákona o advokacii je plnou mocí ve smyslu § 33 odst. 2 písm. d) správního řádu. Není tak pravdou, že by účastník řízení nemohl obecnému zmocněnci udělit plnou moc dle § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2023, č. j. 3 As 266/2020-25). 18. Lze poznamenat, že k problematice plných mocí dle správního řádu zaujal obdobné stanovisko i poradní sbor ministra vnitra, který dospěl k závěru, že „správní orgán posuzuje prezidiální plnou moc podle § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu předloženou až v průběhu správního řízení, pokud splňuje zákonem stanovené požadavky, v tomto řízení jako procesní plnou moc udělenou pro celé řízení podle § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu. Pro v budoucnu zahájená správní řízení bude správní orgán tuto plnou moc posuzovat jako prezidiální plnou moc.“ (viz závěr č. 141 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 7. 11. 2014). 19. Správní orgán I. stupně tedy správně doručoval své rozhodnutí zmocněnci žalobkyně. Od tohoto dne (tj. 29. 11. 2023) počala běžet patnáctidenní lhůta k podání odvolání podle § 75 odst. 5 správního řádu, o čemž byla žalobkyně, resp. její zástupce řádně poučen. Posledním dnem k podání odvolání byl den 14. 12. 2023. Námitka nesprávného posouzení otázky včasnosti podaného odvolání tak není důvodná. IV. Závěr a náklady řízení 20. S ohledem na výše uvedené krajský soud vyhodnotil žalobu v mezích uplatněných žalobních bodů jako zcela nedůvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 21. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. Úspěšnému žalovanému náklady řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly a žalobkyně nebyla v řízení úspěšná, pročež nemá právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje. Jestliže kasační stížnost ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost. (§ 12 odst. 1, § 102, § 104a odst. 1, § 106 odst. 2 a 4 s. ř. s.). V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Hradec Králové 29. května 2025 Mgr. Helena Konečná v. r. samosoudkyně