číslo jednací: 32 A 4/2025 - 28     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobkyně:  ZPĚTNÝ LEASING, s. r. o., IČ 11850400  sídlem Nová výstavba 218, 435 21 Obrnice  zastoupena advokátkou Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou,  sídlem Husovo náměstí 139, 58401 Ledeč nad Sázavou proti žalovanému:  Krajský úřad Královéhradeckého kraje  sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 1. 2025, č. j. KUKHK-31620/DS/2024-5 RK, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 1. 2025, č. j. KUKHK-31620/DS/2024-5 RK, se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 15 269,40 Kč, a to ve lhůtě 10 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám její zástupkyně. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové dne 15. 5. 2025 se žalobkyně domáhala zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým jako opožděné zamítl její odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Dvůr Králové nad Labem (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 23. 11. 2023, č. j. MUDK -ODS/100781-2023/dům 9887-2023 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání 4 přestupků provozovatele vozidla podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterého se měla dopustit tím, že v rozporu s § 10 odst. 3 uvedeného zákona nezajistila, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodrženy povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem. Porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích je v tomto rozhodnutí specifikováno jako překročení nejvyšší povolené rychlosti v obci ve čtyřech případech (ve dnech 16. 4. 2023, 9. 5. 2023, 24. 7. 2023 a 29. 7. 2023), zjištěné silničním úsekovým rychloměrem SYDO Traffic Velocity.  Žalobkyni byla uložena pokuta ve výši 3 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. II. Obsah žaloby 3. Žalobkyně namítá, že rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné, neboť neobsahuje údaj o datu podání odvolání, a zároveň uvádí rozporné informace o běhu lhůty pro jeho podání. Žalovaný tvrdí, že poslední den lhůty byl 12. 12. 2024, avšak zároveň uvádí, že rozhodnutí nabylo právní moci již 13. 12. 2023, tj. o rok dříve. Takové nesrovnalosti znemožňují ověřit, zda bylo odvolání skutečně opožděné. Pokud žalovaný nevyjasnil datum, kdy bylo podáno odvolání, nelze přezkoumat zákonnost, kterým bylo odvolání zamítnuto jako opožděné. 4. Nad rámec výše uvedeného žalobkyně dále namítá nesprávnost závěru žalovaného o doručení prvostupňového rozhodnutí. Podle žalovaného bylo rozhodnutí doručeno zmocněnci žalobkyně, V. Ch., do datové schránky dne 27. 11. 2023 na základě prezidiální plné moci ze dne 2. 11. 2023. Žalobkyně tvrdí, že nebyla v řízení nikým zastoupena, neboť sice udělila dne 2. 11. 2023 plnou moc V. Ch. (doručenou správnímu orgánu dne 11. 11. 2023), ale jednalo se o plnou moc výslovně udělenou podle § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu, tedy pro řízení, která budou zahájena v budoucnu. Jelikož dané řízení bylo zahájeno již 15. 9. 2023, nemohla se na něj udělená prezidiální plná moc vztahovat. Žalovaný tedy nesprávně posoudil tuto plnou moc jako generální, což správní řád neumožňuje. Doručení rozhodnutí V. Ch. tak nemělo žádný právní účinek. 5. Navíc Městský úřad Dvůr Králové nad Labem žalobkyni rozhodnutí neposkytl, a to ani po opakovaných žádostech. Žalobkyně tedy podala odvolání proti rozhodnutí, které jí nebylo doručeno, a to včas, neboť nebyla zastoupena a doručení mělo být provedeno přímo jí. 6. Navrhla, aby soud zrušil napadené rozhodnutí a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení a uložil žalovanému povinnost nahradit jí náklady řízení. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný ve svém vyjádření shrnul skutkový stav věci a uvedl, že prvostupňové rozhodnutí bylo doručeno zmocněnci žalobkyně, panu V. Ch., dne 27. 11. 2023. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 13. 12. 2023, odvolání bylo doručeno dne 18. 11. 2024, tedy opožděně. 8. Dále uvedl, že správní orgán posoudil prezidiální plnou moc podle § 33 odst. 2 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), předloženou až v průběhu správního řízení, neboť splňovala zákonem stanovené požadavky, v tomto řízení jako procesní plnou moc udělenou pro celé řízení podle § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu. Z formulace textu předložené plné moci nevyplývalo, že se má vztahovat pro přestupková řízení jen a pouze zahájená v budoucnu, výslovně v ní bylo uvedeno, že „není časově omezená“, a proto ji správní orgán posoudil jako plnou moc dle § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu, tedy i pro řízení již zahájené. Správní orgán I. stupně obdržel uvedenou plnou moc ze dne 2. 11. 2023 dne 11. 11. 2023, a rozhodnutí ve věci ze dne 23. 11. 2023 zaslal zmocněnci. 9. Navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. IV. Posouzení věci krajským soudem 10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného správního orgánu, přičemž rozsah přezkumu byl vymezen žalobními body. O věci samé rozhodl bez nařízení jednání podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. 11. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 s. ř. s.), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.). Žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). 12. Žaloba je důvodná. 13. Rozhodnutí žalovaného bylo vydáno s odůvodněním, že odvolání žalobkyně proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo podáno opožděně (§ 92 odst. 1 správního řádu). 14. V případě žaloby proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání jako opožděného nebo nepřípustného je správní soud oprávněn zkoumat v mezích žalobních bodů pouze to, zda se skutečně jednalo o opožděné nebo nepřípustné odvolání (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2021, čj. 3 As 294/2019-42, všechna zde uvedená rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). 15. Podle § 83 odst. 1 správního řádu činí odvolací lhůta 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. V odůvodnění napadeného rozhodnutí není uvedeno žádné datum, kdy bylo odvolání podáno, ačkoliv právě tento údaj je zásadní a nezbytný pro posouzení včasnosti odvolání podle § 83 odst. 1 správního řádu. 16. Z ustálené judikatury správních soudů lze dovodit požadavky na přezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu. Přezkoumatelné rozhodnutí musí obsahovat dostatečné skutkové i právní odůvodnění, z něhož je zřejmé, na základě jakých skutečností a právních úvah bylo rozhodnuto. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů tak má místo zejména tehdy, není-li možné zjistit důvody, pro které bylo vydáno nebo opomene-li správní orgán na argumenty účastníka zcela reagovat (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2013, čj. 1 Afs 92/2012-45, či ze dne 29. 6. 2017, čj. 2 As 337/2016-64). 17. Pokud správní orgán rozhodnutí odůvodní pouze konstatováním, že odvolání bylo opožděné, aniž by uvedl, kdy bylo odvolání podáno, je takové rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Takovou vadou trpí i napadené rozhodnutí. Žalovaný na straně 3 odůvodnění napadeného rozhodnutí ohledně posouzení odvolání uvedl: „Odvolací orgán nejprve přezkoumal formální náležitosti odvolání a shledal, že odvolání bylo podáno opožděně. Dle spisového materiálu bylo rozhodnutí o přestupku doručeno zmocněnci V. Ch., nar. X, bytem X, na základě plné moci ze dne 02.11.2023, do datové schránky dne 27.11.2023 (přihlásila se oprávněná osoba). Poslední den pro podání odvolání byl den 12.12.2024. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 13.12.2023.“  Na straně 6 a 7 napadeného rozhodnutí je k této otázce uvedeno: „Dne 11.11.2023 byla správnímu orgánu I. stupně doručena Plná moc (presidiální), v níž žadatel zplnomocnil V. Ch. k zastupování ve všech řízeních dle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu. Dne 23.11.2023 bylo vypraveno rozhodnutí o přestupku, které bylo zmocněnci doručeno datovou schránkou dne 27.11.2023. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 13.12.2023, tedy odvolání bylo podáno opožděně.“ 18. V výše uvedeného je tak zřejmé, že konkrétní datum podání odvolání v rozhodnutí chybí, což je v rozporu s požadavkem na přezkoumatelnost rozhodnutí, zejména pokud je důvodem zamítnutí právě opožděnost. Navíc údaje o tom, že „rozhodnutí nabylo právní moci dne 13.12.2023, a poslední den pro podání odvolání byl den 12.12.2024“, jsou zmatečné. 19. Krajský soud shrnuje, že odvolací orgán je povinen uvést konkrétní skutkové okolnosti, na jejichž základě dospěl k závěru o opožděnosti odvolání. Je třeba označit nejen datum doručení rozhodnutí, ale i datum podání odvolání, neboť pouze tak je možné přezkoumat, zda bylo podáno v zákonem stanovené odvolací lhůtě. Pokud tak neučiní, je rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Přezkoumatelnost je přitom základním požadavkem na zákonnost rozhodnutí a její absence je důvodem pro jeho zrušení. 20. Žalovaný teprve až ve vyjádření k žalobě uvedl, že „odvolání bylo doručeno dne 18. 11. 2024, tedy opožděně“. Blíže se k tomu nevyjádřil a nijak nereagoval na žalobní námitku, která na absenci uvedení dne podání odvolání v napadeném rozhodnutí upozornila. 21. Krajský soud s odkazem na ustálenou judikaturu konstatuje, že nedostatky odůvodnění rozhodnutí, které způsobují jeho nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů, nelze zhojit jejich uvedením ani ve vyjádření k žalobě. Soud vychází výlučně z odůvodnění rozhodnutí, které přezkoumává (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 10. 2004, čj. 3 As 51/2003-58). Proto se krajský soud údajem o doručení odvolání, které bylo poprvé uvedeno až ve vyjádření k žalobě, nezabýval, neboť by tím nahrazoval rozhodovací činnost žalovaného, coby odvolacího orgánu. 22. Absence údaje o doručení odvolání činí rozhodnutí nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Krajský soud proto napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, v němž žalovaný napraví vytýkaná pochybení a vydá nové rozhodnutí o odvolání. 23. Vzhledem ke skutečnosti, že napadené rozhodnutí bylo shledáno nepřezkoumatelným, nemusel by se soud zabývat další žalobní námitkou, která se týká otázky posouzení plné moci ze dne 2. 11. 2023, kterou žalobkyně udělila zmocněnci V. Ch., a o níž tvrdí, že je plnou mocí prezidiální  ve smyslu § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu, tedy pro řízení, která budou zahájena teprve v budoucnu, zatímco žalovaný ji posoudil jako plnou moc dle § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu, tedy i pro řízení již zahájené. Otázka posouzení správného typu plné moci dle § 33 odst. 2 správního řádu je v projednávaném případě klíčová právě pro posouzení včasnosti podaného odvolání a toho, zda žalobkyně byla již v tomto (tj. probíhajícím) řízení zastoupena zmocněncem či nikoli. 24. Krajský soud k posledně uvedené žalobní námitce jako obiter dictum uvádí, že mu je z jeho úřední činnosti známo, že stejnou námitku žalobkyně uplatnila u zdejšího soudu v řízení vedeném pod sp. zn. 28 A 2/2025 (týkalo se rovněž zamítnutí odvolání jako opožděného, žalobkyně udělila ve správním řízení „prezidiální“ plnou moc V. Ch., v níž bylo také výslovně uvedeno, že „není časově omezená). Soud žalobu rozsudkem ze dne 29. 5. 2025, čj. 28 A 2/2025-27, zamítl.  Pnou moc posoudil ve shodě se žalovaným podle § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu, tj. jako procesní plnou moc pro celé, tedy i zahájené řízení. Odkázal v tomto směru mimo jiné na stanovisko poradního sboru ministra vnitra, který dospěl k závěru, že „správní orgán posuzuje prezidiální plnou moc podle § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu předloženou až v průběhu správního řízení, pokud splňuje zákonem stanovené požadavky, v tomto řízení jako procesní plnou moc udělenou pro celé řízení podle § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu. Pro v budoucnu zahájená správní řízení bude správní orgán tuto plnou moc posuzovat jako prezidiální plnou moc. (viz závěr č. 141 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 7. 11. 2014).“ Uvedené závěry jsou nepochybně oběma (stejným) účastníkům řízení známy. V. Náklady řízení 25. Výrok II. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 věty první s. ř. s., podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení, proto soud žalovanému uložil povinnost k jejich náhradě ve výši 15 269,40  Kč, způsobem a ve lhůtě uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku. Tato částka se skládá z částky 3 000 Kč za zaplacený soudní poplatek; dále z částky 9 240 Kč za 2 úkony právní služby zástupkyně žalobkyně po 4 620 Kč podle § 7, § 9 odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů [převzetí a příprava zastoupení – § 11 odst. 1 písm. a), sepis žaloby – § 11 odst. 1 písm. d], dále z částky 900 Kč za 2 s tím související náhrady hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 1, 4 citované vyhlášky, a z částky 2 129,40 Kč odpovídající 21 % DPH, kterou je advokát podle zvláštního právního předpisu povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad, jež byly vyjmenovány, mimo soudního poplatku.    Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje. Jestliže kasační stížnost ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost. (§ 12 odst. 1, § 102, § 104a odst. 1, § 106 odst. 2 a 4 s. ř. s.). V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Hradec Králové 30. června 2025 JUDr. Ivona Šubrtová v. r. samosoudkyně